Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 89/2023-32
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
zastoupený advokátem Anonymizováno
sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno 7. 1986
bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 17 297 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12.567 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 12.567 Kč od 17.1.2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč, a dále částku ve výši 4.730 Kč, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku právnická osoba Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12.567 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 12.567 Kč od 17.1.2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč, a dále částku ve výši 4.730 Kč, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , právnická osoba, Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 26.7.2022 domáhá po žalované zaplacení částky 17.297 Kč s příslušenstvím z důvodu, že účastníci uzavřeli dne 17. 12. 2020 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, tyto byly zaslány na účet žalované a žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 567 Kč, jistina a poplatek byly splatné dne 16. 1. 2021, žalovaná své závazky neuhradila řádně a včas, neuhradila ničeho. Celková výše dluhu žalované činí 15 067 Kč, kdy 12 567 Kč představuje jistinu s poplatkem a 2 500 Kč náklady spojené s uplatněním pohledávky. Dále se žalobce domáhá smluvní pokuty dle článku 2.3. smlouvy o zápůjčce ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 10 000 Kč, konkrétně od 17. 1. 2021 do 5. 5. 2022, jde o částku 4 730 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.
4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce dne 17. 12. 2020 ( dále jen „předmětná smlouva o zápůjčce“) na základě které žalobce poskytl žalované převodem na její bankovní účet č. č. účtu částku 7 000 Kč, žalovaná se zavázala žalobci uhradit za poskytnutí zápůjčky částku 1 592 Kč, žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku s poplatkem nejpozději do 16. 1. 2021. Žalobce dále soudu doložil dodatek ke smlouvě o úvěru č. tel. číslo ze dne 18. 12. 2020, ze kterého vyplývá, že žalobce navýší bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku o 3 000 Kč, tudíž celková výše zápůjčky bude činit 10 000 Kč, za toto navýšení se žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši 975 Kč, celkový poplatek tak činí 2 567 Kč, splatnost 16. 1. 2021. Žalobce soudu doložil právnická osoba podmínky žalobce, dále upomínku z 23. 1. 2021, opakovanou výzvu k úhradě ze 6. 2. 2021 a z 2. 3. 2021, spolu s doklady o odeslání. Žalobce soudu také doložil potvrzení o platbě částky 3 000 Kč na účet č. č. účtu a na stejný účet potvrzení o platbě ze dne 17. 12. 2020 částky 7 000 Kč. Celkem tedy bezhotovostně žalobce převedl na účet žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná žalobci ničeho neuhradila. Ke zjišťování úvěruschopnosti žalované žalobce soudu doložil výplatní pásky žalované, ze kterých soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána u společnosti právnická osoba, když adresu na výplatní pásce má uvedenu adresa, za období října 2020 pak její čistá mzda činila 23 184 Kč, hrubá mzda 30 652 Kč; čistá mzda za období listopadu 2020 činila 38 008 Kč.
5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb. ), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy “) a závazky z nich vzniklé.
6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.
7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.
9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.
10. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.
11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že účastníci uzavřeli dne 17. a 18.12.2020 smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., kdy tento závazkový vztah podléhá zákonu o spotřebitelském úvěru, kdy se jedná v dané věci o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 zák. o spotřebitelském úvěru, neboť jde o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalované bezhotovostně celkem částku 10.000 Kč, žalovaná se zavázala tuto vrátit s poplatkem 2.567 Kč do 16.1.2021. S ohledem na výše uvedené soud tuto spotřebitelskou smlouvu hodnotil a posuzoval také dle dalších ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, a to především ust. § 86 a § 87, a dále také § 1810 a násl. o.z.
17. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.
18. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval proto nejprve tím, zda žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, ze skutkových závěrů vyplynulo, že žalovaná měla čistou mzdu v říjnu 2020 23 184 Kč a v listopadu 2020 38 008 Kč, když měla být zaměstnaná v pracovním poměru na dobu neurčitou, z tvrzení žalobce vyplývá, že nemá nezletilé děti, je rozvedená. Z centrální evidence exekucí (doložena sjetina z nahlédnutí do rejstříku) bylo zjištěno, že žalovaná žádný záznam nemá. S ohledem na zjištěné přímý žalované soud uzavřel, že úvěruschopnost žalované s ohledem na výši úvěru byla dostatečná. Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce je důvodná, když žalobce má nárok na vrácení zapůjčené jistiny ve výši 10. 000 Kč i sjednaného tzv. poplatku ve výši 2 567 Kč. Výše nákladů spojených s uplatním pohledávky pak vyplývá z počtu výzev, tyto soudu doložil, kdy z předmětné smlouvy pak vyplývá výše nákladů za jednu písemnou výzvu 500 Kč, zde tedy 5 výzev po 500 Kč činí 2 500 Kč. Ohledně smluvní pokuty soud odkazuje na ustanovení článku 2.3., kde si strany sjednaly smluvní pokutu 0,10% denně z dlužné částky, takto byla smluvní pokuta sjednána v souladu s ustanovením § 2048 a následujících o.z., žalobce se zde domáhá smluvní pokuty od 17. 1. 2021 po splatnosti zápůjčky do 5. 5. 2022 ve výši 4 730 Kč. Žalobě jako důvodné tedy bylo vyhověno. Vyhověno bylo i pokud jde o požadované zákonné úroky z prodlení, které se opírají o ustanovení § 1970 o.z. a vl. nař. č. 315/2013 Sb. , kdy žalovaná se dostala do prodlení od jeden následujícího po splatnosti.
19. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, v nákladech za právní zastoupení ve věci, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. , celkem náklady řízení žalobce představují částku 2.000 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.