Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
22 C 109/2024-45
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovaným: 1. Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
2. Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 10 792 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaní jsou povinni žalobkyni zaplatit společně a nerozdílně částku 8 312 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 312 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky 2 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 480 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, a dále co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 8 312 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, částečně zamítá.
III. Žalovaní je povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 347,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaní jsou povinni žalobkyni zaplatit společně a nerozdílně částku 8 312 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 312 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do zaplacení částky 2 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 480 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, a dále co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 8 312 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, částečně zamítá.III. Žalovaní je povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 347,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení dle žaloby podané u zdejšího soudu dne 26. 3. 2024 byl nárok žalobkyně na zaplacení žalovanými společně a nerozdílně částky 10 792 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 312 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 2 480 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení. Dle žalobkyně tento nárok vznikl z titulu užívání bytu na adrese č. p. Anonymizováno v adresa, ve vlastnictví žalobkyně žalovanými v dubnu a květnu 2021, když nájemní smlouva ve znění jejích dodatků k užívání popsaného bytu skončila žalovaným dnem 28. 2. 2021 a žalovaní tak užívali byt předaný zpět žalobkyni až dne 31. 5. 2021. Žalobkyně tak nárokovala za užívání bytu bez právního důvodu za duben 2021 bezdůvodné obohacení ve výši 3 552 Kč a za květen 2021 ve výši 4 722 Kč, přičemž výši bezdůvodného obohacení žalobkyně určila dle výše dříve sjednaného nájemného ve výši 4 722 Kč; a dále za každý z uvedených měsíců ve výši poplatku á 19 Kč. Splatnost těchto nároků žalobkyně určila dnem 25. 3. 2024. Dále žalobkyně nárokovala na žalovaných v souvislosti se službami spojenými s užíváním popsaného bytu za období od 1. 1. 2021 do 31. 5. 2021 zaplacení částky 2 480 Kč, která byla žalobkyní vyčíslena včetně „penále“ ve výši 307 Kč, když žalobkyně určila splatnost této částky dnem 31. 7. 2022 dle zaslaného vyúčtování. Jelikož žalovaní přes zaslané předžalobní výzvy na žalované částky ničeho nezaplatili, domáhala se žalobkyně též úroku z prodlení z žalovaných pohledávek za období po jejich splatnosti, a to v obou případech ve výši 15 % ročně.
2. Žalovaní zůstali po celou dobu neaktivní a k žalobě se přes výzvu soudu nevyjádřili.
3. Soudu nebylo z podané žaloby mj. zřejmé, jakým způsobem žalovaná určila výši plateb spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2021 do 31. 5. 2021, a tam započítaného penále, a dále výši bezdůvodného obohacení za duben 2021, a proto ji vyzval usnesením ze dne 28. 3. 2024, č. j. spisová značka, k doplnění těchto tvrzení, avšak žalobkyně k této výzvě soudu ničeho nesdělila. Žalobkyně se neúčastnila ani soudního jednání nařízeného na den 27. 5. 2024, z něhož se omluvila, a proto ji soud nemohl při jednání vyzvat ve smyslu § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř. ”, k doplnění těchto právně významných tvrzení a poučit ji o následcích neunesení tohoto břemena tvrzení, když se svou neúčastí na jednání vzdala tohoto dobrodiní soudu.
4. Soudního jednání nařízeného na den 27. 5. 2024 se přes své řádné předvolání nedostavili ani žalovaní a soud tak věc projednal a rozhodl ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jen na základě soudního spisu a v něm založených listinných důkazů v nepřítomnosti účastníků.
5. Ve věci soud provedl dále uvedené listinné důkazy, z nichž učinil k věci následující dílčí skutkové závěry:
6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně (na č. l. 6) soud zjistil, že se jedná o českou akciovou společnost, jejímž předmětem podnikání je mj. pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, a které svědčí též vlastnické právo k pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa, jehož součatí je budova s číslem popisným Anonymizováno, objekt k bydlení, jak soud zjistil z informací o pozemku z KN (na č. l. 7).
7. Z nájemní smlouvy ze dne 21. 1. 2020 (na č. l. 9-15) soud zjistil, že touto dala žalobkyně jako pronajímatel žalovaným jako nájemcům do užívání byt č. hodnota ve vlastní budově č. p. Anonymizováno v adresa (dále jen „byt“), a to pro období od 1. 3. 2020 na tři měsíce, za úplatu nájemného ve výši 4 722 Kč měsíčně se současnou povinností platit žalobkyni zálohy dle evidenčního listu, resp. vyúčtování, plateb spojených s užíváním bytu, dle evidenčního listu (přílohy smlouvy), resp. dle jejich vyúčtování vystaveného za předchozí kalendářní rok vždy nejpozději v roce následujícím do dne 30. června. Součástí smluvního ujednání bylo mj. v čl. II. bodu 11), že žalobkyně má právo na náhradu ve výši měsíčního smluvního nájemného, případně rovněž na úhradu za plnění spojených s užíváním bytu, neodevzdají-li žalovaní byt žalobkyni v den skončení nájmu, a to až do dne jeho odevzdání; dále v čl. X. bodu 3) a 4) bylo sjednáno, že veškerá písemná podání v souvislosti se smlouvou budou žalovaným zasílána poštou na adresu bytu, popřípadě na adresu povinně uvedenou v předávacím protokole po skončení nájmu. Ve smlouvě nebyla sjednána žádná povinnost označená jako „penále“. Dodatkem č. 1 k nájemní smlouvě ze dne 21. 5. 2020 (na č. l. 16) pak byl nájemní vztah prodloužen do 31. 8. 2020 a dodatkem č. 2 k nájemní smlouvě ze dne 19. 8. 2020 (na č. l. 17) do 28. 2. 2021, když v ostatním zůstal obsah popsané nájemní smlouvy nezměněn, jak soud zjistil z uvedených dodatků.
8. Z evidenčního listu nájemníka ze dne 21. 1. 2020 (na č. l. 18) soud zjistil, že jím bylo kromě specifikace parametrů bytu a seznamu osob užívajících byt stanoveno, že žalovaní mají společně s nájemným (4 722 Kč) platit žalobkyni měsíčně poplatek za správu vodoměru 19 Kč, a dále zálohy na osvětlení 40 Kč a na studenou vodu 1 200 Kč, tj. celkem 5 981 Kč. Evidenční list neobsahuje žádnou úpravu označenou jako „penále“ či povinnost k jeho placení.
9. Z protokolu o předání a převzetí bytu ze dne 31. 5. 2021 (na č. l. 19) soud zjistil, že žalovaní předali žalobkyni byt dne 31. 5. 2021. Protokol obsahuje podpisy obou stran potvrzující předání a převzetí bytu. Bylo uvedeno, že byt byl předán bez zjevných poškození a s veškerým vybavením, které bylo součástí původní nájemní smlouvy. Protokol dále obsahuje stavy měřidel a neobsahuje naopak informaci o původním/novém bydlišti žalovaných.
10. Z opisu karty úhrad nájemného z bytu ze dne 3. 10. 2023 (na č. l. 20) soud zjistil, že na kartě úhrad nájemného je zaznamenáno několik plateb a zápočtů na penále za opožděné platby nájemného a služeb spojených s užíváním bytu. Bylo zjištěno, že za jednotlivé měsíce od června 2020 do května 2021 byly nájemné a služby účtovány ve výši 5 981 Kč měsíčně, zahrnující nájemné 4 722 Kč a poplatky za služby, včetně správy vodoměru 19 Kč. „Penále“ za opožděné platby bylo vyčíslováno měsíčně, například v lednu a únoru 2021 činilo 25 Kč za každý měsíc, v březnu 2021 činilo 92 Kč, v dubnu 2021 činilo 87 Kč, a v květnu 2021 činilo 78 Kč. Celková částka dlužného nájemného a služeb měla činit 10 792 Kč, jak bylo zjištěno z jednotlivých záznamů o platbách a zápočtech. Dluhy na službách vznikly především v souvislosti s neuhrazením záloh na osvětlení (40 Kč měsíčně) a studenou vodu (1 200 Kč měsíčně). Výsledkem předloženého vyúčtování bylo, že žalovaní nezaplatili nájemné a poplatky za služby za několik měsíců, což vedlo k celkovému dluhu ve výši 10 792 Kč, přičemž samotné penále činilo 307 Kč, avšak s ohledem k provedeným zápočtům, včetně zápočtů na „penále“, nedokázal soud z předložené listin y určit konkrétní dluh žalovaných na službách za období od 1. 1. 2021 do 31. 5. 2021. Z vyúčtování za období 1/2021 – 5/2021 (na č. l. 21-22) pak soud zjistil, že vyúčtování služeb za období od 1. ledna 2021 do 31. května 2021 obsahuje na druhé straně podrobný rozpis nákladů na služby spojené s užíváním bytu. Vyúčtování bylo vystaveno dne 31. března 2022 pro předmětný byt se splatností 31. 7. 2022. Náklady byly rozděleny na jednotlivé služby včetně spotřeby studené vody a osvětlení společných prostor. Celkové náklady na služby za toto období činily 5 893 Kč, přičemž zálohy zaplacené nájemcem dosáhly 3 720 Kč, což vedlo k nedoplatku ve výši 2 173 Kč. Dále bylo ve vyúčtování uvedeno „penále“ za opožděné platby, které činilo celkem 307 Kč. Současně ale bylo na první straně vyúčtování stanoveno, že z vyúčtování vyplývá nedoplatek ve výši pouze 553 Kč, plynoucí z předepsaných záloh skutečných nákladů za pronajatý prostor a „penále“ za roky 2020 a 2021 ve výši 860 Kč. Soud tak z předložených listin nedokázal učinit jednoznačný závěr o výši vyúčtovaných plateb za období od 1. 1. 2021 do 31. 5. 2021, a to i s přihlédnutím k absenci tvrzení žalobkyně o povaze a způsobu určení a výše účtovaného „penále“.
11. Z dodejky ze dne 12. 4. 2022 (na č. l. 23) soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovaným vyúčtování služeb a dodejka potvrzuje, že dokument byl žalovanému dne 12. 4. 2022 uložen.
12. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 18. 12. 2023 (na č. l. 24) a dodejky ze dne 21. 12. 2023 (na č. l. 25) soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 10 792 Kč. Výzva specifikovala splatnost částky na 7 dnů od doručení a upozornila na možnost uplatnění úroků z prodlení a soudního vymáhání dlužné částky, když byla učiněna prostřednictvím zástupce žalobkyně. Výzva byla zaslána na adresu bytu. Dodejka ze dne 21. 12. 2023 potvrzuje, že výzva byla žalovanému uložena na poště dne 21. 12. 2023.
13. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 8. 2. 2024 (na č. l. 26) a poštovního podacího archu ze dne 6. 3. 2024 (na č. l. 27) soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 10 792 Kč. Výzva specifikovala splatnost částky na 7 dnů od doručení a upozornila na možnost uplatnění úroků z prodlení a soudního vymáhání dlužné částky, když byla učiněna prostřednictvím zástupce žalobkyně. Výzva byla zaslána žalované dne 6. 3. 2024 na adresu bytu.
14. Z výpisu údajů z registru obyvatel ze dne 27. 3. 2024 (na č. l. 30-33) soud zjistil, že žalovaní mají od 15. 6. 2020 do současnosti trvalé bydliště na adrese Adresa zainteresované osoby 0/0, tj. na adrese bytu.
15. Soud rozhodl, že nebude provádět důkaz průkazem energetické náročnosti budovy (na č. l. 8), neboť tato listin listina nemá význam o projednávanou věc a její provedení jako důkazu by bylo tudíž nadbytečné.
16. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
17. Žalobkyně prokázala, že je vlastníkem budovy s číslem popisným Anonymizováno v adresa a že s žalovanými uzavřela nájemní smlouvu, která skončila dne 28. 2. 2021. Žalobkyně rovněž doložila, že žalovaní byt předali zpět až dne 31. 5. 2021, čímž byt užívali bez právního důvodu po dobu tří měsíců (březen až květen 2021). Dále bylo prokázáno, že žalovaní neuhradili žalobkyni za toto období, resp. za žalované období dubna a května 2021 nárokovanou částku ve výši 8 312 Kč, jako částku nepřevyšující dříve sjednaný nájem ve výši á 4 722 Kč měsíčně a poplatek á 19 Kč měsíčně za správu vodoměru, když ničeho takového v řízení netvrdili ani neprokázali. Žalobkyně také předložila důkazy o zaslání výzev k úhradě dlužné částky s uvedenou splatností 7 dnů a o doručení těchto výzev na adresu žalovaných, když poslední z výzev byla odeslána dne 6. 3. 2024, tedy má soud za to, že stanovená lhůta k plnění plynula do 14. 3. 2024 (při doručení výzvy druhého dne po odeslání) a dnem následujícím nastalo prodlení pohledávky.
18. Naopak nebylo jednoznačně prokázáno, že žalovaní dluží žalobkyni částku 2 480 Kč za služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2021 do 31. 5. 2021, resp. vč. „penále“, když vyúčtování a zápočty obsahovaly nesrovnalosti a nebylo možné jednoznačně určit konkrétní výši dlužné částky za služby a nadto byly prováděny zápočty pohledávek označených jako „penále“, které nebyly žalobkyní dostatečně specifikovány. Žalobkyně se přitom svou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní výzvy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. k doplnění důkazní povinnosti ohledně prokázání určení výše plateb spojených s užíváním bytu za uvedené období a poučení o následcích neunesení tohoto důkazního břemena.
19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
20. Soud se zabýval nárokem na vydání tvrzeného bezdůvodného obohacení, resp. právním titulem pro nároky za rozhodné období dubna a května 2021 ve výši sjednaného nájemného a plateb spojených s užíváním bytu, který právně hodnotil dle zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku – dále jen „o. z.”, kterým se dle § 9 odst. 2 o. z. řídí soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy.
21. Dle § 2285 o. z., pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.
22. S ohledem na skutkový závěr, že původní nájemní vztah skončil k 28. 2. 2021 a nejpozději k 31. 5. 2021 byl již byt zpět v dispozici žalobkyně, nemá soud za to, že by po 28. 2. 2021 trval nájemní vztah ve smyslu § 2285 o. z., tedy je nutné na dispozici žalovaných s bytem po rozhodné období hledět jako na užívání bez právního titulu, resp. náhradu za pozdní odevzdání bytu.
23. Dle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.
24. Vzhledem ke skutečnosti, že k odevzdání bytu došlo nejpozději k 31. 5. 2021, po skončení nájmu ke dni 28. 2. 2021, vzniklo žalobkyni ve smyslu § 2295 o. z. právo na nárok ve výši tří měsíčních nájmů á 4 722 Kč (tj. 14 166 Kč), resp. za žalobou uplatněné období a v rozsahu uplatněném žalobou ve výši 8 274 Kč.
25. Žalovaní po rozhodnou dobu bez právního důvodu užívali, resp. mohli užívat, i služeb s nájmem bytu spojených. Podle § 2991 o. z. pak platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Žalovaní se tak na úkor žalobkyně obohatili též o služby, které jim byly po rozhodnou dobu poskytovány bez právního důvodu, resp. z právního důvodu který odpadl, a žalobkyni tak nepochybně vznikl nárok na jejich náhradu, což v tomto řízení znamená nárok na úhradu poplatku za správu vodoměru SV a TUV á 19 Kč měsíčně za měsíce duben a květen 2021, tj. 38 Kč. Existence jiných nároků plynoucích ze služeb spojených s užíváním bytu žalovanými v předmětném období nebyla v řízení prokázána.
27. Vzhledem k charakteru nároků žalobkyně založeným deliktním/kvazideliktním jednáním žalovaných nebyla sjednána jejich splatnost, a proto byli žalovaní ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. povinni na tyto plnit bez zbytečného odkladu po výzvě žalobkyně jako věřitele. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě těchto nároků nejpozději do 14. 3. 2024, což žalovaní nesplnili, a proto se ode dne následujícího dostala do prodlení, za které náleží žalobkyni též nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , běžících ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. ve výši 14,75 % ročně.
28. S ohledem na skutkové a právní závěry soudu tento přiznal žalobkyni právo na náhradu ve výši nájemného za dotčené období ve výši 8 274 Kč a na náhradu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši hodnoty služeb za předmětné období ve výši 38 Kč, resp. uložil žalovaným tomu odpovídající povinnost k jejich úhradě společně a nerozdílně, a to včetně zákonného úroku z prodlení za prodlení od 26. 3. 2024 do zaplacení, vázán ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. výší uplatněného nároku žalobkyně, když ve zbytku příslušenství těchto nároků jako nedůvodné zamítl.
29. Soud zamítl též nárok na náhradu vyúčtovaných služeb a penále ve výši 2 480 Kč s příslušenstvím, když existence těchto nároků nebyla v řízení prokázána, resp. žalobkyně ohledně „penále“ neunesla své břemeno tvrzení, a žaloba tak byla v této části nedůvodnou.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 347,04 Kč, přičemž tato částka představuje 45,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,94 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 27,06 % při vyčíslení předmětu řízení včetně příslušenství k datu rozhodnutí). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 792 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 600 Kč ve výši 336 Kč. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
31. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.