Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 48/2024-17
Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci
žalobkyně: O.K.Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o 11 997 Kč
takto:
I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení částky 11 997 Kč z titulu smluvní pokuty. Svůj návrh odůvodnila následovně. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, v souladu se smlouvou žalobkyně žalovanému poskytla částku 30 000 Kč, žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku 42 000 Kč v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Součástí smlouvy bylo též ujednání o smluvní pokutě v případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, a to ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a 0,1 % denně z neuhrazených splátek. Žalobkyně nárokuje tuto smluvní pokutu 0,1 % denně z částky 25 579 Kč za období od 1. 10. 2021 do 15. 3. 2023, tedy celkem 11 997 Kč.
2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila toliko úvěrovou smlouvu, kde žalovaný vyplnil údaje o svých výdajích a příjmech.
3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil a nepožádal ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen o.s.ř. , vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. odst. 4 o.s.ř. ).
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že byla vyhotovena úvěrová smlouva, jejímž obsahem byl závazek žalobkyně žalovanému poskytnout částku 30 000 Kč a závazek žalovaného žalobkyni vrátit částku 42 000 Kč v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Součástí smlouvy bylo též ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a 0,1 % denně z neuhrazených splátek.
5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi účastníky byl jednáno o uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota dne datum. Obsahem smlouvy bylo poskytnutí částky 30 000 Kč žalovanému a závazek žalovaného poskytnutou částku splatit v pravidelných měsíčních splátkách a dále též ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a 0,1 % denně z neuhrazených splátek.
6. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně neověřovala ani příjmy deklarované žalovaným ani jeho aktuální výdaje a spokojila se s čestným prohlášením žalovaného. Na základě uvedených zjištění však nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř. , aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy, pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však tak učinit nemohl.
7. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Žalobkyni tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem 28. 5. 2022 se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679-18).
8. S ohledem na skutečnost, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neplatné je též ujednání o smluvní pokutě, neboť ujednání o smluvní pokutě je vztahem akcesorické povahy, přistupuje k hlavnímu vztahu (tj. úvěrové smlouvě) a jeho platnost je závislá na platnosti tohoto hlavního vztahu. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšný byl žalovaný, kterému však náklady nevznikly, a proto bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.