Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 197/2023-39

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohdanou Parýzkovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 28 916,96 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba na zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Anonymizovaný odstavec

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den datum. Žalobkyně se z jednání omluvila a s tím, že souhlasí, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez její přítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud ve věci jednal podle v nepřítomnosti obou účastníků.

3. Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, konkrétně: základními info o úvěru ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek se seznamem pohledávek, přehledem transakcí na účtu, sazebníkem platným od 11. 3 2020, potvrzením o připsání platby a účinnost smlouvy o postoupení pohledávky ke dni datum, produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry, informaci o bonitě klienta, všeobecnými obchodními podmínkami, dotazy do negativního Solusu, odstoupením od smlouvy ze dne datum s podacím archem, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum s podacím archem ze dne datum, předžalobní výzvou ze dne datum, smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum, výpisem z úvěrového účtu klienta a výběrem transakcí, soud zjistil skutkový stav, jak byl popsán v žalobě Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným podle , (dále jen „o. z.“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena, se nyní podanou žalobou po žalovaném domáhá nesplacené jistiny úvěru ve výši částka, z poplatků za upomínky a na náhradu nákladů spojených s vymáháním dospělého závazku ve výši částka, ze smluvních pokut ve výši částka a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka.

4. Pokud se týká toho, jakým způsobem a v jaké intenzitě právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru, včetně změny závazku spočívající v navýšení úvěru, zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splatit navrhovaný úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně (dle tvrzení žalobkyně) při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých jí žalovaným v návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí č. Anonymizováno/Anonymizováno/tel. číslo/Anonymizováno. Žádost žalovaného byla hodnocena individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného banka jeho žádosti vyhověla.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne datum, sp. zn. , zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu právnická osoba inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. jméno FO a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

13. Výše citované závěry se plně uplatní i na právní úpravu , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

14. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a na to navazujícím právním posouzením dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, nedostála své zákonné povinnosti uložené jí ustanovením , o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Žalobkyně soudu nedoložila žádné důkazy, kterými by skutečnost, že původní věřitelka řádně (tj. dostačujícím způsobem) ve vztahu ke konkrétní osobě žalovaného prověřovala jeho faktickou majetkovou situaci. Jinými slovy nedoložila důkazy o tom, že původní věřitelka činila úkony za účelem zjištění a prověření faktických příjmových poměrů žalovaného - např. zjišťovala a prověřila si výši fakticky dosahovaných příjmů v době před poskytnutím úvěru, zjišťovala a ověřila si, zda se jedná např. o příjem z pracovního poměru, tj. příjmu pravidelného charakteru s předpokladem jeho pravidelného vyplácení i pro dobu budoucí, ve které má být splacen úvěr, případně si ověřila, jakého jiného příjmu žalovaný dosahuje, kdy současně tak nedoložila žádné důkazy o tom, že původní věřitelka řádně prověřovala současně tak faktickou výdajovou stránku žalovaného (např. výdaje za bydlení, výdaje plynoucí z vyživovacích povinností atd.). Lustraci v databázích NRKI, BRKI, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí považuje soud pro účely posouzení schopnosti žalovaného splatit poskytnutý úvěr za nedostatečnou. Soud má proto skutečnost řádného posouzení úvěruschopnosti původní věřitelkou ve vztahu k žalovanému za neprokázanou.

15. V posuzovaném případě bylo nutno posoudit spotřebitelskou smlouvu, jež odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného je v daném řízení dáno částkou částka, která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla a kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (a ani žalobkyni) nevrátil (tj. částka – částka = částka). Soud proto výrokem I tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení částka.

16. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení a násl. o.z., přičemž se zároveň tento právní poměr mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z. s. ú.“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle z. s. ú., jelikož žalobkyně soudu nedoložila, že řádně právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost vyplývající z ve spojení s z. s. ú., tedy že náležitě a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když v žalobě toliko uvedla, že po podané žádosti byla posuzována schopnost žalované úvěr splácet a zároveň že žalovaný potvrdil svoji schopnost úvěr řádně a včas splatit. Tato skutečnost vyplývá i z dikce smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nicméně žalobkyně v žalobě netvrdila žádné konkrétní skutečnosti týkající se majetkové stránky žalované, a především je pak nikterak soudu nedoložila. Bylo tedy v prvé řadě potřeba, aby se žalobkyni dostalo zákonné poučení dle a 3 , aby v tomto ohledu doplnila svá tvrzení a navrhla důkazy, potažmo je soudu předložila, tj. zda a jak právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost dle z. s. ú. Za tímto účelem soud zaslal žalobkyni výzvu a nařídil jednání, kterého se žalobkyně neúčastnila, soudu zaslala omluvu.

17. Ustanovení vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu. Smyslem je, aby nedošlo k zamítnutí žaloby (nebo k neztotožnění se s procesní obranou žalovaného) ze strany soudu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Poučením podle až 3 soud nepřejímá odpovědnost za zjištění skutkového stavu věci. Iniciativa tvrzení a prokazování zůstává na stranách. Poučení podle proto soud neudělí též tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (například neúčastí při jednání, při němž k poučení mělo dojít). Naplněním poučovací povinnosti soud nepřichází o svoji procesní nestrannost, neboť tuto povinnost realizuje vůči kterékoliv straně sporu, jež je ohrožena procesním neúspěchem pro neunesení břemene tvrdit nebo prokazovat.

18. Aby mohla být žalobkyně ve sporu úspěšná, musela by tvrdit, že právní předchůdkyně žalobkyně se ve vztahu k žalované zabývala zákonem stanovenou povinností zabývat se úvěruschopností žalované, jakou konkrétní metodou, formou či jaký měla zdroj informací ohledně majetkové situace žalované (příjmy a výdaje), a k tomuto zmíněnému tvrzení by pak především musela žalobkyně navrhnout důkazy. Uvedenou skutečnost však žalobkyně v žalobě ani v doplnění žaloby netvrdila, potažmo ani k prokázání nenavrhla důkazy, přičemž doložená smlouva o úvěru dostatečně neosvědčila, že byla ze strany žalobce splněna zákonem uložená podmínka pro poskytnutí spotřebitelského úvěru. Tyto skutečnosti zcela v daném případě absentují. Zároveň se však žalobkyni nemohlo v tomto směru dostat poučení při nařízeném jednání, neboť tohoto jednání se žalobkyně neúčastnila (ač po řádné a včasné omluvě) a požádala o rozhodnutí v její nepřítomnosti s odkazem na uplatněné skutečnosti v rámci návrhu na zahájení řízení, čímž však pozbyla dobrodiní poučení. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy tuto povinnost nesplnila.

19. Ze shora uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že žalobkyni lze přiznat pouze nezaplacenou část jistiny dluhu, žalovaný není povinen hradit žádné sjednané příslušenství ani pokuty. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému zaplatit rozdíl mezi poskytnutými peněžními částkami (i zde soud vycházel toliko z tvrzení uvedených v žalobě, a to že nesplacená část jistiny činí částka) a zaplacenými částkami (částka), který představuje nezaplacenou jistinu. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. Tím, že dosud žalobkyni žalovaný zbytek jistiny nevydal, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle o. z. a vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení o. z. ve výši určené , a to od datum, což je den následující od doručení žaloby soudem ( datum), když žalobkyně nepředložila žádný doklad od odeslaných výzev.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož úspěch i neúspěch obou stran byl v podstatě stejný.

22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení , neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost, uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci