Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 382/2023-66

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci

žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0

o zaplacení částky 119 405 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka k rukám zástupce žalobce advokáta Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, k rukám zástupce žalobce advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení žalované částky s odůvodněním, že účastníci spolu žili jako druh a družka od roku 2006 do roku 2023, kdy žalovaná opustila společnou domácnost na adrese adresa, poté, co v místě společného bydliště došlo dne datum k incidentu, který byl z absurdního podnětu žalované předmětem přestupkového řízení u právnická osoba adresa. Žalobce dne datum ve prospěch žalované jako povinné osoby zaplatil částku částka na účet soudního exekutora tituly před jménem jméno FO (Exekutorský úřad v Benešově) v exekučním řízení vedeném proti žalované na základě elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne datum, č.j. -7. Plněním žalobce na její výlučný dluh se tak žalovaná bezdůvodně obohatila, přičemž vzhledem ke společnému soužití účastníků počala běžet promlčecí lhůta až ukončením společné domácnosti účastníků. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k zaplacení dlužné částky, mj. předžalobní výzvou, která byla žalované doručena dne datum a stanovila žalované lhůtu k plnění do sedmi dnů ode dne doručení výzvy.

2. Žalovaná potvrdila, že účastníci spolu žili jako druh a družka od roku 2006 do roku 2022, kdy z důvodu neshod došlo na určitou dobu k odluce partnerů, přičemž po obnově soužití žili ve společné domácnosti do ledna 2023. Dále nepopírala, že dne datum byl uhrazen dluh vzniklý v souvislosti s nemovitostmi v Čáslavi, které jsou jejím výlučným vlastnictvím, jelikož její otec nehradil za služby spojené s užíváním nemovitostí. Úhrada dluhu byla ovšem účastníky považována za součást jejich běžných výdajů společné domácnosti a nebylo uvažováno o tom, že částka na úhradu dluhu je poskytována jako vratná zápůjčka, kterou by byla žalovaná povinna žalobci vrátit. Tento návrh byl iniciován žalobcem, aby žalovaná nebyla nucena dluh splácet dlouhodobými srážkami. Dohoda odpovídala přirozeným majetkovým vztahům mezi účastníky. Náklady na domácnost totiž hradili oba účastníci a nebylo rozlišováno, co je kterým z partnerů hrazeno, neboť s penězi hospodařili společně. Provedením úhrady byla věc považována za vyřízenou, jelikož o nenavrácení těchto peněžních prostředků panovala dohoda. Žalobce přitom začal zaplacení shora uvedené částky požadovat až po rozvratu jejich soužití a ukončení společné domácnosti. Žalovaná proto navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, a výslechem žalované, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne datum, č.j. -7, který nabyl právní moci dne datum, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni právnická osoba., v rozhodnutí uvedenou částku včetně příslušenství a náhradu nákladů řízení (prokázáno citovaným elektronickým platebním rozkazem). K vedení exekuce dle uvedeného elektronického platebního rozkazu byla zdejším soudem pověřena soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa (prokázáno usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka). Žalobce ze svého bankovního účtu odeslal dne datum na účet soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO č. č. účtu částku částka na dluh vymáhaný dle shora uvedeného elektronického platebního rozkazu (prokázáno náhledem z internetového bankovnictví žalobce a potvrzením o provedené platbě ze dne datum).

5. Žalobce vyzval žalovanou nejprve e-mailem a následně prostřednictvím svého zástupce předžalobní výzvou k zaplacení částky částka s lhůtou k plnění do sedmi dnů ode dne doručení předžalobní výzvy, která byla žalované doručena dne datum (prokázáno e-mailem ze dne datum a předžalobní výzvou ze dne datum včetně potvrzení z datové schránky).

6. Žalovaná při výslechu uvedla, že za jejím dluhem stál její otec, který odebíral elektřinu i po ukončení jejího oficiálního odběru, o čemž neměla ponětí. Vzhledem k tomu, že ale byla vlastnicí nemovitosti a odběr byl napsaný na ní, za vzniklý dluh za odebranou elektřinu odpovídala sama. V srpnu 2017 se přibližně dva měsíce po narození druhé dcery účastníků žalobce sám nabídl, že dluh uhradí. Žalobci o svém dluhu a s tím spojenými srážkami zřejmě řekla. Bylo to ze strany žalobce naprosto spontánní, o uhrazení dluhu či finanční výpomoc jej nežádala. Ihned jej ovšem upozornila na to a zdůraznila žalobci, že peníze za uhrazený dluh mu nevrátí. Žalobci poskytla údaje nutné k úhradě a poté se o tom již spolu nebavili. Oba to brali jako jejich společný výdaj na spoření pro dcery, aby v budoucnu mohly nemovitosti v Čáslavi užívat k bydlení. Pokud měla být nějaká dohoda na vrácení peněz, taková panovala jen ve vztahu k otci žalované, který dluh zavinil, kdy žalovaná navrhovala, že zaplacení dluhu budou po jejím otci požadovat. Účastníci spolu žili přibližně 17 let, mají dvě dcery, vedli společnou domácnost (nejprve na adresa a poté v Mnichovicích), všechny záležitosti ohledně chodu domácnosti včetně finančního zabezpečení řešili společně. Zaplacený dluh tak považovali za jejich další společný výdaj. Tak jako žalobce uhradil dluh žalované, žalovaná zase platila jejich společnou dovolenou a podílela se na rekonstrukci a zařizování domácnosti v Mnichovicích, ačkoliv nemovitost byla výlučným vlastnictvím žalovaného.

7. Po postupu dle , (dále jen „“), soud dospěl na základě zjištěných skutečností ke skutkovému závěru, že proti žalované byla na základě exekučního titulu - elektronického platebního rozkazu zdejšího soudu ze dne datum, č.j. -7, vedena exekuce tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa. Žalovaný zaplatil dne datum ze svého účtu částku částka na účet shora uvedené soudní exekutorky. Žalovanou k vrácení dlužné částky vyzval v září 2019 e-mailem i předžalobní výzvou zaslanou jeho zástupcem s lhůtou k plnění. Výše uvedené skutkové závěry se podávají z provedených listinných důkazů a mezi účastníky o nich nebylo sporu. Zabýval-li se soud dále skutečnostmi vyplývajícími z výpovědi žalované, zásadní skutečnosti, které měly být její výpovědí prokázány (dohoda, že žalobce nebude požadovat částku částka po žalované vrátit) nemají oporu v jiných provedených důkazech, než právě ve výpovědi žalované. Soud přitom musí dodat, že účastnický výslech je vždy důkazem podpůrným, neboť účastník řízení je zainteresován na výsledku řízení. Pokud výpověď žalované stran uzavření dohody o „darování“ částky zůstala v tomto směru osamocenou a nebyla podporována (ať již přímo či nepřímo) dalšími důkazy, musel soud věrohodnost výpovědi žalované brát s rezervou, a proto nemá ani za prokázané, že k uzavření takové dohody došlo. I pokud by ovšem soud dospěl k věrohodnosti výpovědi žalované a jí uváděné skutečnosti vzal za své, na právním hodnocení projednávané věci by se ničeho nezměnilo, jak je uvedeno dále.

8. Soud zamítl návrh na účastnický výslech žalobce, neboť tento důkazní návrh byl učiněn po koncentraci řízení ve smyslu , přičemž důkaz by i vzhledem ke skutečnostem, které jím měly být prokázány, byl prováděn nadbytečně.

9. Podle , 2 , (dále jen „“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.

11. Podle dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

12. Ze shora citovaného ustanovení vyplývá obecné pravidlo, aby osoba, která se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatila, vydala ochuzenému, oč se obohatila. Ve druhém odstavci citovaného ustanovení je pak uveden demonstrativní výčet typických situací, kdy k bezdůvodnému obohacení dojde. V tomto výčtu je uvedena i situace, kdy se bez spravedlivého důvodu obohatí ten, za koho bylo jinou osobou plněno, ačkoliv měl plnit sám. Taková situace pak přímo dopadá i na zjištěný skutkový stav v této věci, neboť žalobce ve prospěch žalované, která byla exekučním titulem zavázána k plnění jím stanovené povinnosti a proti které byla vedena exekuce ke splnění této povinnosti, nepřímo poskytl plnění ve výši žalované částky, když tuto uhradil za účelem splnění dluhu, který tížil výlučně žalovanou.

13. Soud se pak neztotožnil s námitkami žalované, že v konkrétním případě se o bezdůvodné obohacení na straně žalované nemůže jednat pro výluky předpokládané zákonem. Pokud se soud k námitce žalované zabýval výlukou předpokládanou ustanovením , na zjištěný skutkový stav nelze aplikovat toto zákonné ustanovení. Předně je nutné připomenout, že soud v rámci zjištěného skutkového stavu nekalkuloval se skutečnostmi, které v rámci své výpovědi uvedla žalovaná. Pokud by soud přesto tyto skutečnosti vzal za prokázané, byla by pouze zjištěna nabídka žalobce vůči žalované k úhradě jejího dluhu, k čemuž mu žalobkyně sdělila, že mu částku v budoucnu nezaplatí. Sama žalovaná uvedla, že po poskytnutí platebních údajů žalobce žalovanou částku zaslal na účet soudního exekutora a více se účastníci na toto téma nebavili. Z takto případně zjištěného skutkového stavu ovšem nelze ve smyslu dovozovat úmysl žalobce žalovanou obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat, neboť žalovaná během svého výslechu neuvedla žádné skutečnosti, které by na takový úmysl žalobce poukazovaly. I pokud by žalovaná dala žalobci předem najevo svůj postoj ohledně případného vrácení jím uhrazené částky, nelze z tohoto jejího postoje dovozovat úmysl žalobce, že uhrazenou částku nebude požadovat zpět.

14. Jednou z dalších zákonem předpokládaných výluk bezdůvodného obohacení je situace, na kterou taktéž žalovaná poukazovala, a to že k bezdůvodnému obohacení došlo s vědomím toho, na jehož úkor se tak mělo stát, o tom, že povinnost plnit nemá, tedy kdy došlo ke zcela vědomému poskytnutí určitých majetkových hodnot bez určitého právního důvodu; jedná se o tzv. vědomé plnění nedluhu (srovnej věta druhá ). Podstatou liberačního důvodu upraveného v ustanovení větě druhé o. z. je tak vědomé plnění bez právního důvodu, a podmínky jeho aplikace se tak logicky vylučují s přítomností omylu, tj. nesprávného přesvědčení ochuzeného, že plněním vyrovnává svůj dluh vůči obohacenému. Předpokladem vyloučení nároku na vrácení toho, co obohacený nabyl, je, aby si plnitel v okamžiku, kdy poskytuje plnění, byl vědom, že nemá povinnost plnit. Musí se jednat o vědomost prokázanou, nikoliv jen presumovanou. Nepostačuje, že ochuzený měl a mohl vědět, že plní nedluh, a stejně tak je irelevantní, že si omyl o existenci dluhu sám zavinil. Pro uplatnění daného liberačního důvodu je třeba postavit najisto, že plnitel neměl žádných pochybností, že jej k poskytnutí sporných hodnot nic nezavazuje, respektive je nutno bezpečně vyvrátit, že bylo plněno v mylném domnění o existenci smlouvy mezi stranami. Není-li ten, kdo se liberačního důvodů dovolává, s to podat důkaz naznačené skutečnosti, není uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení znemožněno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Z uvedeného se jednoznačně podává, že výluka dle citovaného ustanovení dopadá na případy, kdy ochuzený je prostý omylu, tj. nesprávného přesvědčení, že plněním vyrovnává svůj dluh vůči obohacenému, kterému plnění poskytuje. V tomto případě ovšem žalobce, byť byl zcela jistě prostý omylu, neplnil přímo žalované, ale jejímu věřiteli (resp. exekutorovi vymáhajícímu dluh). Dikce dotčeného ustanovení přitom i sama hovoří o vyloučení práva na vrácení bezdůvodného obohacení. Přitom při aplikaci skutkové podstaty bezdůvodného obohacení plněním za jiného nestíhá povinnost k vydání majetkového prospěchu toho, kdo plnění přijal (a kdo by jej tedy mohl vracet), nýbrž osobu, jejíž dluh byl zapraven. Právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním za jiného proto není vyloučeno podle věty druhé samotnou skutečností, že ochuzený vědomě poskytl plnění namísto obohaceného, ač k tomu nebyl povinen (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Z uvedených důvodů se tak soud nemohl ztotožnit ani s námitkou žalované o existenci důvodu výluky bezdůvodného obohacení ve smyslu

15. Konečně je nutné doplnit, že žalobcem uhrazený dluh žalované nelze považovat ani za společný výdaj účastníků v souvislosti s vedením jejich společné domácnosti. Dle ustálené judikatury se společnou domácností rozumí soužití dvou nebo více fyzických osob, které spolu žijí trvale a které společně uhrazují náklady na své potřeby. Společná domácnost zpravidla předpokládá společné bydlení v jednom nebo více bytech. Jde o spotřební společenství trvalé povahy, a proto společnou domácnost představuje jen skutečné a trvalé soužití, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb a v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy. Společné uhrazování nákladů na životní potřeby lze charakterizovat jako hospodářské soužití, při němž osoby společně hospodaří se svými příjmy, nejsou přesně oddělovány finanční prostředky a nerozlišuje se, kterých věcí v domácnosti smějí tyto osoby užívat. Není třeba, aby všichni příslušníci takové domácnosti přispívali na společné potřeby pouze finančně a stejnou měrou. Není ani vyloučeno, že si příslušníci domácnosti část svých prostředků ponechají jen pro vlastní osobní spotřebu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka a tam uvedenou prejudikaturu). Ačkoliv spolu účastníci zcela nepochybně společnou domácnost ke dni úhrady dluhu žalované vedli, nelze žalobcem zaplacený dluh, který stíhal výlučně žalovanou a který neměl původ ve vedení společné domácnosti účastníky (dluh vznikl v souvislosti s neplacením elektřiny v nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované, kterou účastníci nikdy společně neobývali), považovat za výdaj na společnou domácnost, tj. uspokojování základních životních potřeb osob sdílejících společnou domácnost. Ačkoliv vedení společné domácnosti stírá do jisté míry rozdíly mezi výlučnými prostředky (příjmy) osob žijících ve společné domácnosti a nejsou přesně oddělovány finanční prostředky těchto osob, toto stírání rozdílů má významu právě jen co do nákladů na životní potřeby těchto osob (na samotný chod domácnosti), kam ovšem nelze dluh žalované zařadit. S ohledem na definici společné domácnosti výše uvedenou a všechny okolnosti projednávané věci tak nelze uzavřít, že zaplacení výlučného dluhu žalované bylo společným výdajem účastníků na jejich soužití.

16. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že byla naplněna skutková podstata bezdůvodného obohacení na straně žalované na úkor žalobce, který plnil za žalovanou na její výlučný dluh. Proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna v souladu s zaplatit žalobci jím zaplacenou částku částka. Soud přiznal žalobci i právo na úrok z prodlení ve smyslu v zákonné výši dle , od marného uplynutí lhůty k zaplacení dluhu určené předžalobní výzvou, kdy následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením dlužné částky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení věty první před středníkem , když neshledal důvody pro její prodloužení.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky:

- částka (zaplacený soudní poplatek),

- Advokát žalobce učinil v řízení celkem šest úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení (; vyhl. č. , adv. tarifu), žaloba ze dne datum, předžalobní výzva ze dne datum, replika žalobce ze dne datum (; vyhl. č. , adv. tarifu), účast na jednání před soudem dne datum a dne datum ( adv. tarifu),

o Mimosmluvní odměna za 6 úkony právní služby činí 6 x částka ( a . vyhl. č. , adv. tarifu),

o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 6 x částka ( vyhl. č. , adv. tarifu),

- částka - náhrada za jízdu osobním automobilem tov. zn. Subaru, reg. zn. SPZ, v roce 2023 při cestě adresa a zpět (jednání před soudem dne datum) o celkové vzdálenosti 94 Km, při ceně částka za litr pohonných hmot a náhradě částka za kilometr dle ,

- částka - náhrada za jízdu osobním automobilem tov. zn. Subaru, reg. zn. SPZ, v roce 2024 při cestě adresa a zpět (jednání před soudem dne datum) o celkové vzdálenosti 94 Km, při ceně částka za litr pohonných hmot a náhradě částka za kilometr dle ,

- částka (náhrada za promeškaný čas advokáta dle § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 adv. tarifu),

- částka (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z výše uvedených položek podle ).

Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (, ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.