Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 53/2024-124
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o 275 297,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 258,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 67 258,22 Kč od 16. 3. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 208 039,41 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 161,98 Kč od 28. 1. 2019 do 28. 2. 2023, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 20 905,52 Kč od 28. 1. 2019 do 28. 2. 2023, s úrokem ve výši 7,1 % ročně z částky 272 267,63 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 205 009,41 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 258,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 67 258,22 Kč od 16. 3. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 208 039,41 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 161,98 Kč od 28. 1. 2019 do 28. 2. 2023, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 20 905,52 Kč od 28. 1. 2019 do 28. 2. 2023, s úrokem ve výši 7,1 % ročně z částky 272 267,63 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 205 009,41 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 275 297,63 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba.) dne 28. 1. 2019 smlouvu o úvěru č. tel. číslo. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 28. 1. 2019 bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 299 000 Kč převodem na účty jiných závazků žalovaného, které tím měly být konsolidovány. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 784 Kč počínaje dnem 26. 2. 2019, přičemž anuitní splátka sestává z jistiny, úroku sjednaného ve výši 7,10 % p.a. a poplatků v souladu se Sazebníkem poplatků. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, na úvěr uhradil pouze 231 741,78 Kč. Předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a s účinností ke dni 28. 2. 2023 prohlásila celý dosud neuhrazený úvěr za okamžitě splatný. Pohledávka za žalovaným byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnostAnonymizovánoAnonymizováno-Anonymizováno a.s. (dále též „přechodný věřitel“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023. Přechodný věřitel dále postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023. Žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobkyně požaduje na nesplacené jistině částku 272 267,63 Kč, na smluvních poplatcích částku 3 030 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku z dlužné jistiny částku 8 161,98 Kč (se sazbou 7,10 % ročně za období od 28. 1. 2019 do 28. 2. 2023) a na kapitalizovaném úroku z prodlení částku 20 905,52 Kč (za období od 28. 1. 2019 do 28. 2. 2023). Žalobkyně dále žádá úrok ve smluvené výši 7,10 % ročně z částky 272 267,63 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 272 267,63 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.
2. Žalobkyně také uvedla, že její předchůdkyně při schvalování úvěru ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Vycházela z údajů poskytnutých přímo žalovaným, kdy tyto údaje byly hodnoceny individuálně v souladu s interními schvalovacími strategiemi. Předchůdkyně žalobkyně rovněž porovnávala zjištěné informace v interních a externích databázích (v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra ČR). Příjmy a výdaje žalovaného byly porovnávány s historickými daty Českého statistického úřadu. Takovým způsobem předchůdkyně žalobkyně nezjistila žádnou skutečnost, která by bránila v poskytnutí úvěru žalovanému.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), v nepřítomnosti účastníků.
4. Z listin y označené jako smlouva o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet (Konsolidace Plus) soud zjistil, že byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako klientem. Smlouva byla oběma stranami podepsána dne 28. 1. 2019. Ze smlouvy bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou možnosti opakovaného čerpání peněžních prostředků až do výše úvěrového rámce, jenž byl sjednán na částku 299 000 Kč. Z čl. III. smlouvy vyplývá, že částka ve výši 227 329,98 Kč měla být použita na úplnou úhradu dluhu sjednaného mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně evidovaného na úvěrovém účtu č. č. účtu, když tím by byl tento dluh v celém rozsahu splacen. Zbývající část úvěru měla být neúčelově poskytnuta na běžný účet žalovaného. Možnost prvního čerpání úvěru byla stanovena na den 28. 1. 2019. Z čl. II. 4. smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný byl povinen vyčerpaný úvěr hradit v měsíčních splátkách jistiny a úroku o sazbě 1,60 % z úvěrového rámce, když výše splátek činila 4 784 Kč splatných vždy k 26. dni v měsíci počínaje dnem 26. 2. 2019. Spolu s měsíčními splátkami byl žalovaný povinen hradit i poplatek za pojištění ve výši 426 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána jako pevná po celou dobu splácení úvěru ve výši 7,10 % p.a. Celkem byl žalovaný povinen zaplatit 376 120,81 Kč. Z čl. IV. smlouvy vyplývá povinnost žalovaného hradit poplatky, zejména poplatek ve výši 600 Kč za zaslání každé upomínky, poplatek ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný, poplatek ve výši 89 Kč za každé další čerpání na obchodním místě (nebo prostřednictvím Telefon Banky), poplatek ve výši 1 795 Kč jednorázově za poskytnutí úvěru (kdy tento poplatek je splatný při prvním čerpání) a poplatek ve výši 25 Kč jednorázově za každý papírový výpis z úvěrového účtu. Z čl. IV. odst. 11 a 12 smlouvy bylo dále zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně je oprávněna prohlásit úvěr za ihned splatný, pokud se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky předchůdkyně žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné produktové podmínky (účinné od 1. října 2017), Základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (účinné od 1. srpna 2017) a Sazebník poplatků. Součástí smlouvy je také formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (včetně vysvětlení některých pojmů), z něhož vyplývá shrnutí veškerého ujednání mezi stranami. Podpisem formuláře ze dne 28. 1. 2019 žalovaný stvrdil, že se s podmínkami poskytnutí úvěru seznámil.
5. Z jednotlivých výpisů z úvěrového účtu za období od února 2019 do září 2023 soud zjistil, že žalovaný vyčerpal celou výši úvěru dne 28. 1. 2019 (částka ve výši 227 329,98 Kč byla zaslána na jiný úvěrový účet žalovaného za účelem konsolidace a částka ve výši 71 670,02 Kč na běžný účet žalovaného). Z těchto výpisů také vyplývá, že žalovaný nehradil měsíční splátky řádně a včas. Žalovanému byly účtovány poplatky za pojištění, poplatky za papírové výpisy, poplatky za další čerpání, poplatky za upomínky a poplatek za zesplatnění úvěru účtovaný dne 28. 2. 2023. Ve spojení s předloženou platební historií soud zjistil, že žalovaný zaplatil celkem 231 741,78. Na jistině zůstal dluh ve výši 272 267,63 Kč, na poplatcích dluh ve výši 3 030 Kč, na smluvním úroku z dlužné jistiny dluh ve výši 8 161,98 Kč a na úroku z prodlení dluh ve výši 20 905,52 Kč.
6. Z upomínek ze dne 2. 8. 2022, 1. 9. 2022, 2. 11. 2022 a 14. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl upomínán na dlužné splátky úvěru a vyzýván k jejich neprodlené úhradě spolu s vyúčtovanými poplatky.
7. Z oznámení ze dne 1. 3. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně ke dni 28. 2. 2023 prohlásila celý neuhrazený úvěr za okamžitě splatný. Dlužnou částku měl žalovaný uhradit nejpozději do 15. 3. 2023. Z podacího archu vyplývá, že oznámení bylo odesláno žalovanému dne 2. 3. 2023.
8. Z listin y označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023 a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, bylo zjištěno, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a přechodným věřitelem jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným vyplývající ze smlouvy č. tel. číslo, a to oproti úhradě sjednané kupní ceny. Z potvrzení ze dne 18. 9. 2023 soud zjistil, že úplata za jednotlivé postupované pohledávky byla dne 18. 9. 2023 připsána na účet postupitele a tímto dnem došlo k postoupení pohledávek.
9. Z listin y označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou této smlouvy, bylo zjištěno, že mezi přechodným věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným vyplývající z předmětné smlouvy rovněž oproti zaplacení sjednané úplaty. Podpisy jednatelů smluvních stran byly ověřeny prohlášením o pravosti podpisu ze dne 13. 10. 2023.
10. Z oznámení ze dne 25. 9. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na přechodného věřitele (společnost Anonymizováno-Anonymizováno a.s.) a vyzvala jej k úhradě dluhu právě na účet přechodného věřitele. Dle podacího archu bylo oznámení odesláno žalovaného dne 26. 9. 2023
11. Z oznámení ze dne 9. 10. 2023 soud zjistil, že přechodný věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzval jej k úhradě dluhu na účet žalobkyně. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě postoupeného dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy. Ze seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky a předžalobních výzev bylo zjištěno, že oznámení i výzva ze dne 9. 10. 2023 byly odeslány žalovanému téhož dne.
12. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 9. 4. 2024 soud zjistil, že ze strany předchůdkyně žalobkyně byl podrobně popsán postup ověřování úvěruschopnosti žalovaného (za užití matematických modelů schválených Českou národní bankou). Součástí tohoto vyjádření jsou základní údaje o poměrech žalovaného, které byly brány v úvahu (tyto údaje byly zjištěny z žádosti žalovaného o úvěr ze dne 28. 1. 2019, která byla soudu rovněž předložena). Čistý měsíční příjem žalovaného byl v době žádosti o úvěr 16 000 Kč (příjem měl být ověřen z dokladu o příjmu doloženého k jiné žádosti žalovaného o úvěr). Žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou. Žalovaný byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, žil ve vlastním domě/bytě s podílem na společných nákladech na bydlení ve výši 32 %. Vycházelo se z jednoho zdroje příjmů žalovaného, ale v úvahu byly brány celkové měsíční příjmy domácnosti žalovaného ve výši 50 000 Kč čistého. Zohledňovány byly také dosavadní interní splátky úvěru ve výši 150 Kč měsíčně a dosavadní externí splátky ve výši 2 262 Kč (které byly zjištěno z BRKI/NRKI). Žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 300 000 Kč.
13. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a předchůdkyně žalobkyně si mezi sebou ujednaly, že žalovanému budou poskytnuty peněžní prostředky ve výši 299 000 Kč. Tato dohoda byla uzavřena písemně a oběma stranami podepsána dne 28. 1. 2019. Žalovaný dohodnuté peněžní prostředky vyčerpal dne 28. 1. 2019 s tím, že částka 227 329,98 Kč byla vyplacena na jiný úvěrový účet žalovaného za účelem konsolidace jiného úvěru a zbývající částka byla žalovanému poskytnuta na jeho běžný účet bez konkrétního účelu. Na základě ujednání měl žalovaný vyčerpané prostředky vrátit společně s úrokem (ve výši 7,10 % ročně) v pravidelných měsíčních splátkách po 4 784 Kč splatných vždy k 26. dni v měsíci počínaje měsícem únor 2019. Žalovaný měl hradit také měsíční poplatky za pojištění ve výši 426 Kč a další ujednané poplatky (zejména za poskytnutí úvěru, výpisy z úvěrového účtu či za zaslané písemné upomínky). Žalovaný nehradil splátky řádně, předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 28. 2. 2023 zesplatnila celý dosud neuhrazený úvěr (dopis s oznámením o zesplatnění úvěru byl žalovanému odeslán 2. 3. 2023). Žalovaný dosud uhradil jen 231 741,78 Kč. Pohledávka za žalovaným byla ke dni 18. 9. 2023 postoupena na přechodného věřitele a ke dni 13. 10. 2023 na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn se současnými výzvami k úhradě dluhu. Po postoupení na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný byl k úhradě dluhu naposledy před podáním žaloby vyzván předžalobní upomínkou ze dne 9. 10. 2023.
14. Pokud jde o otázku ověření úvěruschopnosti žalovaného, soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala poměry žalovaného, přičemž vycházela především z údajů uváděných žalovaným v žádosti o úvěr. Předchůdkyně žalobkyně zohledňovala, že žalovaný byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, žil ve vlastním, jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil 16 000 Kč, celkový příjem domácnosti žalovaného činil 50 000 Kč čistého měsíčně a podíl žalovaného na společných nákladech na bydlení byl odhadnut na 32 %. Dále byly zohledněny splátky jiných úvěrů žalovaného v celkové výši 2 412 Kč. Žalovaný žádal o úvěr ve výši 300 000 Kč. Jiné splátky úvěru byly předchůdkyní žalobkyně zjištěny z bankovních a nebankovních registrů klientských informací a příjem žalovaného měl být ověřen z dokladů předložených k žádosti o jiný úvěr.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
18. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
19. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověření, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018 ). V opačném případě je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.
20. V projednávané věci si předchůdkyně žalobkyně pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr obstarala minimum relevantních informací, a to přímo od žalovaného. Tyto informace však byly jednoznačně nedostatečné, případně zkreslující. Nedostatečné hodnocení poměrů žalovaného soud spatřuje jak v příjmové, tak výdajové stránce. Pokud jde o příjem žalovaného, v úvahu byly brány další příjmy domácnosti, aniž by byly jakkoli konkretizovány zdroje těchto příjmů. Zcela chyběl údaj o bytových poměrech žalovaného, s kým se podílel na společných nákladech na bydlení (tyto náklady byly pouze nějakým způsobem odhadnuty na procentuální podíl). Skutečné výdaje žalovaného pak vůbec nebyly zjišťovány, pouze skrze statistické modely, které však nejsou schopny obsáhnout skutečné výdaje jedince. Pokud jde o podklady, z nichž předchůdkyně žalobkyně měla při zjišťování poměrů žalovaného vycházet, byla tvrzena pouze lustrace v databázích a rejstřících a použití dokladu o příjmu, jenž měl být žalovaným předložen při jiné žádosti o úvěr. Pouhé tvrzení o listinných důkazech však nemůže obstát. Soudu žádné výpisy ani dokumenty předloženy nebyly, soud tak nemůže libovolně dovodit, že se z takových listin při ověřování úvěruschopnosti skutečně vycházelo (nelze ověřit pravost a pravdivost tvrzených skutečností). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. vyzvána k doplnění relevantních skutečností a doplnění důkazů. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ohledně povinnosti její předchůdkyně s odbornou péčí ověřit úvěruschopnost žalovaného. Soud má za to, že předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z dílčích tvrzení žalovaného a v takovém případě postupovala v rozporu se zákonem.
21. S ohledem na výše uvedené soud učinil závěr, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi předchůdkyní žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či dalších platbách tak, jak vyplývají ze smlouvy.
22. Za situace, kdy bylo plněno na základě neplatného právního ujednání, je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností žalovaného vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně poskytla žalovanému právě částku ve výši 299 000 Kč a žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by předchůdkyni žalobkyně (příp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka řádně postoupena) uhradil více, než žalobkyní tvrzenou částku 231 741,78 Kč. Tuto částečnou úhradu nelze z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy započíst způsobem uplatňovaným žalobkyní, tj. částečně na jistinu a na další položky pohledávky, nýbrž pouze na poskytnutou jistinu. Na jistině úvěru tak tímto způsobem zbývá dluh ve výši 67 258,22 Kč. Právě tuto částku soud žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku. Pokud jde o povinnost žalovaného vrátit poskytnutou jistinu, byl k tomu ze strany žalobkyně poprvé vyzván oznámením o okamžitém zesplatnění úvěru ze dne 1. 3. 2023. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 2. 3. 2023, žalovanému mohla být na základě fikce doručení podle § 573 o. z. doručena nejdříve dne 7. 3. 2023. V oznámení byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 15. 3. 2023 (s ohledem na doručení výzvy žalovanému tuto lhůtu soud považuje v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru za přiměřenou). Od 16. 3. 2023 je tedy žalovaný v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky 67 258,22 Kč až od 16. 3. 2023 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
23. Zbývající část žaloby soud výrokem II. tohoto rozsudku z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy zamítnul.
24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. S ohledem na částečné zamítnutí žaloby má žalovaný převážný úspěch ve věci. V úvahu by tedy přicházelo uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení. Soud však přihlédl k tomu, že žalovaný nebyl v řízení aktivní (neúčastnil se nařízeného jednání, nic netvrdil ani neprokazoval na svoji obranu) a žádné náklady mu tak nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.