Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 314/2023-58

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o 12 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 9 700 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 809,38 Kč, úrok ve výši 24,57 % ročně z částky 9 333,40 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 614,87 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 9 333,40 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 9 700 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 809,38 Kč, úrok ve výši 24,57 % ročně z částky 9 333,40 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 614,87 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 9 333,40 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku s tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v celkem hodnota týdenních splátkách po 300 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná na smlouvu uhradila toliko 7 700 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 9 333,40 Kč, dlužných úhrad na služby ve výši 2 666,60 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 809,38 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 614,87 Kč, úroku ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. , (dále jen „ “) bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud učinil na základě předložených listin následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: Dne datum uzavřela společnost právnická osoba s žalovanou smlouvu, na jejímž základě byla žalované poskytnuta peněžitá zápůjčka ve výši 10 000 Kč v hotovosti, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 32,15 % ročně. Žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. V případě prodlení se splácením byla společnost právnická osoba oprávněna požadovat úhradu celé nesplacené jistiny a úhradu smluvních pokut a účelně vynaložených nákladů (bod 5 smlouvy). (listina smlouva ze dne datum). V kartě zákazníka žalovaná uvedla své osobní údaje, adresu, druh bydlení (nájem), počet nezaopatřených dětí (nevyplněno), údaje o závazcích mimo právnická osoba (ne), údaje o příjmu a zaměstnání (jméno FO s.r.o.), měsíční příjmy (10 477 Kč), měsíční výdaje na bydlení (1 200 Kč), osobní, spoření, výživné, splátky úvěrů a zápůjček a další výdaje (celkem 5 474 Kč), způsob ověření (zaškrtnuto výplatní pásky, pracovní smlouva) (listina karta zákazníka). Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne datum postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky včetně přílohy), postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne datum (listina oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou prostřednictvím právního zástupce k úhradě dluhu s tím, že v opačném případě uplatní svůj dluh u soudu (předžalobní upomínka, podací lístek).

5. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o zápůjčce se zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

6. Podle , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

10. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalobou uplatněná pohledávka byla postoupena na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce dle , která je ve smyslu ust. zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaná při uzavírání smlouvy vystupovala jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž dle tohoto zákona měl právní předchůdce žalobkyně povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, tj. její schopnost poskytnutý úvěr splácet, k této povinnosti viz níže.

14. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. , , absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. v stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. spisová značka).

15. Soudní dvůr EU se k povinnosti národních soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel, ve smyslu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru vyjádřil v rozhodnutí z datum ve věci C-679/18, kde potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

16. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (Nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. ).

17. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele… Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Poskytovatel musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka).

18. Právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neprověřil schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně soudu předložila žalovanou vyplněnou kartu zákazníka, v níž byly obsaženy údaje o příjmech a výdajích žalované, což nelze s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, od nichž neshledává soud v projednávané věci žádného důvodu se odchýlit, posoudit za dostatečné. Zejména se pak právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval výdaji žalované a spokojil se pouze s prohlášením žalované o výši jejich výdajů, včetně nákladů na bydlení, a o tom, že nemá jiné závazky, což ve smyslu shora cit. rozsudku Nejvyššího soudu ČR nelze považovat za splnění povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V kartě zákazníka není uvedeno, jaké konkrétní výplatní pásky měla žalovaná předložit, jak doložila svoje výdaje a v jaké konkrétní výši, co z těchto bylo zjištěno, není uvedeno, zda a s jakým výsledkem žalobkyně ověřila, že žalovaná nemá žádné další závazky z půjček, úvěrů apod., zda jí uváděné náklady na bydlení ve výši 1 200 Kč sestávají toliko z nájemného nebo i záloh na služby spojené s bydlením. Ve vztahu k příjmům žalované je v kartě zákazníka toliko uvedeno, že pobírá mzdu 10 477 Kč, není blíže uvedeno, zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou, neurčitou, ve zkušební době. Kolonka s vyživovanými osobami je pak zcela nevyplněna. Věřitel se nijak nezabýval příjmem žalované do budoucna, tj. zda lze očekávat zaměstnání žalované po dobu trvání splátek (pracovní poměr ve zkušební době, na dobu určitou, neurčitou), a to i s přihlédnutím k celkové době trvání zápůjčky (splatnost v celkem hodnota týdenních splátkách). Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru její právní předchůdce řádně posoudila úvěruschopnost žalované, tj. její schopnost poskytnutý spotřebitelský úvěr spolu s úrokem a poplatky žalobkyni vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je tak dle ust. , 2, , ve spojení s ust. neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení. Věřitel má v případě absolutně neplatné smlouvy nárok toliko na vrácení poskytnuté jistiny bez jakýchkoliv poplatků, odměn, smluvních úroků aj., a to ve výši zbývající po odečtení souhrn plateb přijatých od žalované. V řízení bylo žalobkyní tvrzeno a prokázáno (podpis žalované na smlouvě o zápůjčce), že jí byla poskytnuta v hotovosti částka 10 000 Kč. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila (a prokázala), zda žalobkyni či její právní předchůdkyni uhradila částku v rozsahu převyšujícím tvrzení žalobkyně (a v jakém), případně že její dluh zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaná však v řízení zůstala zcela procesně pasivní. Žalobkyně eviduje úhradu žalované v celkové výši 7 700 Kč. Žalovaná tak má povinnost vrátit žalobkyni dosud nevrácenou část jistiny ve výši 2 300 Kč (tj. celkem poskytnutých 10 000 Kč mínus uhrazených 7 700 Kč). Ve zbývající části (sjednané poplatky, odměny, úroky) byla žaloba vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy zamítnuta. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaná proto není s úhradou jistiny úvěru t.č. v prodlení.

19. právnická osoba s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit dosud nevrácenou část poskytnuté jistiny, a to v době přiměřené jeho možnostem. Ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tj. v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době splatnosti poskytnuté jistiny ve smyslu ust. 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto ji určil soud. Žalovaná byl v řízení zcela pasivní, netvrdila ani nedoložila ničeho ke svým majetkovým poměrům. Proto soud neshledal žádného důvodu stanovit delší dobu plnění a odchýlit se od ust.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle Více procesně úspěšným účastníkem byla v řízení žalovaná, které však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.