Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 83/2024-15

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 20 065,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 035,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 148,38 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 12 035,66 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 8 029,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 84,02 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 7 464,34 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, se smluvním úrokem ve výši 7 258,74 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 450,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 035,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 148,38 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 12 035,66 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 8 029,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 84,02 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 7 464,34 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, se smluvním úrokem ve výši 7 258,74 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 450,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 500 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou z titulu nesplněných povinností vyplývající žalovanému ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 2. 2023 č. anonymizováno uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností právnická osoba, IČO IČO, dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným. Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet spolu s úrokem sjednaným ve výši 115,46 % ročně. Celkem měl žalovaný věřiteli zaplatit částku 34 573,08 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 2 881,09 Kč do 7. 2. 2023. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením. Věřiteli zaplatil pouze částku 7 964,34 Kč, kdy z toho 500 Kč bylo věřitelem započteno na úhradu jistiny úvěru a 7 464,34 Kč věřitel započetl na smluvní úrok. Ke dni postoupení pohledávky dlužil žalovaný na jistině úvěru 19 500 Kč, na nesplaceném úroku 7 108,74 Kč, na nákladech na upomínky 150 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 565,50 Kč, úroku z prodlení částečně kapitalizovaného za období od 8. 6. 2023 do 7. 7. 2023 a dále běžícího od 12. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně a nákladů na mimosoudní uplatnění pohledávek ve výši 651 Kč.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek ( ). Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, žaloba a výzva mu byly doručeny na adresu pro doručování ve smyslu Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s vyhlášením rozhodnutí v podané žalobě, proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.

3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z úvěrové smlouvy ze dne 7. 2. 2023 č. anonymizováno, obchodních podmínek původního věřitele, výpisu z účtu žalované o čerpání úvěru, potvrzení o převedení verifikační platby, předžalobní výzvy ze dne 2. 11. 2023 včetně podacího archu, upomínky s návrhem na smírné řešení ze dne 19. 7. 2023 a výpisu o úkonech při mimosoudním vymáhání za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, a to na dobu do 7. 2. 2024. Žalovaný v souladu se smluvním ujednáním převedl na věřitele verifikační platbu 1 Kč. Podle této smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, jak plyne z předloženého výpisu z účtu a žalovaný se zavázal zaplatit i smluvní úrok za celé období účinnosti smlouvy ve výši 14 573,08 Kč. Smluvní úrok je sjednán ve výši 115,46 % ročně a RPSN ve výši 201,10 %. Celkem měl žalovaný věřiteli zaplatit částku 34 573,08 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 2 881,09 Kč do 7. 2. 2023. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením. Věřiteli zaplatil pouze částku 7 964,34 Kč. Ze smlouvy o úvěru také vyplývá, že účastníci sjednali pro případ prodlení úvěrovaného s plněním jakékoli části dluhu povinnost zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Věřitel úvěr ke dni 7. 6. 2023 zesplatnil. Pohledávka původního věřitele byla na základě rámcové smlouvy o postoupení ze dne 8. 12. 2022 byla postoupena žalobkyni s účinností od 7. 7. 2023. Ke dni postoupení pohledávky dlužil žalovaný na jistině úvěru 19 500 Kč, na nesplaceném úroku 7 108,74 Kč, na nákladech na upomínky 150 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 565,50 Kč, úroku z prodlení částečně kapitalizovaného za období od 8. 6. 2023 do 7. 7. 2023 a dále běžícího od 12. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně a nákladů na mimosoudní uplatnění pohledávek ve výši 651 Kč.

4. Podle , (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 7. 2. 2023 byla žalovanému poskytnuta věřitelem částka 20 000 Kč, žalovaný však měl věřiteli, a to i při řádném splácení a dodržení všech smluvních ujednání, vrátit částku 34 573,08 Kč, tedy téměř dvojnásobek plnění poskytnutého věřitelem. Jak již bylo výše uvedeno, předmětnou smlouvou byla mezi účastníky sjednána úroková sazba z úvěru ve výši 115,46 % ročně. Obvyklá výše úroků dle přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období února 2023 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 8,3 % ročně. Dohodnutá výše úroků tedy více než desetinásobně převyšuje tuto obvyklou úrokovou míru, což vede soud k závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Právě institut dobrých mravů lze považovat za korektiv, omezující autonomii vůle stran smlouvy a jejich možnosti sjednat si obsah smlouvy libovolně. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna naprosto nepřiměřená výši plnění, které žalobkyně žalovanému poskytla. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je vyjádřena RPSN ve výši 201,10 % je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.

6. Nevyváženost smlouvy v neprospěch dlužníka však vyniká v případě jeho prodlení se splácením, kdy k výše popsaným nákladům zatěžujícím dlužníka jako účastníka konkrétní smlouvy, přistupují další sjednané sankce, které jeho dluh dále výrazně navyšují. Konkrétně se jedná zejména o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně sjednanou pro případ prodlení dlužníka s placením jakéhokoliv plnění ze smlouvy. Celkový systém sankcí obsažený ve smlouvě, kdy tato denní pokuta je doplňována sankcemi jednorázovými (zpoplatněné upomínky částkou 50 Kč), způsobuje to, že rozsah povinností, které v případě prodlení dlužníka zavazují, je zcela nepřiměřený výši plnění, které mu bylo žalobkyní poskytnuto.

7. Uvedená problematická ujednání smlouvy přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o.z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše smluvního ročního úroku, je zahrnuta jednak již ve výši jednotlivých splátek, které byl žalovaný povinen dle smlouvy platit. Smlouvu je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána. Takto uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

8. Nárok žalobkyně jako postupníka tedy bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o.z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o.z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má právo na vrácení částky, kterou žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru věřitel poskytl, tedy částky 20 000 Kč. Na tuto částku již bylo žalovaným zaplaceno před podáním žaloby 7 964,34 Kč. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému nárok na zaplacení částky 12 035,66 Kč. Tato částka s úrokem z prodlení v zákonné výši (za období od 8. 6. 2023 do 7. 7. 2023 kapitalizovaným částkou 148,38 Kč) tedy byla žalobkyni přiznána a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Lhůta k plnění byla stanovena dle

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 450,10 Kč, přičemž tato částka představuje 19,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,98 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 803 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „ ”) z tarifní hodnoty ve výši 20 065,50 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.