Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 20/2024-56

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o 11 798,95 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 269,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 827,76 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 269,01 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 529,94 Kč s úrokem ve výši 373,55 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 9 398,95 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 242,91 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 129,94 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 495,44 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 269,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 827,76 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 269,01 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 529,94 Kč s úrokem ve výši 373,55 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 9 398,95 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 242,91 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 129,94 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 495,44 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 798,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba., IČO IČO (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému úvěr ke kreditní kartě s úvěrovým limitem ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit a úvěr splácet v minimální splátce ve výši 5 % čerpaného úvěru. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, když si obstarala od žalovaného údaje, které ověřila (v databázích a registrech) a individuálně posoudila (porovnáním doložených příjmů a odhadnutých výdajů). Žalovaný své povinnosti nedodržel a úvěr řádně a včas nesplácel. Právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smlouvou a podmínkami prohlásila úvěr za okamžitě splatný k 30. 11. 2022. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 9 398,95 Kč a poplatky za zaslané upomínky ve výši 2 400 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle , , v účinném znění (dále též jen „ “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( ).

3. Podle smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. hodnota, se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr, který měl být čerpán kreditní kartou. Úvěrový rámec byl ujednán ve výši 10 000 Kč. Dále bylo mezi stranami sjednáno splácení vyčerpaného úvěru v minimální splátce ve výši 2 % z vyčerpaného rámce, placení úroku ve výši 12 % ročně a placení poplatků (1 % z částky výběru a 49 Kč při výběru hotovosti na přepážce, 2 000 Kč za expresní vydání karty, 30 Kč za dotaz na zůstatek prostřednictvím bankomatů jiných bank, 50 Kč předávání výpisu z účtu kartou, 300 Kč měsíčně za přečerpání úvěrového rámce či 600 Kč za zaslání každé upomínky). Pro případ prodlení s úhradou minimální splátky bylo mezi stranami sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně prohlásit úvěr za ihned splatný (čl. V.5 a V.6). Smlouva byla podepsána dne 14. 1. 2022. Součástí smlouvy učinily strany také Sazebník, Produktové podmínky (všeobecné i pro úvěrové karty) a Úrokový lístek. Parametry smlouvy byly shodně popsány ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

4. Podle prohlášení právní předchůdkyně žalobkyně vyplnil žalovaný při úvodním jednání žádost z 14. 1. 2022, ve které dle svého prohlášení uvedl veškeré údaje k příjmům a výdajům. Byl kontrolován insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací a databáze neplatných průkazů totožnosti. Příjem byl ověřen na základě údajů z běžného účtu žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 20 651 Kč a výdajů na interní splátky ve výši 9 567,36 Kč, externí splátky na spotřebitelské závazky ve výši 2 275 Kč a na životní náklady ve výši 6 571,73 Kč. Dle přehledu právní předchůdkyně žalobkyně měl žalovaný jediný příjem z pracovního poměru na dobu neurčitou, byl svobodný, žil ve vlastním domě či bytě, ve kterém hradil náklady na bydlení v rozsahu 41,3 %, s tím, že měsíční příjem domácnosti činil 50 000 Kč. U právní předchůdkyně žalobkyně měl žalovaný úvěr ve výši 14 685,37 Kč, 299 000 Kč, 144 529,39 Kč a 128 381,99 Kč. Další zjištěné úvěry žalovaného byly ve výši 33 827 Kč a 34 995 Kč.

5. Z žádosti žalovaného se zjišťuje, že žalovaný prohlásil, že je svobodný, má jediný příjem z pracovního poměru na dobu neurčitou u Anonymizováno-právnická osoba. v průměrné výši 20 651 Kč čistého měsíčně, nemá vyživovací povinnost a žije ve vlastním domu/bytě. Domácnost má čistý měsíční příjem ve výši 50 000 Kč.

6. Z výpisů ke kreditní kartě, jako i z platební historie, soud zjistil, že žalovaný v období od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2023 vyčerpal (na platby kartou či výběrem z karty) celkem částku 12 635,77 Kč a jednotlivými platbami uhradil celkem částku 5 366,76 Kč. K prvnímu čerpání došlo 15. 1. 2022 (částka 2x 5 000 Kč), naposledy žalovaný čerpal 26. 8. 2022 (částka 4 Kč) a uhradil splátku 22. 8. 2022 (částka 314,29 Kč).

7. Žalovaný byl upomínán o zaplacení splátek přípisy právní předchůdkyně žalobkyně z 10. 4. 2022, 4. 5. 2022, 15. 10. 2022, 18. 10. 2022 a 17. 12. 2022. Z rozhodnutí o zesplatnění z 1. 12. 2022 se zjišťuje, že k právní předchůdkyně žalobkyně pro opakované porušení smluvních podmínek zesplatnila pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru a žalovaného vyzvala, aby ve lhůtě do 15. 12. 2022 zaplatil dluh ve výši 12 172,50 Kč (z toho poplatky ve výši 2 400 Kč a úroky ve výši 373,55 Kč). Podle poštovního podacího archu bylo rozhodnutí odesláno 2. 12. 2022. Naposledy byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně upomínán o úhradu dluhu přípisem z 19. 3. 2023.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek z 12. 9. 2023, ve spojení s přílohou obsahující seznam postoupených pohledávek (pořadí č. 1450 na straně 25) a potvrzením o úplatě z 18. 9. 2023, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem z 25. 9. 2023, který byl dle podacího archu odeslán 26. 9. 2023.

9. Přípisem z 6. 10. 2023 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu s tím, že byl poučen o možném soudním vymáhání. Dle podacího archu byla výzva odeslána 6. 10. 2023.

10. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud dále uvedený závěr o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 14. 1. 2022 smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatky a splácet vyčerpaný úvěr spolu s úroky ve výši 12 % ročně minimálními měsíčními splátkami. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmů žalovaného ve výši 20 651 Kč měsíční, které ověřila z běžného účtu, který pro žalovaného vedla. Dále vycházela z měsíčních splátek úvěrů, které žalovanému poskytla ve výši 586 596,75 Kč (měsíční splátky 9 567,36 Kč) a 68 822 Kč (měsíční splátky 2 275 Kč). Žalovaný celkem vyčerpal 12 635,77 Kč a na splátkách uhradil 5 366,76 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, proto byl jeho dluh zesplatněn a žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 15. 12. 2022. Mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena písemná smlouva o postoupení pohledávky, což bylo žalovanému oznámeno.

11. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 24. 4. 2020 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. S ohledem na přijatý závěr o skutkovém stavu věci a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu závěru. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným představovaný možnosti opakovaného čerpání prostředků na úvěrovém účtu je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy). Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy spokojila v zásadě s pouhými tvrzeními žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů. Tvrzené příjmy ze zaměstnání byly sice ověřovány náhledem na běžný účet žalovaného (tj. ohledně měsíčního příjmu 20 651 Kč), současně ale nebyl vysvětlen zohledněný celkový čistý příjem domácnosti ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje nijak neprokázala. Naopak lze uzavřít, že právní předchůdkyně se posouzením schopnosti splácet prakticky nezaobírala, když ignorovala množství existujících dluhů žalovaného (více než 600 000 Kč při měsíčních splátkách téměř 12 000 Kč), které zjevně překračovaly jeho příjmové schopnosti. Obdobně nebyly ověřeny ani výdaje žalovaného, když žalovaný pouze sdělil, že se 41,3 % podílí na nákladech bydlení. Kolik tyto náklady činí již nijak zohledněno nebylo. Přitom právní předchůdkyně žalobkyně disponovala přístupen k běžnému účtu žalovaného, z něhož musela mít informaci o přesném stavu financí žalovaného, tedy by nemusel použít neindividualizované výpočtový model. Soud tedy uzavírá, že takovéto zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr považuje za zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. dostupný na www.nsoud.cz). Žalobkyně se jednání soudu nezúčastnila, tedy připravila se o možnost poučení, že neunáší důkazní břemeno ohledně shora uvedených tvrzení.

16. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o revolvingovém úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvních pokutách, jak vyplývají ze smlouvy.

17. Žalobkyně soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným. Povinností žalovaného dle ZoSÚ bylo vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 12 635,77 Kč (tj. souhrn výběrů, případně skutečně realizovaných plateb prostřednictvím kreditní karty). Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný uhradil celkem 5 366,76 Kč. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný je podle ZoSÚ povinen vrátit částku 7 269,01 Kč (dosud nevrácenou poskytnutou jistinu) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení o. z. ve výši, jak stanoví , neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Soud totiž dospěl k závěru, že mezi stranami není sporu o nově určené lhůtě pro plnění, jak byla vyjádřena v rozhodnutí o zesplatnění úvěru, tj. do 15. 12. 2022. Následujícím dnem po uplynutí určené lhůty se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky od 16. 12. 2022 do zaplacení. Pro období od 16. 12. 2022 do 18. 9. 2023 byly úroky z prodlení kapitalizovány na částku 827,76 Kč. V souladu s ustanovením soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

18. Naproti tomu soud zamítl žalobu ohledně částky 4 529,94 Kč s úrokem ve výši 373,55 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 9 398,95 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 242,91 Kč (rozdíl mezi požadovaným kapitalizovaným úrokem z prodlení a přiznaným kapitalizovaným úrokem z prodlení) a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 129,94 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení) částky 13 243,17 Kč (jistina 11 798,95 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 070,67 Kč a kapitalizovaný úrok ve 373,55 Kč), úspěšná byla pouze co do částky 8 096,77 Kč (jistina 7 269,01 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 827,76 Kč), tj. z 61 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky, tj. z 39 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalovaného, a proto žalobkyni náleží poměrná část náhrady nákladů řízení v rozsahu 22 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna advokáta stanovená dle ustanovení ve spojení s a , advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 11 798,95 Kč ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby). Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení ve spojení s a. t. ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), a náhrada za daň z přidané hodnoty podle , 3 a ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalobkyni byla tedy přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 495,44 Kč (22 % z vyčíslených nákladů ve výši 2 252 Kč). Podle ustanovení bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO jako zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.