Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 99/2024-80

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky 33 904,96 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalovaném zaplacení

- částky 11 904,96 Kč

- zákonného úroku z prodlení z částky 26 054,6 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 %

- úroku ve výši 30 % ročně z částky 22 000 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalovaném zaplacení- částky 11 904,96 Kč- zákonného úroku z prodlení z částky 26 054,6 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 %- úroku ve výši 30 % ročně z částky 22 000 Kč od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 904,96 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, jejíž podmínky žalovaný neplnil, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy. Na žalobkyni přešla pohledávka na základě jejího postoupení společností právnická osoba..

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil až při jednání soudu dne datum, kdy uvedl, že si finanční prostředky půjčil, ale v současné době spolupracuje s insolvenčním správcem na přípravě insolvenčního návrhu a tento bude v dohledné době podán.

3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

 Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru č Anonymizováno, že právní předchůdce žalobkyně - společnost právnická osoba (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou měl žalovaný vrátit věřiteli v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 438 Kč, činila 69 024 Kč.

 Z dokladu o vyplacení úvěru, že věřitel dne datum uhradil na účet uvedený ve smlouvě o úvěru ze dne datum částku ve výši 22 000 Kč.

 Z oznámení ze dne datum, že věřitel zesplatnil spotřebitelský úvěr č. hodnota a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dluhu v celkové výši 27 452 Kč.

 Z oznámení o postoupení pohledávky, podacího lístku a z plné moci ze dne datum, že žalobkyně dne datum, v zastoupení věřitele, zaslala žalovanému oznámení o tom, že došlo k postoupení pohledávky ze spotřebitelského úvěru č. hodnota na žalobkyni.

 Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne datum a z podacího lístku, že žalovaný byl dopisem právního zástupce vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

 Ze společného prohlášení věřitele a žalobkyně a ze seznamu postoupených pohledávek, že dne datum byla mezi stranami uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky také za žalovaným.

 Z výpisu z účtů žalovaného za měsíc 12/2022, že příjem na účtu činil celkem 181 388 Kč a výdej činil celkem 187 455 Kč, za měsíc 11/2022 činil příjem na účtu 56 865 Kč a výdej 50 273 Kč, za měsíc 10/2022 činil příjem na účtu 39 896,85 Kč a výdej z účtu činil 42 738,20 Kč a za měsíc 9/2022 činil příjem na účtu 55 555,05 Kč a výdej z účtu 51 981 Kč. Z účtu jsou činěny nespecifikované odchozí úhrady v řádech desetitisíců, dále úhrady na jiné spotřebitelské úvěry.

 Z výpisu z registru SOLUS a NRKI, že žalobkyně si v rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného opatřila výpisy z těchto registrů.

 Z výslechu žalovaného, že pracuje v právnická osoba s čistým měsíčním příjmem 21 000 Kč, exekučně je mu sráženo cca 5 - 6 000 Kč měsíčně a dále dluží přibližně 200 000 Kč dalším věřitelům. Není v jeho možnostech zaplatit dlužnou částku naráz. Insolvenční návrh je již připraven k podání a po vyřešení některých záležitostí bude v nejbližší době podán. Své ostatní dluhy v současné době vůbec nesplácí. Je schopen hradit nejvýše 2 000 Kč měsíčně.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Mezi společností právnická osoba., IČ: IČO, se sídlem adresa, právnická osoba, adresa (dále též jen „věřitel“), a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy věřitel posuzoval schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný mu za tímto účelem předložil výpisy z účtu, věřitel si dále také vyžádal informace z veřejných registrů SOLUS, NRKI. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč (dále jen „jistina“), a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit věřiteli úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků a úroků se žalovaný zavázal uhradit v 48 měsíčních splátkách po 1 438 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, věřitel úvěr zesplatnil a dopisem ze dne datum vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek.

Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany právnická osoba. na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobci jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci ničeho neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou.

Žalovaný je zaměstnán v právnická osoba s čistým měsíčním příjmem 21 000 Kč, exekučně je mu sráženo cca 5 - 6 000 Kč měsíčně a dále dluží přibližně 200 000 Kč dalším věřitelům. Není v jeho možnostech zaplatit dlužnou částku naráz. Své ostatní dluhy v současné době vůbec nesplácí. Je schopen hradit nejvýše 2 000 Kč měsíčně.

5. Podle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení , 2 , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

7. Podle ustanovení , 2 , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

8. Podle ust. (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle ust. (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

10. Podle ustanovení , dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

11. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené jméno FO národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle ust. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle ust. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně.

16. Obecné soudy by dle aktuální judikatury Ústavního soudu měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , dostupný z www.nalus.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tak vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Navíc k závěru, že vnitrostátní soud je zásadně povinen zkoumat z úřední povinnosti dodržování povinností věřitele vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů provádějících článek 8 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice o spotřebitelském úvěru“), když článek 8 ve spojení s článkem 23 směrnice o spotřebitelském úvěru brání vnitrostátní právní úpravě sankce za porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, která požaduje, aby se spotřebitel aktivně dovolával příslušného porušení povinnosti (spotřebitel je povinen neplatnost úvěrové smlouvy namítnout, a to ve tříleté promlčecí době), dospěl i Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne datum ve věci C-679/18 (rozsudek dostupný na www.curia.europa.eu). Pokud pak jde o samotné posouzení úvěruschopnosti, tak jak uzavřel Nejvyšší soud, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn , tyto závěry však jsou aplikovatelné i na ), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupný z www.nsoud.cz). Ke stejným závěrům pak dospěl i soudní dvůr 5 spisová značka Evropské Unie ze dne datum ve věci C-449/13 (rozhodnutí dostupné z www.curia.europa.eu), který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a dále tak, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. S ohledem na výše uvedené závěry judikatury tedy je pro řádné prověření úvěruschopnosti nezbytné, aby prohlášení dlužníka bylo podepřeno i doklady, není však nezbytné kompletní podložení jednotlivých položek.

17. V daném řízení žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když tento jí poskytl požadované informace a předložil k ověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje, a to výpisy z účtu - potvrzující přijetí mzdy za měsíce 9–12/2022. Z těchto dokladů bylo zřejmé, že žalovaný je zaměstnán u společnosti jméno FO republika s. r. o. a jeho průměrný měsíční příjem činí 23 373 Kč. Ohledně výdajů bylo právní předchůdkyní žalobkyně kalkulováno se životním minimem ve výši 4 860 Kč měsíčně. Dále si předchůdkyně žalobkyně opatřila informace z registrů NRKI, SOLUS.

18. Z provedených důkazů vyplynulo, že pohyby na účtu žalovaného vůbec neodpovídají příjmům a výdajům zjištěným právním předchůdcem žalobkyně. Za měsíc prosinec 2022 činily příjmy celkem 181 388 Kč a výdaje 187 455 Kč. Za měsíc listopad 2022 činily příjmy na účtu žalovaného 56 865 Kč a výdaje pak 50 273 Kč. Za měsíc říjen 2022 činily příjmy na účtu žalovaného 39 896,85 Kč a výdaje pak 42 738,2 Kč. Za měsíc září 2022 činily příjmy na účtu žalovaného 55 555,05 a výdaje pak 51 981,12 Kč. Z těchto výpisů se podává, že výdaje žalovaného výrazně převyšují výdaje, které žalovaný uvedl v rámci žádosti o poskytnutí úvěru. Rovněž je z těchto výpisů patrné, že žalovaný splácí i jiný spotřebitelský úvěr a činí množství nespecifikovaných plateb v řádech desetitisíců na vrub svého účtu. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně důsledně posoudila údaje vyplývající z výpisů z účtu žalovaného a současně by získala dostatečné informace o jeho příjmech a výdajích a tyto by podložila příslušnými dokumenty, je otázkou, zda by vůbec k poskytnutí spotřebitelského úvěru přistoupila, když údaje uváděné žalovaným se příkře lišily od údajů, které byly zjištěny z těchto výpisů.

19. Za této situace tedy dospěl podepsaný soud k závěru, že v daném případě žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru, neboť prokázala, že neměla dostatečné informace o pravidelných výdajích žalovaného na bydlení, dopravu, splátky jiných závazků, příp. jiných pravidelných výdajích, které byly zřejmé především z bankovních výpisů, a tyto při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nezohlednila.

20. Plnění poskytnuté žalovanému je pak třeba vypořádat podle § 2993 o. z., z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Žalobkyně poskytla žalovanému částku celkem 22 000 Kč. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě poskytnuté jistiny ve výši 22 000 Kč. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na úhradu příslušenství.

21. Pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, pak zde bylo soudem rozhodnuto tak, že nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení nebyl žalobkyni přiznán a v této části byla žaloba zamítnuta. Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, proto ji určil soud. Jelikož žalovaný tvrdil v průběhu řízení, že s ohledem na své majetkové poměry je schopen splácet maximálně částku ve výši 2 000 Kč měsíčně, rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit v době přiměřené jeho možnostem, tedy v pravidelných měsíčních splátkách dle svých schopností a možností, ve výši 2 000 Kč měsíčně.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp.zn. ). Soud tedy kapitalizoval veškeré žalobou uplatněné příslušenství, a to ke dni rozhodnutí. Žalovaný měl ve věci větší procesní úspěch, než žalobkyně (úspěch žalobkyně 48,9 % a úspěch žalovaného 51,1 %). Vzhledem k tomu, že žalovanému - dle obsahu spisu - žádné náklady soudního řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.