Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 88/2024-50

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno. se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, nar. Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o 10 886,42 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 886,42 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 505,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 025,77 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 566,84 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 28,47 % ročně z částky 5 566,84 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 119,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 384,42 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 338,98 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 26,1 % ročně z částky 1 338,98 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 886,42 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 505,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 025,77 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 566,84 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 28,47 % ročně z částky 5 566,84 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 119,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 384,42 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 338,98 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 26,1 % ročně z částky 1 338,98 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 19. 12. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 886,42 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO IČO dne 10. 6. 2020 smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen „úvěr 1.“), na základě které mu byla poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 434 Kč, který se skládá z úroku ve výši 4 081 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 853 Kč v 52 týdenních splátkách po 297 Kč do 9. 6. 2021. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO IČO dne 30. 12. 2019 smlouvu o úvěru č. tel. číslo (dále jen „úvěr 2.“), na základě které mu byla poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 496 Kč, který se skládá z úroku ve výši 2 483 Kč a částky z zpracování úvěru ve výši 4 013 Kč, v 52 týdenních splátkách po 279 Kč do 28. 12. 2020. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný neuhradil dlužné částky v plné výši. Na úvěr 1. uhradil celkem částku 6 300 Kč, na úvěr 2. uhradil celkem částku 12 600 Kč. Ke dni žaloby dluží žalovaný částku celkem 10 886,42 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru 1. ve výši 5 566,84 Kč a dlužné části poplatků ve výši 3 423,58 Kč s příslušenstvím a z neuhrazené jistiny úvěru 2. ve výši 1 338,98 Kč a dlužné části poplatků ve výši 557,02 Kč s příslušenstvím. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 s účinností ke dni 28. 1. 2022. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek za ním na žalobkyni doporučeným dopisem. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní upomínka ve smyslu , (dále jen „).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně a její zástupce se z jednání soudu dne 21. 5. 2024 omluvili, žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s , v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

- z žádosti o úvěr ze dne 30. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 8 000 Kč splatný v 52 týdenních splátkách. Uvedl, že žije s rodiči, je zaměstnaný jako pomocný slévárenský dělník u zaměstnavatele právnická osoba. s příjmem 15 550 Kč a odhadovanými měsíčními výdaji 5 500 Kč. Doložena měla být pracovní smlouva a výplatní pásky. Dále bylo uvedeno, že žalovaný má kreditní kartu a nemá účet na své jméno;

- z žádosti o úvěr ze dne 10. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 8 000 Kč splatný v 52 týdenních splátkách. Uvedl, že žije s rodiči, je zaměstnaný jako slévárenský dělník u zaměstnavatele právnická osoba. s příjmem 14 800 Kč a odhadovanými měsíčními výdaji 6 500 Kč. Doložena měla být pracovní smlouva. Dále bylo uvedeno, že žalovaný má kreditní kartu, půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně a má účet na své jméno

- ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 12. 2019 č. tel. číslo bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal spolu s jistinou uhradit dále na poplatku za poskytnutí úvěru částku 6 496 Kč v 52 týdenních splátkách po 279 Kč do 28. 12. 2020;

- ze smlouvy o úvěru ze dne 10. 6. 2020 č. tel. číslo bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal spolu s jistinou uhradit dále na poplatku za poskytnutí úvěru částku 7 434 Kč v 52 týdenních splátkách po 297 Kč do 9. 6. 2021;

- z tabulky umoření k oběma úvěrům bylo zjištěno, že na jistinu úvěru č. hodnota žalovaný dluží částku 5 566,84 Kč a na jistinu úvěru č. hodnota částku 1 338,98 Kč;

- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 s přílohou bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni;

- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni;

- z předžalobní výzvy s podacím lístkem soud zjistil, že dne 6. 6. 2022 byla vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalovanému odeslána dne 7. 6. 2022. Její součástí bylo rovněž oznámení o postoupení pohledávky;

Ostatní předložené důkazy (podací lístek ze dne 24. 2. 2022) soud neprovedl (neučinil z nich žádná relevantní skutková zjištění), když skutkový stav pro rozhodnutí ve věci byl již dostatečně zjištěn z výše uvedených důazů.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 30. 12. 2019 a dne 10. 6. 2020 spotřebitelské úvěry ve výši 8 000 Kč, ten se zavázal je zaplatit spolu s příslušnými poplatky ve 52 týdenních splátkách po 279 Kč v případě úvěru č. hodnota a po 297 Kč v případě úvěru č. hodnota. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 18 900 Kč (částku 12 600 na úvěr č. hodnota a částku 6 300 Kč na úvěr č. hodnota). Žalobkyně neprokázala řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného, když v tomto směru nepředložila žádné důkazy k podpoře svých tvrzení. Žalovanému byla dne 7. 6. 2022 odeslána předžalobní výzva.

6. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

9. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

17. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Podle ustálené judikatury věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. To stejné platí rovněž pro výdaje dlužníka. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že při schvalování úvěru byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, k prokázání tohoto svého tvrzení však nepředložila ničeho. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a sama se tak zbavila možnosti být poučena dle , odst. 3 k doplnění skutkových tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalovaného a označení důkazů k jejich prokázání. V dané situaci soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle , a předmětnou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným posoudil jako absolutně neplatnou podle o. z. a o. z.

18. Současně je zde dán i další důvod absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy dle ustanovení § 39 o. z., neboť ujednání o výši úroků je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Dle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozhodnutí NS sp. zn. , sp. zn. či sp. zn. ). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Ujednání o takto vysokém úroku (hrubě odporujícímu dobrým mravům) je neplatné absolutně. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. je odporující dobrým mravům úrok téměř čtyřnásobně přesahující horní hranici obvyklé úrokové míry. S ohledem na výše citovanou judikaturu je, dle soudu, nutné ujednání o úroku (poplatcích) ve výši 6 496 Kč v případě úvěru č. hodnota a ve výši 7 434 Kč v případě úvěru č. hodnota posoudit jako ujednání zjevně rozporné s dobrými mravy a smlouvu jako absolutně neplatnou rovněž z tohoto důvodu.

19. Plnění poskytnuté žalovanému je pak třeba vypořádat podle § 2993 o. z., z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku celkem 16 000 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částku 18 900 Kč dle tvrzení žalobkyně. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou zamítl, když žalovaný již uhradil částku přesahující jistinu poskytnutých úvěrů a s ohledem na neplatnost obou smluv o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na úhradu ujednaných úroků, nákladů, poplatků, smluvních pokut apod.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť plně procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci.