Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

209 C 11/2022-94

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o 59.580,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši ve výši 50.548,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 62.842,00 Kč ve výši 8,5% ročně od datum do datum ve výši 29,68 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 50.548 Kč ve výši 8,5% ročně od datum do zaplacení, částku ve výši 9.032,10 Kč a úrok z úvěru ve výši 95,9 % ročně z částky 47.224,09 Kč od datum do datum ve výši 358,56 Kč a úrok z úvěru ve výši 95,9 % z částky 46.171,90 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 236.044 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši ve výši 50.548,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 62.842,00 Kč ve výši 8,5% ročně od , datum, do , datum, ve výši 29,68 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 50.548 Kč ve výši 8,5% ročně od , datum, do zaplacení, částku ve výši 9.032,10 Kč a úrok z úvěru ve výši 95,9 % ročně z částky 47.224,09 Kč od , datum, do , datum, ve výši 358,56 Kč a úrok z úvěru ve výši 95,9 % z částky 46.171,90 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 236.044 Kč, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaným Okresního soudu v adresa dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 59.580,10 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč, k vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 95,9 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4.098 Kč. Splátky byly splatné vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, když žalobkyni do data zesplatnění úvěru uhradil 15 splátek, celkem tedy 61.470 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splátkou splatnou datum po dobu delší než 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni datum. Po zesplatnění žalovaný uhradil žalobkyni dne datum částku ve výši 12.294 Kč. Žalovaný dluží žalobkyni zbývající jistinu včetně nesplacených úroků přirostlých k jistině ve výši ve výši 46.853 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 499 Kč, za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce větší jak 30 dnů, tedy za splátky č. hodnota, 12, 13, 19 a 20, celkem tedy 2.495 Kč. Žalobkyně žalobním návrhem požadovala rovněž náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč, a to za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, konkrétně tedy za splátky č. hodnota, 12, 13, 14, 19, 20, celkem tedy 1.200 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do data vyhotovení žalobního návrhu, tj. do datum, ve výši 9.032,10 Kč. Kč. Žalobkyně požadovala dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru a smluvní úrok z prodlení z jistiny úvěru. Dne datum byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, přičemž žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil.

2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.

právnická osoba úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení s datem oprávnění k činnosti datum.

4. Z výpisu záznamů z registru Anonymizováno bylo zjištěno, že ke dni datum zde nemá žalovaný žádný záznam.

5. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (Anonymizováno) ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný měl CBS skóre 410 což odpovídá lepšímu segmentu klientů.

6. Z předsmluvního formuláře ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru.

7. Prohlášením klientů ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl seznámen s informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (žalobkyní), včetně kontaktních údajů na žalobkyni a možnosti ověřit si oprávnění žalobkyně k činnosti zprostředkovatele.

8. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný jako své příjmy ze zaměstnání uvedl částku 11.284 Kč. Mezi výdaji žalovaného je uvedena částka 3.410 Kč představující životní minimum žalovaného, částka 1.000 Kč určená na bydlení, výdaje žalovaného tedy byly stanoveny částkou 4.410 Kč a na splácení úvěru zbývala částka 5.874 Kč. Z potvrzení od zaměstnavatele a výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba. a za období od datum do datum činil měsíční čistý příjem žalovaného 11.284 Kč.

9. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že na účet č. č. účtu byla dne datum zaslána částka 50.000 Kč.

10. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, jehož kopii pořídila.

11. Z návrhu na uzavření smlouvu o úvěru č. hodnota podepsaného žalovaným a žalobkyní dne datum, soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v celkové výši 50.000 Kč na bankovní účet číslo č. účtu, kdy celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit ve 48 splátkách po 4.098 Kč měsíčně, činila 196.704 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 95,90 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Dle části B) smlouvy odst. 1. 3. je smlouva uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru žalovanému. V odst. 2. 2. části B) smlouvy bylo uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě, a to v maximální souhrnné výši 236.044,80 Kč. Podle odst. 6. 1. části B) smlouvy vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Podle odst. 6. 2. části B) smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jeho prodlením o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6. 3. části B) smlouvy je žalobkyně v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými jistina úvěru, úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladů podle odst. 6. 2. části B) smlouvy. Žalobkyně je povinna žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle odst. 6. 4. části B) smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále podle odst. 6. 5. části B) smlouvy, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.

12. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru č. hodnota bylo prokázáno, že žalovaný měl zaplatit 52 měsíčních splátek po 4.098 Kč, přičemž splátky byly splatné 20. den příslušného kalendářního měsíce.

13. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum.

14. Kartou klienta bylo prokázáno, že dne datum byl žalovanému vyplacen úvěr v částce 50.000 Kč, nominální výše úvěru činila 196.704 Kč. Žalovaný celkem splatil částku 73.764 Kč.

15. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka č. hodnota, splatná dne datum a splátka č. hodnota splatná dne datum, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

16. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka č. hodnota, splatná dne datum a splátka č. hodnota splatná dne datum, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

17. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka č. hodnota, splatná dne datum nebyla uhrazena a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

18. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka č. hodnota splatná dne datum, a splátka č. hodnota splatná dne datum nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

19. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně k datu datum zesplatnila veškeré závazky žalovaného vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a současně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, v celkové výši 62.842 Kč.

20. Z předžalobní výzvy ze dne datum s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžité úhradě zesplatněného úvěru, pokut a poplatků.

21. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou, která je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným žalovaným dne datum požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 50.000 Kč. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo žalobkyní schváleno dne datum, dne datum byl úvěr v částce 50.000 Kč vyplacen na účet uvedený žalovaným. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 4.098 Kč, celkem tak byl žalovaný zavázán zaplatit částku 196.704 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 95,9 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra. Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v registru Anonymizováno, kdy v tomto registru neměl žalovaný žádný záznam, a dále v nebankovním registru klientských informací Anonymizováno. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalovaného plynoucí z jeho pracovního poměru, kdy čistý měsíční příjem žalovaného činil před uzavřením smlouvy částku 11.284 Kč, dále byly vzaty v úvahu výdaje žalovaného sestávající z životního minima žalovaného ve výši 3.410 Kč, výdajů na bydlení ve výši 1.000 Kč. Porovnáním částky příjmu žalovaného a částek výdajů žalovaného následně dospěla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k částce volných zdrojů ve výši 5.874 Kč a úvěr byl zprostředkovatelem doporučen ke schválení. Ve smlouvě o úvěru bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění úvěru, když poté tento úrok i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady, že žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční nominální úrokové míře, a to v maximální souhrnné výši 236.044 Kč. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6. 3. části B) smlouvy v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6. 2. části B) smlouvy s tím, že se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný nehradil na uvěř řádně, když do zesplatnění úvěru uhradil částku 61.470 Kč. Žalovaný dostal do prodlení delšího než 65 dní, proto byl úvěr žalobkyní ke dni datum zesplatněn. Po zesplatnění žalovaný uhradil částku ve výši 12.294 Kč a dále již neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný výzvou ze dne datum vyzván k úhradě celé dlužné částky.

22. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

26. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

27. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

29. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

30. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

33. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

35. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

36. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dospěl k závěru, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí přitom Nejvyšší soud České republiky rovněž vyslovil, že „nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“

37. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. S ohledem na aktuální judikaturu citovanou výše bylo v prvé řadě povinností soudu zjišťovat, zda žalobkyně splnila svoji povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr, o jehož poskytnutí žalovaný požádal, když tato povinnost vyplývá pro žalobkyni z ustanovení a 2 . V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že jeho jediným příjmem je příjem z pracovního poměru v částce 11.284 Kč měsíčně. Skutečnost, že žalovaný má na tento příjem nárok a je mu tento příjem vyplácen, byla ověřena potvrzením zaměstnavatele výplatní páskou. Výdaje žalovaného byly vyčísleny celkovou částkou 4.410 Kč, s tím, že tato částka zahrnuje životní minimum žalovaného (3.410 Kč), a výdajem na bydlení (1.000 Kč). V projednávaném případě má soud za to, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr, když žalobkyně žádným způsobem neprověřila výdaje žalovaného, a to za situace, kdy měsíční splátka úvěru činila 40 % příjmů žalovaného. Žalobkyně výdaje žalovaného vyčíslila pouze součtem životního minima a výdajů na bydlení což je dle názoru soudu v situaci žalovaného zcela nedostačující, když volné zdroje žalovaného činily 5.874 Kč a splátka úvěru činila 4.098 Kč. V této situaci měla žalobkyně důkladně zkoumat výdajovou stránku žalovaného, to však vůbec neučinila. Smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením a 588 o. z.

38. Za další je smlouva o úvěru neplatná podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z., tedy absolutně, když ujednaná výše úroků 95,9 % ročně je evidentně v rozporu s dobrými mravy. Z úřední činnosti je soudu známo, že ve smlouvách o spotřebitelském úvěru v daném čase a místě, při výši poskytnuté jistiny 50.000 Kč a splatnosti úvěru ve 48 měsíčních splátkách, činí průměrná hranice 15 % ročně a maximální 25 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje téměř čtyřnásobek nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru, proto nelze než v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka konstatovat rozpor sjednané úvěrové sazby s dobrými mravy a z toho vyplývající absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 588 o. z. K této neplatnosti je přitom soud povinen ve shodě s uvedeným ustanovením přihlédnout i bez návrhu. Pokud jde pak o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ujednání o výši úroků by mohlo být od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na § 1802 o. z., který řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), avšak smlouva o úvěru je podle § 2395 o. z. smlouvou úplatnou. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti by se vztahoval na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků vůbec uzavřít. Smlouvu o úvěru by tedy bylo třeba s ohledem na dikci § 576 o. z. posoudit jako neplatnou v celém rozsahu i z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků.

39. Vzhledem k těmto závěrům soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru v celém jejím rozsahu dle § 588 o. z., soud posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobním návrhem jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně plnila na účet žalovaného bez právního důvodu. Žalovaný již ovšem dlužnou částku zcela splatil, když žalobkyně zaslala žalovanému dne datum částku ve výši 50.000 Kč a žalovaný na dlužnou částku uhradil již 73.764 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný již celou dlužnou částku žalobkyni uhradil, soud žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítnul.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , ve znění pozdějších předpisů tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly z důvodu jeho pasivity v řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.