Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
18 C 49/2024-89
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
zastoupená advokátkou Mgr. Martou Ondačkovou sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0
o 77 867,91 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 77 867,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 77 867,91 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 77 867,91 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 77 867,91 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 77 867,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 77 867,91 Kč od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 77 867,91 Kč od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 77 867,91 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 168 214 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 168 214 Kč od datum do zaplacení, pohledávky ve výši 26 716,80 Kč a úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 78 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 214 315 Kč. V průběhu řízení však žalobkyně svůj nárok omezila pouze na zaplacení dlužné jistiny ve výši 77 867,91 Kč (zaplacená částka ve výši 132,09 Kč byla zcela započtena na jistinu ve výši 78 000 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 77 867,91 Kč od datum do zaplacení (o částečném zpětvzetí bylo rozhodnuto pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka) s tím, že žalobkyně setrvala na svém tvrzení, že platně s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 78 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet spolu s úrokem ve výši 64,85 % ročně v měsíčních splátkách po 4 961 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to zejména lustracemi v databázích NRKI a SOLUS a dále na základě informací získaných od žalovaného. Dne datum došlo ke zesplatnění úvěru, když žalovaný nehradil splátky řádně a včas. K zesplatnění úvěru došlo automaticky dle smluvních ujednání při prodlení delším než 65 dní. Za období od datum do datum žalovaný uhradil žalobkyni v souvislosti se smlouvou 132,09 Kč (dne datum), ničeho dalšího žalovaný nevrátil. Žalobkyně požadovala vrácení pouze jistiny a úroku z prodlení s ohledem na aktuální osobní a majetkovou situaci žalovaného.
2. Žalovaný, který je rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, omezen ve svéprávnosti, prostřednictvím svého zástupce ve věci uvedl, že samotnou jistinu nesporuje. Má však za to, že by žalobkyně měla projevit dobrou vůli a nepožadovat úrok z prodlení s ohledem na skutečnost, že nebyla dostatečně a řádně zkoumána jeho úvěruschopnost a úvěr mu byl i přesto poskytnut. V současnosti je žalovaný ve velmi špatné finanční situaci, je velmi vysoce zadlužen a je zcela jisté, že jakýkoli dluh vůči žalobkyni nebude schopen splácet. Žalovaný má za to, že smlouva je neplatná, neboť žalobkyně dostatečně nezjistila jeho majetkové poměry. Úvěr mu neměl být vůbec poskytnut. Byla mu zrušena insolvence, na jeho majetek jsou vedeny 4 exekuce a jeho celková zadluženost je ve výši cca 600 000 Kč. Žalovaný má pouze příjem v podobě invalidního důchodu. V současnosti se nachází v bohnické léčebně a nadále u něho trvá schizofrenie. Žalovaný není schopen cokoli na daný dluh splácet.
3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně eviduje návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. hodnota, který je ve formě akceptační doložky podepsán žalobkyní. Na místě podpisu žalovaného je uveden jedinečný kód 1797382139 s připojením data datum a času 10:26:23. Jistina spolu s úrokem a dalšími poplatky měla být splácena po 4 961 Kč měsíčně. Zároveň je stejným způsobem podepsán Dodatek č. hodnota k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum, tj. uvedením jedinečného kódu 1797382139 na místě podpisu žalovaného /viz návrh na uzavření smlouvy/smlouva o úvěru č. l. 11 – 13 p. v. spisu a podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 17 spisu, dodatek č. hodnota k návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru na č. l. 15 – 16 spisu, základní informace o klientovi na č. l. 8 spisu, úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 39 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 25 - 27 spisu, prohlášení klienta na č. l. 32 - 33 spisu, výpis poplatků na č. l. 30 spisu a splátkový kalendář na č. l. 18 spisu/. Z bankovního účtu žalobkyně odešla dne datum na bankovní účet žalovaného částka ve výši 1 Kč pod VS var. symbol s poznámkou „POJISTENA PUJCKA Anonymizováno. Podpisovy kod a identifikace klienta pro poskytnuti spotrebitelskeho uveru. právnická osoba. IC: Anonymizováno“. Zároveň byla dne datum odeslána SMS na č. tel. číslo s textem, že na bankovní účet žalovaného byla odeslána platba ve výši 1 Kč. Variabilní symbol této platby má být použit jako podpisový kód pro odpovědní SMS. Dne datum žalobkyně obdržela SMS z telefonního č. tel. číslo s textem: „Jméno zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno“ /viz důkaz o odeslání 1 Kč na č. l. 8 p. v. spisu, zaslaná SMS na č. l. 9 spisu, důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení) na č. l. 9 p. v. spisu, sdělení banky na č. l. 62 spisu/. Žalobkyně zaslala žalovanému dopisem, který byl doručujícím orgánem uložen a připraven k vyzvednutí dne datum, oznámení o schválení úvěru ze dne datum /viz oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru na č. l. 14 spisu a dodejka na č. l. 21/. Žalobkyně evidovala kopii občanského průkazu žalovaného /viz kopie OP na č. l. 34 a 35 spisu/. Žalobkyně vyplatila žalovanému dne datum částku ve výši 78 000 Kč /viz shodná tvrzení účastníků, doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu na č. l. 38 spisu, sdělení banky na č. l. 62 spisu/. Jedinečný kód č. hodnota je uveden rovněž na hodnocení klienta, v němž je uvedeno, že žalovaný je invalidní důchodce s příjmem 11 940 Kč. Jeho výdaje odpovídají životnímu minimu ve výši 3 860 Kč a nákladům na bydlení ve výši 2 603 Kč. Celkové výdaje žalovaného tak činí 6 463 Kč s tím, že je počítáno s rezervou ve výši 4 977 Kč. Žádné další výdaje evidovány nejsou (např. děti, spoření, splátky úvěrů, doprava apod.). Je uvedeno, že je žalovaný svobodný /viz hodnocení klienta na č. l. 29 spisu/. Žalovanému na jeho bankovní účet došel dne datum a datum invalidní důchod 3. stupně ve výši 11 943 Kč /viz historie pohybů – běžný účet na č. l. 28 a 31spisu/. Ke dni datum neměl žalovaný záznam v registru SOLUS /viz záznamů z registru SOLUS na č. l. 36 spisu/. Žalovaný byl hodnocen vyšším interním skóre, byla zjištěna vyšší pravděpodobnost splácení /viz výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI) na č. l. 37 spisu/. Žalovaný byl evidován v insolvenčním rejstříku od datum do datum /viz detail insolvenčního řízení na č. l. 10 spisu/. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku ve výši 132,09 Kč dne datum /viz kartu klienta na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně proto vyzývala žalovaného k úhradě dluhu a rovněž oznámila, že došlo k zesplatnění celého dluhu. Žalobkyně nedoložila, jak byly tyto výzvy žalovanému doručovány /viz oznámení na č. l. 20 spisu, spisu, výzvy k zaplacení/upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru na č. l. 22, 23, 24 spisu/. Žalobkyně požadovala vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne datum s tím, že částka má být uhrazena do 15 dnů od odeslání výzvy /viz předžalobní výzvu na č. l. 40 spisu/. Dopis byl žalovanému zaslán téhož dne a připraven k vyzvednutí dne datum /viz podací arch na č. l. 41 spisu včetně sledování zásilek dostupné na https://www.postaonline.cz/trackandtrace/zasilka/cislo?parcel Numbers = Anonymizováno%0D%0A%0D%0A/.
4. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný projevil dne datum u žalobkyně zájem uzavřít smlouvu o úvěru s úvěrovou částkou 78 000 Kč. V řízení nebylo ani přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. prokázáno, s jakým přesně obsahem byla smlouva mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena. Kód Anonymizováno zaslaný žalovanému žalobkyní prostřednictvím jeho bankovního účtu je uveden jako podpis na několika listina. Nelze tak uzavřít, se kterou z těchto listin měl žalovaný vyslovit prostřednictvím tohoto kódu souhlas. Proces schvalování jednotlivých jednání žalovaným nebyl žalobkyní v řízení prokázán. Před poskytnutím úvěru žalobkyně vycházela z údajů o žalovaném uvedených v hodnocení klienta, tj. že je žalovaný svobodný, invalidní důchodce s příjmem 11 940 Kč. Jeho výdaje mají odpovídat životnímu minimu ve výši 3 860 Kč a nákladům na bydlení ve výši 2 603 Kč. Celkové výdaje žalovaného tak měly činit 6 463 Kč s tím, že je počítáno s rezervou ve výši 4 977 Kč. Žádné další výdaje evidovány nebyly (např. děti, spoření, splátky úvěrů, doprava apod.). Invalidní důchod 3. stupně v uvedené výši byl žalovanému v červnu a v červenci 2021 vyplacen. Ke dni datum neměl žalovaný záznam v registru SOLUS a byla zjištěna vyšší pravděpodobnost splácení V době žádosti o úvěr nebyl žalovaný evidován v insolvenčním rejstříku, evidence byla až od datum do datum. Žalobkyně žalovanému vyplatila dne datum částku ve výši 78 000 Kč a žalovaný žalobkyni uhradil dne datum částku ve výši 132,09 Kč. První výzva k úhradě dluhu, která byla v řízení doložena, že žalovanému došla, byla odeslána dne datum a připravena k vyzvednutí dne datum. Žalovaný podle ní měl plnit do datum.
5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 78 000 Kč s ohledem na vůli žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o úvěru. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že řádně (s odbornou péčí) zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří /srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018/. Žalobkyně v daném případě zjistila a ověřila pouze výši příjmů žalovaného z invalidního důchodu. Na kontrolu výdajů, a to i těch podstatných, žalobkyně zcela rezignovala. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně se ani podrobněji nezajímala o výdaje žalovaného na bydlení, jako základní a podstatnou položku výdajů, kterou je vždy třeba pečlivě zjišťovat. Žalobkyně si vystačila s údaji o životním minimu ve výši 3 860 Kč a náklady na bydlení ve výši 2 603 Kč, aniž by jakkoliv ověřila, že tyto údaje odpovídají realitě. O to pečlivě měla žalobkyně postupovat, věděla-li, že příjem žalovaného je velmi nízký a je invalidní ve 3. stupni. S ohledem na velmi nízké výdaje, se kterými žalobkyně počítala, lze těžko předpokládat, že tyto výdaje realitě odpovídaly. Žalobkyně ani nekontrolovala, zda není na majetek žalovaného vedena exekuce, popř. zda nesplácí jiné dluhy. Skutečnost, že žalovaný nemohl být solventní, se následně potvrdila zahájením insolvenčního řízení. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti /srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK/.
15. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že eviduje od žalovaného platbu v celkové výši 132,09 Kč. Žalovaný je tak povinen vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši 77 867,91 Kč (78 000 Kč – 132,09 Kč), o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno, že výzva k úhradě dluhu se do sféry dispozice žalovaného, v souladu s ustálenou judikaturou, dostala dne 11. 1. 2024, kdy byla žalovanému zásilka doručována /srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3144/2018 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1239/2016/. Žalobkyně ve výzvě poskytla žalovanému lhůtu k vrácení dluhu v délce 15 dnů od data odeslání výzvy. Výzva byla žalované odeslána žalobkyní dne datum a lhůta k vrácení dluhu tak uplynula dnem datum. Od následujícího dne, tedy od datum, je žalovaný v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř., neboť zástupce žalovaného uvedl, že není v platebních možnostech žalovaného dluh splácet (výrok I. tohoto rozsudku).
16. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout. Žalobkyně se domáhala přiznání jistiny ze smlouvy o úvěru a úroku z prodlení. Smlouva o úvěru však byla shledána neplatnou, nárok tak byl posouzen jako bezdůvodné obohacení. Úrok z prodlení byl proto přiznán od pozdějšího data, než žalobkyně v řízení uplatnila, ve zbylém byl proto návrh zamítnut, když dřívější dojití výzvy k plnění nebylo v řízení prokázáno (výrok II. tohoto rozsudku).
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnější žalovaný se těchto výslovně vzdal. Při úvaze o úspěšnosti vzal soud do úvahu, že žalobkyně ze své vůle nárok částečně omezila, aniž by tak činila pro chování žalovaného (tj. že by žalovaný po podání žaloby něco uhradil). Zároveň vzal soud do úvahy i žalované příslušenství, které bylo předmětem řízení, s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08 (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.