Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 104/2024-54
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně:Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
zastoupená advokátem Anonymizováno.
sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno
bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 102 470,69 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 836,34 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení další částky 90 634,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15 468,85 Kč, 15% úroku ročně z částky 99 935,23 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 437,53 Kč a 15% zákonného úroku z prodlení ročně z částky 102 470,69 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 836,34 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení další částky 90 634,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15 468,85 Kč, 15% úroku ročně z částky 99 935,23 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 437,53 Kč a 15% zákonného úroku z prodlení ročně z částky 102 470,69 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 2. 2024 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 102 470,69 Kč. V žalobě uvedla, že žalovaná dne 10. 3. 2020 uzavřela s žalobkyní smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,38% z výše sjednaného úvěrového rámce, tedy na 2 380 Kč měsíčně. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 107 816,34 Kč. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 95 980 Kč. Částečné úhrady byly započítány na úrok, poplatky a jistinu dle splátkového kalendáře. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 15. 11. 2023 zesplatnila. Ke dni podání žaloby žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 102 470,69 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 99 935,23 Kč, poplatků za pojištění ve výši 635,46 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok zkapitalizovaný ke dni podání žaloby ve výši 15 468,85 Kč, dále úrok ve výši 23,88% ročně z jistiny 99 935,23 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení, zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 437,5,3 Kč za období od 30. 11. 2023 do 19. 2. 2024 a běžící 15% roční úrok z prodlení z částky 102 470,69 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení.
2. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doplnění, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované a k doložení listinných důkazů prokazujících toto zkoumání. Z listin připojených k žalobě vyplývá, že žalovaná byla vdovou, bydlela v podnájmu se dvěma dětmi, byla na mateřské dovolené. Výši příjmu uvedla v částce 28 500 Kč a příjem ostatních členů domácnosti ve výši 10 000 Kč. Měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti byly 24 000 Kč. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z lustrací žalované v registrech NRKI, ISIR a CEE s negativním výsledkem. Žalovaná nebyla v prodlení s žádnými splátkami, a to ani v minulosti. Na předmětnou smlouvu po dobu delší než tři roky hradila. Žalobkyně vycházela z příjmu klienta ve výši 28 500 Kč, od kterého odečetla životní minimum žalované a dvou dětí, dále odečetla splátky u jiných společností ve výši 4 682 Kč a zbývající částka na klienta činila 14 018 Kč, na domácnost potom 11 169 Kč, a to i po započtení výše splátky schváleného úvěru ve výši 2 380 Kč měsíčně. Žalovaná tedy i z částky 11 169 Kč byla schopna úvěr platit.
3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
5. Ze smlouvy – flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. hodnota ze dne 10. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 100 000 Kč s výší minimální měsíční splátky 2,38% z úvěrového rámce, tj. 2 380 Kč, s roční úrokovou sazbou 23,88% a RPSN 26,68%. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč pro případ opoždění se zaplacením splátky.
6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že po uzavření smlouvy o úvěru bylo v rozmezí mezi 10. 3. 2020 a 31. 3. 2020 vyčerpáno 98 828,78 Kč. Žalovaná následně úvěr splácela měsíčními splátkami po 2 400 Kč měsíčně, přitom průběžně určité menší částky zase čerpala. Z rekapitulace vyplývá, že celkem načerpala částku 107 816,34 Kč a uhradila 95 980 Kč, když tato částka 95 980 Kč byla započtena na úhradu jistiny ve výši 7 881,11 Kč, úroku za hotovostní transakce ve výši 32 168,95 Kč, úroku za pojistné ve výši 73,91 Kč, pojištění 8 472,80 Kč, úroku ve výši 47 043,23 Kč, poplatku za výběr z ATM 340 Kč.
7. Dopisem ze dne 15. 11. 2023 žalobkyně zesplatnila revolvingový úvěr v částce 111 811,13 Kč
8. Předžalobní výzva k plnění byla žalované zaslána dopisem ze dne 5. 12. 2023, v němž žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 113 370,97 Kč nejpozději do 12. 12. 2023.
9. Soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 577 o. z. platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
12. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona číslo 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřena v režimu zákona číslo 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Soud poznamenává, že s účinností od 29. 5. 2022 byla novelou ZSÚ (zákonem číslo 96/2022 Sb. ) provedena změna spočívající v uvedení absolutní neplatnosti. I přes shora uvedené je třeba vyložit otázku relativní či absolutní neplatnosti i pro období do 28. 5. 2022 (tedy do období, za jehož právní úpravy smluvní vztah vznikl) jako absolutní neplatnost. Je tomu tak proto, že v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, s přihlédnutím k ustálené judikatuře Soudního dvora EU, zejména pak s přihlédnutím k jeho rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18 na základě eurokonformního výkladu citované zákonné úpravy v § 86 a 87 odst. 1 ZSÚ bylo povinností okresního soudu, aby i bez návrhu a z úřední povinnosti přezkoumal, zda došlo k řádnému splnění předsmluvní povinnosti žalobkyně jako věřitele náležitě posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud podle tehdejší úpravy v § 87 odst. 1 ZSÚ byla obsažena jeho věta druhá, tak tuto formulaci věty druhé je třeba vyložit tak, že pouze výslovně stanoví právo (možnost) spotřebitele uplatnit uvedenou námitku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí době, čímž ale nijak nevylučuje shora dovozený eurokonformní výklad, podle něhož je i přes toto subjektivní právo (možnost) spotřebitele (dána) také úřední povinnost soudu i bez návrhu zkoumat, zda ke splnění uvedené předsmluvní povinnosti poskytovatele úvěru náležitě došlo.
14. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů a ze shora uvedeného dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva je absolutně neplatné, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalované úvěr splácet. Ve formuláři příjmů žalovaná uvedla příjem ve výši 28 500 Kč měsíčně, přičemž měla být na mateřské dovolené. Žádný doklad prokazující tvrzení žalované o výši příjmu nebyl soudu doložen. Soudu i přes výzvy nebyl doložen ani výpis z účtu žalované za poslední 3 měsíce, z něhož by bylo možno zjistit výdaje žalované. Pokud sama žalovaná v žádosti uvedla měsíční výdaje domácnosti v částce 24 000 Kč, tak je zřejmé, že již nebyl prostor pro to, aby jí byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč s měsíční splátkou 2 380 Kč. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doložení konkrétních listin, na jejichž základě zkoumala úvěruschopnost žalované, tedy k předložené potvrzení o výši příjmu, výpisu z účtu žalované za poslední tři měsíce apod. Žádné tyto listin y nebyly soudu doloženy. Tím, že žalobkyně zřejmě pouze vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, aniž je měla jakkoliv ověřené, tak je nutno vyjít z toho, že neposoudila schopnost žalované úvěr splácet. To vše platí i za situace, kdy žalovaná sama úvěr po dobu tří let splácela.
16. Z výše uvedených důvodů soud tedy smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalobkyni tak nelze přiznat jí požadované plnění, ale pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná na poskytnutý úvěr, který čerpala ve výši 107 816,34 Kč uhradila částku 95 980 Kč. Žalovaná je tedy povinna vrátit žalobkyni pouze rozdíl ve výši 11 836,34 Kč, a to v době přiměřené jejím možnostem. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k žalobě nijak nevyjádřila a soudu neosvětlila své současné majetkové poměry, má soud za to, že žalovaná je schopna dlužnou částku zaplatit ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
17. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do 90 634,35 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobkyně nemá nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť až tímto rozhodnutím je založena povinnost žalované k placení dlužné částky a ona se dostane do prodlení, pokud ve stanovené lhůtě dlužnou částku nesplatí.
18. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V řízení měla převážný úspěch žalovaná, které podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na jeho soudní výkon (exekuci).