Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 13/2022-93
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o 42.084 Kč s příslušenstvím, o 5.769,55 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26.800 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15.284 Kč a částky 5.769,55 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15.284 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 64,62 % ročně z částky 34.283,18 Kč od datum do datum ve výši 1.419,84 Kč, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 34.283,18 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 118.080 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26.800 Kč od , datum, do zaplacení, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15.284 Kč a částky 5.769,55 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15.284 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 64,62 % ročně z částky 34.283,18 Kč od , datum, do , datum, ve výši 1.419,84 Kč, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 34.283,18 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 118.080 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaným Okresního soudu v adresa dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 42.084 Kč s příslušenstvím a částky 5.769,55 Kč. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 35.000 Kč, k vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,62 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2.050 Kč. Splátky byly splatné vždy k 10. dni kalendářního měsíce. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, když žalobkyni do data zesplatnění úvěru uhradil dne datum a dne datum částku 2.050 Kč a dne datum částku ve výši 4.100 Kč, celkem tedy 8.200 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splátkou splatnou datum po dobu delší než 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni datum. Po zesplatnění již žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný dluží žalobkyni zbývající jistinu včetně nesplacených úroků přirostlých k jistině ve výši ve výši 39.787,67 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 499 Kč, za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce větší jak 30 dnů, tedy za splátky č. hodnota, Anonymizováno a Anonymizováno, celkem tedy 1.497 Kč. Žalobkyně žalobním návrhem požadovala rovněž náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč, a to za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, konkrétně tedy za splátky č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota a č. hodnota, celkem tedy 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do data vyhotovení žalobního návrhu, tj. do datum, ve výši 5.769,55 Kč. Žalobkyně požadovala dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru, tj. úrok z částky 42.084 Kč od datum do zaplacení, a úrok za poskytnutí úvěru z částky 34.283,18 Kč od datum do datum ve výši 1.149,84 Kč a úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 34.283,18 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 118.080 Kč. Dne datum byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, přičemž žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil.
2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.
právnická osoba úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení s datem oprávnění k činnosti datum.
4. Z výpisu záznamů z registru Anonymizováno bylo zjištěno, že ke dni datum zde nemá žalovaný žádný záznam.
5. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (Anonymizováno) ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný měl Anonymizováno skóre 364 což odpovídá lepšímu segmentu klientů.
6. Z předsmluvního formuláře ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru.
7. Prohlášením klientů ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl seznámen s informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (žalobkyní), včetně kontaktních údajů na žalobkyni a možnosti ověřit si oprávnění žalobkyně k činnosti zprostředkovatele.
8. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný jako svůj příjem ze zaměstnání uvedl částku 14.791 Kč. Mezi výdaji žalovaného je uvedena částka 3.860 Kč představující životní minimum žalovaného, částka 2.603 Kč určená na bydlení, žalovaný má tedy celkem výdaje ve výši 6.643 Kč a na splacení úvěru má rezervu ve výši 7.328 Kč. Z Výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že v období od datum do datum měl příjem dne datum ve výši 11.899 Kč, dne datum ve výši 17.003 Kč, dne datum ve výši 15.470 Kč a dne datum ve výši 16.801 Kč, všechny platby z účtu Provozní jméno FO.
9. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že na účet č. č. účtu byla dne datum zaslána částka 35.000 Kč.
10. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, jehož kopii pořídila.
11. Z návrhu na uzavření smlouvu o úvěru č. hodnota podepsaného žalovaným dne datum, který byl žalobkyní akceptován dne datum, soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v celkové výši 35.000 Kč na bankovní účet číslo č. účtu, kdy celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit ve 48 splátkách po 2.050 Kč měsíčně, činila 98.400 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 64,62 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Dle části B) smlouvy odst. 1. 3. je smlouva uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru žalovanému. V odst. 2. 2. části B) smlouvy bylo uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě, a to v maximální souhrnné výši 118.080 Kč. Podle odst. 6. 1. části B) smlouvy vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Podle odst. 6. 2. části B) smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jeho prodlením o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6. 3. části B) smlouvy je žalobkyně v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6. 2. části B) smlouvy. Žalobkyně je povinna žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle odst. 6. 4. části B) smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále podle odst. 6. 5. části B) smlouvy, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. adresa uzavření smlouvy jsou adresa.
12. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru č. hodnota bylo prokázáno, že žalovaný měl zaplatit 48 měsíčních splátek po 2.050 Kč, přičemž splátky byly splatné 10. den příslušného kalendářního měsíce.
13. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum.
14. Kartou klienta bylo prokázáno, že dne datum byl žalovanému vyplacen úvěr v částce 35.000 Kč, nominální výše úvěru činila 98.400 Kč. Dne datum a dne datum byly uhrazeny splátky úvěru ve 2.050 Kč a dne datum ve výši 4.100 Kč.
15. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka č. hodnota, splatná dne datum a splátka č. hodnota splatná dne datum, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.
16. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka č. hodnota, splatná dne datum a splátka č. hodnota splatná dne datum, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.
17. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka č. hodnota, splatná dne datum a splátka č. hodnota splatná dne datum a splátka č. hodnota ze dne datum, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů
18. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně k datu datum zesplatnila veškeré závazky žalovaného vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a současně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, v celkové výši 42.084 Kč.
19. Z předžalobní výzvy ze dne datum s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžité úhradě zesplatněného úvěru, pokut a poplatků.
20. Ze sdělení Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno. ze dne datum bylo zjištěno, že od datum byl nastaven jednotný pricing u všech klientů bez podmínek a to 3,9 %.
21. Sdělením právnická osoba. ze dne datum bylo prokázáno, že úroková sazba u spotřebitelských úvěrů uzavřených v dubnu 2021 ve výši 35.000 Kč splatných ve 48 měsíčních splátkách činila 13,70 %.
22. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 5. 1. 20213 bylo zjištěno, že v období 4/2021 byly u spotřebitelských splátkových úvěrů (úvěry v pevné výši a jednou čerpané, s pevně stanoveným počtem měsíců) ve výši 35.000 Kč v odpovídajících pásmech stanoveny a sjednávány úrokové sazby v rozpětí 4,9 % ročně do 23 % ročně.
23. Ze sdělení právnická osoba. ze dne datum bylo zjištěno, že právnická osoba. obvykle požadovala roční úrok 14,9 % ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, výše jistiny 35.000 Kč, úvěr splatný v 48 měsících, které byly uzavřeny v období dubna roku 2011.
24. Ze sdělení Anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že úroková sazba u spotřebitelských úvěrů uzavřených v dubnu 2021 ve výši 35.000 Kč splatných ve 48 měsíčních splátkách činila 14,49 %.
25. Ze sdělení právnická osoba. ze dne datum vyplynulo, že v dubnu 2021 byla u neúčelových úvěrů do 49.000 Kč standardně sazba 12,90 % - 16,90 % ročně.
26. Z dalších předložených listin nečinil soud skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.
27. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou, která je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným elektronickým způsobem na dálku dne datum požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 35.000 Kč. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo žalobkyní schváleno dne datum, dne datum byl úvěr v částce 35.000 Kč vyplacen na účet uvedený žalovaným. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2.050 Kč, celkem tak byl žalovaný zavázán zaplatit částku 98.400 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 64,62 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra. Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v registru SOLUS, kdy v tomto registru neměl žalovaný žádný záznam, a dále v nebankovním registru klientských informací NRKI. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalovaného plynoucí z jeho pracovního poměru, kdy čistý měsíční příjem žalovaného činí zhruba 14.791 Kč, dále byly vzaty v úvahu výdaje žalovaného sestávající z životního minima žalovaného ve výši 3.860 Kč, výdajů na bydlení ve výši 2.603 Kč. Porovnáním částky příjmu žalovaného a částek výdajů žalovaného následně dospěla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k částce volných zdrojů ve výši 6.463 Kč a úvěr byl zprostředkovatelem doporučen ke schválení. Ve smlouvě o úvěru bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění úvěru, když poté tento úrok i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady, že žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční nominální úrokové míře, a to v maximální souhrnné výši 118.800 Kč. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6. 3. části B) smlouvy v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6. 2. části B) smlouvy s tím, že se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný nehradil na uvěř řádně, když uhradil pouze první 4 splátky, celkem částku 8.200 Kč. Se splátkou č. hodnota se žalovaný dostal do prodlení, proto byl úvěr žalobkyní ke dni datum zesplatněn. Po zesplatnění již žalovaný neuhradil ničeho. V dubnu roku 2021 jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši 35.000 Kč splatné ve 48 měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí od 3,9 % ročně do 23 % ročně, nejčastěji přibližně okolo 15 % ročně.
28. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
29. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
30. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
31. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
32. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
33. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
34. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
35. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
36. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
37. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
38. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
39. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
40. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
41. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
42. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dospěl k závěru, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí přitom Nejvyšší soud České republiky rovněž vyslovil, že „nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“
43. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze částečně. S ohledem na aktuální judikaturu citovanou výše bylo v prvé řadě povinností soudu zjišťovat, zda žalobkyně splnila svoji povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr, o jehož poskytnutí žalovaný požádal, když tato povinnost vyplývá pro žalobkyni z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ . V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že jeho jediným příjmem je příjem z pracovního poměru v částce 14.791 Kč měsíčně. Skutečnost, že žalovaný má na tento příjem nárok a je mu tento příjem vyplácen, byla ověřena výpisem z účtu. Výdaje žalovaného byly vyčísleny celkovou částkou 6.463 Kč, s tím, že tato částka zahrnuje životní minimum žalovaného (3.386 Kč), a výdajem na bydlení (2.603 Kč). V projednávaném případě má soud za to, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr, když žalobkyně žádným způsobem neprověřila výdaje žalovaného, a to za situace, kdy měl žalovaný poměrně nízký příjem a měsíční splátka úvěru ve výši 2.050 Kč je vzhledem k příjmům žalovaného velkým zásahem do rozpočtu žalovaného. Žalobkyně výdaje žalovaného vyčíslila pouze součtem životního minima ve výši 3.860 Kč a výdajů na bydlení ve výši 2.603 Kč což je dle názoru soudu v situaci žalovaného zcela nedostačující. Smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 580 a 588 o. z.
44. Za další je smlouva o úvěru neplatná podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z., tedy absolutně, když ujednaná výše úroků 64,62 % ročně je evidentně v rozporu s dobrými mravy. Při tomto svém závěru vycházel soud ze sdělení několika bankovních ústavů, na které se obrátil s dotazem, jaké úroky byly obvykle požadovány ve smlouvách o spotřebitelském úvěru v daném čase a místě, při výši poskytnuté jistiny 35.000 Kč a splatnosti úvěru ve 48 měsíčních splátkách. Takto bylo soudem zjištěno, že horní hranice úrokových sazeb činila u obdobných úvěrů průměrně 15 % maximálně 23 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje více než trojnásobek zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru, proto nelze než v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka konstatovat rozpor sjednané úvěrové sazby s dobrými mravy a z toho vyplývající absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 588 o. z. K této neplatnosti je přitom soud povinen ve shodě s uvedeným ustanovením přihlédnout i bez návrhu. Pokud jde pak o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ujednání o výši úroků by mohlo být od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na § 1802 o. z., který řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), avšak smlouva o úvěru je podle § 2395 o. z. smlouvou úplatnou. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti by se vztahoval na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků vůbec uzavřít. Smlouvu o úvěru by tedy bylo třeba s ohledem na dikci § 576 o. z. posoudit jako neplatnou v celém rozsahu i z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků.
45. Vzhledem k těmto závěrům soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru v celém jejím rozsahu dle § 588 o. z., soud posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobním návrhem jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně plnila na účet žalovaného bez právního důvodu. Soud ve smyslu § 2993 o. z. přiznal žalobkyni částku bezdůvodného obohacení ve výši 26.800 Kč, když uvedené odpovídá právu žalobkyně na vrácení toho, co plnila ve prospěch žalovaného, a to po odpočtu toho, co žalovaný na úvěr splatil, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne datum převedla na účet uvedený žalovaným částku 35.000 Kč, žalovaný žalobkyni zaplatil celkem částku ve výši 8.200 Kč. adresa s částkou bezdůvodného obohacení byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , který byl žalobkyni přiznán od datum, když žalobkyně ve výzvě ze dne datum žalovaného vyzvala k okamžité úhradě celé dlužné částky. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.
46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná.
47. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.