Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 64/2024-40

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno, Ph.D. sídlem Anonymizováno

proti

žalovanému: Anonymizováno, narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno

o zaplacení 124 739,61 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 104 957,19 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 625,40 Kč a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 104 957,19 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 042,81 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 306,36 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 042,81 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 14,99 % ročně z částky 113 535,68 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 14,99 % ročně z částky 3 207,39 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 24 456,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 104 957,19 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 625,40 Kč a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 104 957,19 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 042,81 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 306,36 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 042,81 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 14,99 % ročně z částky 113 535,68 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 14,99 % ročně z částky 3 207,39 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 24 456,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 124 739,61 Kč s dalším příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Na odůvodnění svého návrhu žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba., IČ IČO, uzavřela dne 21. 4. 2022 se žalovaným smlouvu o úvěru č. 3402381, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník. Z titulu této smlouvy o úvěru byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 125 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v 28 měsíčních splátkách ve výši 5 770 Kč, přičemž podle smlouvy měly být splátky hrazeny formou inkasa. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i úrok ve výši 14,99 % ročně až do úplného zaplacení úvěru. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou povinných splátek. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na zasplacení celé zbývající části dlužné částky 126 681,37 Kč, představována jistinou úvěru 113 535,68 Kč, poplatků 3 207,39 Kč, smluvním úrokem 7 996,56 splatným k 24. 2. 2023 a úrokem z prodlení 1 931,76 splatným k 24. 2. 2023. Žalobkyně se domáhá rovněž zaplacení úroku ve výši 14,99 % ročně z poplatků ve výši 3 207,37 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení a z dlužné jistiny ve výši 113 535,68 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od 25. 2. 2023, kdy nastalo prodlení se zaplacením celé dlužné částky 124 739,61 Kč (jistina 113 535,68 Kč, poplatky 3 207,37 Kč a smluvní prok 7 996,56 Kč) do zaplacení. Žalobkyně vstoupila do postavení věřitele ze shora uvedené pohledávky vůči žalovanému z titulu smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 25. 4. 2023. Uzavření postupní smlouvy bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni podání žaloby žalovaný na žalované plnění ničeho neuhradil. Žalovaný neuhradil uvedený dluh ani přes písemnou výzvu zástupce žalobkyně před podáním žaloby v této věci.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na základě těchto důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 21. 4. 2022 žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí částky 125 000 Kč (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. 3402381). Právní předchůdkyně žalobkyně návrh na uzavření smlouvy dne 21. 4. 2022 akceptovala (vyplynulo z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce ze dne 21. 4. 2022). Právní předchůdkyně žalobkyně pro zjištění, zda by žalovaný byl schopen tuto částku vrátit spolu s jí požadovanými úroky, si od žalovaného vyžádala informace o jeho majetkových poměrech a zajistila si údaje ze svého interního systému. Na základě těchto údajů zjistila, že žalovaný je v pracovním poměru a jeho čistá mzda činí cca 27 000 Kč měsíčně. Nezbytné výdaje žalovaný určil na 13 000 Kč, přičemž bydlí v pronajatém bytě či domě a splácí úvěry za 4 775 Kč měsíčně (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. 3402381). Právní předchůdkyně žalobkyně odečetla měsíční výdaje žalované (jejichž zdroj z přiloženého dokumentu není zřejmý). Právní předchůdkyně žalobkyně po žalovaném nepožadovala potvrzení o výši jeho výdajů na bydlení (či jiného prokázání výdajů). Dále si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala informace o žalovaném z registru SOLUS, v němž nebyl žalovaný veden, a z registru NRKI, dle kterého byl žalovaný hodnocen pozitivně, přičemž v takovém případě je smlouva hodnocena jako s nízkým rizikem (zjištěno z protokolu o prověřování úvěruschopnosti). Na základě těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela, že žalovaný je schopen poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem vrátit a uzavřela s ním dohodu. Na jejím základě žalovanému dne 21. 4. 2022 poskytla částku 125 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 14,99 % ročně ve 28 měsíčních splátkách po 5 770 Kč. Celkem měl tedy žalovaný vrátit částku 150 204 Kč (vyplynulo z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. 3402381). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze dohromady 20 042,81 Kč (zjištěno ze souhrnného pohybu na účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně využila své smluvní oprávněné (článek XI až XIII návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. 3402381) požadovala ke dni 24. 2. 2023 okamžité vrácení celé dlužné částky, včetně splátek, které měl žalovaný uhradit v budoucnu (zjištěno z prohlášení okamžité splatnosti ze dne 24. 2. 2023). Žalovaný však ani po tomto datu z dlužné částky nic neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023), což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu (vyplynulo z předžalobní výzvy).

4. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, v účinném znění (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

10. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou měli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný v úmyslu uzavřít, je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.

11. Zákon o spotř. úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy žalobkyni, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalované, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena absolutní neplatností (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020). Zákon o spotř. úvěru jasně stanovuje povinnost poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to před uzavřením smlouvy, a poskytovateli zakazuje smlouvu uzavřít, pokud by posoudil, že spotřebitel nebude schopen úvěr splácet. Tuto povinnost měla právní předchůdkyně žalobkyně plnit s odbornou péčí a nespoléhat se pouze na údaje sdělené žalovaným. Tuto povinnosti na straně poskytovatele spotřebitelských úvěrů a zápůjček nelze odbýt poukazem na to, že kdyby žadatel o úvěr neuvedl pravdivé informace, mohl by se dopustit trestného činu. Povinnost kladená zákonem na poskytovatele spotřebitelských úvěrů je povinnost nezávislá na případné odpovědnosti žalovaného v trestněprávní rovině.

12. V projednávané věci prověřila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného následujícím způsobem: Právní předchůdkyně žalobkyně od výše příjmu žalovaného (která však nebyla podložena výpisy z účtu) odečetla částku výdajů žalovaného a jeho další závazky ke splácení (přičemž není zřejmé, z jakého zdroje žalobkyně tuto částku získala, nevyžádala si žádné potvrzení). Dále si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala o žalovaném informace z registrů SOLUS a NRKI. Žalovaný nebyl špatně hodnocen ani v jednom z registrů. Na základě těchto údajů dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonnými požadavky.

13. V prvé řadě je třeba připomenout, jak bylo uvedeno shora, že právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna informace poskytnuté žalovaným ověřovat. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom nepožadovala ani potvrzení o nákladech na bydlení, prostřednictvím nichž by si ověřila reálnost výdajů žalovaného. Náklady na bydlení přitom představují v životě běžného člověka významnou položku. Výše měsíčních nákladů na bydlení přitom v souvislosti s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně neměla ověřeny ani příjmy žalovaného, bez další kontroly nemohly obstát. Bylo na právní předchůdkyni žalobkyně, aby si vyžádala dodatečné informace ohledně toho, jakou má žalovaný konkrétní platební historii a morálku. Informace z nebankovního registru je vždy posuzovat v kontextu ostatních dostupných informací. Jak však soud uvedl výše, i informace poskytnuté žalovaným měly v právní předchůdkyni žalobkyně vzbudit zájem o dodatečné informace. Ve spojení s tím pak právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dojít k závěru, že žalovaný je schopen splatit úvěr ve výši a za podmínek, na nichž se účastníci dohodli.

14. Jak vyplývá ze shora uvedeného, na základě informací, které žalobkyně předložila a které tedy měla její právní předchůdkyně v době uzavírání smlouvy k dispozici, zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splatit úvěr mu poskytnutý, resp. pro spolehlivý závěr neměla právní předchůdkyně žalobkyně dostatek údajů. Právní předchůdkyně žalobkyně tak podle § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotř. úvěru nesměla úvěr žalovanému poskytnout. I přes zákonný zákaz to právní předchůdkyně žalobkyně učinila. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru je proto žalovaný povinen žalobkyni vrátit pouze jistinu úvěru. Soud shledal oprávněným toliko nárok žalobkyně na zaplacení částky 104 957,19 Kč, tedy jistiny úvěru po odečtení žalovaným zaplacených splátek 20 042,81 Kč (výrok I.). Soud ve zbytku podanou žalobu zamítl (výrok II.). Vzhledem k tomu, že je žalovaný se splněním svého dluhu v prodlení a ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by za své prodlení nebyl odpovědný, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády ( o. z., ).

15. Podle citovaného ustanovení je pak žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit v době přiměřené jeho schopnostem. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v průběhu řízení nijak nevyjádřil, určil soud lhůtu k plnění podle v délce 3 dnů.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 68 % představované částkou 24 456,88 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 990 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 124 739,61 Kč sestávající z částky 6 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 600 Kč ve výši 5 376 Kč. Z této částky je nutné vypočítat 68 % s ohledem na pouze částečný úspěch žalobkyně ve věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.