Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 109/2023-84

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Vítoslavským ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o 18 838,93 Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 820,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 11 018,68 Kč se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 820,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 11 018,68 Kč se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 6. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 18 838,93 Kč s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 18měsíčních splátkách po 3 157 Kč včetně sjednaného úroku ve výši efektivní úrokové sazby 146,3 % ročně. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a dalších zdrojů. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, když do data zesplatnění úvěru uhradil částku v celkové výši 15 791 Kč a po zesplatnění úvěru uhradil žalobkyni částku v celkové výši 6 388,75 Kč. V bodě 6.3 smlouvy bylo dále ujednáno, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dojde bez dalšího k zesplatnění celé zbývající dlužné částky. K datu 25. 2. 2018 došlo k zesplatnění celého úvěru, přičemž se v souladu se smlouvou o úvěru stala splatnou dosud nezaplacená jistina a k ní přirostlé dosud nezaplacené úroky, které se ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru ve výši celkem 30 840 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení nové dlužné jistiny úvěru ve výši 18 838,93 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili (dostavil se pouze právní zástupce žalobkyně). Soud proto jednal dle ustanovení v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:

- z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, že žalobkyně získala dne 11. 5. 2018 oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení podle , o spotřebitelském úvěru;

- z předsmluvního formuláře, že žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty dne 22. 6. 2017 standardní informace o spotřebitelském úvěru;

- z prohlášení klienta, že dne 22. 6. 2017 žalovaný mimo jiné stvrdil svým podpisem, že se seznámil se všemi informacemi podle § 92 zákona o spotřebitelském úvěru; že si je vědom, jaká je výše sjednaných úroků z úvěru a souhlasí s ní; že nemá žádné splatné dluhy či že se nenachází v úpadku;

- z hodnocení klienta, že ke dni 22. 6. 2017 měl žalovaný čistý měsíční příjem 27 000 Kč ze zaměstnání, jeho měsíční výdaje činily celkem 6 810 Kč, z toho 1 400 Kč na bydlení, 0 Kč za „ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.)“, právnická osoba Kč za 1 dítě v domácnosti a 3 410 Kč jako životní minimum. Volné zdroje byly vyčísleny částkou 19 190 Kč. Dále žalovaný uvedl, že je zaměstnán od 2. 9. 2013 u zaměstnavatele právnická osoba na dobu neurčitou; bydlí u rodičů.

- z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne 20. 6. 2017, že žalovaný získal skóre 253, tedy vyšší riziko splácení;

- z výpisu z registru SOLUS ze dne 20. 6. 2017, že v něm žalovaný nemá žádný záznam;

- z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku 56 826 Kč v 18měsíčních splátkách ve výši 3 157 Kč, kdy ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 146,3 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V bodu 1.4 úvěrové smlouvy si účastníci sjednali, že v případě akceptace nabídky dá žalobkyně příkaz k bezhotovostnímu převodu prostředků odpovídajících sjednané celkové výši úvěru na bankovní spojení žalovaného uvedené v záhlaví smlouvy. V bodu 2.2 úvěrové smlouvy si účastníci sjednali, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, a že úrok běží i po zesplatnění úvěru. V bodu 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalovaného. Podle bodů 6. 3., 6. 4. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, ke dni zesplatnění se celá dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině stávají součástí nové jistiny. Novou jistinu je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Smlouva o úvěru byla podepsána žalovaným dne 22. 6. 2017, žalobkyní dne 23. 6. 2017;

- z oznámení o schválení úvěru s dodejkou, že žalobkyně oznámila žalovanému, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota a doručením tohoto oznámení dne 28. 6. 2017 došlo k jejímu uzavření;

- ze splátkového kalendáře, že žalovanému bylo v souvislosti se smlouvou o úvěru předepsáno 18měsíčních splátek po 3 157 Kč;

- z karty klienta ze dne 5. 6. 2023, že žalovaný na splátkách úvěru uhradil celkově částku 22 179,75 Kč, přičemž poslední řádná a včasná splátka byla splátku v listopadu 2017;

- z kopie OP, že žalovaným byl předložen žalobkyni jeho občanský průkaz;

- z výzev k zaplacení z 22. 1. 2018 a 20. 2. 2018, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužných splátek č. hodnota, 7 a 8 s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru;

- z oznámení ze dne 25. 2. 2018, že žalobkyně oznámila žalovanému, že vzhledem k jeho prodlení se splácením splátky o délce 65 dnů došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a vyzvala ho do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení k úhradě dlužné částky v celkové výši 32 238 Kč;

- ze sdělení žalobkyně ze dne 26. 6. 2017, že žalovanému sdělila číslo účtu pro úhrady splátek úvěru;

- z potvrzení plateb z transakční historie, že žalovanému přišly na účet platby od právnická osoba, a to v dubnu 2017 ve výši 31 977 Kč, květnu 2017 ve výši 22 220 Kč a červnu 2017 ve výši 20 103 Kč;

- z výplatních lístků za měsíce březen a duben 2017, že žalovaný v těchto měsících pobíral u zaměstnavatele právnická osoba čistou mzdu ve výši 32 553 Kč resp. 22 872 Kč;

- z pracovní smlouvy ze dne 2. 9. 2013 a dohody o změně sjednaných pracovních podmínek, že žalovaný je zaměstnán u zaměstnavatele právnická osoba od 2. 9. 2013 na dobu neurčitou;

-z dokladu o vyplacení úvěru, že žalovanému byl vyplacen na účet (totožný s účtem uvedeným u jeho osoby v úvěrové smlouvě) úvěr ve výši 30 000 Kč dne 23. 6. 2017;

- z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky dopisem zaslaným dne 17. 5. 2023, a to do 15 dnů od data odeslání této výzvy.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně získala dne 11. 5. 2018 oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení podle , o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty dne 22. 6. 2017 standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet platbami zaměstnavatele žalovaného na jeho bankovní účet, výplatními páskami za březen a duben 2017, pracovní smlouvou a dále lustrací v nebankovním registru klientských informací a v registru SOLUS. Žalovanému přišly na účet platby od zaměstnavatele právnická osoba, a to v dubnu 2017 ve výši 31 977 Kč, květnu 2017 ve výši 22 220 Kč a červnu 2017 ve výši 20 103 Kč. Za měsíce březen a duben 2017 žalovaný pobíral u zaměstnavatele právnická osoba čistou mzdu ve výši 32 553 Kč resp. 22 872 Kč. Účastníci uzavřeli dne 28. 6. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku 56 826 Kč v 18měsíčních splátkách ve výši 3 157 Kč, kdy ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 146,3 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V případě akceptace nabídky dá žalobkyně příkaz k bezhotovostnímu převodu prostředků odpovídajících sjednané celkové výši úvěru na bankovní spojení žalovaného uvedené v záhlaví smlouvy. Úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, úrok běží i po zesplatnění úvěru. Jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, ke dni zesplatnění se celá dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině stávají součástí nové jistiny. Novou jistinu je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalovaný úvěr ve výši 30 000 Kč čerpal dne 23. 6. 2017. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, byl proto žalobkyní vyzván k zaplacení dlužných splátek, a to s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Žalovaný na splátkách úvěru uhradil žalobkyni celkově částku 22 179,75 Kč. Dopisem ze dne 25. 2. 2018 oznámila žalobkyně žalovanému okamžité zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a vyzvala ho k úhradě dlužné částky v celkové výši 32 238 Kč do 10 dnů ode dne odeslání oznámení. Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 17. 5. 2023, odeslaným téhož dne.

6. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

7. Podle se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle 991 odst. 1, 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

14. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

15. V posuzované věci žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů zjištěných od žalovaného, uvedených v ě označené jako „hodnocení klienta“, které ověřila výpisem z účtu žalovaného, pracovní smlouvou, výplatními páskami za měsíce březen a duben 2017 a dále lustrací žalovaného v NRKI a SOLUS. Soud s přihlédnutím k výše zmíněné judikatuře dospěl k závěru, že prověření úvěruschopnosti žalovaného nebylo provedeno žalobkyní řádně a s odbornou péčí. Žalobkyně sice prověřila příjmy žalovaného (výpisem z účtu, výplatními páskami), nicméně řádně (nijak) neověřila jeho výdaje.

16. Z předložených důkazů (hodnocení klienta) bylo pouze zjištěno, že výdaje žalovaného měly činit 1 400 Kč na bydlení, 0 Kč na dopravu, kurzy, záliby apod. (nad rámec výdajů 3 410 Kč jakožto životního minima) a 2 000 Kč na 1 dítě v domácnosti. Žalobkyní nicméně již nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by tyto údaje uvedené žalovaným jakýmkoliv způsobem ověřila, když k těmto tvrzením nepředložila žádné důkazy. A to navzdory zaslané písemné výzvě a poučení dle a 3 poskytnutému právnímu zástupci žalobkyně u jednání konaného dne 26. 2. 2024, vztahující se k doložení prověření úvěruschopnosti žalovaného (k tomuto žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, resp. důkazní). Pro úplnost soud dodává, že nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalovaným uváděná částka 0 Kč měsíčně na tzv. ostatní výdaje – na dopravu, případně jakékoliv záliby žalovaného – je zjevně nereálná (lze důvodně pochybovat i o tvrzené částce 1 400 Kč měsíčně za bydlení).

17. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, proto je třeba považovat stranami uzavřenou spotřebitelskou smlouvu za neplatnou. Zároveň soud dovodil, že se v tomto případě jedná o neplatnost absolutní dle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. V takovém případě bylo možno vztah mezi stranami vypořádat dle § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy).

18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný dosud vrátil žalobkyni částku 22 179,75 Kč, a proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 7 820,25 Kč (výrok I.). Vzhledem k tomu, že z neplatné smlouvy mimo nároku na vydání nesplacené jistiny úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyni žádné další nároky nenáleží, byla žaloba z důvodů výše uvedených ve zbývajícím rozsahu zamítnuta (výrok II.).

19. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaný byl během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdil ani soudu k věci neoznačil žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle , tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že převážně procesně úspěšným účastníkem byl žalovaný, tomu však žádné náklady v průběhu řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.