Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 10/2023-310
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Vítoslavským ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, a. s., se sídlem Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, PSČ Anonymizováno 00, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o 34 063,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 389,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 5 673,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 862,42 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 694,28 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 389,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 5 673,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 862,42 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 694,28 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba SA, reg. č. tel. číslo (dále jen „Anonymizováno Anonymizováno“ či „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 063,34 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že Anonymizováno Anonymizováno poskytla na základě návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum (dále jen „úvěrová smlouva“) revolvingový úvěr. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíční splátkami ve výši 5 % z dlužné částky, současně se zavázal platit pojištění ve výši 1 % z měsíční splátky, dále se zavázal splácet produkt tzv. Extra čerpání, a to 10 splátkami po 1 302 Kč. V úvěrové smlouvě dále byla sjednána smluvní pokuta, do datum činila její výše 8 % z každé splátky, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů, od datum pak 0,1 % denně z každé splátky v prodlení. Žalovaný řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr a Anonymizováno Anonymizováno dopisem ze dne datum od úvěrové smlouvy odstoupila. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne datum, dluh žalovaného v celkové výši 34 063,34 Kč se tak stal splatným v celém rozsahu. Anonymizováno Anonymizováno se žalobou domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 28 389,54 Kč, úroku z úvěru do zesplatnění 4 200,92 Kč, pojistného 130 Kč, náhrady nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínky 700 Kč a smluvní pokuty za prodlení 642,88 Kč. BNP Paribas vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne datum.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. V průběhu řízení byl společností Anonymizováno Anonymizováno soudu doručen návrh dle § 107a o. s. ř. o. s. ř. , aby na její místo vstoupila do řízení společnost právnická osoba., IČ: IČO, která s tímto vyslovila souhlas. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka, soud připustil, aby na místo Anonymizováno Anonymizováno vstoupila do řízení společnost právnická osoba.
4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. (žalobkyně s tímto postupem soudu souhlasila, žalovaný souhlasil za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
5. Na základě předložených listin soud ve věci zjistil tento skutkový stav:
6. Dne datum žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do limitu 35 000 Kč s maximálním úvěrovým rámcem do limitu 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit čerpané finanční prostředky pravidelnými splátkami ve výši min. 5 % z dlužné částky (min. 500 Kč) spolu s úrokem ve výši 23,76 % ročně. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru po dobu delší než 30 dnů ve výši 8 % ze splátky a poplatek za odeslání 1. upomínky ve výši 100 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný uvedl právní předchůdkyni žalobkyně, že je zaměstnán jako dělník u zaměstnavatele Anonymizováno s čistým příjmem 13 000 Kč měsíčně, bez ostatních příjmů, bydlí u rodičů, náklady na bydlení má ve výši 1 000 Kč a je bez ostatních výdajů. V přihlášce k pojištění, která je přílohou k úvěrové smlouvě, pak bylo sjednáno pojištění k úvěru ve výši 1 % z měsíční splátky úvěru a v sazebníku, který je přílohou k úvěrové smlouvě, že za opožděné platby z úvěrové smlouvy bude účtována náhrada nákladů spojených s vymáháním závazku ve výši 600 Kč (smlouva revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, sazebník poplatků, přihláška k pojištění). Vzhledem k prodlení žalovaného se splácením úvěru původní žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a sdělila žalovanému, že úvěr se ke dni datum stává splatným, přičemž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy ve výši 34 064 Kč (dopis ze dne datum). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce právní předchůdkyně žalobkyně (předžalobní výzva ze dne datum). Žalovaný čerpal v období od datum do datum finanční prostředky z úvěrového účtu, které hradil nepravidelně. Ke dni datum byl žalovaný v prodlení s úhradou částky ve výši 34 063,34 Kč, z toho úroky 4 200,92 Kč, pojistné 130 Kč, poplatky 700 Kč a smluvní pokuta 642,88 Kč, zbytek tvoří jistina (výpis z úvěrového účtu žalovaného). Žalovaný byl Anonymizováno Anonymizováno vyzván k úhradě splatného dluhu (dopis ze dne datum). Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a z dostupných interních a externích databází (vyjádření ze dne datum).
7. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
11. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Smluvní ujednání mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytovala spotřebitelské úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.
12. Právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala informace, které získala o majetkové situaci žalovaného do smlouvy o úvěru, přičemž z uvedeného je zřejmé, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela především z jím poskytnutých údajů. K prokázání těchto údajů (příjmů a výdajů žalovaného) však nebyly doloženy žádné důkazy (listiny), ač k jejich předložení byla žalobkyně (její právní předchůdkyně) soudem vyzvána (s upozorněním na neúspěch ve věci při nevyhovění této výzvě). Pro úplnost soud dodává, že nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalovaným uváděná částka 0 Kč měsíčně na ostatní výdaje je zjevně nereálná (jediný výdaj, které žalovaný uvedl, byla částka 1 000 Kč měsíčně za bydlení).
13. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy před uzavřením smlouvy o úvěru nepostupovala s odbornou péčí, když žádným způsobem neověřovala údaje (o příjmech a výdajích) uvedených žalovaným. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
14. Právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti, když poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledku porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 či rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. III ÚS 4129/18 ).
15. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem . Ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 9 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku . Dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
16. V posuzované věci proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným řádně postoupena, vzniklo právo na vrácení čerpané a dosud nesplacené jistiny ve výši 28 389,54 Kč. V části nároku na zaplacení úroků z úvěru ve výši 4 200,92 Kč, pojistného 130 Kč, náhrady nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínky 700 Kč a smluvní pokuty za prodlení 642,88 Kč, soud návrh žalobkyně zamítl, neboť ujednání o smluvním úroku a poplatcích vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 862,54 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení soud nárok žalobkyně též zamítl, neboť žalovaný se dosud nedostal do prodlení. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaný je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.
17. Z důvodu shora vyložených soud žalobě z části vyhověl (ohledně dlužné jistiny úvěru) (výrok I.) a ve zbytku nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle kritéria úspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 28 389,54 Kč (cca 83 % předmětu sporu), neúspěšná byla pak co do částky 5 673,80 Kč (cca 17 % předmětu sporu). Její procesní úspěch činí tedy cca 66 %, a v tomto rozsahu jí proto soud přiznal náhradu všech účelně vynaložených nákladů. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 494 Kč, odměny advokáta ve výši 7 500 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) po 2 500 Kč dle § 6 odst. 1 , § 7 bod 5 , § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , 3 režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ) a 21% DPH z částek odměn a náhrad ve výši 1 764 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Celkem se jedná o částku 11 658 Kč, z níž 66 % činí 7 694,28 Kč.
1. Lhůta k plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.