Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 23/2024-78

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci

žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 31 118 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se do částky 7 849 Kč s příslušenstvím zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 269 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 269 Kč od 28. 5. 2023 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 711,50 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných vždy do 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem červen 2024 až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

Odůvodnění:

I. Žaloba se do částky 7 849 Kč s příslušenstvím zamítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 269 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 269 Kč od 28. 5. 2023 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 711,50 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných vždy do 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem červen 2024 až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou po posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr uzavřela dne 5. 10. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru a na jejím základě poskytla 30 000 Kč, z toho 2 500 Kč bylo použito na provizi zprostředkovatele. Žalovaná se zavázala uhradit celkem 43 230 Kč ve 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, dne 27. 5. 2023 žalobkyně úvěr zesplatnila. Dle žalobkyně je žalovaná částka 30 319 Kč tvořena dlužnými splátkami ve výši 4 939 Kč a zesplatněnou jistinou ve výši 25 380 Kč. Žalobkyně se také domáhá smluvního úroku ve výši 27,77% ročně, nákladů za odeslání upomínky ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 499 Kč.

2. U ústního jednání konaného dne 18. 4. 2024 žalovaná uvedla, že se s žalobkyní domluvila na splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně, uhradila asi dvě splátky, další peníze už neměla. Již v době poskytnutí úvěru měla půjčku u banky, kterou splácela v měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč. Brala si v té době rychlé půjčky, měla jich více. V době poskytnutí úvěru mohla splácet 18 000 Kč. Její přítel přišel o práci. Úvěr vyřizovala přes email. Nikdo se jí nedotazoval, jestli splácí další úvěry. Žalobkyně požadovala pouze občanský průkaz, autorizační platbu a potvrzení o příjmech. U ústního jednání konaného dne 23. 5. 2024 žalovaná uvedla, že splátky z úvěrů u společnosti jméno FO ve výši 12 376 Kč splácela již v době uzavření úvěrové smlouvy s žalobkyní. Žalovaná by ráda uhradila, co si půjčila, není však schopná platit částku vyšší než několik stovek korun měsíčně.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 11. 2022 (č.l. 28-30) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, z toho částka 2 500 Kč byla uhrazena zprostředkovateli a částka 27 500 Kč byla určena k výplatě žalované. Žalovaná se zavázala uhradit celkem 43 230 Kč ve 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč s datem poslední splátky 20. 7. 2025, úroková sazba byla sjednána ve výši 27,77%, roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 41,3%. Smluvní pokuty byly upraveny v ust. čl. IV.2, za každý jednotlivý případ prodlení 499 Kč a dále ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Doloženy byly též Úvěrové podmínky (č.l. 24–25). Z emailu ze dne 6. 10. 2022 (č.l. 20) bylo zjištěno, že žalobkyně schválila žádost žalované o úvěr a vyzvala ji k zaslání verifikační platby ve výši 1 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č.l. 17-19) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované informace o výši úroku, RPSN, nákladech a sankcích za pozdní úhradu. Z y označené jako „Výdaje spotřebitele“ (č.l. 35 p.v.) bylo zjištěno, že žalovaná uvedla své měsíční výdaje: na bydlení 5 000, splátky úvěrů 3 681 Kč, v části „Příjmy spotřebitele“ žalovaná uvedla mzdu 21 000 Kč a jiné příjmy 31 000 Kč. Z y „Závazky spotřebitele, čestné prohlášení“ (č.l. 35) soud zjistil, že žalovaná neuvedla žádný úvěr. Z y označené jako „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ (č.l. 31) soud zjistil že žalobkyně posuzovala příjmy a výdaje žalované, měsíční příjmy měly činit celkem 52 000 Kč (21 000 Kč příjem žalované + 31 000 Kč příjem domácnosti), měsíční výdaje na bydlení 5 000 Kč, úvěry 3 681 Kč, počet vyživovaných osob 2. Z prohlášení jméno FO ze dne 5. 10. 2022 (č.l. 32 p.v. – 27) soud zjistil, že žalovaná je přítelkyní jméno FO a na bydlení mu přispívá měsíčně částkou 5 000 Kč. Z výplatních pásek za červenec a srpen 2022 (č.l. 32 -33) bylo zjištěno, že žalovaná v této době dosahovala měsíčního příjmu ve výši 21 004 Kč a 22 194 Kč. Z výpisu centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku (č.l. 31) bylo zjištěno, že žalovaná nebyla k 5. 10. 2022 v těchto rejstřících evidována. Z výpisu registru REPI Credit Report (č.l. 36) soud zjistil, že v této databázi nejsou evidovány žádné záznamy žalované. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 37) bylo zjištěno, že žalovaná na účet žalobkyně dne 6. 10. 2022 uhradila 1 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 22) bylo zjištěno, že na účet č. č. účtu žalobkyně dne 6. 10. 2022 uhradila 2 500 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 21) bylo zjištěno, že na účet žalované uhradila žalobkyně dne 6. 10. 2022 částku 27 500 Kč. Žalobkyně též doložila dokument Statistika rodinných účtů (č.l. 13), Výdaje na konečnou spotřebu domácností dle účelu (č.l. 14), Výši normativních nákladů na bydlení 2022 (č.l. 15) a Životní a existenční minimum 2022 (č.l. 16). Z dokumentu Bonita smlouvy (č.l. 38) soud zjistil, že žalovaná uhradila na splátky úvěru celkem částku 4 231 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 5. 2023 (č.l. 39) soud zjistil, že žalovaná byla informována o zesplatnění úvěru a vyzvána k úhradě dlužné částky. Z přehledu plateb (č.l. 43-44) soud zjistil, že žalovaná splácela úvěr od společnosti jméno FO splátkami v různé výši. Žalovaná následně doložila dodatky k rámcové smlouvě č. číslo u společnosti jméno FO. Z Dodatku č. 45 (č.l. 46-47) soud zjistil, že dne 10. 2. 2021 byl žalované schválen úvěr č. číslo ve výši 99 975 Kč, z čehož částka 89 975 Kč byla určena ke splacení původních 6 úvěrů, částka 10 000 Kč nebyla vázána žádným účelem. Z dodatku č. 57 (č.l. 48-49) soud zjistil, že dne 11. 3. 2021 byl žalované schválen úvěr č. číslo výši 191 556 Kč, z čehož částka 171 556 Kč byla určena ke splacení původních 3 úvěrů, částka 20 000 Kč nebyla vázána žádným účelem. Z dodatku č. 67 (č.l. 50-51) soud zjistil, že dne 13. 34 2021 byl žalované schválen úvěr č. číslo ve výši 317 544 Kč, z čehož část byla určena ke splacení původních 5 úvěrů. Z dodatku č. 83 (č.l. 52-53) soud zjistil, že dne 12. 5. 2021 byl žalované schválen úvěr č. číslo ve výši 532 350 Kč, z čehož částka 492 350 Kč byla určena ke splacení původních 5 úvěrů, částka 40 000 Kč nebyla vázána žádným účelem. Z dodatku č. 88 (č.l. 54-56) soud zjistil, že dne 14. 5. 2021 byl žalované schválen úvěr č. číslo ve výši 17 000 Kč, který se žalovaná zavázala hradit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 352 Kč. Z dodatku č. 90 (č.l. 57-59) soud zjistil, že dne 14. 5. 2021 byl žalované schválen úvěr č. číslo ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala hradit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 925 Kč. Z dodatku č. 90 (č.l. 60-62) soud zjistil, že dne 16. 5. 2021 byl žalované schválen úvěr č. číslo ve výši 102 141 Kč, který se žalovaná zavázala hradit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 1 827 Kč. Z dodatku č. 93 (č.l. 63-65) soud zjistil, že dne 7. 7. 2021 byl žalované schválen úvěr č. číslo ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala hradit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 479 Kč. Z dodatku č. 94 (č.l. 66-68) soud zjistil, že dne 9. 8. 2021 byl žalované schválen úvěr č. číslo ve výši 21 000 Kč, který se žalovaná zavázala hradit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 402 Kč. Z dodatku č. 95 (č.l. 69-71) soud zjistil, že dne 9. 8. 2021 byl žalované schválen úvěr č. číslo ve výši 16 630 Kč, který se žalovaná zavázala hradit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 318 Kč. Z dodatku č. 112 (č.l. 72-73) soud zjistil, že dne 27. 11. 2021 byl žalované schválen úvěr č. číslo ve výši 12 000 Kč, který se žalovaná zavázala hradit v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 207 Kč. Z dodatku č. 126 (č.l. 74-76) soud zjistil, že dne 3. 5. 2022 byl žalované schválen úvěr č. číslo ve výši 15 484 Kč, který se žalovaná zavázala hradit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 307 Kč.

4. Soud má za zjištěné, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 5. 10. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou byla žalované poskytnuta částka 27 500 Kč, kterou se zavázala splatit žalobkyni spolu s poplatkem, jehož součástí byla provize ve výši 2 500 Kč a úrok ve výši 27,77 % ročně, RPSN činila dle žalobkyně 41,3%. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit činila 43 230 Kč, a to v 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč. Žalobkyně příjmy žalované za měsíce červenec a srpen 2022 zjistila z výplatních pásek, výdaje žalované zjistila z prohlášení žalované a z prohlášení přítele žalované, ve kterém uvedl, že žalovaná mu přispívá na bydlení částkou 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost dále z insolvenčního rejstříku, registru REPI a evidence exekucí.

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci Anonymizováno – právnická osoba v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

10. Soud hodnotil, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena s účinností od 1. 1. 2011 výše citovaným ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ) mají věřitelé povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Věřitelé mají dále povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Výše citovaná judikatura přejímá interpretaci zaujatou Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci Anonymizováno (Anonymizováno v. jméno FO a další) a neměla by být i s ohledem na značnou medializaci shora uvedeného nálezu Ústavního soudu pro žalobkyni jako podnikatelku v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů žádným překvapením. Rovněž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. , by státní moc neměla poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také právům toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil. V projednávané věci bylo tvrzeno, ale nebylo dostatečně doloženo, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně aktivně zjišťovala úvěruschopnost žalované, příjmy zjistila, výdaje zjišťovala pouze z prohlášení přítele žalované, existenci a výši dalších úvěrů žalované (např. z registru SOLUS či Centrálního registru dlužníků České republiky) žalobkyně nezjišťovala (předložila pouze výpis registru REPI a výpis centrální evidence exekucí), spolehla se ale zejména na prohlášení žalované. K předloženému čestnému prohlášení soud poukazuje na odůvodnění shora uvedeného rozsudku ESD z 18. 12. 2014 ve věci ve věci C-449/13. Žalobkyně tedy podle soudu po formální stránce nezjišťovala úvěruschopnost žalované dostatečně, nezajistila si dostupné základní podklady pro posouzení. Navíc lze mít i za to, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost dostatečně ani obsahově, nemohla snad ani předpokládat, že jediným měsíčním pravidelným výdajem jsou platby za bydlení. Řádně nemohla žalobkyně zjišťovat ani existenci úvěrů žalované či exekucí proti žalované, když jen z doložených dodatků k úvěrové smlouvě u společnosti jméno FO je patrné, že žalovaná v době žádosti o úvěr splácela přinejmenším dalších pět úvěrů jen u této společnosti. I tímto aspektem posuzování úvěruschopnosti se musel soud zabývat z úřední povinnosti, nikoli pouze k námitce dlužníka (viz rozsudek ESD ze dne 5. 3. 2020 ve věci Anonymizováno – právnická osoba). Soud proto s ohledem na vše shora uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka (žalované) s odbornou péčí a v souladu s zákona o spotřebitelském úvěru je tak smlouva uzavřená mezi účastníky jako celek neplatná.

11. S ohledem na neplatnost smlouvy soud nemohl žalobkyni přiznat ani požadované úroky a související poplatky, ani smluvní pokuty a paušalizované náklady na upomínání.

12. V návaznosti na výše uvedené soud dále rozhodoval o plnění ve výši 27 500 Kč poskytnutém žalované na základě neplatné smlouvy o úvěru. Podle a 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Nedoplatek jistiny úvěru ve výši 27 500 Kč činí 23 269 Kč, žalovaná žalobkyni uhradila částku 4 231 Kč. Žalobkyně se celkově domáhala částky 31 118 Kč, soud proto soud žalobu do částky 7 849 Kč s příslušenstvím zamítl a v části, v níž se žalobkyně domáhala částky 23 269 Kč se zákonným úrokem z prodlení, žalobě vyhověl.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), když žalobkyni úspěšné ze 75 % (po zaokrouhlení) přiznal náhradu nákladů sníženou na 50 % ve výši 1 711,50 Kč. Účelně vynaložené náklady řízení před snížením činí 3 423 Kč, podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 245 Kč, podle , advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu výzvy k plnění (3 x 500 Kč) paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 378 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.

14. Podle lhůta k plnění byla žalované stanovena v měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, se ztrátou jejich výhody v případě neplacení řádně a včas, kdy režim a výše splátek vychází ze žádosti žalované, kdy má soud za to, že postupným plněním tohoto dluhu nebude žalobkyně z materiálního hlediska nepřiměřeně nepříznivě dotčena, a to s ohledem na zaplacení dluhu v přiměřené době.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.