Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 185/2023-31
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Ivetou Cvingráfovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0
proti
žalované: Generali Česká pojišťovna a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
o zaplacení 38 712 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyně částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od 3. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyně částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od 3. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne Anonymizováno se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy. Uvedla, že je zaměstnána ve společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „zaměstnavatel“) na základě pracovní smlouvy ze dne Anonymizováno. Zaměstnavatel na základě smlouvy o vedení účetnictví a mzdové agendy a poskytování daňového poradenství uzavřené se společností právnická osoba, IČ IČO, se sídlem adresa (dále jen „klient“), poskytoval klientovi komplexní služby v oblasti účetnictví, mzdové a daňové agendy, v rámci nichž mimo jiné zajišťoval administraci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti uvedené společnosti. Zaměstnavatel žalobkyně měl podle uvedené smlouvy pro svého klienta zajistit též řádné zpracování žádosti o prominutí odvodů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Žalobkyně byla zaměstnavatelem zpracováním žádosti pro Klienta pověřena, avšak svým opomenutím spočívajícím v neupozornění na podmínku včasné úhrady pojistného za zaměstnance klientovi způsobila nepřiznání prominutí placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za měsíc červen Anonymizováno. Klient byl nucen provést platbu včetně penále v celkové výši částka, čímž mu v této výši vznikla škoda. Zaměstnavatel klientovi škodu nahradil a následně ji uplatnil vůči žalobkyni. Žalobkyně měla s žalovanou uzavřenu pojistnou smlouvu o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání č. hodnota (dále jen „Pojistná smlouva“), proto přípisem ze dne Anonymizováno nahlásila žalované škodnou událost spočívající v zaměstnavatelem uplatněném nároku a žádala poskytnutí pojistného plnění v souladu s Pojistnou smlouvou. Žalovaná přípisem ze dne Anonymizováno nahlášenou škodní událost odložila bez pojistného plnění s odůvodněním, že pojišťovna není oprávněna poskytnout odškodnění, neboť neprominutí pojistného nepředstavuje s odkazem na § 250 zák. č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce , v platném znění (dále jen „ZPr “), skutečnou škodu. Žalobkyně na způsob vyřízení reagovala vyjádřením, že v případě odmítnutí poskytnutí pojistného plnění ze strany žalované jde o nepochopení podstaty služeb mezi klientem a zaměstnavatelem, stejně jako nepochopení smyslu předmětného programu Antivirus C (zák. č. 300/2020 Sb. ), podle kterého měl Klient nárok neprovést určitou část odvodů, a zaměstnavatel, resp. žalobkyně v rámci své pracovní náplně pro zaměstnavatele, měla poskytnout klientovi zaměstnavatele takové služby (informace a podklady). Odpovědnost tedy nesl zaměstnavatel žalobkyně. Jelikož byl klient nucen zaviněním zaměstnavatele/žalobkyně platit na předmětných odvodech za měsíc červen Anonymizováno více, než podle zákona musel, jedná se o škodu, kterou byl oprávněn na zaměstnavateli uplatnit a tuto byl následně oprávněn zaměstnavatel uplatnit po žalobkyni. Argumentace žalované, že se v tomto případě nejedná o škodu podle § 250 ZPr , na níž se Pojistná smlouva vztahuje, nemůže obstát. Žalovaná přesto setrvala na svém zamítavém stanovisku a ničeho neuhradila. Vzniklá škoda, kterou byla žalobkyně povinna nahradit, činí částka, s tím, že spoluúčast žalobkyně byla sjednána ve výši částka. Žalobkyně proto požaduje pojistné plnění ve výši částka spolu s úroky z prodlení ode dne Anonymizováno, tedy 15 dní poté, co došlo k ukončení šetření pojistné události.
2. Žalovaná nárok žalobkyně ani z části neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že činí nesporným skutkový stav, avšak příčinu ztráty práva klienta na prominutí pojistného shledává v zákonné povinnosti klienta pojistné odvést, nikoli v neupozornění žalobkyně klienta na splnění podmínek pro prominutí pojistného. Zákon č. 300/2020 Sb. , o prominutí pojistného, nezakládá zaměstnavatelům žádnou novou povinnost a akcentuje dodržování stávající povinnosti zavedenou dávno před tímto předpisem (zákonem č. 589/1992 Sb. ). Tedy již od 1. 1. 2009 je každý zaměstnavatel, tedy i klient, povinen odvádět pojistné vždy nejpozději dvacátého dne následujícího měsíce a porušení této povinnosti je sankcionováno. Protizákonně tak jednal klient, neboť je jeho povinností odvést pojistné. Dále uvedla, že žalobkyně neprokazuje, že klient měl právo na prominutí pojistného v rozsahu částka a že zaměstnavatel v právním vztahu ke klientovi neporušil žádnou smluvní povinnost (klienta upozorňovat na letitou povinnost). Škoda na straně klienta tak není v příčinné souvislosti s jednáním zaměstnavatele, nýbrž s jednáním klienta samotného. Charakter sankce nemůže být měřítkem pro vznik informační povinnosti zaměstnavatele vůči klientovi. Pokud zaměstnavatel klientovi škodu uhradil, bylo to bez právního důvodu, a proto zaměstnavatel škodu nemůže přenášet na žalobkyni. Žalovaná uzavřela, že v daném případě absentuje příčinná souvislost mezi jednáním žalobkyně a vzniklou škodou. Dále uvedla, že žalobkyně nárok zaměstnavatele uznala ještě před nahlášením škody žalované a žalovaná je tak v souladu s Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti zaměstnance z výkonu zaměstnání VPP Anonymizováno (dále jen „VPP“), konkrétně čl. 11 , oprávněna nevyplatit pojistné plnění a žalobkyně ani neprokázala, že by zaměstnavateli škodu uhradila.
3. Žalobkyně replikovala, že zákon č. 300/2020 Sb. modifikoval podmínky, rozsah i důsledky odvodů na sociální pojištění, a proto nelze souhlasit s žalovanou, že v případě placení pojistného na sociální pojištění za červen 2020 se jednalo o tutéž povinnost, která by se opakovala od roku 2009. Klientovi nelze přičítat k tíži, že s ohledem na nově nastavená pravidla nesplnil zákonnou povinnost, tím spíše, že klient se obrátil na zaměstnavatele žalobkyně, ohledně nároku na prominutí pojistného, jejich podmínkách a rozsahu, což žalobkyně nesplnila, neboť klientovi neposkytla komplexní informace o tom, co a jak se v rámci odvodů sociálního pojištění mění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně informovala klienta jen o dvou ze tří podmínek, klient nesplnil povinnosti a jeho nárok na snížení odvodu pojistného byl odmítnut a klientovi vznikla škoda, za kterou odpovídá žalobkyně. Žalobkyně nepopírá, že jakékoli uznání chyby nemůže být pro žalovanou, jako pojistitele, závazné, ale žalovaná má sama vyhodnotit oprávněnost nároku žalobkyně a jeho rozsah. Nadto si žalovaná odporuje s tvrzením, že škodu je třeba nejprve žalované nahlásit, a tvrzením, že aby vznikl nárok na plnění, je třeba škodu nejprve uhradit.
4. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:
5. Z Pracovní smlouvy ze dne Anonymizováno zjistil, že žalobkyně je zaměstnána u společnosti právnická osoba., sídlem adresa (dále jen „zaměstnavatel“) jako asistentka daňového poradce a vedoucí provozu kanceláře. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.
6. Ze Smlouvy o vedení účetnictví a mzdové agendy a poskytování daňového poradenství ze dne Anonymizováno zjistil, že zaměstnavatel žalobkyně jako poskytovatel uzavřel se společností právnická osoba, IČ IČO, sídlem adresa, jakožto objednatelem (dále jen „klient“), smlouvu o vedení účetnictví, mzdové agendy a dalších služeb, zejména zpracování roční účetní závěrky, daňových přiznání a poskytování souvisejícího účetního, mzdového, personálního či daňového poradenství. Podle čl. II. bodu 10 poskytovatel odpovídá objednateli za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti v souladu s platnými právními předpisy.
7. Z Pojistné smlouvy o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání ze dne Anonymizováno, č. hodnota, zjistil, že žalobkyně jako pojistník s žalovanou jako pojistitelem uzavřely pojistnou smlouvu o odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání s počátkem pojištění ke dni Anonymizováno a na dobu neurčitou. Základní rozsah pojištění činil částka, volitelné pojištění bylo stanoveno ve výši částka, přičemž spoluúčast žalobkyně činila částka částka. Další podmínky a rozsah pojištění jsou uvedeny v informacích pro klienta a pojistných podmínkách „VPP Anonymizováno“, na které smlouva odkazuje a jsou její nedílnou součástí. Žalobkyně je v předmětné smlouvě vedena ve skupině administrativa ekonomie finance, povolání účetní.
8. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti zaměstnance z výkonu zaměstnání (VPP ZAM 2016/03) zjistil, že pojištění se v daném případě řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou a těmito Všeobecnými pojistnými podmínkami. Podle čl. 11 bodu 3 písm. c) VPP není pojištěný oprávněn v případě vzniku pojistné události bez předchozího souhlasu pojistitele zcela nebo z části přiznat nebo vyrovnat právo na náhradu škody nebo jiné újmy či bez předchozího souhlasu uzavřít dohodu o mimosoudním jednání. Podle bodu 4 písm. c) tohoto článku v případě porušení prevenčních povinností uvedených výše má pojistitel právo odmítnout plnění z pojistné smlouvy nebo jej snížit, jestliže pojištěný bez předchozího souhlasu pojistitele uznal nárok.
9. Z Dohody o uznání závazku k náhradě škody ze dne Anonymizováno zjistil, že žalobkyně se zaměstnavatelem uzavřela dohodu o uznání závazku k náhradě škody ve výši částka, neboť svým zaviněným jednáním dne Anonymizováno způsobila zaměstnavateli škodu tím, že včas neupozornila klienta zaměstnavatele, aby do Anonymizováno uhradil pojistné za zaměstnance na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za měsíc červen Anonymizováno. To následně způsobilo zamítnutí žádosti klienta o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v rámci programu Antivirus za měsíc červen Anonymizováno a povinnost uhradit penále. Klient škodu uplatnil na zaměstnavateli a zaměstnavatel škodu nárokuje po své zaměstnankyni (žalobkyni). Škoda bude žalobkyní uhrazena srážkami ze mzdy v rámci výplaty za měsíce říjen Anonymizováno – červen Anonymizováno.
10. Z Průvodního dopisu k oznámení škodné události ze dne Anonymizováno zjistil, že žalobkyně nahlásila u žalované škodní událost a požádala o pojistné plnění vyplývající z jejího pojištění odpovědnosti zaměstnance. Žalobkyně uvedla, že byla svým zaměstnavatelem pověřena ke komunikaci s klientem v souvislosti s žádostí klienta o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v rámci programu Antivirus za měsíc červen Anonymizováno. V rámci této povinnosti měla upozornit klienta na podmínku udělení výše uvedeného prominutí pojistného, která spočívala ve včasné úhradě pojistného za zaměstnance do Anonymizováno. Tuto informaci klientovi nepředala, čímž došlo k nesplnění výše uvedené podmínky a následně i k zamítnutí žádosti o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v rámci programu Antivirus za měsíc červen Anonymizováno. Tímto opomenutím žalobkyně vznikla klientovi škoda částka, kterou mu zaměstnavatel žalobkyně uhradil a následně tuto škodu nárokoval po žalobkyni.
11. Z Dopisu Pražské správy sociálního zabezpečení (dále jen „PSSZ“) ze dne Anonymizováno adresovaného klientovi právnická osoba soud zjistil, že PSSZ neuznala nárok klienta na prominutí pojistného plnění za červen Anonymizováno, neboť klient odvedl pojistné za daný měsíc teprve dne Anonymizováno (den připsání platby na účet PSSZ), přičemž pojistné bylo splatné do Anonymizováno. PSSZ dále s ohledem na neprominutí pojistného předepsala klientovi k úhradě dlužné pojistné ve výši částka.
12. Z Tabulky ze dne Anonymizováno označené „Antivirus C – podklady k prominutí pojistného na sociální pojištění za období Anonymizováno“ zjistil, že žalobkyně pro klienta zpracovala podklady pro podání žádosti o prominutí odvodu na pojistném na sociální zabezpečení. Tabulka dle upozornění představuje toliko podklad k žádosti, příkaz k úhradě je nutno upravit ručně, stejně tak zaúčtování a rekapitulaci.
13. Z Informace ke škodní události ze dne Anonymizováno zjistil, že žalovaná odložila škodní událost bez pojistného plnění, neboť dospěla k závěru, že zaplacení pojistného je odpovědností zaměstnavatele (v tomto případě klienta), který musí znát zákonné lhůty, zvláště když se jedná o platby pravidelně opakované. Tvrzení o nepředání informace klientovi o nutnosti úhrady pojistného nezakládá odpovědnost pojištěné za pozdní odeslání pojistného.
14. Z Dopisu zástupce žalobkyně ke škodní události č. hodnota ze dne Anonymizováno zjistil, že žalobkyně s odložením škodní události nesouhlasila. Namítla, že na straně žalované došlo k nesprávnému pochopení podstaty uplatňovaného nároku z pojistné smlouvy. Na základě zákona č. 300/2020 Sb. , o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který je běžně nazýván jako „Antivirus C“, měl zaměstnavatel žalobkyně pro klienta dle smlouvy o vedení účetnictví, mzdové agendy a poskytování daňového poradenství zajistit řádné zpracování žádosti o prominutí odvodu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Žalobkyně měla poskytnout klientovi takové služby, aby klient nemusel daný odvod platit. Žalobkyně však svým opomenutím způsobila, že žádost klienta o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za měsíc červen Anonymizováno byla příslušným státním úřadem zamítnuta a klient byl nucen za měsíc červen 2020 na předmětných odvodech platit více, než podle zákona musel, což představuje škodu, kterou klient požadoval po zaměstnavateli žalobkyně. Následně zaměstnavatel žalobkyně tuto škodu požadoval po žalobkyni, která ji v rozsahu daném zákoníkem práce byla povinna nahradit. Zákon Antivirus C byl jako zcela nový zákon přijat za účelem kompenzace některých hospodářských následků souvisejících s výskytem koronaviru. Zaměstnavatel žalobkyně je profesionálem, kterého si klienti najímají, aby jim zpracoval veškerou agendu účetnictví, mezd a daňového poradenství, a proto odpovídá klientovi za způsobenou škodu.
15. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soud proto další návrhy na provedení důkazů, zejména doložení potvrzení žalobkyně o úhradě škody zaměstnavateli a sdělení PSSZ ohledně platební morálky klienta právnická osoba k odvodům, pro nadbytečnost zamítl. Prokázání skutečnosti, že žalobkyně již uhradila zaměstnavateli škodu, kterou uznala, a zjištění platební morálky klienta by nemohlo na výsledku ničeho změnit.
16. Na základě dostatečných skutkových zjištění soud uzavírá v projednávané věci následující skutkový stav:
17. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je na základě pracovní smlouvy ze dne Anonymizováno zaměstnána u zaměstnavatele právnická osoba., že zaměstnavatel s klientem právnická osoba uzavřel dne Anonymizováno smlouvu o vedení účetnictví a mzdové agendy a o poskytování daňového poradenství a že zpracováním žádosti o prominutí pojistného pro klienta byla žalobkyně. Strany dále učinily nesporným, že dne Anonymizováno uzavřela žalobkyně s žalovanou na dobu neurčitou pojistnou smlouvu o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání s počátkem pojištění od Anonymizováno a limitem pojistného plnění ve výši částka a že žalobkyně dne Anonymizováno oznámila žalované škodu a žádala ji o pojistné plnění, které žalovaná nevyplatila, neboť dospěla k závěru, že neprominutí pojistného nepředstavuje škodu, kterou by způsobila žalobkyně. Žalobkyně u žalované uplatnila nárok na pojistné plnění ve výši částka, a to poté, co zohlednila svou spoluúčast sjednanou v pojistné smlouvě. Tvrzená škoda spočívala v opomenutí žalobkyně sdělit klientovi, že má uhradit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nejpozději do Anonymizováno, aby splnil podmínku prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za červen Anonymizováno dle zákona č. 300/2020 Sb. Klient odvedl pojistné připsáním na účet ČSSZ teprve dne Anonymizováno, a proto mu nevznikl nárok na prominutí pojistného, naopak mu byla předepsána úhrada dlužného pojistného ve výši částka a penále.
18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
19. Po právní stránce soud hodnotil věc podle § 2758 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v účinném znění (dále jen „o. z.“), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
20. Podle § 2811 o. z. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.
21. Podle § 2 odst. 1 písm. d) zák. č. 300/2020 Sb. , o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce, a o změně zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nárok na prominutí pojistného za kalendářní měsíc má zaměstnavatel jestliže odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném.
22. Dle § 9 odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v účinném znění, zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
23. Podle § 250 zák. č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce , v účinném znění, je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
24. Podle § 4 odst. 1 o. z., se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Podle odst. 2 téhož ustanovení, činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.
25. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení stran bylo zjištěno, že mezi žalovanou a žalobkyní byla podle ust. § 2758 a násl. o. z. uzavřena pojistná smlouva o škodovém pojištění odpovědnosti při výkonu zaměstnání na dobu neurčitou, s počátkem pojištění od 1. 5. 2018. Ve smlouvě bylo stanoveno, že na smlouvu se vztahují ustanovení občanského zákoníku a Všeobecné pojistné podmínky VPP ZAM 2016/03. Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu zaměstnání se vztahovalo na škody vzniklé výkonem povolání pojištěné žalobkyně s limitem pojistného plnění částka a spoluúčastí ve výši částka. Smlouvou bylo sjednáno i připojištění pokuty, penále s limitem pojistného plnění v celkové výši částka.
26. Soud na věc aplikoval výše uvedená ustanovení. Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Žalobkyně byla zaměstnavatelem pověřena, aby na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a klientem zajistila klientovi řádné zpracování žádosti o prominutí odvodu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Žalobkyně klienta obeznámila o možnosti prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zákona č. 300/2020 Sb. , a poskytla mu potřebné podklady, avšak již mu nesdělila datum, do kdy má dojít k úhradě pojistného, aby podmínky pro prominutí pojistného byly splněny. Z ust. § 2 odst. 1 písm. d) zák. č. 300/2020 Sb. , o prominutí pojistného, vyplývá, že pojistné je třeba odvést ve lhůtě a výši uvedené na přehledu dle § 9 zákona o pojistném, tedy mezi 1. a 20. dnem následujícího kalendářního měsíce, na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Pojistné je odvedeno dle § 19 odst. 2 písm. a) zákona o pojistném dnem připsání na účet příslušné okresní správy.
27. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke změně doby plnění (stanovené lhůty pro odvod pojistného), jež je stanovena v § 9 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení tak, že pojistné je třena uhradit mezi 1. a 20 dnem v měsíci, má soud za to, že žalobkyni nelze klást k tíži, že tuto informaci klientovi nesdělila, neboť se jedná o obecnou povinnost včasného hrazení pojistného dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení bez ohledu na mimořádná opatření při epidemii v roce Anonymizováno a klientovi tato povinnost s ohledem na pravidelné opakující se plnění musela být známa. Klient provedl úhradu pojistného dne Anonymizováno, kdy došlo k připsání pojistného na účet poskytovatele, čímž se sám dopustil pozdního plnění a nesplnění podmínek pro prominutí pojistného dle zákona č. 300/2020 Sb. V uvedeném případě se proto nejedná o skutečnou škodu ve smyslu zákoníku práce . Povinnost hradit daně, sociální a zdravotní pojištění, popř. další platby náležející do státního rozpočtu, vyplývá přímo ze zákona a je povinností klienta jakožto zaměstnavatele. Úhradou tedy klient v pozici zaměstnavatele pouze plní svoje zákonné povinnosti. Úhrada těchto plateb proto nepředstavuje skutečnou škodu. Z tohoto důvodu zaměstnavatel nemůže úhradu tvrzené škody předepsat k náhradě žalobkyni. Při likvidaci pojistného plnění z pojištění odpovědnosti se hradí skutečná škoda, odvod daní a dalších plateb náležejících do státního rozpočtu však nepředstavuje skutečnou škodu, za kterou může žalobkyně odpovídat.
28. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako zaměstnanec nezpůsobila škodu zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, neboť klientovi poskytla řádné zpracování žádosti o prominutí odvodu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Absence sdělení data úhrady pojistného nelze přičítat k tíži žalobkyně, neboť jak uvedeno výše, povinnost odvádět včas pojistné je stanovena zákonem zaměstnavateli, v konkrétním případě tedy klientovi, bez ohledu na mimořádná opatření při epidemii v roce 2020. Škoda tak byla způsobena nesplněním povinnosti klienta provést včasnou úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Povinnost pozdní úhrady stíhá samotného klienta, neboť uvedená povinnost se nevztahuje pouze na prominutí pojistného na sociální zabezpečení placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce Anonymizováno, ale jedná se o obecnou povinnost včasného hrazení pojistného dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení, kdy v případě pozdní úhrady je klient jako zaměstnavatel povinen platit penále, což vyplývá ze zákona o pojistném na sociální zabezpečení, nikoli ze zákona č. 300/2020 Sb. , o prominutí pojistného. Soud jako stěžejní důkaz hodnotil právě dopis PSSZ klientovi ze dne Anonymizováno, ze kterého jasně vyplynulo, že podstatné pro vznik škody bylo porušení povinnosti Klientem, tj. samotnou společností právnická osoba, nikoliv žalobkyní samotnou. Tedy mezi chováním žalobkyně a škodou absentuje příčinná souvislosti, a proto zde není nárok na poskytnutí pojistného plnění žalobkyni žalovanou.
29. Soud se vzhledem k absenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalobkyně při výkonu zaměstnání a tvrzenou škodou blíže nezabýval přesnou výší škody, kdy z předložených důkazů vyplynulo, že klient byl povinen uhradit dlužné pojistné ve výši částka a výše penále nebyla tvrzena. Stanovení přesné výše škody (dlužné pojistné + penále) nemohlo ničeho změnit na výsledku řízení.
30. Pro úplnost soud uvádí, že samotné uznání dluhu žalobkyní nezakládá nárok na poskytnutí pojistného plnění. Žalovaná věc řádně prošetřila a dospěla k závěru, se kterým se soud ztotožnil, tedy že žalobkyně při výkonu zaměstnání neporušila svou povinnost a nárokovanou částku na základě smlouvy o škodovém pojištění jí nelze přiznat pro nenaplnění podmínek pojistné smlouvy pro poskytnutí pojistného plnění. Nadto ve všeobecných podmínkách připojených ke smlouvě je stanoveno, že žalovaná má právo v případě, že pojistník poruší prevenční povinnost tím, že bez předchozího souhlasu pojistitele zcela nebo z části uzná nebo vyrovná právo na náhradu škody, odmítnout plnění z pojistné smlouvy nebo jej snížit, jestliže pojištěný bez předchozího souhlasu pojistitele uznal nárok. Vzhledem k tomu, že žalobkyně bez předchozího projednání s pojistitelem nárok uznala, vystavila se riziku, že pojistné plnění nemusí být ze strany žalované pro porušení sjednaných podmínek poskytnuto. Přestože se nejedná o tento případ, neboť žalobkyni plnění nebylo poskytnuto s ohledem na skutečnost, že žalobkyně se nedopustila žádného porušení, jež by vedlo ke vzniku škody a následně nároku na pojistné, vystavila se žalobkyně i tímto jednáním riziku, že jí pojistné plnění nemusí být přiznáno.
31. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně při výkonu zaměstnání porušila některou povinnost při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, čímž by jí vznikl nárok na poskytnutí pojistného plnění, rozhodl soud tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu jako nedůvodnou zamítl.
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci a účast na jednání soudu dne 8. 3. 2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalobkyni celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.
33. Uloženou povinnost je žalobkyně povinna splnit ve lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.