Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 36/2024-16
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Moravcem ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 29 333,31 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 013,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 11. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 28 319,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 898,07 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 19 911,96 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 013,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 11. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 28 319,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 898,07 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 19 911,96 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala peněžitého plnění z titulu smlouvy o úvěru ze dne 25. 5. 2017, kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr prostřednictvím kreditní karty s obnovováním limitu až do výše 20 000 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neplnil splátky, proto došlo ke dni 10. 1. 2023 k zesplatnění úvěru. Ke dni 31. 10. 2023 činila dlužná částka 29 333,31 Kč, z toho na jistině 19 911,96 Kč, na úroku 3 655,27 Kč, na úroku z prodlení 2 490,04 Kč a na poplatcích 3 267,04 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena.
3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25. 5. 2017 smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného kartový účet, vydat mu kreditní kartu a poskytnout mu neúčelový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení poskytovaný prostřednictvím kartového účtu s limitem 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 10 Kč za každých celých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru (prokázáno smlouvou). Dne 24. 9. 2022 čerpal žalovaný výběrem z hotovosti 1 200 Kč, dne 25. 10. 2022 vrátil 157,94 Kč, dne 5. 12. 2022 vrátil 11,52 Kč a 13 Kč, dne 4. 1. 2023 vrátil 3,65 Kč (prokázáno rozpisem čerpání a splátek ze dne 2. 11. 2023). Ke dni 10. 1. 2023 žalobkyně rozhodla o zesplatnění úvěru s tím, že žalovaný dluží 29 333,31 Kč (prokázáno rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění do 6. 9. 2023 (prokázáno předžalobní výzvou s dodejkou).
4. Nebylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému dle smlouvy o úvěru 19 911,96 Kč.
5. Pro nadbytečnost soud neprováděl dokazování upomínkami.
6. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. o. z.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
9. S ohledem na shora citovanou právní úpravu soud hodnotil, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr.
10. Následkem nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C-679/18).
11. Žalobkyně netvrdila, natož aby prokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného. K jednání se nedostavila, proto jí soud nemohl poskytnout příslušné poučení. Vzhledem k absenci prověření úvěruschopnosti nemohl soud dospět k závěru o platném uzavření smlouvy o úvěru. Proto je žaloba nedůvodná, pokud jde o úroky a poplatky, které se opírají jen o neplatnou smlouovu.
12. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Z výpisu čerpání a splátek úvěru vyplývá pouze výběr částky 1 200 Kč z bankomatu. Žalobkyně se nedostavila k jednání, proto jí soud nemohl poskytnout poučení o povinnosti prokázat poskytnutí zbylých tvrzených prostředků žalovanému. Od poskytnuté částky soud odečetl prokázané úhrady ze strany žalovaného a pouze v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení vychází z předžalobní výzvy.
14. Žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ) dle obsahu spisu v tomto řízení žádné náklady nevznikly, odtud výrok II.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o.s.ř. či na exekuci dle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.