Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 173/2019-108
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno
bytem Adresa zainteresované osoby 0/0,
o 39.814 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se v části žaloby o zaplacení částky 39.814 Kč, smluvní pokuty 7.686,24 Kč a úroku 52,21% ročně z částky 33.952,71 Kč od 28. 12. 2018 do 11. 12. 2023 a to co do částky 45.488,43 Kč, zastavuje.
II. Žaloba se ve zbývající části o zaplacení zákonného úroku z prodlení 9% ročně z částky 39.814 Kč od 16. 7. 2019 do 11. 12. 2023 a úroku 52,21% ročně z částky 33.952,71 Kč od 28. 12. 2018 do 11.12.2023 a to co do částky 42.368,06 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části žaloby o zaplacení částky 39.814 Kč, smluvní pokuty 7.686,24 Kč a úroku 52,21% ročně z částky 33.952,71 Kč od 28. 12. 2018 do 11. 12. 2023 a to co do částky 45.488,43 Kč, zastavuje.II. Žaloba se ve zbývající části o zaplacení zákonného úroku z prodlení 9% ročně z částky 39.814 Kč od 16. 7. 2019 do 11. 12. 2023 a úroku 52,21% ročně z částky 33.952,71 Kč od 28. 12. 2018 do 11.12.2023 a to co do částky 42.368,06 Kč zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 17. 7. 2019 domáhal ve výroku tohoto rozsudku uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla na základě Smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen Smlouva), peněžní prostředky ve formě úvěru ve výši 50.000Kč a žalovaný Smlouvu podepsal dne Anonymizováno. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 28. 6. 2016, na žalovaným uvedené číslo účtu ve Smlouvě. Žalovaný neplnil své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když se zavázal tento dluh uhradit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2.499 Kč, a to se splatností počínaje měsícem červencem 2016. Žalovaný však od splátky č. hodnota je v prodlení a od té doby již neuhradil na tomto dluhu ničeho čili zaplatil celkem 67.479Kč. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením Smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to dle dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI, SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Na základě zjištěných informací, na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací žalobkyně rovněž prověřila, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku a neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, a proto byl doporučen úvěr ke schválení. S ohledem na prodlení žalovaného se splácením úvěru v dohodnutých splátkách, došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru a to v souladu s bodem 12.3 Smlouvy, s ohledem na prodlení se splátkou č. 28, o délce 60 dnů a proto k datu 26. 12. 2008 smlouva byla zesplatněna a podle bodu 12.4 Smlouvy celá, dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé, se staly součástí nové jistiny ve výši celkem 38.243,14 Kč, kterou byl vyzván žalovaný k úhradě nejpozději den po dni zesplatnění úvěru. Žalobkyně dále uplatňuje zaplacení smluvních pokut v souladu s bodem 12.1 písm. a), b) Smlouvy v celkové výši 1.571Kč, a to ve výši 199,92 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení, o délce 15 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 1,2,4, celkem 3x 199,92 Kč. U splátek č. 1 ,24 a 28 dále uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 324,87 Kč za každou splátku, neboť s těmito splátkami se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy celkem 3x 324,87Kč. právnická osoba s bodem 12.7 Smlouvy požaduje žalobce po žalovaném rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V tomto případě od 28. 12. 2018, proto žalobce tak požaduje úrok za poskytnutí úvěru v části odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 33.962,71 Kč ode dne 28. 12. 2018 do zaplacení. Žalovaný byl opakovaně vyzýván a tento dluh nezaplatil doposud.
2. Usnesením Okresní soud v adresa ze dne Anonymizováno č..j spisová značka účastníky vyrozuměl o přerušení řízení podle § 140a ins. zákona, neboť z důvodu rozhodnutí Krajského soudu v Brně, ze dne Anonymizováno, č.j. Anonymizováno spisová značka-Anonymizováno o návrhu dlužníka na povolení oddlužení. Následně usnesením č.j. spisová značka byli účastníci řízení soudem vyrozuměni o pokračování tohoto řízení, neboť důvod pro přerušení řízení odpadl, když konkurz žalovaného byl zrušen po splnění rozvrhového usnesení.
3. Žalobkyně podáním ze dne 14. 5. 2024 vzala žalobu částečně pro pohledávku 39.814 Kč a smluvní pokutu 7.686,24 Kč a úrok ve výši 51,21% ročně z částky 33.952,71Kč, od 28. 12. 2018 do 11.12.2023 a to pouze do částky 45.488,40 Kč zpět, a proto soud vzhledem k tomu, že v této věci neproběhlo jednání a ke zpětvzetí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci, řízení v uvedeném rozsahu podle § 96 odst. 1 ,2 o.s.ř. zastavil (odst. I. výroku).
4. Žalovaný byl po dobu soudního řízení procesně pasivní, k žalobě, která mu byla doručena dne 25. 11. 2019 (úterý, pracovní den – § 49 odst. 4 o.s.ř. ), se nevyjádřil.
5. Žalovaný se rovněž nedostavil na jednání soudu dne 16. 5. 2024, ač mu bylo předvolání doručeno do vlastních rukou dne 11. 4. 2024, aniž by se z jednání omluvil, proto soud jednal bez jeho přítomnosti, v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
6. Žalobkyně, která se prostřednictvím své zástupkyně na první jednání ve věci dostavila, s ohledem na zjištěné skutečnosti navrhla, aby soud ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl a vydal podle § 153b odst. 1 rozsudek pro zmeškání. Soud tomuto procesnímu návrhu nevyhověl, když měl za to, že v tomto konkrétním případě, byť byly splněny základní zákonné požadavky, které jsou podmínkou pro možnost, nikoliv nezbytnou nutnost vydání rozsudku pro zmeškání splněny, soud tomuto návrhu nevyhověl. Soud zdůrazňuje, že zákon na rozdíl od vydání rozsudku pro uznání, ponechává na úvaze soudu, zda i tam, kde jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady, je o věci vhodné rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. S ohledem na důvody, které vedly k rozhodnutí soudu ve věci samé, po provedeném dokazování, soud má za to, že s ohledem na charakter tohoto sporu a to, že se jedná o spotřebitelský úvěr, vhodnost pro vydání rozsudku pro zmeškání není dána.
7. Soud s ohledem na nečinnost žalovaného provedl dokazování následně uvedenými listinami předloženými žalobkyní a dodatečně předloženými po poučení soudem podle § 118a odst. 1 ,3 o.s.ř. (tj. úplný výpis z běžného účtu žalovaného) za měsíce březen 2016 a z nich zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.
8. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, že žalobce má od 11. 5. 2018 povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného, než na bydlení.
9. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota (tj. Smlouva), že tuto listin u žalovaný podepsal v adresa dne Anonymizováno stejně tak jako pověřená osoba zastupující žalobkyni. Žalovaný kromě základních osobních údajů uvedl rovněž základní výši požadovaného spotřebitelského úvěru 50.000Kč s tím, že základní doba trvání spotřebitelského úvěru činí 48 měsíců a měsíční splátka 2.499Kč, proto žalovaný zaplatí za tento úvěr celkem částku 119.952Kč. Výpůjční úroková sazba úvěru pak činí 66,71% ročně. Součástí ujednání v bodě 5 je rovněž i ustanovení o revolvingu, jehož výše činí 25.000Kč, ostatní skutková zjištění z bodu V. Smlouvy soud nečinil, neboť předmětem řízení bylo pouze plnění z prostého úvěru. V části B Smlouvy jsou uvedena obecná ustanovení Smlouvy o revolvingovém úvěru, která obsahují rovněž části týkající se práva na odstoupení od Smlouvy, předčasné splacení úvěru a právo úvěrujícího (žalobkyně) na náhradu vzniklých nákladů. Uvedená finanční částka 50.000 Kč měla být poukázána dle obsahu Smlouvy na č. účtu uvedené žalovaným, tj. tel. číslo/Anonymizováno.
Dopisem ze dne 29. 6. 2016 žalobkyně sdělila žalovanému, že akceptovala návrh na uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne Anonymizováno a doručením tohoto oznámení tak došlo k uzavření Smlouvy. Oznámení obsahu základní parametry úvěrů, jak byly uvedeny ve Smlouvě a dále je přílohou splátkový kalendář (první splátka je splatná 22. 7. 2016), poslední splátka je splatná při dodržení sjednaného splácení 22. 6. 2020.
Žalobce doložil doklad o vyplacení úvěru ve výši 50.000 Kč, jak bylo zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, kdy 28. 6. 2016 byla provedena platba na vrub účtu tel. číslo/0600 Vaclavek, ve výši 50.000Kč.
Z připojené kopie obsahu dodejky, že listin listina doručovaná prostřednictvím právnická osoba, žalovanému na adresu uvedenou ve Smlouvě, byla vrácena zpět žalobci s údajem „nevyzvednuto“.
Dle karty klienta žalobce žalovanému poskytl na základě Smlouvy peněžní částku 50.000 Kč a žalovaný zaplatil za tento dluh v rozmezí období 27. 7. 2016 – 27. 10. 2018, celkem hodnota.479Kč s tím, že již první čtyři splátky byly po splatnosti a to ke dni zesplatnění úvěru, v počtu 53, 22 a 22 dní.
Dle výpisu z registrů SOLUS neměl žalovaný žádný záznam.
Dle výpisů z registrů NRKI (nebankovní registr klientských informací) bylo žalovanému přidělené score 13 (tj. údaj o tom, že klient má pouze ukončené smlouvy a to dříve, než před 36 měsíci).
Ze smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru, že se sestává ze čtyř stran, na poslední straně byla podepsána v adresa. Anonymizováno žalovaným. Součástí ujednání kromě ostatního jsou v bodě 2 uvedené sankce, které odpovídají žalobním tvrzením a způsobu vypočtení jednotlivých sankcí ve formě smluvních pokut.
Žalobkyně dopisem ze dne 26. 12. 2018 oznamuje žalovanému, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky ze Smlouvy o délce 60 dnů a došlo tím dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků, vyplývajících z této Smlouvy. Tím je rovněž žalovaný vyzýván k okamžité úhradě nesplacené části úvěru, tj. 39.814 Kč a to ve lhůtě 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení.
Žalobkyně dopisem ze dne 27. 6. 2019 vyzvala žalovaného ve formě předžalobní výzvy k uhrazení celého dluhu, tj. částky odpovídající nové jistině úvěru, v celkové výši 38.243,14 Kč, smluvní pokuty 1.571 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 38.243,14 Kč za každý den prodlení, ke dni vyhotovení předžalobní výzvy, kapitalizovaná částkou 6.959,68Kč a dále úroku ve výši 52,21% z nové jistiny od 28. 12. 2018 do zaplacení. Dle podacího archu byla tato listin listina předána právnická osoba k doručení následující den, tj. 28. 6. 2019.
Po poučení soudu podle § 118a odst. 1 ,3 o.s.ř. byl předložen výpis z běžného účtu, č. výpisu 216/4, ze dne 31. 5. 2016, kdy za sledované období činil počáteční zůstatek 721,79Kč, obrat kredit 29.530Kč, obrat debet mínus 30.050 Kč, konečný zůstatek 201,79Kč. Z čísla výpisu 2016/3 ze dne 29. 4. 2016, že ve sledovaném období (březen 2016), počáteční zůstatek činil 934,29 Kč, konečný zůstatek 721,79Kč.
Z listin y „vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“, ze dne 25. 10. 2018 soud žádná skutková zjištění nečinil s ohledem na později vyslovený právní názor, nebylo toto vyjádření pro rozhodnutí ve věci právně relevantní.
10. Soud konstatuje, že na základě uvedených skutkových zjištění závazkový vztah ze Smlouvy vzniklý ke dni doručení oznámení o schválení úvěru, ze dne 29. 6. 2016, se řídí zák. č. 89/2012 Sb. , obč. zákoník (dále jen o.z.), dále zák. č. 145/2010 Sb. , ve znění zák. č. 43/2013 Sb. o spotřebitelském úvěru.
11. Podle § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti, nebo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem, nebo s ním jinak jedná.
12. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícím poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
14. Podle § 9 odst. právnická osoba,4 zák. č. 145/2010 Sb. , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích, za účelem posuzování úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem, nebo místem podnikání v jiném členském státě právnická osoba, přístup k těmto údajům za stejných podmínek, jako věřitelům se sídlem, nebo místem podnikání v České republice.
Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům, způsobem umožňujícím dálkový přístup. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné, pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
Pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnost spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.
15. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, jsou soudy povinny zjišťovat z úřední povinnosti, zda úvěrující (právní předchůdce žalobkyně) splnil povinnost zkoumat schopnost spotřebitele (žalovaného), splácet, tedy jeho solventnost (nález Ústavního soudu sp.zn. III ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 2178/2018 a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr, tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Soud si je vědom toho, že jde o judikaturou soudu vztahující se vesměs k novější právní úpravě a lze ji bez jakýchkoliv pochybností vztáhnout na předmětnou věc, kdy úprava spotřebitelského úvěru byla obdobná a založena na stejných základech, týkajících se plnění povinností úvěrujícího před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
16. Dle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021, který lze opět analogicky použít i na znění § 9 odst. 1 , jak byl shora citován, i když tento rozsudek se konkrétně týká výkladu ust. § 87 odst. 1 ,2 zák. č. 257/2016 Sb. , a lze shodně aplikovat i na předmětnou věc, kdy ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 shodně se zák. č. 257/2016 Sb. , upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy (podobně ze smlouvy neplatné podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. ). Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě se při absenci § 9 zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru nabízelo ust. § 2993 věta první, ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (proveden systematický výklad tohoto ustanovení). Obecně lze ve shodě s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR shrnout, že speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele (žalobkyně) k plnění, nýbrž od možnosti (dlužníka – žalovaného) ; nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (podobně jako žalobkyně).
18. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a judikatury soudů a na základě tohoto učinil následující právní závěr. Pokud se týká procesní legitimace účastníků pro toto řízení, bylo nepochybně prokázáno, že na základě žádosti a podpisem Smlouvy, která byla dle oznámení o schválení spotřebitelského úvěru uzavřena, se žalovanému dostaly do dispozice peněžní prostředky ve výši 50.000 Kč tak, jak mu byly poukázány žalobkyní (z jejího čísla účtu) na číslo účtu žalovaného, uvedeného ve Smlouvě. Ostatně žalovaný převzetí této částky nerozporoval a na dluhu plnil, když konkrétně zaplatil celkem 67.479Kč. Pokud se týká právního hodnocení Smlouvy, soud má za to, že Smlouva byla uzavřena v souladu s § 2395 o.z., jako smlouva úvěrová, když na základě žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný žalobkyni požádal o uzavření smlouvy o úvěr a úvěrující, tj. žalobkyně s ním shora popsaným způsobem smlouvu tohoto typu uzavřela. Žalovaná se zavázala uhradit na takto vzniklý dluh celkem částku 119.952 Kč a to prostřednictvím splátkového kalendáře, který byl učiněn součástí Smlouvy, tj. ve formě 48 měsíčních splátek ve výši 2.499Kč. Soud má za to s ohledem na provedené dokazování, že pokud se týká postupu žalobkyně před uzavřením Smlouvy, tedy týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně tvrdila, že předložila doklady vztahující se k tomuto posouzení a to doklady o příjmech, výpisy z účtu. Tyto listin y nebyly předloženy, byly předloženy až po poučení podle § 118a odst. 1 ,3 o.s.ř. a to pouze výpisy z účtu za březen a duben 2016, z čehož zjištěno, že v podstatě příjmy a výdaje si byly téměř rovny. Takže za uvedené dva měsíce žalovanému nezbývala požadovaná částka, aby dodržel dohodnutý splátkový režim a pravidelně na takto vzniklý dluh ze smlouvy hradil 2.499 Kč. Žalobkyně jako úvěrující osoba, která mě jednat s odbornou péčí, si vyžádala pouze údaje ověřené z registru SOLUS, NRKI, které byly bez negativního příznaku, to však s ohledem na údaje zjištěné soudem z výpisu z účtu a které mohla zjistit i žalobkyně, nestačí. Žalobkyně, jako osoba jednající s odbornou péčí, měla zkoumat stránku příjmovou a výdajovou žalovaného, včetně jeho pravidelných měsíčních příjmů, ty tvrzeny ani doloženy nebyly a také nebyly doloženy pravidelné měsíční výdaje a přezkoumána skutečná jejich výše. To vše svědčí o liknavém způsobu prověřování schopnosti žalovaného úvěr splácet, když soud rovněž v tomto směru zdůrazňuje, že ač oznámení o schválení úvěru bylo datováno Anonymizováno a nejdříve tímto dnem se mohlo dostat do dispozice žalovaného, přesto již, jak vyplynulo z dokladu o vyplacení úvěru žalovanému, byla na jeho účet žalobkyní poskytnuta částka 50.000 Kč (výše úvěru) dne Anonymizováno samo o sobě svědčí o tom, že žalobkyně nečekala, až bude smlouva, jí stanoveným a předvídaným způsobem platně uzavřena, ale peněžní prostředky hodlala poskytnout za každou cenu bez toho, aniž byly splněny pro to základní předpoklady, tj. uzavření Smlouvy, proto peněžní plnění ke dni 28. 6. 2016 bylo poskytnuto dokonce bez právního důvodu, což bylo zhojeno až následně doručením oznámení o schválení úvěru. I toto samotné svědčí o přístupu žalobkyně k přezkoumávání schopnosti svých klientů – žadatelů o úvěr, úvěr splatit. Žalobkyně, jak je soudu z úřední činnosti známo, vždy při zkoumání úvěruschopnosti postupuje tak, že považuje za významné ty listin y, které vyhovují jejímu závěru poskytnout úvěr, tj. v tomto případě negativní záznamy z rejstříků SOLUS a NRKI a zcela přehlížet a nebo soudu ani nepředložit údaje, které by měly negativní dopad na rozhodnutí žalobkyně pro poskytnutí úvěru. V tomto případě až na poučení a výzvu soudu, žalobkyně doložila výpisy z účtu, ze kterých je zřejmé, že v době žádosti o úvěr žalovaný neměl na účtu peněžní prostředky v takové výši, aby bylo možno předpokládat, že žalovaný bude schopen tento dluh po celou dobu řádně splácet. Nakonec se ukázal tento názor soudu i správným, neboť v průběhu tohoto řízení byl na žalovaného prohlášen konkurs a v průběhu konkursního řízení byla žalobkyni z titulu Smlouvy uhrazena částka 79.441,14Kč, na základě čehož došlo v tomto směru k částečnému zpětvzetí žaloby (viz. odst. I. výroku). Soud proto uzavírá, že žalobkyní vyžadované informace od žalovaného mohou sloužit ke splnění její zákonné povinnosti, avšak v rozsahu, v jakém se žalobkyně s tímto spokojila, se jednalo pouze o informace kusé, kdy byla navíc dána pochybnost o majetkových poměrech žalovaného. právnická osoba s uvedenými zjištěními soud posoudil tyto podle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. , ve znění zák. č. 43/2013 Sb. a dospěl k závěru o absolutní neplatnosti Smlouvy. S ohledem na uvedené pak žaloba by mohla býti důvodná toliko pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. V tomto případě však žalobkyně poskytla žalovanému peněžní plnění ve formě úvěru ve výši 50.000Kč, avšak žalovaný, jak bylo prokázáno z listin, které předložila samotná žalobkyně, uhradil již částku 67.479Kč, proto v tomto případě je to naopak žalovaný, který by mohl po žalobkyni žádat bezdůvodné obohacení ve výši 17.479Kč a z tohoto důvodu byla žaloba ve zbývajícím rozsahu zamítnuta (odst. II. výroku).
19. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. , když zčásti byla žalobkyně s žalobou neúspěšná (odst. II. výroku) a v části, tj. odstavci I. výroku bylo řízení zastaveno, aniž by z procesního hlediska někdo z účastníků zavinil, že k tomuto došlo, neboť plnění žalovaného na základě a v rámci konkursního řízení, nezakládá procesní zavinění žalovaného a protože žalovaný byl v průběhu celého řízení procesně nečinný, náklady řízení mu nevznikly, proto soud o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. III. výroku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.