Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 189/2023-32
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem jméno se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky částka od 27. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od 27. 9. 2023 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od 18. 8. 2023 do 26. 9. 2023, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od 27. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 27. 9. 2023 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 18. 8. 2023 do 26. 9. 2023, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, .
1. Žalobou podanou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od 18. 8. 2023 do zaplacení. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba po prověření úvěruschopnosti žalovaného uzavřela se žalovaným dne 8. 2. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému revolvingový úvěr do sjednané výše úvěrového limitu. Žalovaný na základě smlouvy čerpal celkem částku částka, přičemž se smlouvou zavázal splatit věřiteli dlužnou částku nejpozději dne 17. 8. 2023. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 27. 1. 2020, zahraniční společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu nereagoval. Na základě výzvy a poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala původní věřitelka výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, což se musí rovnat minimálně životnímu minimu částka a dále lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, SOLUS, NRKI, BRKI a EUCB, a to formou elektronického dálkového přístupu prostým nahlédnutím do rejstříků a databází, bez dalšího výstupu.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud provedl ve věci dokazování listinami, z nichž zjistil tyto rozhodné skutečnosti:
4. - z listin y nazvané úvěrová smlouva ze dne 8. 2. 2023, ze standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze standartních podmínek úvěrové smlouvy, že právnická osoba (dále také jen „úvěrující“) a žalovaný uzavřeli 8. 2. 2023 smlouvu, na základě které se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému (dále také jen „klient“) opakovaně úvěr (revolving) až do výše sjednaného čerpaného úvěrového limitu částka; žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách odpovídajících minimální částce platby ve výši minimálně 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr, nebo ve výši částka, podle toho, co je vyšší. Výpůjční úroková sazba činí 0,4026 % za den, tedy 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru, RPSN 299,98 %. Celková splatná částka činí částka za předpokladu poskytnutí úvěru ve výši částka a roční nominální úrokové sazbě ve výši 146,949 % ve výši částka v jednom roce za předpokladu, že úvěr je poskytován na období jednoho roku počínaje dnem prvního čerpání a poslední platba provedená klientem pokryje nesplacený zůstatek jistiny a úroků a případné další poplatky a klient jistinu splácí ve stejných měsíčních platbách, počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání. Celková splatná částka se pak liší v závislosti na tom, kolik z maximálního úvěrového limitu klient použije a jak rychle klient úvěr splácí. V případě prodlení žalovaného s platbou byla dle článku 8.1. standartních podmínek úvěrujícího ujednána oprávnění úvěrujícího účtovat žalovanému částku částka jako náhradu přiměřených nákladů úvěrujícího v souvislosti s jeho prodlením a dále úrok z prodlení až do data skutečného zaplacení. Dle článku 8.2. má úvěrující právo ukončit úvěrovou smlouvu, úvěr okamžitě zesplatnit a požadovat náhradu veškerých přiměřených skutečných škod a nákladů vzniklých při vymáhání pohledávek po splatnosti.
5. - z platební informace úvěrujícího adresované žalovanému, že aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 17. 8. 2023 činí částka, celková dlužná částka k datu splatnosti činí částka;
6. - z výpisu čerpání, splátek a úhrad úvěru, že žalovaný vyčerpal celkem částku částka (8. 2. 2023), zaplatil částka (20. 3. 2023) a částka (24. 4. 2023), tedy celkem částka; od 24. 4. 2023 žalovaný na dlužnou částku ničeho nezaplatil, dne 15. 8. 2023 došlo k zesplatnění úvěru, dlužná částka činila částka, z toho jistina částka, náhrada účelně vynaložených nákladů částka, úrok částka;
7. - z informace k žádosti žalovaného na zapůjčení částky částka dne 7. 2. 2023, že žalovaný je označen rodným číslem, číslem účtu, telefonním číslem, adresou, emailovou adresou, částka částka byla proplacena dne 8. 2. 2023;
8. - z dopisu ze dne 20. 9. 2023 a poštovního podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 8. 2. 2023, a to do tří dnů; dne 20. 9. 2023 právní zástupce žalobkyně podal listovní zásilka k doručení žalovanému;
9. - ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku ve výši částka za žalovaným ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 8. 2. 2023 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.
10. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: společnost právnická osoba uzavřela dne 8. 2. 2023 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě umožnila žalovanému čerpat revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu částka. Žalovaný vyčerpal částku částka dne 8. 2. 2023 a tento úvěr měl být splacen ve splátkách, které musí být zaplaceny do termínu splatnosti uvedeném ve faktuře ve výši (a) 13 % z celkové splatné částky nebo (b) částka, podle toho, co je vyšší. Žalovaný řádně nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 15. 8. 2023. Výpisem splátek k 17. 8. 2023 byla žalovanému oznámena výše celkové dlužné částky k datu splatnosti (částka), výše neuhrazené částky z minulého období (částka) a aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti (částka). Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 27. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným společností právnická osoba postoupena na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně a právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzývali žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvy nereagoval. Žádné tvrzení žalobkyně neobsahuje konkrétní údaje (zejména exaktní), z nichž právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného; z žádné listin y nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila skutečné příjmy a skutečné výdaje žalovaného a že údaje získané od žalovaného o těchto skutečnostech nezávisle ověřila.
11. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:
12. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. § 1746 odst. 2 o.z. , strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
14. § 1970 o.z. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. § 1879 o.z. , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. § 2991 odst. 1 o.z. , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. § 2991 odst. 2 o.z. , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. § 86 odst. 2 ZoSÚ věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
20. § 87 odst. 1 ZoSÚ , důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Po právním hodnocení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi společností právnická osoba jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným spotřebitelem byla dne 8. 2. 2023 uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. ve spojení s ustanoveními § 1 a následujících ZoSÚ , neboť poskytovatel při jejím uzavírání vystupoval jako podnikatel v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaný jako spotřebitel. právnická osoba s cit. ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ proto bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto úvěrující osoby podnikající v předmětu poskytování úvěrů, s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v citovaném ust. § 86 odst. 1 , 2 ZoSÚ . Z žádného důkazu není prokázáno, že úvěrující společnost skutečně prověřovala poměry žalovaného ve veřejných databázích, včetně skutečné výše jeho příjmů a výdajů, a že provedla jejich porovnání, jakož i prověření způsobu plnění dosavadních dluhů, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 2 věta první ZoSÚ . Žalobkyně nepředložila a ani neoznačila důkazy prokazující, že zákonem předepsané skutečnosti úvěrující společnost skutečně ověřovala a že tyto odpovídaly realitě. Důkazní povinnost žalobkyni přitom ukládá ust. § 101 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že k prvnímu jednání ve věci samé se žalobkyně nedostavila, nemohla být o této důkazní povinnosti při jednání poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. (byť byla poučena již v rámci přípravy jednání v usnesení ze dne 18. 12. 2023.) Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 , 2 ZoSÚ . Ostatně žalobkyně sama ve svém vyjádření rezignovala, jak na otázku dotvrdit rozhodné skutečnosti, tak navrhovat důkazy k prokázání zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Jak vyložil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 , posuzování úvěruschopnosti je přitom obecný požadavek a není ani třeba mít stanoveno v zákoně, že je třeba úvěruschopnost zkoumat. Jelikož žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně skutečně posuzovala dle § 86 odst. 1 , 2 ZoSÚ , je nutno vyhodnotit projednávanou smlouvu jako neplatnou dle § 87 odst. 1 věta první ZoSÚ . Z neplatné smlouvy nelze plnění proto v této věci přiznat. Soud však nárok žalobkyně posoudil dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně částku částka žalovanému na základě neplatné smlouvy poskytla a žalovaný z této částky nevrátil částku částka, jedná se o bezdůvodné obohacení a žalobkyně má právo na vrácení částky částka z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. , neboť se jedná o plnění, které žalovaný převzal bez právního důvodu (z neplatné smlouvy). Žalobkyně vstoupila do práv a povinností původní úvěrující společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve smyslu § 1879 a následujících o.z. upravující postoupení pohledávky. Soud proto v odst. I výroku tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení od 2. 10. 2023 do zaplacení, přičemž základ úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. a jeho výše pak z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení je přiznán od 2. 10. 2023, neboť je prokázáno, že v dopise ze dne 20. 9. 2023, který byl předán k poštovní přepravě 20. 9. 2023, třetím dnem se má za to, že bylo doručen, žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů, tedy do 26. 3. 2023 a od 27. 9. 2023 je žalovaný v prodlení se zaplacením. právnická osoba s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.
22. Pokud se žalobkyně dále domáhala zaplacení částky částka, úroků z prodlení z částky částka od 27. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od 18. 8. 2023 do 26. 9. 2023, byla v této části žaloba jako nedůvodná ve výroku v odstavci II. tohoto rozsudku zamítnuta, neboť uvedená smlouva o úvěru ze dne 8. 2. 2023 je smlouvou neplatnou, a tedy veškeré nároky, které žalobkyně dovozovala nad rámec nároku na vrácení částka s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení (viz výrok I. rozsudku), nelze v soudním řízení důvodně přiznat. Ve vztahu k zamítavému výroku co do úroků z prodlení soud vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. spisová značka, z něhož se podává, že nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení s vrácením zbývající jistiny úvěru dle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ , a tudíž splatnost jistiny spotřebitelského úvěru, vzhledem k uvedenému závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, nastala 26. 9. 2023, proto nemohly být úroky z prodlení žalobkyni do data splatnosti přiznány.
23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky částka (částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky částka od 27. 9. 2023 do zaplacení, kde dni vyhlášení rozsudku ve výši částka), neúspěšná co do částky částka (částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od 27. 9. 2023 do zaplacení, ke dni vyhlášení rozsudku ve výši částka) a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od 18. 8. 2023 do 26. 9. 2023 ve výši částka, když ke dni rozhodnutí soudu předmět řízení včetně dospělých úroků z prodlení činil částka. Tedy žalobkyně byla neúspěšná z 48 %, úspěšná z 52 %, a má tedy nárok na 4 % nákladů řízení (úspěch 52 % mínus neúspěch 48 %), což představuje z částky částka částku částka. Tuto částku uložil soud žalovanému žalobkyni zaplatit, když částka částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů za zastoupení advokátem, a to odměny stanovené podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka a paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce částka za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a dále daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze základu ve výši částka částkou částka.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, u podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).