Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 10/2024-50

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o 84 812,79 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 82 418,27 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 394,52 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 82 418,27 Kč od 2. 1. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 82 418,27 Kč od 2. 1. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 598 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 82 418,27 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 394,52 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 82 418,27 Kč od 2. 1. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 82 418,27 Kč od 2. 1. 2023 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 598 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 7. 9. 2023 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 82 418,27 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 12. 10. 2021. Žalovaná částka sestává z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 82 418,27 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 394,52 Kč (t.j. obchodního úroku z úvěru ve výši 18,90 % ročně kapitalizovaného částkou 1 220 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně kapitalizovaného částkou 1 173,97 Kč), dále požaduje žalobkyně zaplacení obchodního úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 2. 1. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 2. 1. 2023 do zaplacení. Při ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 22 000 Kč, který ověřila z jeho účtu, z výdajů žalovaného ve výši 10 735 Kč, jejichž výši stanovila na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi banky včetně využití statistických dat a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, a ze zatížení žalovaného jinými závazky ve výši 4 000 Kč měsíčně. Při orientační splátce nového úvěru ve výši 2 250 Kč by nové splátkové zatížení žalovaného činilo 6 250 Kč a dle žalobkyně byl příjem žalovaného dostatečný k pokrytí jeho splátek i životních výdajů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, byť byl řádně předvolán.

3. Smlouvou o kontokorentním úvěru bylo prokázáno, že je datována 12. 10. 2021, podepsána elektronicky žalobkyní a žalovaným, který jako adresu svého bydliště i pro doručování uvedl adresa, a jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě kontokorentního úvěru v celkové výši 8 000 Kč, který může žalovaný čerpat formou přečerpání zůstatku na bankovním účtu č. č. účtu, a závazek žalovaného splatit tento úvěr nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat včetně úroku ve výši 18,90 % ročně s tím, že pokud celý úvěr včetně narostlých úroků a dalších nákladů úvěru splatí kdykoliv ve výše uvedené lhůtě, může úvěr opětovně čerpat až do sjednané výše. Ve smlouvě je sjednáno, že v případě porušení podmínek této smlouvy může žalobkyně právo žalovaného čerpat úvěr pozastavit, snížit limit úvěru nebo prohlásit veškeré dluhy z této smlouvy nebo jejich část za okamžitě splatné, smlouvu vypovědět nebo od smlouvy odstoupit.

4. u nazvanou Posouzení úvěruschopnosti klienta bylo prokázáno, že žalovaný dne 6. 11. 2021 prostřednictvím zabezpečené mobilní aplikace požádal žalobkyni o zvýšení úvěrového rámce. V této ě je uvedeno, že žalovaný v žádosti uvedl příjem ve výši 22 000 Kč a tato částka odpovídala dle výpisu z účtu žalovaného průměrnému příjmu žalovaného v měsících předcházejících úvěrové žádosti, výdaje žalovaný uvedl ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 6 500 Kč a žalobkyně jeho výdaje stanovila na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku 10 735 Kč, splátky žalovaný uvedl ve výši 0 Kč a žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti spotřební úvěr u žalobkyně se splátkou 4 000 Kč. V ě jsou zachyceny informace z CCB, kde je uvedeno, že žalovaný měl v době žádosti 1 kontrakt u žalobkyně s úvěrovým limitem 175 589 Kč a splátkou 5 000 Kč, a to od 20. 7. 2021.

5. Výpisy z úču žalovaného za období od 1. 8. 2021 do 31. 10. 2021 bylo prokázáno, že na tento účet byly poukazovány pravidelně měsíčně částky v průměrné výši 21 500 Kč společností právnická osoba. a v každém měsíci byla strhávána částka 5 000 Kč jako inkaso úvěru. Žalovaný v měsících srpnu a září dosáhl kladného zůstatku na účtu, v měsíci říjnu pak činil jeho zůstatek na účtu minus 3 148,58 Kč, přestože v tomto měsíci byly na jeho účet poukázány částky v celkové výši 6 000 Kč od jméno FO. Převážnou část plateb a výběrů z bankomatů prováděl žalovaný v uvedených měsících v adresa.

6. Dodatkem ke Smlouvě o kontokorentním úvěru vedeném na účtu č. č. účtu bylo prokázáno, že je datován dne 6. 11. 2021, je podepsán elektronicky žalobkyní a žalovaným, který jako adresu svého bydliště i pro doručování uvedl adresa, a jeho obsahem je zvýšení výše poskytovaného kontokorentního úvěru na částku 75 000 Kč.

7. Výzvou ze dne 10. 9. 2022 upozorňovala žalobkyně žalovaného na skutečnost, že na jeho účtu byla ke dni 10. 9. 2022 po splatnosti částka 1 439 Kč.

8. Dopisem ze dne 3. 1. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně z důvodů nevyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu žalovaného č. č. účtu převedla pohledávku z uvedeného účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. č. účtu, přičemž ke dni převodu činila celková dlužná částka 84 812,79 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby neprodleně uhradil tuto částku na evidenční účet.

9. Předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 98 652,27 Kč na účtu č. č. účtu.

10. Doručenkami bylo prokázáno, že žalobkyně předžalobní výzvu zaslala žalovanému na adresu adresa, kde ji dne 23. 8. 2023 převzala babička žalovaného, a na adresu adresa, adresa, kde po marném pokusu o doručení uložena na poště dne 24. 8. 2023.

11. Výpisy z účtu č. č. účtu za období od 1. 10. 2021 do 31. 1. 2023 bylo prokázáno, že žalovaný čerpal prostřednictvím kontokorentního úvěru celkem částku 428 328,91 Kč a na tento úvěr zaplatil za uvedené období celkem částku 344 615,12 Kč.

12. Výpisem z interního systému žalované bylo prokázáno, že stav úvěru vedeného u žalobkyně pod č. hodnota byl k datu 1. 1. 2023 následující: jistina 82 418,27 Kč, řádný úrok 1 220,63 Kč, úrok z prodlení 1 173,97 Kč.

13. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že společnost právnická osoba. má od 4. 2. 2020 sídlo v Praze.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 12. 10. 2021 žalobkyně a žalovaný elektronicky podepsali smlouvu o kontokorentním úvěru, jejímž obsahem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě kontokorentního úvěru v celkové výši 8 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat formou přečerpání zůstatku na bankovním účtu číslo č. účtu, naproti tomu žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do jednoho roku ode dne jeho čerpání, a to včetně úroku ve výši 18,90 % ročně s tím, že pokud celý úvěr, včetně narostlých úroků a dalších nákladů úvěru splatí kdykoliv v průběhu uvedené lhůty, může úvěr opětovně čerpat až do sjednané výše. Ve smlouvě je ujednáno oprávnění žalobkyně pozastavit čerpání úvěru žalovaným, snížit limit úvěru, nebo prohlásit veškeré dluhy z uvedené smlouvy nebo jejich část za okamžitě splatné, smlouvu vypovědět nebo od smlouvy odstoupit, a to pro případy porušení smluvních povinností žalovaným. Žalovaný při sjednávání smlouvy uvedl jako adresu svého bydliště i adresu pro doručování adresu adresa. Při sjednání této smlouvy žalobkyně neprovedla žádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dne 6. 11. 2021 žalobkyně a žalovaný elektronicky podepsali dodatek ke smlouvě o kontokorentním úvěru vedeném na účtu číslo č. účtu, kdy tímto dodatkem strany sjednaly zvýšení poskytovaného úvěru na částku 75 000 Kč, žalovaný opět jako své adresy uvedl adresa. Před uzavřením dodatku žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že na základě jeho žádosti o úvěr provedené prostřednictvím mobilní aplikace ověřovala příjmy žalovaného, když žalovaný vyčíslil v žádosti o úvěr své příjmy na částku 22 000 Kč měsíčně, přičemž žalobkyně ověřila pravdivost tohoto údaje z výpisu z účtů žalovaného číslo č. účtu za měsíce srpen, září a říjen 2021. Na uvedený účet pak žalovaný měsíčně obdržel průměrně příjem ve výši 21 500 Kč od společností právnická osoba., se sídlem v Anonymizováno. Dále žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného zjistila, že tento uvedl výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 6 500 Kč, přičemž žalobkyně pak výdaje žalovaného stanovila na základě jím sdělených dát v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů o životních nákladech a normativních nákladech na bydlení na částku 10 735 Kč. Své aktuální splátky žalovaný vyčíslil na 0 Kč, přičemž žalobkyně dotazem do CCB a z vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti spotřebitelský úvěr u žalobkyně se splátkou 4 000 Kč, v ě posouzení úvěruschopnosti je nicméně zachycena informace z CCB, ze které plyne, že žalovaný měl v době žádosti 1 kontrakt u žalobkyně s úvěrovým limitem 175 589 Kč a splátkou 5 000 Kč měsíčně, a to od 20. 7. 2021. Tato výše splátky pak vyplynula i z výpisu z účtu, když měsíčně bylo žalovanému na úvěr strháváno 5 000 Kč. Dále je z výpisu z účtu patrno, že žalovaný v srpnu a září 2021 dosáhl kladného zůstatku na účtu, naopak v říjnu byl jeho zůstatek -3 148,58 Kč, a to přestože v tomto měsíci byly na jeho účet nad rámec mzdy poukázány částky v celkové výši 6 000 Kč od jméno FO. Z účtu je pak také patrno, že převážnou část výběrů z bankomatů prováděl žalovaný v uvedených měsících v adresa. Výzvou ze dne 10. 9. 2022 upozorňovala žalobkyně žalovaného, že na jeho účtu byla ke dni 10. 9. 2022 po splatnosti částka 1 439 Kč. Dopisem ze dne 3. 1. 2023 byl žalovaný upozorněn na to, že žalobkyně převedla pohledávky z účtu číslo č. účtu na účet pohledávek číslo č. účtu, přičemž ke dni převodu činila celková dlužná částka 84 812,79 Kč, žalovaný byl vyzván k neprodlené úhradě. Za období od 1. 10. 2021 do 31. 1. 2023 žalovaný čerpal prostřednictvím kontokorentního úvěru postupně celkem částku 428 328,91 Kč, na tento úvěr za uvedené období postupně uhradil celkem částku 344 615,12 Kč, ke dni 1. 1. 2023 pak žalobkyně evidovala za žalovaným dluh na jistině ve výši 82 418,27 Kč, dluh na řádném úroku ve výši 1 220,63 Kč a dluh na úroku z prodlení ve výši 1 173,97 Kč. Předžalobní výzva k zaplacení předmětu tohoto řízení byla žalovanému doručována v místě trvalého bydliště dne 23. 8. 2023 a na adrese adresa, adresa, dne 24. 8. 2023 (uložením na poště), zjevně tak byla odeslána již před datem 23. 8. 2023.

15. Podle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli

17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Soud dospěl k následujícímu posouzení. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 10. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, žalobkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka. Úvěruschopnost žalovaného neprověřovala žalobkyně nijak. Navzdory tomu byla smlouva měněna dodatkem ze dne 6. 11. 2021, kdy již žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posuzovala. Proces posouzení úvěruschopnosti žalovaného však dle soudu vykazuje významné nedostatky. Zaprvé žalovaný zjevně lhal o svých výdajích, těžko mohly být 0 Kč. Žalobkyně tento údaj bez dalšího nahradila svou úvahou, tedy „ekonomickým modelem“, který spočívá ve zohlednění výdajů ve výši blízkém životnímu minimu – žalobkyně výdaje žalovaného stanovila na 10 735 Kč, což je uvedený nájem 6 500 Kč a dále částka 4 235 Kč – která je blíže neodůvodněná a velmi se blíží tzv. životnímu minimu ve výši 3 860 Kč (pro rok 2021 a samostatně žijící osobu). Výdaje žalovaného žalobkyně blíže nezkoumala, naopak se zcela spokojila s tím, že již měsíc před významným zvýšením úvěrového rámce žalovaný přečerpal svůj účet navzdory výjimečnému příjmu (nad rámec pravidelném mzdy) od jméno FO ve výši 6 000 Kč. Nadto žalobkyně nijak neověřovala rodinný stav žalovaného – např. jeho vyživovací povinnosti. Nelze ani přehlédnou, že v rámci posuzování úvěruschopnosti žalobkyně počítala s existující splátkou 4 000 Kč, která však dle záznamů v samotném „Posouzení úvěruschopnosti“ činila 5 000 Kč, což plyne i z výpisů z účtu a nadto se jedná o závazek žalovaného vůči žalobkyni. Ani toto „přehlédnutí“ nesvědčí o svědomitosti žalobkyně. Konečně je třeba poukázat na to, že žalovaný uvedl bydliště i kontaktní adresu v adresa, zjevně se však pohyboval v adresa (platby z účtu v obchodech kartou) a stálo by tak za ověření, jaké náklady na bydlení skutečně měl žalovaný v místě trvalého bydliště/kontaktní adresy a jaké měl v místě svého skutečného pobytu – adresa. Ani to však žalobkyně neověřovala.

21. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Při ujednání původní smlouvy (12. 10. 2021) nebyla prověřena úvěruschopnost žalovaného vůbec. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, došlo ve smyslu § 588 o. z. ke zjevnému porušení zákonných ustanovení chránících spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K otázce absolutní neplatnosti odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci sp. zn. a na shora citovaná rozhodnutí českých soudů, s nimiž se zcela ztotožňuje. Tato vada pak ani eventuálně nemohla být napravena při ujednání dodatku (pokud by jej soud vyložil jako narovnání či novaci), když žalobkyně opětovně neprověřila úvěruschopnost řádně (vizte výše).

22. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému průběžně částku 428 328,91 Kč, žalovaný uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 344 615,12 Kč. Ve smyslu 87 odst. 1 z. s. ú. se žalovaný v rozsahu částky 83 713,79 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, z toho žalobkyně však na jistině požaduje pouze částku 82 418,27 Kč, návrh žalobkyně soud nemůže překročit.

23. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 82 418,27 Kč. Ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. pak stanoví samostatně splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neplatně ujednané smlouvy o spotřebitelském úvěru, jedná se speciální úpravu splatnosti k obecné právní úpravě dle o. z., splatnost nastává až rozhodnutím soudu o povinnosti spotřebitele vrátit poskytnuté plnění. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. . Za přiměřenou lhůtu k plnění soud považuje lhůtu do 3 dnů od právní moci rozsudku, v této lhůtě je tedy žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu, nicméně až do rozhodnutí soudu o povinnosti žalovaného plnit žalovaný nemůže být v prodlení, soud tak zamítl i nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn Předmětem řízení k datu vyhlášení rozsudku byla částka 116 786,50 Kč, žalobkyně uspěla co do 82 418,27 Kč, poměr úspěchu je tak 70,5 % ku 29,5 %, žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 41 %. Náhrada nákladů řízení sestává z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 297 Kč a náhrady dvou úkonů (předžalobní výzva a žaloba) dle ve spojení s , tedy náhrady 600 Kč. Celková náhrada tak činí 41 % z 3 897 Kč, tedy 1 598 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle , když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.