Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 114/2024-16
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 15 290 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od 25. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od 25. 7. 2023 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 25. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky , částka, a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 25. 7. 2023 do zaplacení zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 12. 12. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, dále jen „smlouva“, uzavřené dne 21. 3. 2021 prostřednictvím webového portálu žalobkyně www.rerum.cz, na kterém si žalovaný nastavil požadovanou výši úvěru a dobu jeho trvání, vyplnil žádost o úvěr, souhlasil s podmínkami úvěru a smluvní dokumentací a prostřednictvím ověřovací platby ve výši částka žalobkyně ověřila totožnost a majitele bankovního účtu. Žalobkyně poté prověřila úvěruschopnost žalovaného z majetkových poměrů žalovaného a jeho lustrací v dostupných registrech (ISIR, CEE, CRKI a BRKI). K ověření příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy z bankovního účtu či výplatní listy. Jelikož nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, byla žalovanému žalobkyní schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a následně byla dne 21. 3. 2021 mezi účastníky uzavřena smlouva. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne 21. 3. 2023 peněžní prostředky v celkové výši částka na bankovní účet žalovaného č. č. účtu a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy nejpozději k 20. dni v měsíci. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla podle čl. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níže je žalovaný v prodlení Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. Žalobkyně proto celý úvěr ke dni 24. 7. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, ač byl o úhradu jeho dluhu upomínán i předžalobní výzvou odeslanou mu právním zástupcem žalobkyně dne 1. 12. 2023. Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši částka, smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny v kapitalizované výši částka, na úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky částka od 25. 7. 2023 do zaplacení a na smluvní pokutu v kapitalizované výši částka (počítaná z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení, tj. 25. 7. 2023, do data odeslání předžalobní výzvy, tj. 1. 12. 2023).
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena.
3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen „o. s. ř. “, není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu byla výzva k vyjádření řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalovaný a žalobkyně podepsali dne 21. 3. 2023 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše částka na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, který byl žalovaný oprávněn při splnění smluvních podmínek opakovaně čerpat. Výše úrokové sazby činila 40 % měsíčně. Úvěr byl splatný nejpozději ke dni ukončení smlouvy a smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy nejpozději k 20. dni v měsíci. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla podle čl. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.
5. Z fotokopie občanského průkazu č. tel. číslo žalovaného soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného.
6. Z výpisů z účtu za období od 1. 12. 2022 – 31. 12. 2022 a od 1. 2. 2023 – 28. 2. 2023 soud zjistil, že majitelem bankovního účet č. č. účtu vedený u právnická osoba. byl žalovaný.
7. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 21. 3. 2023 soud zjistil, že dne 21. 3. 2023 poskytla žalobkyně na účet žalovaného č. č. účtu peněžní prostředky ve výši částka a z potvrzení o provedení transakce ze dne 22. 3. 2023 soud zjistil, že dne 22. 3. 2023 poskytla žalobkyně na účet žalovaného č. č. účtu peněžní prostředky ve výši částka.
8. Z dopisu ze dne 21. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila spotřebitelský úvěr č. hodnota ke dni 21. 7. 2023 a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši částka do tří dnů od doručení dopisu.
9. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 12. 2023 včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby s tím, že na svůj dluh neuhradil ničeho.
10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný označený jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou podepsal prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 21. 3. 2023 s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na bankovní účet žalovaného úvěr až do výše částka a žalovaný se jej zavázal vrátit nejpozději ke dni ukončení smlouvy spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy nejpozději k 20. dni v měsíci. Žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne 21. 3. 2023 částku ve výši částka a dne 22. 3. 2023 částku ve výši částka. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný na svůj závazek uhradil pouze částku částka, ač byl o úhradu jeho dluhu upomínán i předžalobní výzvou odeslanou mu dne 1. 12. 2023. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni na svůj závazek uhradil více, než tvrdí žalobkyně.
11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
12. Na právní posouzení věci se použije úprava zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“ a dále zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ “), neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
19. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ).
22. V rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
23. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. adresa s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
24. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětné smlouvy o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádně nedoložila. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že žalovaný byl schopen svůj dluh splácet. Žalovanému jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány jeho příjmy i výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného, zda je schopen spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
25. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ , absolutně neplatná. Žalobkyně má proto v souladu s ust. § 87 ZoSÚ právo na vrácení poskytnuté jistiny úvěru. Podle žalobkyně žalovanému zbývá uhradit na jistině částky částka. V ostatních požadovaných nárocích soud žalobu výrokem II. zamítl.
26. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a to od 25. 7. 2023 do zaplacení, jak žalobkyně požadovala.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení na celé koruny v částce částka, přičemž tato částka představuje 30,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,4 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,6 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
28. Soud při určení výše nákladů řízení aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, druhu úvěru, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.
29. adresa k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.