Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 8/2024-44

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci

žalobkyně: jméno zainteresované osoby., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem titul. jméno FO sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 10 141,96 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 27. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni

 částku 2 035 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 035 Kč od 14. 1. 2023 do zaplacení,

 15% úrok z částky 7 000 Kč od 14. 1. 2023 do 26. 7. 2023,

 částku 836,96 Kč,

se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 991 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 27. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Návrh žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 035 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 035 Kč od 14. 1. 2023 do zaplacení, 15% úrok z částky 7 000 Kč od 14. 1. 2023 do 26. 7. 2023, částku 836,96 Kč,se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 991 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 10 141,96 kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru č. číslo mezi žalobkyní a žalovaným uzavřené dne 14.12.2022 distančním způsobem na adrese internetová adresa (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 7000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je dle čl. I, odst. 2 a čl. VIII smlouvy mimo jiné sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byl žalovaný v souladu s čl. VIII před podpisem smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení smlouvy a sankce, jak jsou ve všeobecných podmínkách žalobkyně a sazebníku stanoveny. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 smlouvy a čl. 2 sazebníku. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky internetová adresa vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost a to následujícím způsobem. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni, což vyplývá z PDF souboru „úvěruschopnost“ či „creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze žalobního návrhu. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem „jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru, především s pak požadavky stanovenými v a 2. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKIregistry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 32 450 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobkyně dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalovaný dále provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti Žalovaného a to dne:

Bankovní a Nebankovní registr klientských informací: 8.12.2022

Centrální evidence exekucí: 8.12.2022

ISIR: 13.12.2022

Neplatné doklady MV ČR: 13.12.2022

Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve smlouvě. Nadto se žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval (potvrdil správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč na účet žalobkyně společnosti právnická osoba. z jeho bankovního účtu číslo č. účtu zřízeného a vedeného na jméno žalovaného. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. účtu prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně společnosti právnická osoba. takto:

Dne 14.12.2022, v částce 7000 Kč.

Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil následující volitelné služby, v souladu s čl. II smlouvy a čl. 2 sazebníku:

- služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 110 Kč,

- služba “Presto” za poplatek ve výši 165 Kč.

Úvěr byl splatný dne 13.1.2023.Žalovaný neuhradil ničeho a dostal se do prodlení. Částky zaplacené žalovaným jsou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, dále na úhradu úroků z prodlení, pak smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6.4 všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši: 9 305 Kč,

Jistina: 7 000 Kč,

Poplatek za poskytnutí úvěru: 2 030 Kč,

Poplatek za službu „Klidné spaní“: 110 Kč,

Poplatek za službu „Presto“: 165 Kč,

Poplatek za poskytnutí úvěru,

Poplatek za sjednání úvěru v původní výši 2 030 Kč sjednaný v souladu s čl. IV smlouvy a čl. 1 sazebníku,

Poplatek za možnost odkladu splatnosti úvěru o 2 měsíce – služba „Klidné spaní“,

Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. 2 sazebníku a čl. II smlouvy službu “Klidné spaní”, v původní výši 110 Kč sjednaný v souladu s čl. IV smlouvy a s čl. 1 sazebníku. Poplatek za expresní vyplacení úvěru – služba „Presto“.

Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. 2 sazebníku a čl. II smlouvy službu “Presto”, v původní výši 165 Kč sjednaný v souladu s čl. IV smlouvy a s čl. 1 sazebníku.

Poplatek za informační SMS servis,

Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. 2 sazebníku a čl. II smlouvy službu “Informační SMS servis”, sjednaný v souladu s čl. IV smlouvy a s čl. 1 sazebníku.

Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena a žalovaný se takto bezdůvodně na úkor žalobkyně obohatil. Žalobkyně navrhuje, aby soud provedl k důkazu předkládané potvrzení o provedených transakcí z účtu žalobkyně, svědčící o zaslání čerpání úvěru žalovanému a dále učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba. zda byla v období od 14.12.2022 do 14.1.2023 převedena nárokovaná částka jistiny na bankovní účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol a zda je tento bankovní účet žalovaného, resp. zda má žalovaný k účtu dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalovanému v daném období poskytnuta ze strany žalobkyně uvedená částka, a o tuto částku se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. 6.4 VOP a čl. 3 sazebníku požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu aktuálního zůstatku smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni splatnosti, který nastal dne 13.1.2023. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, kterou počítá ze zůstatku na úvěru v každém kalendářním dni v určeném období od 14.1.2023 do 14.4.2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo nařízeno na den 25.3.2024 se nedostavil, svoji neúčast neomluvil, ačkoliv měl předvolání k jednání řádně doručeno 29.1.2024 uložením u pošty.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním podepsanou elektronicky, sazebníkem, všeobecnými obchodními podmínkami, fotokopií občanského průkazu žalovaného, výzvou před podáním žaloby ze dne 14.7.2023 spolu s podacím lístkem, výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním s úvěrovým disponibilním limitem ve výši 7 000 Kč. Úvěr byl poskytnut dne 14.12.2022 v celkové výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit nejpozději do 13.1.2023 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč a dále s poplatky za služby „presto“ 165 Kč, poplatek za služby „klidné spaní“ 110 Kč měsíčně, celkem měl žalovaný uhradit částku ve výši 9 305 Kč. RPSN činila 2 115,69 %. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje. Žalovaný dosahoval příjmů ve výši 32 450 Kč (ověřené příjmy) a dle 16 000 Kč dle spotřebitele a výdaje představovaly částku nejméně 4 870 Kč (bez bližší specifikace). Disponibilní příjem žalovaného tak činil 11 100 Kč. Nebylo doloženo, že by žalobkyně jakkoliv příjmy a výdaje žalovaného ověřovala.

4. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Daný právní vztah je totiž nutno posoudit ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, neboť žalovanému jako spotřebiteli byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, což znamená, že se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. , o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto zákona tak poskytovatel úvěru měl před uzavřením samotné úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Jak přitom vyslovil Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku sp. zn. „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto , o spotřebitelském úvěru, stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185).“ Dle názoru okresního soudu je tato judikatura použitelná i v intencích nového zákona o spotřebitelském úvěru, tedy Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V konkrétním případě nestačí pouhý pasivní sběr informací, ale právní předchůdce žalobkyně si měl rozhodné informace aktivně vyžádat a také nahlédnout do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je-li to nezbytné. Právní předchůdce byl povinen postupovat kvalifikovaně, čestně a odpovědně, proto neméně významné je i využití tzv. historických dat ve vztahu ke konkrétnímu spotřebiteli. Informace o výši příjmu spotřebitele je nutno konfrontovat s potvrzením o příjmu vystaveným jeho zaměstnavatelem, resp. příjmy skutečně připsanými na účet spotřebitele (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2007 sp. zn. ).

12. V daném konkrétním případě pak žalobkyně tvrdila, že ověření úvěruschopnosti bylo posouzeno jako úspěšné. Konkrétní výstupy tohoto ověřování však soudu předloženy nebyly.

13. Z těchto důvodů má soud za to, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr nebylo dostatečné a správné, pročež žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem daným zákonem a nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Za tohoto stavu tedy soud u předmětné smlouvy dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy. Podle § 588 o. z., je soud k této neplatnosti povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Výše popsaným jednáním žalobkyně porušila svou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o úvěru ze dne 15.6.2021 neplatná. Závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak jednoznačně vyplývá také z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci C-679/18.

14. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dle smlouvy ze dne 14.12.2022 žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný dosud ničeho nevrátil, a proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 7 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 14.7.2023, který mu byl doručován 14.7.2023 prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději třetí pracovní den (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.7.2019, č. j. -109), tj. 19.7.2023 a lhůta 7 pracovních dnů k vrácení poskytnutého úvěru (vyplývající z komentářové literatury k ust. 1958 o. z. jako lhůta přiměřená ke splnění dluhu) uplynula 26.7.2023. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením částky 7 000 Kč dne 27.7.2023 a dle § 1970 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky v žalobou požadované výši 15 % ročně 27.7.2023 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

15. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. věta před středníkem , neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.12.2015, sp. zn. soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem co do jistiny vč. příslušenství 7 704,11 Kč (7 000 Kč + 704,11 Kč - úrok z prodlení kapitalizovaný k 27.3.2024), tj. úspěch ve výši 72 %, zatímco částka představující zbývající příslušenství, pro kterou byla žaloba zamítnuta činí po kapitalizaci částku 3 073 Kč (2 035 Kč + 366,93 Kč - úrok z prodlení z částky 2 035 Kč kapitalizovaný ke dni 27.3.2024 Kč + 588,08 Kč - úrok z prodlení 15 % z částky 7 000 od 14.1.2023 do 26.7.2023 + 836,96 ), tj. neúspěch 28 %. Čistý úspěch žalobkyně (po odečtení neúspěchu od úspěchu) tak představuje 44 %. Žalobkyni proto ve smyslu vzniklo právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 44 %.

17. Tyto celkové náklady jsou přitom představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a jednak částkou 1 452 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. tvořené částkou 900 Kč jako odměnou dle bodu 1 vyhl. č. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci do podání žaloby po 300 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby. Žalobkyni náleží také částka 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyní poskytnuté úkony právní pomoci dle vyhl. č. , to vše pak včetně 21 % DPH (počítáno ze základu 1 200 Kč) ve výši 252 Kč. Žalovaný by byl povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, ale s ohledem na její procesní úspěch ve výši 44 % jí náleží částka 991 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. věta před středníkem , když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. o. s. ř

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.