Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 361/2024-86

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno, a. s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 119 457 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v rozsahu částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a v rozsahu úroku ve výši 31,79 % ročně z částky částka od datum do datum zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v rozsahu částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, v rozsahu částky částka, v rozsahu úroku ve výši 35 % ročně z částky částka od datum do datum a v rozsahu úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se v rozsahu částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v rozsahu úroku ve výši 31,79 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba se v rozsahu částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, v rozsahu částky , částka, , v rozsahu úroku ve výši 35 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a v rozsahu úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota ve znění dodatku č. hodnota, na základě které mu byl poskytnut na jeho účet úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 66,79% ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy ke 12. dni kalendářního měsíce, to vše dle splátkového kalendáře. Součástí splátek byla také měsíční úhrada ve výši částka za pojištění schopnosti splácet, které žalovaný sjednal při podpisu smlouvy. Žalovaný však nedodržel podmínky pro splácení, když uhradil před zesplatněním celkem pouze částka. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a celý úvěr byl ke dni datum zesplatněn. Po zesplatnění úvěru žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaná částka částka se skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši částka (přičemž tato nová jistina úvěru se skládala z původní jistiny poskytnutého úvěru ve výši částka a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění datum ve výši částka), ze smluvních pokut v celkové výši částka (2 × částka) za prodlení s jednotlivými splátkami, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši částka (3 × částka), ze smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z celkové dlužné nové jistiny od datum do dne vyhotovení žaloby (datum) v celkové kapitalizované výši částka, a z úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši částka (2 x částka). Příslušenství se skládá ze smluvního úroku v nominální úrokové výši 66,79 % ročně z (původní) jistiny částka od datum do datum, tedy ve výši částka, a úrok z téže částky v úrokové výši 15 % od datum do zaplacení (nejvýše však v částce částka), a ze zákonného úroku z prodlení z částky částka (součtu původní jistiny částka, přirostlých úroků částka, smluvních pokut ve výši částka, náhrady nákladů ve výši částka a pojistného ve výši částka) od datum do zaplacení. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky částka. Vysvětlila, že se jedná o snížení výše smluvního úroku o 31,79 %, tedy z 66,79 % na 35 %. S ohledem na uvedené se nově dožadovala uhrazení pohledávky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, úroku ve výši 35 % z částky 78 867,39 ročně od datum do datum, úroku ve výši 15 % z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, omezil toliko na omluvu své nepřítomnosti při konaném ústním jednání.

3. Soud předně podotýká, že s ohledem na částečné zpětvzetí, které žalobkyně doručila soudu dne datum, tedy před prvním jednáním ve věci, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a řízení v rozsahu zpětvzetí žalobkyně podle , 2 a 4 zastavil.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 66,79% ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měl žalovaný zaplatit v případě řádného splácení. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši částka za prodlení s každou splátkou a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši částka při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy). Při uzavření smlouvy si žalovaný sjednal také pojištění schopnosti splácet úvěr, přičemž měsíční úhrada tohoto pojištění činila částka a byla součástí měsíční splátky úvěru /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 15-17, dodatek č. hodnota na č. l. 31-32, příloha č. hodnota na č. l. 30, splátkový kalendáře na č. l. 36, informace o pojištění na č. l. 9-11, předsmluvní formulář na č. l. 18-21, oznámení o schválení úvěru na č. l. 35, prohlášení klienta na č. l. 23-24, hodnocení klienta na č. l. 22, karta klienta na č. l. 43, výpisy informací o klientovi z registrů SOLUS a NRKI na č. l. 26-27, výpisy zúčtovaných plateb ve prospěch účtu žalovaného od právnická osoba na č. l. 12-14 a 72, přihláška do pojištění na č. l. 28-29, informační dokument o pojistném produktu na č. l. 34, informace o klientovi na č. l. 68, důkaz o odeslání částka na č. l. 68, zaslaná SMS a důkaz o přijaté SMS na č. l. 69, doklad o vyplacení na č. l. 25, výpis z účtu na č. l. 78/. Žalovaný úvěr čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostal do prodlení, když uhradil před zesplatněním celkem pouze částka. Následně došlo k zesplatnění úvěru ke dni datum. /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 25, oznámení o zesplatnění na č. l. 40/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz výzvy k zaplacení na č. l. 38-39, oznámení na č. l. 40, dodejka na č. l. 37, předžalobní upomínku na č. l. 41 a podací arch na č. l. 42/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání výdajů žalovaného. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila formulář nazvaný „hodnocení klienta“, ve kterém zaznamenala jednotlivé údaje a dále předložila výpis z nebankovního registru NRKI a výpis záznamů z registru SOLUS. Čistý měsíční příjem žalovaného činil částka, přičemž tato skutečnost byla doložena čtyřmi výpisy z účtu žalovaného, resp. pouze tou jejich částí, která mapuje toliko tuto jedinou zaúčtovanou platbu. Jako pravidelné měsíční výdaje byly ve formuláři zapsány pouze tři položky, a to životní minimum ve výši částka, výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši částka, a dále splátky úvěru již vedeného u žalobkyně ve výši částka. Žádnéy ve vztahu k ověřování výdajové stránky žalovaného žalobkyně nepředložila /viz hodnocení klienta na č. l. 22, výpisy informací o klientovi z registrů SOLUS a NRKI na č. l. 26-27, výpisy zúčtovaných plateb ve prospěch účtu žalovaného od právnická osoba na č. l. 12-14 a 72.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , (dále jen „o. z.”), a dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

14. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně coby poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu nedostála.

15. Soud konstatuje, že žalobkyně nikterak nezkoumala výdaje žalovaného, spokojila se toliko s uvedením paušálními částkami v celkové výši částka měsíčně. Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

16. Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalovaného. Výdaje zjišťovány a ověřovány nebyly. Z hlediska výdajových poměrů žalovaného neměla žalobkyně po ruce žádný, natož relevantní doklad. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. právnická osoba se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Žalobkyně se při zjišťování informací spokojila pouze s tvrzeními žalovaného o nikterak nedoložených výdajích. Skutečně známy jí mohly být pouze výdaje v podobě splátky již existujícího úvěru. Ty však tvořily pouze malou část celkových výdajů. Ostatní výdaje odpovídaly paušální částce životního minima částka a výdajům na bydlení ve výši částka. Již jen z hlediska nákladů na bydlení nutno konstatovat, že tyto jsou uváděny v nereálné výši, neodpovídající současným běžným výdajům na bydlení. Životní minimum představuje skutečně jen minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k zajištění základní výživy a ostatních základních potřeb, které však neodráží skutečné individuální potřeby a nároky toho kterého jedince. Naopak, žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný nemá žádné další výdaje na dopravu, kurzy, záliby apod., když tyto výdaje vyčíslila na částka. Z hlediska bankovního účtu žalovaného se žalobkyně omezila toliko na zjištění jeho existence a potvrzení jediné příchozí mzdy. Nezjišťovala již případný zůstatek na tomto účtu, ani nepředložila výpis z účtu žalovaného za určité období, který by dokládal, že měla alespoň možnost zabývat se transakcemi zachycenými v takovém výpisu. Výdaje žalovaného pak měla zkoumat tím spíše, že údaje uvedené ve formuláři hodnocení klienta byly uváděny v nestandardně nízkých částkách. Žalobkyně tedy měla mnohem pečlivěji zkoumat, zda bude žalovaný schopen, i při případném omezení výdajů, platit měsíční splátku ve výši částka. Nic jí přitom nebránilo v tom, aby si vyžádala např. právě výpis z účtu žalovaného, nikoliv jen dílčí výpisy potvrzující jeho příjem. S ohledem na shora uvedené nelze dovodit, že by ze strany žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí zkoumána.

17. Soud k výše uvedenému dodává, že tyto závěry jsou zcela v souladu i s judikaturou. Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. , mj. zdůraznil, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ s tím, že by „státní moc neměla poskytovat ochranu právům subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Konečně uvedl, že „obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ V daném případě však s ohledem na nedostatečné zkoumání výdajů žalované nelze uzavřít, že by se ze strany žalobkyně o takové přesvědčivé zkoumání, s ohledem na zjištění, která z hodnocení klienta a předložených listin vyplývala, skutečně jednalo. S těmito závěry pak nekoliduje ani usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který se věcí zabýval zejména v trestní rovině. Nicméně rovněž uvedl, že „úvěrové společnosti vycházejí zejména z údajů o příjmu a výdajích žadatelů a informací o úhradě jeho předchozích dluhů, když za dostatečné se považují údaje o příjmech a výdajích spotřebitele, ze kterých je věřitel schopný získat objektivní obraz o jeho finanční situaci. Současně je nezbytné zdůraznit, že posuzování splnění povinnosti úvěrové společnosti posoudit schopnosti žadatele hradit úvěr, je třeba vždy posuzovat z toho hlediska, jaké údaje úvěrová společnost po žadateli požadovala, když tyto primárně tvoří základní podklad pro ověřování úvěruschopnosti konkrétního žadatele, když tím, že tento sdělí určité údaje je vytvořen podklad pro následné prověřování. Při posuzování splnění povinnosti úvěrové společnosti posoudit schopnost žadatele úvěr splatit nelze také pominout výši požadovaného úvěru. Jiné požadavky na splnění této povinnosti budou kladeny v případě žádosti o úvěr ve výši několika tisíc korun a jiném v případě statisícových částek. Zároveň platí, že na úvěrových společnostech nelze považovat stoprocentní míru obezřetnosti, nýbrž přiměřenou, neboť jinak by se nikdy tyto společnosti nemohly stát obětí trestné činnosti a vždy by se jednalo pouze o občanskoprávní záležitost a ustanovení § 211 tr. zákoníku by ztratilo smysl.“ Žalobkyně však nepřistoupila k následnému prověřování údajů získaných od žalovaného ve výdajové stránce a vyšla pouze z obecného zákonem stanoveného životního minima, aniž by pečlivěji prověřila reálnou finanční situaci žalovaného, čímž nebyla naplněna ani přiměřená míra obezřetnosti, o které Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí uvažoval.

18. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ).

19. V poměrech projednávané věci soud dále s ohledem na výše uvedené uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, nemá žalobkyně nárok na smluvní pokuty, ani na příslušenství ve formě smluvních úroků a na jiné související poplatky. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, smluvních pokut a smluvních úroků včetně příslušenství výrokem III. tohoto rozsudku zamítl.

20. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto výrokem II. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni částku částka odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalovaného ve výši celkem částka) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.

21. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění byla obsažená v rámci rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum mohla být žalovanému odeslána ne později než datum a s ohledem na 10 denní lhůtu k plnění v ní stanovenou od odeslání se tak žalovaný dostal do prodlení dnem datum. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení ve spojení s o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši dle ustanovení , za období předchozí požadovaný úrok z prodlení zamítl.

22. adresa k plnění byla stanovena ve smyslu , , (dále jen „”).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť poměrný úspěch žalobkyně odpovídá úspěchu žalovaného, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.