Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 59/2024-21

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci

žalobkyně:

Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované:

Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 86 450 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 29 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 29 650 Kč za dobu od 11. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 56 800 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 498,99 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 570,49 Kč, úroku ve výši 25,14% ročně z částky 24 000 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 20,74% ročně z částky 36 297,94 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 60 297,94 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do 10. 2. 2022 a co do úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 30 647,94 Kč za dobu od 11. 2. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 29 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 29 650 Kč za dobu od 11. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 56 800 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 498,99 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 570,49 Kč, úroku ve výši 25,14% ročně z částky 24 000 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 20,74% ročně z částky 36 297,94 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 60 297,94 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do 10. 2. 2022 a co do úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 30 647,94 Kč za dobu od 11. 2. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1 Žalobou ze dne 1. 12. 2023 se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení:

- částky 35 0505 Kč s kapitalizovaným úrokem 5 765,44 Kč, s úrokem ve výši 25,14% ročně z částky 24 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 892 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení (nárok 1) a

- částky 51 400 Kč s kapitalizovaným úrokem 6 733,55 Kč, s úrokem ve výši 20,74% ročně z částky 36 297,94 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 678,49 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 36 297,94 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení (nárok 2)

2 Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem právnická osoba. dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru:

- dne 5. 12. 2019 smlouva č. 1401142350, na jejímž základě jí v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 24 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 19 200 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 4 800 Kč, z odměny za administrativní činnost 4 800 Kč a úplaty za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 600 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 60 týdnů splátkami v týdenní výši 720 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 28. 1. 2021. Žalovaná uhradila na tento svůj dluh 8 150 Kč (nárok 1).

- dne 9. 8. 2019 smlouva č. 1401137410, na jejímž základě jí v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 40 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 37 600 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 6 800 Kč, z odměny za administrativní činnost 8 000 Kč a úplaty za hotovostní inkaso splátek ve výši 22 800 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 80 týdnů splátkami v týdenní výši 970 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 19. 2. 2021. Žalovaná uhradila na tento svůj dluh 26 200 Kč (nárok 2).

Před uzavřením uvedených smluv byla původním věřitelem řádně a s odbornou péčí vyhodnocena schopnost žalovaného poskytnuté úvěry splácet. Popsané pohledávky byly následně smluvně postoupeny žalobkyni s účinky k 7. 1. 2022, což bylo žalované původním věřitelem písemně oznámeno.

3 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

4 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den datum písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalované bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou a k jednání se bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.

5 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:

Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota byla tato uzavřena mezi žalovanou a původním věřitelem dne 5. 12. 2019, kdy jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 24 000 Kč, z čehož částka 9 740 Kč byla v rámci refinancování započtena na úhradu předchozího úvěru. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná převzetí hotovosti ve výši 14 260 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 19 200 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 4 800 Kč, z odměny za administrativní činnost 4 800 Kč a úplaty za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 600 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 60 týdnů splátkami v týdenní výši 720 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 28. 1. 2021. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalované a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 15 876 Kč, který měl být, dle záznamu v kartě doložen výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 3 325 Kč na bydlení, 4 500 Kč na osobní výdaje a 4 200 Kč coby vyživovací povinnost. Zákaznická karta neuvádí, že by žalovaná splácela jakékoliv předešlé závazky. y, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly.

Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota byla tato uzavřena mezi žalovanou a původním věřitelem dne 9. 8. 2019, kdy jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč, z čehož částka 11 015 Kč byla v rámci refinancování započtena na úhradu předchozího úvěru. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná převzetí hotovosti ve výši 28 985 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 37 600 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 6 800 Kč, z odměny za administrativní činnost 8 000 Kč a úplaty za hotovostní inkaso splátek ve výši 22 800 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 80 týdnů splátkami v týdenní výši 970 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 19. 2. 2021. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalované a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 16 397 Kč, který měl být, dle záznamu v kartě doložen výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 3 350 Kč na bydlení a 4 500 Kč na osobní výdaje. Splátky jiných závazků měli měsíčně činit 2 000 Kč. y, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly.

6 Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 20202bylo zjištěno, že touto postoupil původní věřitel žalobkyni soubor pohledávek zahrnující i pohledávky za žalovanou z uvedených úvěrových smluv.

Postoupení pohledávek bylo původním věřitelem žalované oznámeno přípisem, přičemž jeho odeslání na adresu žalovaného označenou jím v předmětných smlouvách je vykázáno podacím lístkem poštovní zásilky z 4. 2. 2022.

7 Po právní stránce je na místě věc posoudit podle v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního , o spotřebitelském úvěru.

8 Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9 Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

11 Ohledně výkladu pojmu „odborná péče“ lze odkázat na , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, z jehož právní věty lze citovat: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava , jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu „odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy

12 Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13 V posuzovaném případě nebyla úvěruschopnost žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posouzena. Dle zákaznických karet vycházela předchůdkyně žalobkyně z příjmů žalovaného, které měly být sice částečně doloženy listinami, avšak tyto y soudu předloženy nebyly. V případě smlouvy uzavřené dne 5. 12. 2019 je obsah zákaznické karty v přímém rozporu s obsahem samotné smlouvy, dle které měla být část úvěru použita na refinancování, tedy úhradu předešlého závazku, přičemž zákaznická karta žádné předešlé závazky nezmiňuje, stejně tak vůbec neuvádí závazek ke splácení úvěru poskytnutého dle smlouvy z 9. 8. 2019 (uplatněno jako nárok 2 v tomto řízení). Náklady bydlení jsou uvedeny částkou 3 325 Kč, resp. 3 350 Kč bez jakéhokoliv dalšího komentáře. Jde přitom o částku relativně velmi nízkou s ohledem na obecně známou cenovou úroveň služeb a komodit nutných k uspokojení základních životních potřeby, zejména pak bydlení, přesto se původní věřitel spokojil s pouhým tvrzením žalované a nevyplývá z provedeného dokazování, že by se o skladbu jí deklarovaných výdajů jakkoliv blíže zajímal. Žádné další y, jako výpisy z účtu, z nichž by bylo lze usuzovat na průběžné příjmy a výdaje žalovaného, označeny k důkazu a předloženy soudu nebyly. Způsob jakým přistoupila předchůdkyně žalobkyně k ověření úvěruschopností žalovaného tak lze označit jako povrchní a nevyhovující zákonnému požadavku ověření úvěruschopnosti na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

14 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, coby důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla výslovně vložena do textu až novelou provedenou s účinností od datum. Ustanovení ve znění dopadajícím na řešený případ, tedy ve znění účinném do datum, je však třeba vykládat v souladu se záměrem zákonodárce, kterým bylo posílení ochrany spotřebitele, coby slabší strany úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že tuzemská právní úprava spotřebitelského úvěru představuje částečně transpozici směrnice č. 93/13/EHS, je na místě vykládat tuto právní úpravu způsobem konformním s komunitárním právem. V této souvislosti je na místě poukázat na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, OPRFinance, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, včetně shodného stanoviska generálního advokáta v obdobné věci C616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Vyplývá tak z výše uvedeného, že aplikovatelnou právní úpravu ( ) je třeba jednoznačně vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnou z úřední povinnosti.

15 Tím, že žalované byl na základě neplatně uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru poskytnut úvěr dle smlouvy ad 1) ve výši 24 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila 8 150 Kč a dle smlouvy ad 2) ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila 26 200 Kč, lze uzavřít, že žalované vzniklo na úkor předchůdce žalobkyně bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu, přičemž je nadále povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši 29 650 Kč.

16 Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 27. 6. 2019).

17 Žalovaná byla vyzván k plnění přípisem odeslaným na její adresu dne 4. 2. 2022. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalované třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případě 9. 2. 2022 Žalovaná tak mohla na svůj dluh plnit 10. 2. 2022 a ode dne následujícího je v prodlení.

18 Z uvedených důvodů shledal soud žalobu za důvodnou co do částky 29 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 650 Kč za období od 11. 2. 2022 do zaplacení, zatímco ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19 Ve věci byl převážně procesně úspěšný žalovaný, kterému v řízení žádné procesní náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce.