Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 21/2024-51
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou, ve věci
žalobkyně: právnická osoba., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, tituly za jménem. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
pro zaplacení 30 213,86 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 18 213,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 952,50 Kč od 21. 6. 2023 do 6. 11. 2023, z částky 11 952,50 Kč od 7. 11. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 9 120,77 Kč od 15. 9. 2022 do 20. 6. 2023, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 18 213,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 952,50 Kč od 21. 6. 2023 do 6. 11. 2023, z částky 11 952,50 Kč od 7. 11. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 9 120,77 Kč od 15. 9. 2022 do 20. 6. 2023, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svojí žalobou a vyjádřením domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 30 213,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru z datum žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 25 000 Kč převodem na účet dne datum. Účastníci si v čl. II smlouvy ujednali, že žalovaná je povinna žalobkyni uhradit částku, kterou tvoří součet jistiny úvěru, zápůjční úrokové sazby, která činí 111.36 % p.a. Dle smluvních podmínek pro případ prodlení s úhradou sjednané měsíční splátky, případně i jen s částí splátky uhradí žalovaná smluvní pokutu ve výši 499 Kč (maximálně však 2 999 Kč za rok). Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 13 000 Kč, dlužnou částku neuhradila ani v dodatečné lhůtě stanovené v souladu s čl. VI odst. 1 smluvních podmínek, žalovaná ke dni 20. 6. 2023 úvěr zesplatnila. Žalovaná částka je tvořena součtem nesplacené jistiny úvěru ve výši 23 952,50 Kč, smluvní pokuty z prodlení ve výši 0,1% denně z částky, s níž je v prodlení, od zesplatnění do dne uplatnění žaloby ve výši 4 862,36 Kč, smluvní pokuty ve výši 499 Kč a nesplaceným poplatkem za upomínky ve výši celkem 900 Kč (2 .952,50 + 4 862,36 + 499 + 900 = 30 213,86 Kč) a dále z příslušenství kapitalizovaného úroku ve výši 111,36 % p.a. od prodlení do zesplatnění ve výši 9 120,77 Kč a zákonného úroku z prodlení. Žalované byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka, a to dne 1. 11. 2023. K ověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že výši jejího příjmu ověřila z výpisu z účtu žalované za 3 měsíce, když průměrná čistá mzda za tři měsíce byla ve výši částka, k výdajům zveřejněných na internetové stránce ČSÚ ve výši částka žalobkyně připočetla náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši 2 494 Kč.
2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a žalovaná se k jednání nedostavila.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru právnická osoba ze dne datum č. hodnota, smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru právnická osoba, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady, splátkového kalendáře soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě, zápůjční úroková sazba byla 111,36 %p.a., doba trvání spotřebitelského úvěru byla 30 měsíců, měsíční splátka byla ve výši 2 494 Kč, celková výše spotřebitelského úvěru byla 74 820 Kč, úhrada první splátky byla 14. 10. 2022, půjčka byla realizovaná dne datum. Z lustrace v centrální evidenci exekucí bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v evidenci exekucí vedena. Z listin y nazvané rozložení plateb splátky bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila celkem 13 000 Kč. Žalované byly adresovány upomínka č. I ze dne 19. 3. 2023, upomínka č. II ze dne 3. 4. 2023, upomínka č. III ze dne 15. 4. 2023. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne 1. 11. 2023 předané k poštovní přepravě téhož dne, což bylo zjištěno z poštovního podacího archu. Ze zprávy právnická osoba. bylo zjištěno, že účet uvedený v úvěrové smlouvě č. č. účtu je účtem žalované, na tento účet dne datum byla připsána částka 25 000 Kč z účtu právnická osoba Dle výplatní pásky za měsíc červenec rok čistá mzda žalované v tomto měsíci činila částka. Z výpisů z běžného účtu žalované vyplývá, že v roce rok byl vykázán konečný zůstatek za měsíc červen ve výši částka, příchozí platba od zaměstnavatele byla ve výši částka, další příchozí platby byly od společnosti právnická osoba. ve výši částka, dále ve výši částka, ve výši částka a ve výši částka, výdaje jsou specifikovány jako výběr hotovosti, platby kartou, poplatky. Za měsíc červenec konečný zůstatek byl ve výši částka, příchozí platba od zaměstnavatele byla ve výši částka, další příchozí platby byly od společnosti právnická osoba. ve výši právnická osoba Kč, dále ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka a ve výši částka, výdaje jsou specifikovány jako výběr hotovosti, platby kartou, poplatky. Za měsíc srpen konečný zůstatek byl ve výši částka, příchozí platba od zaměstnavatele byla ve výši částka, další příchozí platby byly od společnosti právnická osoba. ve výši částka, dále ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka a od tituly před jménem jméno FO ve výši částka, výdaje jsou specifikovány jako výběr hotovosti, platby kartou, poplatky.
4. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyní předložené důkazy, a to smlouva o spotřebitelském úvěru, výplatní páska žalované za měsíc červenec rok, výpisy z účtu splnění této povinnosti neprokazují. Z výpisů z účtu žalované je zřejmé, že měla příjem ze zaměstnání, který však nebyl dostatečný na pokrytí jejích výdajů, žalovaná si zvyšovala svou příjmovou stránku dalšími půjčkami od společnosti právnická osoba., které v součtu přesahovaly příjem od zaměstnavatele, výdaje žalované vykázané ve výpisech z účtu nebyly blíže specifikovány. Z informací získaných od žalované bez předložení dokladů vztahující se k poměrům žalované, konkrétním výdajům a způsobu nakládání s finančními prostředky žalovanou, řešící své majetkové poměry dalšími půjčkami, nelze dospět k závěru o její schopnosti úvěr řádně splácet.
5. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18 , dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku .) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Prověření úvěruschopnosti dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
6. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalované byla poskytnuta finanční částka ve výši 25 000 Kč, která byla poukázaná na účet žalované. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Důkazní břemeno k prověřování úvěruschopnosti leží na žalobkyni. Žalobkyně, která se k jednání nedostavila, nemohla být v souladu s ustanovením § 118a o. s. ř. o. s. ř. soudem poučena o povinnosti označit důkazy k řádnému prověřování úvěruschopnosti žalované, o jiném právním posouzení žalovaného nároku. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila 13 000 Kč a byla jí poskytnuta částka 25 000 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 12 000 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007 , které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky v předžalobní výzvě ze dne 1. 11. 2023 podané k poštovní přepravě téhož dne. Dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, do prodlení se žalovaná dostala dne 7. 11. 2023. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná v rozsahu 20,56 %, které však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
9. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí, exekuci.