Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 72/2024-20
Okresní soud v Náchodě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Špačkovou ve věci
žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 11 109 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky v celkové výši částka s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplaceného úvěru dle Smlouvy o úvěru č. adresa, kterou žalovaný sjednal dne datum se žalobcem. Žalobce požadoval částku částka, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši částka a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši částka, a částku částka představující kapitalizovanou výši smluvní pokuty.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.
4. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o. s. ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vyvěšeny na úřední desce.
5. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů – Smlouva o spotřebitelském úvěru č. adresa ze dne datum (dále též jen „Smlouva“), výpis z účtu žalovaného, potvrzení o odeslání finančních prostředků dne datum, zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne datum, předžalobní výzva ze dne datum s podacím lístkem.
6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce uzavřel dne datum s žalovaným Smlouvou, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky ve výši částka, což učinil týž den převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vždy nejpozději k 29. dni v měsíci splácet úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo z části kdykoliv během trvání Smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla Smlouvou sjednána též smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobci tak vzniklo právo na uhrazení celé dlužné pohledávky dle Smlouvy ve výši částka, právo na uhrazení smluvního úroku v kapitalizované výši částka a právo na uhrazení smluvní pokuty v kapitalizované výši částka. Žalovaný na dlužnou pohledávku neuhradil ničeho ani po výzvě žalobce ze dne datum. Žalobce před poskytnutím úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když zkoumal jeho osobní, pracovní, rodinné a majetkové poměry.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši částka, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit případný úrok z prodlení
12. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. adresa: právnická osoba.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
13. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši částka (dlužná jistina), smluvního úroku v kapitalizované výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a v neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši částka, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (částka za jeden úkon právní služby) ve výši částka (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x částka dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. částka. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši částka, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku částka.
15. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku částka. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. adresa k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Náchodě a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.