Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 77/2024-14
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: právnická osoba.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 20 440 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Pro částku 440 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 10.10.2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 180,82 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 258,74 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 771 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 908 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Pro částku 440 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 10.10.2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 180,82 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 258,74 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 771 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 908 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč (jistina úvěru) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od 10.10.2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 180,82 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 258,74 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 771 Kč včetně smluvní pokuty ve výši 440 Kč, s odůvodněním, že tuto částku dluží žalovaná na základě smlouvy o úvěru č. tel. číslo, uzavřené elektronicky (projevem vůle k uzavření smlouvy verifikační platbou v částce 0,01Kč) dne 11.5.2023, mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba a žalovanou, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně příslušenství do 11.5.2024. Žalovaná však svůj dluh nesplnila, nezaplatila nic, proto právní předchůdkyně žalobkyně vedle dlužné jistiny a poplatků požadovala další plnění specifikovaná výše včetně zákonného úroku z prodlení. Následně pak byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2022 a na ní navazujících dokumentů, a to ke dni 5.10.2023 na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalované oznámena.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 18.3.2024 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř. ), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 2.4.2024, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba poskytla žalované převodem na její účet dne 11.5.2023 částku 20 000 Kč, bez jakéhokoliv prověřování úvěruschopnosti žalované, žalovaná nic žalobkyni nevrátila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně z 31.1.2024, na základě které vyzvala žalovanou, aby dlužnou částku vrátila do 9.2.2024, žalovaná ani přes tuto výzvu nic nezaplatila. Předmětná pohledávka vůči žalované byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno.
5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy vůbec nezabývala a finanční prostředky žalované poskytla bez jakéhokoliv prověřování platební schopnosti žalované. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy vůbec, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána.
10. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované částku 20 000 Kč, přitom žalovaná žalobkyni nezaplatila nic, žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila právě o částku 20 000 Kč, proto žalovaná musí žalobkyni zaplatit tuto částku a pro další plnění z předmětné smlouvy byla žaloba žalobkyně zamítnuta. Ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021 . Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaná se nemohla dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu, proto byla žaloba pro zákonný úrok z prodlení zamítnuta zcela.
11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v 70 %, neboť z původně žalované částky 28 610,56 Kč bylo žalobkyni vyhověno v částce 20 000 Kč. Neúspěch žalobkyně je představován 30 %, proto má žalobkyně právo na 40 % nákladů řízení. Při 100% úspěchu tyto náklady řízení představují částku 2 270 Kč, 40 % z této částky činí 908 Kč, proto soud zavázal žalovanou k úhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.