Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 369/2023-14

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci

žalobkyně: právnická osoba IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 48 450 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 950 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 28 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 48 450 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 950 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 28 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 48 450 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 48 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 27.2.2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 30.8.2018 smlouvu o úvěru, na základě které půjčila žalované částku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se vedle poskytnuté jistiny zavázala žalobkyni vrátit ještě souhrnný poplatek ve výši 28 500 Kč, to vše v pravidelných týdenních splátkách po 750 Kč, se splatností první splátky do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každé další splátky vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaná přitom žalobkyni zaplatila toliko 10 050 Kč, kterou žalobkyně v souladu se smlouvou započetla nejprve na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, dále na úhradu smluvních pokut a poplatků ,na jistinu úvěru dílem ve výši 83,47 %, na úrok za poskytnutí úvěru dílem ve výši 16,53 %. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy od 27.2.2020. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posuzovala schopnost žalované úvěr splácet, kdy čerpala jednak z informací poskytnutých od žalované k jejím osobním a majetkovým poměrům, jednak z dostupných databází (kontrola v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrola RČ dálkovým systémem společnosti právnická osoba, kontrola náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku), kontrola zaměstnání žalované telefonicky, kontrola platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (Čestné prohlášení klienta o výši závazků) a dle lokality klienta, na základě odborných vědomostí z “terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti, kontrola předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 28.12.2023 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle , (dále i jen ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 22.1.2024 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž žalovaná k této výzvě nevyjádřila, pročež soud vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s takovým postupem vyjádřila souhlas již v samotné žalobě.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z y označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 30.8.2018 s podpisy smluvních stran, jakož i z Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, Evidenční karty klienta a Přehledu jednotlivých splátek, je v řízení prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto, že žalované bude žalobkyní tohoto dne v hotovosti poskytnuta částka 30 000 Kč, jejíž převzetí žalovaná stvrdila podpisem předmětné y, a žalovaná se naopak zavázala tuto částku vrátit věřiteli společně se sjednanými úroky ve výši 75,19 % ročně v 78 týdenních splátkách ve výši 750 Kč, celkem mělo být při řádném splácení úvěru uhrazeno 58 500 Kč, z toho 30 000 Kč na jistině, 28 500 Kč na poplatcích a úroku; RPSN byla stanovena na 171,95%; S žalovanou byla před uzavřením úvěrové smlouvy vyplněna pověřeným zástupcem žalobkyně evidenční karta, do níž žalovaná uvedla, že je nemajetná, ve starobním důchodě, neměla být v minulosti nikdy trestně stíhaná a u společnosti žalobkyně v minulosti neměla mít finanční závazek; výše starobního důchodu činí 11 087 Kč, má další nespecifikované příjmy ve výši 7000 Kč , a pokud jde o výdaje, zde uvedla pouze náklady na bydlení ve výši 4 410 Kč měsíčně, ve vztahu k dalším výdajům jako např. internet, televizi, rozhlas, spoření, pojištění apod. uvedla, že tyto činí 1900 Kč, z evidenční karty není patrné, zda a jaké doklady ze strany žalované měl pověřený zástupce žalobkyně k dispozici. Z přehledu splátek úvěru je pak prokázáno, že žalovaná uhradila celkem 10 050 Kč. Předžalobní upomínkou včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 19.4.2023 bylo dále v řízení prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě.

5. Po provedeném řízení a dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: V rámci písemné dohody uzavřené v listinné podobě mezi žalobkyní jako bankou a žalovanou dne 30.8.2018 banka žalované poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaná se naopak zavázala vrátit bance celkem částku 58 500 Kč. Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom s ohledem na provedené dokazování je nutno vyhodnotit, že právní předchůdkyně schopnost žalované úvěr prověřovala toliko na základě údajů, které měla k dispozici ze strany žalované Žalovaná žalobkyni uhradila toliko částku 10 050 Kč.

6. Podle , 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu.

10. Podle ( ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ,2 ( ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. S ohledem na neplatnost smlouvy byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované částku 30 000 Kč, přitom žalovaná žalobkyni zaplatila částku 10 050 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila o částku rozdílu ve výši 19 950 Kč, proto žalovaná musí žalobkyni zaplatit částku 19 950 Kč. Ve zbytku byla žaloba pro neplatnost zamítnuta.

13. Ve vztahu k příslušenství soud vycházel z ust. , kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR . Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti žalované částky byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaná se nemohla dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k uvedenému tedy soud žalobu i ve vztahu k úroku z prodlení zamítl.

14. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. věta před středníkem , když v daném případě soud, zejména vzhledem k delší době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny.

15. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci byla úspěšnější žalovaná, proto by měla právo na náhradu nákladů řízení, ovšem podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.