Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 109/2024-30

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

pro zaplacení 32 984,32 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 19 984,32 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 260,49 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 653,61 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve adresa číslo účtu 3703-223781/0710, variabilní symbol var. symbol, doplatek soudního poplatku ve výši 323 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 19 984,32 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 260,49 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 653,61 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, číslo účtu 3703-223781/0710, variabilní symbol , var. symbol, , doplatek soudního poplatku ve výši 323 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 32 984,32 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 7. 4. 2022uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit, a to spolu s úrokem v pevné výši 761 Kč, s paušální cenou za plnění a služby související s poskytnutím úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a úhradou za možnost hotovostních splátek ve výši 2 700 Kč. Celková dlužná částka tak měla činit 27 888 Kč a žalovaný jí měl uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Poslední splátku byl žalovaný povinen uhradit do 7. 6. 2023. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, když na tento uhradil celkem pouze právnická osoba Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, nárokuje žalobkyně neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 13 974,23 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok za dobu poskytnutí úvěru ve výši 660,80 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 6 817 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 1 928,83 Kč, úhradu za umožnění hotovostních splátek ve výši 2 507,14 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 096,32 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok za období od 8. 6. 2023 do 11. 7. 2023 ve výši 653,61 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období do 11. 7. 2023 ve výši 1 260,49 Kč a dále smluvní úrok ve výši 8 % ročně a zákonný úrok z prodlení od 11. 7. 2023 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Od postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni nezaplatil ničeho. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu dopisem, odeslaným dne 2 .11. 2023.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaným poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 7. 4. 2022, kde žalovaný uvedl, že je od 3. 11. 2021 zaměstnán u společnosti právnická osoba, že výše jeho měsíční příjmů činí celkem 14 119 Kč, výše jeho měsíčních výdajů činí 5 717 Kč, že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z listinných důkazů, předložených žalobkyní, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 7. 4. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru (smlouva o úvěru č. hodnota), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli kromě jistiny zaplatit také úrok ve výši 761 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, když právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil pouze právnická osoba Kč (transakční historie). Dopisem ze dne 15. 8. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni, k němuž došlo smlouvou ze dne 2. 8. 2023 (smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy, oznámení o postoupení pohledávky). Předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2023, odeslanou dne 2. 11. 2023, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu (předžalobní výzva, podací lístek). Z žádosti o úvěr ze dne 7. 4. 2022 vyplývá, že žalovaný při uzavírání úvěrové smlouvy uvedl ohledně svých osobních a majetkových poměrů, že je zaměstnaný na dobu určitou (do 3. 11. 2022) a jeho jediným příjmem je mzda ve výši 14 119 Kč měsíčně. Je svobodný, bydlí u rodičů, nežije ve společné domácnosti s jinou osobou a nemá žádné vyživovací povinnosti. Dále uvedl, že jeho celkové měsíční náklady činí 5 717 Kč (z toho na bydlení a energie vynakládá 1 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 860 Kč a na srážky ze mzdy/výživné 857 Kč). Žalovaný měl spolu s žádostí o úvěr věřiteli předložit pracovní smlouvu a výplatní pásky (tyto y žalobkyně soudu ani po poučení dle nepředložila).

5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil závěr, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. . Jelikož žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele, uplatní se na tuto smlouvu i právní úprava zakotvená v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru, a to včetně ustanovení a 87 tohoto zákona.

6. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle , ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle , , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle , , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Vycházejíc z výše citovaných zákonných ustanovení a s odkazem na rozsudek NS ČR, sp. zn. , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné úvěrové smlouvy, a konkrétně tím, jestli právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Soud dospěl k závěru, že tuto povinnost právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o jeho příjmech a výdajích, aniž by si dlužníkem uvedené údaje náležitě ověřila. Soud v tomto směru odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (zejména bod 26.), z něhož vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

12. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Z předložené žádosti o úvěr sice vyplývá, že žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně poskytnout pracovní smlouvu a výplatní lístky osvědčující výši jeho příjmu, ovšem žalobkyně tyto y soudu nepředložila a jejích existenci a obsah tudíž neprokázala. Navíc žalobkyně ani jen netvrdila, že by její právní předchůdkyně jakkoliv ověřovala výši skutečných výdajů žalovaného, nebo že by na základě konkrétních podkladů (např. výpisů z účtu) hodnotila jeho celkovou majetkovou situaci. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnosti vyplývající jí z , což má za následek neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, a to neplatnost absolutní dle o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání [v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. I. Obecná část ( - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084]. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.

13. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy je nutné vzájemný vztah účastníků vypořádat dle ustanovení věty třetí , podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný jí z této vrátil 2 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 13 000 Kč, proto soud žalobě vyhověl. Další plnění ze smlouvy, včetně smluvních úroků, poplatků, případně smluvních pokut, nelze žalobkyni přiznat, když pro neplatnost úvěrové smlouvy nebyl žalovaný závazky ze smlouvy vázán.

14. Současně platí, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, má věřitel nárok na nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) - srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. . Vzhledem k tomu, že v nyní posuzované věci se účastníci na nové době splatnosti nedohodli, byla tato stanovena soudem, a to v délce tří dnů od právní moci rozsudku, tedy v délce obvyklé pariční lhůty. Soud přitom přihlížel k výši a povaze dluhu, době, která uplynula od poskytnutí úvěru, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného, který ohledně svých platebních možností ničeho neuvedl.

15. Jelikož dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení, a proto žalobkyni nelze přiznat ani požadovaný zákonný úrok z prodlení (viz rozhodnutí KS Ostrava, č. j. -160).

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zaplacení částky 32 984,32 Kč s příslušenstvím, přičemž přiznána jí byla pouze částka 13 000 Kč. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně byla procesně úspěšná v rozsahu 39,4 % a ve zbývajícím rozsahu (60,6 %) byl úspěšný žalovaný. I bez zohlednění zamítnutého příslušenství je tedy zřejmé, že úspěšnější byl v řízení žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, pročež bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 32 984,32 Kč (z čehož za jistinu pohledávky lze považovat částku 32 323,52 Kč) s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 294 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj. 5 % z částky 32 323,52 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 323 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po právní moci rozhodnutí jeho výkonu u soudu.