Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 97/2024-20

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0,

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupené: Jméno zainteresované osoby 0/0, advokát,

sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0,

bytem Adresa zainteresované osoby 1/0

o zaplacení částky 10 570 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, , se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku částka s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení), smluvní pokutu částka a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy poskytl žalovanému finanční prostředky, které měl žalovaný vrátit s dohodnutým úrokem 40 % měsíčně z jistiny, úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se však přes upomínky žalobkyně dostal do prodlení. Dluží rovněž dohodnutou smluvní pokutu.

2. Soud vzal po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů podle soud za prokázané, Dne datum žalobkyně a žalovaný podepsaly prostřednictvím prostředků komunikace na dálkuu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky spolu s úrokem z úvěru 40 % měsíčně, a to na dobu neurčitou, přičemž žalovaný měl úvěr splácet v měsíčních splátkách. Žalovaný má průměrný měsíční příjem ve výši přes částka čistého. Výpisy z účtu žalované bylo prokázáno, že žalovaný v průběhu 4 měsíců před uzavřením smlouvy se žalobkyní veškeré finanční prostředky, které na účet přišly, buď téměř zcela vyčerpal, či dokonce přečerpal. Žalobkyně z důvodu nesplácení úvěru žalovaným úvěr zesplatnila, před podáním žaloby pak ještě vyzvala žalovaného k úhradě dluhu jistiny s úroky a uplatněnou smluvní pokutou za prodlení se splácením.

3. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení , , a to především z ustanovení o zápůjčce, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle smlouvou o zápůjčce přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného dluhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Konečně podle věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

4. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, Podle a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spisová značka, [PR 21/2018 s. 757] uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

6. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí Anonymizováno uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. ; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo 679/0, důvodová zpráva k , zvláštní část - k ; 7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 - 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z "objektivizovaného" hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. V sp. zn. spisová značka, podle kterého důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

7. Po provedeném dokazování s ohledem na výše uvedenou právní úpravu a judikaturu soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je neplatná, neboť žalobkyně se řádně nezabývala otázkou schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, neboť z předložených výpisů z účtu bylo zřejmé, že žalovaný v posledních 4 měsících před uzavřením úvěrové smlouvy vyčerpal, ba i přečerpal veškeré finanční prostředky, které mu na účet přišly a neměl by tudíž volné finanční prostředky ke splacení poskytnutého úvěru. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, zabýval se dále soud posouzením věci podle § 2991 o. z., zda u žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení. V řízení žalobkyně vůbec netvrdila, jakou částku žalovanému na základě úvěrové smlouvy poskytla, ani netvrdila, kolik žalovaný na dlužnou částku uhradil (případně že neuhradil ničeho), čímž nedostála svým procesním povinnostem dle a a zároveň, tím že se nedostavila k ústnímu jednání, se zbavila možnosti být soudem poučena o potřebě doplnit tvrzení a označit důkazy. Soud tak nemohl věc posoudit a rozhodnout ani podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, protože z důvodu nedostatku tvrzení a důkazů se věc stala pro soud nepřezkoumatelná, když není vůbec zřejmé, kolik žalovaný na základě (byť neplatné) úvěrové smlouvy čerpal a kolik žalobkyni (případně) uhradil. Soud s ohledem na rozporuplnost tvrzení žalobkyně v žalobě a předložených listinných důkazů, ze kterých soud nemá postaveno na jisto, jaká výše úvěru byla žalovanému skutečně poskytnuta a zda žalovaný případně částečně na úvěr nehradil, žalobu v celém rozsahu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že tato by náležela žalované, ve věci plně úspěšné. Žalované však žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly.

9.Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle , podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Poučení:

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).