Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 38/2024-32
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci
žalobce: Anonymizováno Anonymizováno a. s., IČO: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 22 000 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. hodnota dne datum (dále jen „Smlouva“) mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba. a žalovaným, když žalovaný byl povinen uhradit jednak poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka a dále úrok v pevně sjednané výši částka. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutým úvěrem, a to úhradu za poskytnutí úvěru ve výši částka, úhradu za administrativní činnost ve výši částka, úhradu za výběr splátek v hotovosti ve výši částka. Žalovaný se zavázal splácet celkovou částku ve výši částka ve 14 měsíčních splátkách po částka. Žalobce nabyl předmětnou pohledávku dne datum na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a společností právnická osoba, která předmětnou pohledávku nabyla dne datum na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnostmi právnická osoba a právnická osoba. Oznámení o jednotlivých postoupeních byla žalovanému zaslána.
2. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalobce se tak domáhal vůči žalovanému úhrady jistiny dluhu ve výši částka, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky částka, a to od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka, a to od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši částka.
3. Dle žalobce posoudila společnost právnická osoba. před poskytnutím úvěru řádně úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalovaného. Z uvedených informací zjistila, že výše měsíčního čistého příjmu žalovaného, při zohlednění jeho životního minima (a s ní společně posuzovaných osob) a jeho měsíčních závazků, dostačovala pro splacení úvěru v souladu se smlouvou. právnická osoba. také prověřila žalovaného lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí a na základě uvedených postupů dospěla k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.
4. Přípisem ze dne datum vyzval soud žalobce, aby soudu zaslal listin y prokazující, že u žalovaného byla zkoumána úvěruschopnost a jakým způsobem. Žalobce přípisem ze dne datum uvedl pouze doslovně to, co uvedl již v žalobě (viz bod 3 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Žádné další listin y prokazující posuzování úvěruschopnosti u žalovaného žalobce nedoložil.
5. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
6. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez jednání.
7. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10 . Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř. o. s. ř. , které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listin y. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vhozeny do schránky, neboť si je v úložní době nevyzvedl.
8. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu a právní kvalifikaci:
9. Ze Smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným považuje soud za prokázané, že dne datum poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr částka. Žalovaný se zavázal úvěr včetně poplatku částka vrátit ve 14 měsíčních splátkách po částka.
10. Ze smlouvy o postoupení ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba. postoupila předmětnou pohledávku společnosti právnická osoba Ze smlouvy o postoupení ze dne datum soud dále zjistil, že společnost právnická osoba následně postoupila předmětnou pohledávku žalobci.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě Smlouvy o úvěru jedná o platný smluvní závazek.
16. Soud vzal v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. Zn. spisová značka. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).
17. Při výkladu konkrétního ustanovení zákona lze k závěru o jeho smyslu a obsahu dospět pouze kombinací gramatického, logického, systematického, teleologického a případně historického a komparativního výkladu.
18. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).
19. Samotný zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440).
20. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů "lichvářských" úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
21. V daném případě nelze Smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobce došlo k pečlivému posouzení schopnosti úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné důkazy. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy při posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupoval jeho právní předchůdce s odbornou péčí. Žalobce tedy neprokázal, že jeho právní předchůdce pečlivě, v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, zjišťoval schopnosti žalovaného úvěr ve stanovené lhůtě vrátit.
22. Pokud právní předchůdce žalobce přesto poskytl žalovanému úvěr, byla Smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost Smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalované.
23. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné Smlouvy částku částka. Žalovaný neprokázal, že cokoliv z této částky žalobci vrátil. Protože žalovaný ve sjednané lhůtě ani později nic z poskytnutých peněžních prostředků nevrátil, na úkor právního předchůdce žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Výše bezdůvodného obohacení žalovaného je rovna částce, kterou z poskytnuté částky žalovaný dosud žalobci nevrátil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek je věřitelem žalovaného z titulu poskytnutí částky částka žalobce. Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši částka, představující bezdůvodné obohacení, žalobci vrátit.
24. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soud uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítl. Z důvodu neplatnosti Smlouvy tak soud žalobci nepřiznal úroky z prodlení s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).
25. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobce zaslal žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby na adresu pro doručování výzvu k zaplacení, jsou tak splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobci soud přiznal právo na zaplacení soudního poplatku částka, odměny advokáta za 3 úkony po částka podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění před základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a náhradu celkem hodnota režijních paušálů po částka podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Zástupkyně žalobce není plátce DPH. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo může podat exekuční návrh podle z. č. 120/2001 Sb.