Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 65/2024-25
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
pro zaplacení 34 736,22 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá:
a) co do částky 22 691,29 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 176,11 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 281,05 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 391,03 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 7 883,77 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení;
b) co do částky 10 819,93 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 554,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 690,94 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 379,51 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 225 Kč od 12. 7. 2023 do 4. 11. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 3 514,31 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 225 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 225 Kč od 5. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá:a) co do částky 22 691,29 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 176,11 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 281,05 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 391,03 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 7 883,77 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení;b) co do částky 10 819,93 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 554,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 690,94 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 379,51 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 225 Kč od 12. 7. 2023 do 4. 11. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 3 514,31 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 225 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 225 Kč od 5. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou ze dne 29.11.2023 zaplacení částky 34 736,22 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila v rámci žalobního nároku č. 1 tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba., IČ: IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva č. hodnota“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 7 350 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 1 394 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, a to nejpozději do 22.9.2022. Před poskytnutím úvěru byla prověřena řádně úvěruschopnost žalovaného.
Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil žalovaný pouze částku 13 775 Kč. Pro případ prodlení byla ve Smlouvě sjednána smluvní pokuta, kterou žalobkyně rovněž touto žalobou požaduje
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný ničeho.
Žalobkyně tedy požaduje uhrazení:
- neuhrazené jistiny ve výši 7 883,77 Kč
- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 507,26 Kč
- úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 3 675 Kč
- úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 696,96 Kč
- úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 350 Kč
- smluvní pokuty ve výši 8 578,3 Kč
- kapitalizovaného úroku od 23.9.2022 do 11.7.2023 z dlužné jistiny ve výši 1 281,05 Kč
- kapitalizovaného úroku z prodlení od prodlení do 11.7.2023 ve výši 1 176,11 Kč
Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení:
- úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 7 883,77 Kč od 12.7.2023 do zaplacení,
- úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 8 391,03 Kč od 12.7.2023 do zaplacení.
Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Žalobu dále odůvodnila v rámci žalobního nároku č. 2 tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba., IČ: IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva č. 2“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 7 350 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 1 394 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, a to nejpozději do 16.5.2022. Před poskytnutím úvěru byla prověřena řádně úvěruschopnost žalovaného.
Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil žalovaný pouze částku 21 775 Kč. Pro případ prodlení byla ve Smlouvě sjednána smluvní pokuta, kterou žalobkyně rovněž touto žalobou požaduje
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný ničeho.
Žalobkyně tedy požaduje uhrazení:
- neuhrazené jistiny ve výši 3 514,31 Kč
- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 90,20 Kč
- úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 1 611,11 Kč
- úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 305,55 Kč
- úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 591,84 Kč
- smluvní pokuty ve výši 5 931,92 Kč
- kapitalizovaného úroku od 17.5.2022 do 11.7.2023 z dlužné jistiny ve výši 690,94 Kč
- kapitalizovaného úroku z prodlení od prodlení do 11.7.2023 ve výši 554,44 Kč
Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení:
- úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 3 514,31 Kč od 12.7.2023 do zaplacení,
- úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 3 604,51 Kč od 12.7.2023 do zaplacení.
Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
3. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil a zůstal zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Žaloba včetně předvolání k tomuto jednání mu byly doručeny do vlastních rukou náhradně postupem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen („o.s.ř. “) nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání. Rozsudek pro zmeškání ve věci přes návrh žalobkyně vydán nebyl, neboť ze skutkových tvrzení v žalobě nebylo najisto dáno, zda-li požadované plnění je souladu se zákonem a dobrými mravy. Tuto skutečnost tedy soud podrobil zkoumání v rámci dokazování.
4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.
Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba., IČ: IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva č. 1“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 7 350 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 1 394 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, a to nejpozději do 22.9.2022. Při splatnosti závazku ve 14 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 272,44 %. Z Transakční historie vyplývá, že na dlužnou jistinu žalovaný uhradil do podání žaloby částku 13 775 Kč.
O posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně soud neměl pochybnost, když z transakční historie ke Smlouvě č. 1 vyplývá, že žalovaný uhradil prvních 9 ze 14 sjednaných splátek.
Dne 16.3.2021 podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba., IČ: IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva č. 1“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 7 350 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 1 394 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, a to nejpozději do 16.5.2022. Při splatnosti závazku ve 14 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 272,44 %. Z Transakční historie vyplývá, že na dlužnou jistinu žalovaný uhradil do podání žaloby částku 21 775 Kč.
O posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně soud neměl pochybnost, když z transakční historie ke Smlouvě č. 2 vyplývá, že žalovaný uhradil 13 ze 14 sjednaných splátek.
Z předžalobní upomínky datované dnem 1.11.2023 a z příslušného podacího lístku z 2.11.2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne datum od postupitele, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávek za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
5. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o Smlouvu č. 1, z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z. “) „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, a dále z ustanovení § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z. , a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Poplatky spojené s poskytnutím úvěru a jeho splácením navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí úvěru, přestože požadovaný úrok se sám o sobě může v průměru všech 14 měsíčních splátek jevit jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Posuzovanou Smlouvou č. 1 se žalovaný zavázal k placení souhrnné částky ve výši 12 888 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 444 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Ujednání o veškerých poplatcích vážících se k úvěru je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 1 444 Kč (dle Smlouvy 15% ročně) sám o sobě zjevně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků, není přitom zřejmé, za co sjednané poplatky inkasuje, zejména pokud jde o poplatek za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěrového případu a administrativní činnost. Celkový souhrnný poplatek činí 80 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 14 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 272,44 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce červenec 2021 pohybovala na úrovni 7,23 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnného plateb uvedených ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu č. 1 je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.
Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému bez existence platné Smlouvy je třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.: „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“
Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému na Smlouvu č. 1 v hotovosti částku 15 000 Kč, žalovaný na svůj dluh před podáním žaloby uhradil částku 13 775 Kč. Žalovaný je tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacený o částku 1 225 Kč. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní upomínky ze dne 1.11.2023, písemnost byla žalovanému zaslána 2.11.2023, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 4.11.2023 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 5.11.2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od 5 11 2023 z částky 1 225 Kč rovnající se bezdůvodnému obohacení žalovaného. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl, pokud jde o nárok č. 1.
6. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o Smlouvu č. ´2, z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z. “) „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, a dále z ustanovení § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z. , a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Poplatky spojené s poskytnutím úvěru a jeho splácením navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí úvěru, přestože požadovaný úrok se sám o sobě může v průměru všech 14 měsíčních splátek jevit jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Posuzovanou Smlouvou č. 2 se žalovaný zavázal k placení souhrnné částky ve výši 12 888 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 444 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Ujednání o veškerých poplatcích vážících se k úvěru je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 1 444 Kč (dle Smlouvy 15% ročně) sám o sobě zjevně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků, není přitom zřejmé, za co sjednané poplatky inkasuje, zejména pokud jde o poplatek za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěrového případu a administrativní činnost. Celkový souhrnný poplatek činí 80 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 14 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 272,44 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce březen 2021 pohybovala na úrovni 6,96 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnného plateb uvedených ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu č. 2 je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.
Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému bez existence platné Smlouvy je třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.: „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“
Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti na Smlouvu č. 2 částku 15 000 Kč, žalovaný na svůj dluh před podáním žaloby uhradil částku 21 775 Kč. Žalovaný tedy není na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacený a soud proto nároku č. 2 v žalobě nevyhověl ani z části.
7. Zamítnutí žaloby, pokud jde o část nároku č. 1 a celý nárok č. 2 je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní nad rámec jistiny úvěru, jako je smluvní úrok, sjednané poplatky, smluvní pokuta a úrok z prodlení z těchto částek, totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.
8. V souladu s ustanovením § 142 odst 2 o.s.ř. („Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“)soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, ale podle obsahu spisu mu žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když v řízení byl po celou dobu zcela pasivní. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
9. Ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , žalovaný se k soudu nedostavil a nenavrhl případný splátkový kalendář.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.