Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 242/2023-163
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou, ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, tituly za jménem. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
pro zaplacení 32 389,82 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 323,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 323,28 Kč od 5. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 32 066,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 537,84 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 70,41 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 413,81 Kč, úrok 18,7 % ročně z částky 14 625,06 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, zákonný úrok ve výši 15 % ročně z částky 15 851,98 Kč od 8. 2. 2022 do 4. 7. 2023 a z částky 15 528,70 Kč od 5. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 155,84 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 309,38 Kč, úrok 18,7 % ročně z částky 15 731,98 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 323,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 323,28 Kč od 5. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 32 066,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 537,84 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 70,41 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 413,81 Kč, úrok 18,7 % ročně z částky 14 625,06 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, zákonný úrok ve výši 15 % ročně z částky 15 851,98 Kč od 8. 2. 2022 do 4. 7. 2023 a z částky 15 528,70 Kč od 5. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 155,84 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 309,38 Kč, úrok 18,7 % ročně z částky 15 731,98 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou a doplněním žaloby domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 32 389,82 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba. (dříve právnická osoba IČ IČO, která k datum zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba.) uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen splácet poskytnutou půjčku v 49 pravidelných měsíčních splátkách po 1 258 Kč. První splátka byla splatná dne 18. 2. 2019. Dne 18. 1. 2019 bylo provedeno čerpání úvěru ve výši 40 000Kč ve prospěch běžného účtu žalovaného č. č. účtu. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného, žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Na předmětnou pohledávku žalovaný uhradil 43 388,58 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, banka pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnila. Schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr byla posouzena na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne datum postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 14 625,06 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni 7. 7. 2022 ve výši 70,41 Kč, kapitalizovaného neuhrazeného smluvního úroku ve výši 1 413,81Kč splatného ke dni 7. 7. 2022, poplatků ve výši 1 912,78 Kč, smluvního úroku 18,70 % p. a. z jistiny úvěru ve výši 14 625,06 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 15% p. a. z částky ve výši 16 537,84 Kč sestávající z jistiny ve výši 14 625,06 Kč, poplatků ve výši 1 912,78 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění odeslanou doporučeně dne datum. Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba. (dříve právnická osoba., IČ IČO, která k datum zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba.) uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o půjčce č. číslo, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen splácet poskytnutou půjčku v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2 380 Kč. První splátka byla splatná dne 25. 9. 2018. Dne datum bylo provedeno čerpání úvěru ve výši 80 000 Kč ve prospěch běžného účtu žalovaného č. č. účtu. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného, žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Na předmětnou pohledávku žalovaný uhradil 79 676,72 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, banka pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnila. Schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr byla posouzena na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne datum postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 15 731,98 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni 7. 7. 2022 ve výši 155,84 Kč, kapitalizovaného neuhrazeného smluvního úroku ve výši 2 309,38 Kč splatného ke dni 7. 7. 2022, poplatků ve výši 120 Kč, smluvního úroku 18,70 % p. a. z jistiny úvěru ve výši 15 731,98 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 15% p. a. z částky ve výši 15 851,98 Kč sestávající z jistiny ve výši 15 731,98 Kč, poplatků ve výši 120 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.
2. Ve věci byl vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.
3. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba. (dříve právnická osoba, IČ IČO) se zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku ve výši 57 476,88 Kč v měsíčních plátkách ve výši 1 174 Kč, celková měsíční splátka včetně pojištění byla ve výši 1 258 Kč, zápůjční úroková sazba ve výši 18,70 % p. a. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne datum, návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba. (dříve právnická osoba., IČ IČO) se zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku dle akceptace návrhu na uzavření smlouvy ve výši 113 765,30 Kč v 48měsíčních plátkách ve výši 2 380 Kč, celková měsíční splátka včetně pojištění byla ve výši 2 500 Kč, zápůjční úroková sazba ve výši 18,70 % p. a. Původní věřitel prohlásil půjčku ke dni datum za okamžitě splatnou.
4. Z listiny týkající se osobních údajů žalovaného, protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalovaný ke svým poměrům při žádosti o půjčku ve výši 80 000 Kč uvedl družský poměr, tři osoby v domácnosti, bydlení u rodičů, zaměstnanec s příjmem částka, výdaje na živobytí ve výši částka, další výdaje částka. Právní předchůdce žalobkyně vycházel z výdajů na domácnost ve výši částka, životních nákladů ve výši částka, dalších výdajů ve výši částka, deklarovaného příjmu ve výši částka a platební kapacity v době žádosti ve výši částka. Z listiny týkající se osobních údajů žalovaného, protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalovaný ke svým poměrům při žádosti o půjčku ve výši částka uvedl družský poměr, tři osoby v domácnosti, bydlení v domě, zaměstnanec s příjmem částka, splátky úvěru ve výši částka, výdaje na živobytí ve výši částka, další výdaje částka, právní předchůdce žalobkyně vycházel z výdajů na domácnost ve výši částka, životních nákladů ve výši částka, dalších výdajů ve výši částka, deklarovaného příjmu ve výši částka a platební kapacity v době žádosti ve výši částka.
5. Z výpisů z účtu žalovaného č. č. účtu bylo zjištěno, že částka ve výši 80 000 Kč byla čerpaná dne datum a částka ve výši 40 000 Kč dne datum. V době před poskytnutím půjčky ve výši 40 000 Kč žalovaný čerpal půjčku ve výši 80 000 Kč dne datum a zůstatek na účtu byl ke dni datum ve výši částka, ke dni datum byl zůstatek na účtu částka, stejný zůstatek je ke dni datum, v měsíci září jsou vykázány pouze výdaje z účtu, bez příchozích plateb, v měsíci říjnu je zúčtovaná příchozí platba od žalovaného ve výši 2 500 Kč a ve stejné výši odchozí platba ve výši 2 500 Kč identifikovaná jako splátka půjčky. Ke dni datum byl zůstatek na účtu ve výši částka a ke dni datum byl záporný zůstatek ve výši částka, v měsíci listopadu byly na účet připsány příchozí platby od žalovaného ve výši 9 800 Kč, právnická osoba Kč a částka, dále výběry v hotovosti, platby kartou, splátka půjčky ve výši 2 120 Kč a 379,40 Kč, v měsíci prosinci byly na účet připsány příchozí platby od žalovaného ve výši 10 000 Kč, čerpání půjčky 5 000 Kč, od jméno FO ve výši právnická osoba Kč bez specifikace příchozí platby, výběry v hotovosti, platby kartou, splátka půjčky ve výši 2 500 Kč a 379,40 Kč. Z dalších výpisů z účtu žalovaného za období měsíců leden rok až listopad rok bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na pohledávku č. hodnota celkem 43 388,58 Kč a na pohledávku č. hodnota celkem 79 676,72 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. číslo ze dne datum, přílohy č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty z datum, oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a ze dne datum, vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum dle smlouvy č. hodnota a č. hodnota bylo pro žalovaného předáno k poštovní přepravě dle podacího lístku dne datum. Výzvou k plnění ze dne datum předané k poštovní přepravě téhož dne dle podacího lístku byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně.
7. V projednávané věci byly mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřeny smlouvy o půjčce č. hodnota dne datum a č. hodnota dne datum, náležitosti smlouvy jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku, na kterou se vztahuje též zákon o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když úvěruschopnost nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalovaného ve vztahu k jeho příjmům a výdajům. Právní předchůdce deklarované výdaje žalovaným na domácnost, na živobytí navýšil, aniž by skutečné výdaje byly doloženy. Pokud jde o deklarovaný příjem žalovaného tento nebyl rovněž doložen. Předložené výpisy z účtu žalovaného se vztahují k období od měsíce srpna rok, kdy byla žalovaným čerpána půjčka ve výši 80 000 Kč. Příjmy a výdaje před poskytnutím této půjčky nebyly žádnými doklady doloženy. Dle výpisů z účtů žalovaného pro následující období před poskytnutím další půjčky ve výši 40 000 Kč čerpané dne datum byly konečné zůstatky ve výši částka, částka a v měsíci prosinci rok byl zůstatek záporný ve výši -částka. Prováděnými výběry z účtu, platbami kartou, kdy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 80 000 Kč, byly následně na účtu evidovány korunové měsíční zůstatky, v měsíci prosinci rok byl zůstatek záporný, přesto byla žalovanému poskytnuta další půjčka ve výši 40 000 Kč. Je zřejmé, že při způsobu nakládání s finančními prostředky žalovaným, tak jak jsou zaznamenány ve výpisech z jeho účtu, pokud žalovaný měl platit měsíční splátku 1 258 Kč na uhrazení uvedené půjčky a splátku ve výši 2 380 na uhrazení půjčky ve výši 80 000 Kč, nebyl schopen tyto splátky splnit. Původním věřitelem tedy nebyla náležitě prověřena a posouzena úvěruschopnost žalované splácet úvěr.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Právnímu předchůdci žalobkyně nebyly doloženy doklady k příjmům a výdajům žalovaného, když výdaje byly pouze odhadované, příjmy byly deklarované žalovaným, výpisy z účtu žalovaného se vztahují až k období po poskytnutí půjčky ve výši 80 000 Kč. Údaje obsažené ve výpisech, zůstatky na účtech před poskytnutím půjčky čerpané dne datum nedokládají schopnost žalovaného úvěr řádně splácet. Z informací o hospodaření s finančními prostředky doloženými výpisy z účtu, kdy uváděné konečné zůstatky nebyly dostatečné na placení měsíčních splátek úvěru, bez předložení dokladů vztahující se k posouzení příjmů a výdajů žalovaného, nelze dospět k závěru o schopnosti úvěr řádně splácet. Žalovaný řádně zápůjčku nesplácel a právní předchůdce přistoupil k zesplatnění pohledávky žalovaného.
9. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Původní věřitel nedostál odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Prověření úvěruschopnosti dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně.
10. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný finanční prostředky čerpal. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Důkazní břemeno k prověřování úvěruschopnosti leží na žalobkyni. Žalobkyně po poučení soudem při jednání dne datum dle ustanovení§ 118a odst. 2, 3 o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání řádného prověřování úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k jeho výdajům, příjmům, o jiném právním posouzení, jiné důkazy neoznačila než ty, kterými byly již důkazy při jednání soudu uvedeného dne provedeny. Žalovaný na pohledávku č. hodnota uhradil 43 388,58 Kč a byla mu poskytnuta částka 40 000 Kč, na pohledávku č. hodnota žalovaný zaplatil 79 676,72Kč a byla mu poskytnuta částka 80 000 Kč. Soud určil bezdůvodného obohacení ve výši 323,28 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 29. 6. 2023 předanou k poštovní přepravě téhož dne. Dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se žalovaný dostal do prodlení dne 5. 7. 2023. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení tak byl převážně úspěšný žalovaný, a to v rozsahu 98,01 %, kterému však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
13. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí, exekuci.