Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 4/2024-60

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0,

sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0,

zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno.,

sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0,

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0, narozený dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno,

bytem Adresa zainteresované osoby 2/0,

o 41.287,39 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17.300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu ohledně částky 23.987,39 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.171,89 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 19.503,43 Kč od 24. 4. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 8% ročně z částky 18.632,31 Kč od 24.4.2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17.300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu ohledně částky 23.987,39 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.171,89 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 19.503,43 Kč od 24. 4. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 8% ročně z částky 18.632,31 Kč od 24.4.2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 31. 8. 2023 domáhala proti žalovanému uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., IČO IČO (dále jen právní předchůdce žalobkyně), uzavřela se žalovanou dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále též Smlouva), na základě, níž žalovanému poskytl v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr dle předpisu splátek a součástí této platby byla úhrada úroku v pevné výši 1.014 Kč. Úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 9.800 Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2.770Kč a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště 3.600Kč. Celkovou dlužnou částku 37.184 Kč se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně ve 14 měsíčních splátkách po 2.650Kč. Žalovaný své povinnosti ze Smlouvy neplnil řádně a včas, a proto následujícím dnem po datu splatnosti poslední sjednané splátky dne 23. 4. 2023 došlo k zesplatnění celého zbytku dluhu a od následujícího dne se neuhrazená jistina dále úročí s úrokovou sazbou ve výši 8% ročně. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalobkyní dne datum Smlouvu o postoupení pohledávek, a to s účinností ke dni 28. 4. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému žalobkyní oznámeno. Přes předžalobní výzvu žalobkyně žalovaný ničeho nad rámec tvrzení a doložených listin neuhradil.

Zástupce žalobkyně na základě poučení podle ,3 , týkající se tvrzení okolností postupu právního předchůdce žalobkyně, při zjišťování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr zaplatit, předložil žádost o úvěr a tvrdil, že je to, ze které právní předchůdce žalobkyně vycházel při zkoumání schopnosti žalovaného dluh zaplatit. Nic dalšího netvrdil, ani důkazy neoznačil.

2. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyjádřil, ač mu tento byl doručen dne datum (pátek, pracovní den, ).

3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal shodně jako návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (přitom mu bylo doručováno obdobným způsobem na adresu pro doručování, prostřednictvím doručujícího orgánu podle ). Soud podle považoval předvolání za doručené dne 22. 3. 2024 (pátek, pracovní den, ) a protože se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti ( ).

4. Soud, co se týká rozsahu dokazování, vycházel z obsahu spisu a v něm doložených a navržených listin, když zástupce žalobce po poučení podle ,3 další tvrzení neměl, pouze jak bylo shora uvedeno, doložil jedinouu – žádost o úvěr a dále těmi, které byly potřebné k zajištění skutkového stavu věci, vyplývající z obsahu spisu ( ), soud tak vyčerpal zcela důkazní návrhy žalobkyně a provedl dokazování těmito listinami:

Smlouva o úvěru z datum, žádost o úvěr z datum, výpis z veřejného rejstříku stran žalobkyně, smlouva o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek – příloha č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek z 11. 5. 2023, tabulka umoření, předžalobní výzva z 31. 7. 2023, podací lístek z 1. 8. 2023.

5. Soud na základě provedeného dokazování těmito listinami zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

6. Z žádosti o úvěr, že tato byla opatřena podpisem žalovaného dne 23. 2. 2022, žalovaný požádal o úvěr ve výši 20.000Kč s tím, že se bude jednat o úvěr se splatností na 14 měsíců a každý měsíc bude platit splátku ve výši 2.656 Kč. Žalovaný ohledně sociálního statusu uvedl, že je zaměstnaný, což mělo býti ověřeno z výplatních pásek a pracovní smlouvy, kde byly tyto údaje označeny, avšaky žádné k žádosti o úvěr doloženy nebyly, v kolonce měsíční příjmy žadatele byla uvedena mzda 20.800 Kč, v kolonce měsíční výdaje bylo uvedeno na bydlení a energie 3.000Kč, na dopravu, jídlo, osobní náklady 3.900 Kč, tedy celkem měsíční výdaje ve výši 6.900 Kč byly označeny v kolonce ANO jako dostatečné; žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, že je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Údaje byly ověřeny z občanského průkazu, kopie občanského průkazu rovněž doložena nebyla.

7. Ze smlouvy a přílohy č. 1 Předpisu splátek, že Smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným v adresa dne datum, kde ji žalovaný a obchodní zástupce právního předchůdce žalobkyně podepsali. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že převzal v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, za což se zavázal zaplatit úrok 1.014 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 9.000Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu 2.770 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti, v bydlišti 3.600 Kč. Celkovou částku 37.184 Kč se zavázal zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 2.656 Kč. Součástí Smlouvy byl předpis splátek, kterými se žalovaný měl při splácení úvěru řídit.

Z tabulky umoření, vztahující se ke Smlouvě ze dne datum, že žalovaný po celou dobu trvání Smlouvy uhradil pouze dne 24. 2. 2022 částku 2.700 Kč.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalobkyní dne datum. Součástí Smlouvy byl i Seznam postoupených pohledávek, který byl veden jako příloha č. hodnota k této Smlouvě a v Seznamu byla uvedena i pohledávka za žalovaným ze Smlouvy.

Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného se stručným popisem skutkového stavu a právním hodnocení věci, k úhradě dluhu ze Smlouvy, který činil k datu sepisu výzvy, tj. 31.7.2023, částku 43.673,70 Kč. Nebylo zjištěno, že by žalovaný více, než bylo zjištěno na základě tohoto dokazování, žalobkyni či právnímu předchůdci žalobkyně z titulu Smlouvy plnil. Předžalobní výzva dle obsahu podacího lístku byla předána k doručení žalovanému držiteli poštovní licence – právnická osoba., dne 1. 8. 2023.

8. Pokud se týká zkoumání úvěruschopnosti právního předchůdce žalobkyně před uzavřením Smlouvy se žalovaným, žalobkyně kroměy – žádosti o úvěr nic dalšího nedoložila, a to ani poté, co byla o této skutečnosti poučena na jednání ve věci, podle ,3 Touto nečinností způsobila neunesení důkazního břemene.

9. Závazkový vztah vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí , obč. zákoník (dále jen o.z.) a , o spotřebitelském úvěru.

10. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle , provozovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat s odbornou péčí.

13. Podle ,2 o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření Smlouvy, tj. datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ustanovení ,2 (ve znění platném a účinném s ohledem na datum uzavření Smlouvy, tj. 23. 2. 2022 do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření Smlouvy.

Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, jsou soudy povinny zjišťovat z úřední povinnosti, zda úvěrující (právní předchůdce žalobkyně) splnil povinnost zkoumat schopnost spotřebitele (žalovaného), splácet, tedy jeho solventnost (nález Ústavního soudu, sp.zn. , rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr, tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).

16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021, odstavec 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ust. ,2 vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě se při absenci zák. o spotřebitelském úvěru, nabízelo ust. věta první, ve spojení s o.z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto ustanovení , lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle . Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

18. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel, i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníka neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se sním jinak vyrovná.

20. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a judikatury soudů a na základě tohoto učinil následující právní závěr.

21. Co se týká aktivní procesní legitimace žalobkyně pro toto řízení, má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně platně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni, ve smyslu § 1879 a násl. o.z., když postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Co se týká pasivní procesní legitimace žalovaného, tu nerozporoval a tím, že podepsal Smlouvu, potvrdil, že převzal v hotovosti částku 20.000 Kč, což je dohodnutá výše spotřebitelského úvěru. Pokud se týká právního hodnocení Smlouvy, soud má za to, že Smlouva byla uzavřena v souladu s ust. a násl. o.z., jako smlouva úvěrová, když na základě obsahu žádosti o spotřebitelský úvěr, obsahuy – žádosti o spotřebitelský úvěr, žalovaný právního předchůdce žalobkyně požádal o uzavření smlouvy o úvěr a tento s ní smlouvu tohoto typu uzavřel. Žalovaný se zavázal uhradit takto vzniklý dluh ve výši 37.184Kč (tj. 20.000 Kč poskytnutá jistina a 17.184 Kč poplatek). Informace, které žalovaný uvedl v žádosti o spotřebitelský úvěr, kterou žalovaný podepsal dne datum, soud považuje za zcela nevyhovující a nedostatečné pro učinění závěru, že v případě žalovaného se jedná o solventní osobu. Žalovaný uvedl, že je zaměstnancem od 20. 9. 2021, s příjmem 20.800 Kč. Existence pracovního poměru a výše příjmu nebyla ničím doložena. Žalovaný dále uvedl, že bydlí v nájemním bytě, jeho výdaje na bydlení, energii činí 3.000 Kč a ostatní výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady 3.900 Kč, rovněž tyto údaje dle jediné předloženéy si právní předchůdce žalobkyně nijak neověřoval a choval se tak v rozporu se shora citovanou judikaturou Nejvyššího soudu. Nebylo doloženo a nebylo ani tvrzeno, že by právní předchůdce žalobkyně si ověřoval, zda žalovaný není zaspán v seznamu dlužníků, či není osobou, která má další dluhy ze spotřebitelských úvěrů po datu splatnosti. Lze tedy uzavřít, že tak právní předchůdce žalobkyně nezkoumal řádně a s odbornou péčí solventnost žalovaného a jeho schopnost úvěr zaplatit. Pokud žalobkyně ani po poučení podle ,3 žádné dalšíy (vyjma žádosti o úvěr) nedoložila, je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal schopnost žalovaného úvěr zaplatit, nezkoumal, zda je veden v evidenci, exekučních systémech, či systémech nebankovních společností, spolehl se na údaje uvedené samotným žalovaným v žádosti o úvěr. Přitom je nutno přihlédnout k tomu, že v této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejíž předmětem podnikání bylo a je poskytování, nebo zprostředkování zprostředkovatelského úvěru a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr komerčně nazývaný „rychlý úvěr“, poskytovanými nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, či úvěr) od banky nedostaly pro vysoké riziko spojené s osobou dlužníka. Dle právní předchůdce žalobkyně byl oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i ze způsobu plnění dosavadních dluhů. uvedeného zákona představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá též z unijních předpisů (bylo citováno shora). Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, respektive neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné Smlouvy. V žalobních tvrzení ohledně této skutečnosti nebylo uvedeno ničeho a ani po poučení podle ,3 nic dalšího tvrzeno nebylo, kromě předložení jedinéy, kterou soud provedl dokazování a shora, jak bylo uvedeno, se tímto důkazem a zjištěními z něho zabýval. To však s ohledem na výše řečené nestačí. Právnímu předchůdci žalobkyně totiž muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v je neplatnost smlouvy o úvěru a jedná se o neplatnost absolutní, což bylo potvrzeno novelou tohoto zákona a tento závěr je výslovně, s účinností od datum v uveden. Lze proto uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nedostál zákonné povinnosti, když poskytl úvěr, aniž by řádně ověřil schopnost žalovaného úvěr zaplatit a žalovaným tvrzené informace nijak neověřoval, byť obsah těchto informací by vedl spíše k negativnímu závěru o poskytnutí úvěru. S ohledem na způsob vyplnění údajů v žádosti o úvěr soud pochybuje o tom, že bylo cílem úvěrujícího zjistit skutečnou schopnost úvěrovaného, ale peněžní prostředky za každou cenu poskytnutou. Porušením není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplněji jinak, než by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení ze strany žalovaného). S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. Bylo zjištěno, že žalovanému byla v tomto konkrétním případě poskytnuta v hotovosti částka 20.000 Kč a žalovaný z tohoto titulu uhradil toliko částku 2.700 Kč, tuto částku soud započetl oproti částce 20.000 Kč, a proto žalovaný je povinen vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení ve výši 17.300 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021 soud žalobci nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. Protože žalovaný se v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s ust. (odst. I. výroku).

22. Soud s ohledem na vyslovený právní názor ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (odst. II. výroku).

23. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně byla s přihlédnutím ke kapitalizovaným úrokům, zákonným úrokům úspěšná pouze částečně a její úspěch byl nižší než 50%, proto žalovanému vzniklo právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení, ale z důvodu jeho procesní nečinnosti mu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v odstavci III výroku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).