Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

210 C 38/2024-72

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0

se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno

zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno

se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0

trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na soudním poplatku částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky , částka, Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na soudním poplatku částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce č. hodnota, na základě, které žalované zapůjčila částku částka a žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku v celkové výši částka, tedy vrátit zapůjčenou jistinu, navýšenou o celkové náklady zápůjčky, které tvoří obchodní úrok ve výši částka + administrativní poplatek částka. Celková výše částka měla být žalovanou splácena formou 53měsíčních splátek po částka (závěrečná splátka ve výši částka).

2. Žalovaná však závazek, k němuž se ve smlouvě zavázala, porušila – jistinu ani další platby neuhradila, a to ani částečně. Došlo proto v souladu se smluvním ujednáním k předčasnému zesplatnění zápůjčky, avšak žalovaná na výzvy žalobce k okamžité úhradě dlužné částky nereagovala.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se nedostavila, ačkoliv měla doručení řádně vykázáno. Soud proto postupoval podle a jednal v její nepřítomnosti, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložené smlouvy o zápůjčce ze dne datum a Všeobecných smluvních podmínek bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši částka obchodním úrokem ve výši 39 % ročně. Žalovaná se zavázala zápůjčku zaplatit žalobkyni administrativní poplatek ve výši částka, a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, celkem se zavázala splatit žalobkyni částku částka. Zápůjčka byla splatná v 54 měsíčních splátkách po částka počínaje dnem datum se splatností do každého 10. dne v měsíci. Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaná svůj podpis na smlouvě nijak nezpochybňovala. Výplata finančních prostředků žalované ze strany žalobkyně byla prokázána výpisem z účtu.

5. Z obsahu smlouvy bylo prokázáno, že pro případ prodlení s úhradou splátek se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu podle sazebníku a náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání. Dle platného sazebníku činila smluvní pokuta 0,1 % denně z každé dlužné splátky.

6. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně písemně sdělila žalované, že ke dni datum předčasně zesplatňuje dluh z titulu výše citované zápůjčky z důvodu prodlení s úhradou plnění ze strany žalované. Výzva obsahuje výzvu k úhradě celkové dlužné částky ve výši částka do dne datum pod pohrůžkou uplatnění smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení.

7. Z potvrzení o příjmu žalované a z výpisu z jejích účtů soud vzal za prokázané, že se žalobkyně zabývala zkoumáním úvěruschopnosti žalované.

8. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná z titulu uzavřené zápůjčky, jak výše uvedeno, neuhradila ničeho. Žalovaná uvedené tvrzení nerozporovala, soud proto z tvrzené skutečnosti vycházel.

9. Podle č. (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze podle o. z. ujednat úroky.

10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle o spotřebitelském úvěru jsou platby, spojené s prodlením spotřebitele omezeny. Podle odst. 1 tohoto ustanovení věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze: a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka. Podle odst. 3 tohoto ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.

12. Soud v daném případě učinil závěr, podle něhož byla posuzovaná smlouva uzavřena zapůjčitelkou jako podnikatekou a vydlužitelkou jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.), s ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu 1798 o. z., u níž neměla žalovaná jako vydlužitelka možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.

13. Soud musí při posouzení platnosti ujednání v první řadě přihlížet k přirozenoprávním principům upraveným v § 1 až 8 o. z. Je třeba chránit dobré mravy a veřejný pořádek a neposkytovat ochranu zjevně nemravnému a nepoctivému jednání, a to i v případech, kdy se této ochrany výslovně dotčená osoba nedovolává (§ 547 o. z.).

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

17. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

18. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle ust. § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Z uvedeného vyplývá, že podle platného je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Je-li porušení uvedených zájmů „zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle o. z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu a 586 o. z., resp. o. z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny „zvláště nevýhodné doložky“.

24. Z obsahu výše citovaných ustanovení vyplývá, že soud je povinen posoudit platnost jakékoliv zneuživající klauzule ve spotřebitelské smlouvě z úřední povinnosti (i bez námitky žalovaného).

25. Soud z hlediska právního posouzení věci dospěl k závěru, podle něhož je administrativním poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši částka při zápůjčce ve výši částka ve skutečnosti pouze dalším skrytým ujednáním o navýšení již transparentně uvedeného úroku (v tomto případě 39 % ročně z dlužné jistiny), tedy ujednáním o dalším civilním plodu peněz, neboť se jedná – vedle smluvního úroku - o další platbu za dočasné poskytnutí finančních prostředků spotřebiteli.

26. Ujednání o výši tohoto administrativního poplatku je ale dle názoru soudu absolutně neplatné podle § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Nelze přehlédnout, že tento administrativní poplatek byl žalobkyní stanoven ve výši cca 74–75 % poskytnuté jistiny. Úrok ze zápůjčky je obecně přijatelný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. Zvýšená rizikovost poskytování půjček a úvěrů na nebankovním trhu není sama o sobě důvodem, pro který by úvěry a zápůjčky měly být poskytovány se stále vyšší úrokovou sazbou, byť nejrůznějším způsobem zakuklenou pod různými „náklady“, „úplatami“, „poplatky“, „odměnami“ apod., nýbrž důvodem, pro který by úvěr (zápůjčka) neměl být poskytován vůbec. Tomu ostatně odpovídá nejen povinnost věřitele posoudit schopnost dlužníka splácet podle zákona o spotřebitelském úvěru a informační povinnost podle zákona, ale i obecná lidská zkušenost. Respektování smluvní autonomie stran musí mít určité meze a v konečném důsledku se judikatura nemůže vyhnout jasné definici limitů zjevného porušení obecných zájmů, pokud ani ve vztahu ke spotřebitelům dosud nejsou stanoveny uvedeným zákonem ani jiným právním předpisem.

27. Úrok ve výši cca 25–35 % ročně (jako dvojnásobek obvyklých úroků bank) jako limitní sazba úroku předmětné hotovostní půjčky se tak soudu jeví jako skutečné maximum, jehož překročení je důvodem pro zásah soudu z úřední povinnosti. V daném případě činil smluvní úrok dokonce 38 % ročně, což je úrok na stále ještě mezní hranici únosnosti, avšak k tomu připočtený administrativní poplatek ve výši 74 % jistiny, který cenu peněz dále navyšuje, činí smlouvu zjevně lichvářskou.

28. Proto soud návrh žalobkyně na zaplacení jakýchkoliv jiných nároků nežli částky, kterou žalovaná od žalobkyně přijala (částka), zamítl; shledal totiž, že ve smyslu § 588 o. z. k uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou platně vůbec nedošlo a uvedenou částku žalovaná od žalobkyně přijala bez právního titulu, čímž u ní došlo k bezdůvodnému obohacení. Podle § 2991 o. z. je tak povinností žalované žalobkyni uvedenou částku vrátit, včetně zákonného úroku z prodlení – žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dluhu, avšak marně.

29. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. , v souzeném případě až v důsledku doručení do dispozice žalované Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. o. z. ve spojení s o. z. a , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který soud žalobkyni přiznal v souladu s datem požadovaným v žalobě, tedy od datum, když nebyl dán důvod přiznat zákonný úrok z prodlení od data pozdějšího.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle Soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z vyhl. č. , advokátního tarifu, v platném znění. Náklady řízení ve věci zcela úspěšného účastníka by tvořily: 3 úkony po částka podle ) písm. b), 3 režijní paušály á částka podle citované vyhlášky (s přihlédnutím k , podle něhož se od datum za úkon právní služby počítá i kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění, zaslaná dlužníku nejméně 7 dní před podáním žaloby na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu), 1 úkon za částka (účast u jednání dne datum) a 1 režijní paušál za částka (účast u jednání dne datum), k tomu žalobkyní ke dni vyhlášení rozsudku soudní poplatek ve výši částka, jednalo by se o částku částka. V daném případě však měl žalobce úspěch pouze částečný, proto soud žalobci přiznal jen poměrnou část těchto nákladů, odpovídající odečtu úspěchu od neúspěchu žalobce ve věci. Zjištěnému rozsahu 29,32 % z celkem uplatňovaných nákladů řízení odpovídá částka částka. K úkonům a režijním paušálům soud připočetl 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce řádně prokázal, že je plátcem této daně ( ).

31. Výrok o doplacení soudního poplatku se opírá o , o soudních poplatcích, v platném znění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci nařízení exekuce, nebo soudního výkonu rozhodnutí.