Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 94/2024-48
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 14 104,98 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s 30 % úrokem ročně z částky částka od datum do zaplacení, 15 % úroku z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s 30 % úrokem ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, 15 % úroku z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., IČO IČO uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se dále zavázal k měsíční platbě za pojištění ve výši částka měsíčně a úvěr splácet v 12 měsíčních splátkách po částka. Strany si dohodly smluvní pokutu částka za každou splátku, s kterou by byl žalovaný v prodlení, smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky a úrok 30 % ročně. Žalovaný však na splátky nesplácel řádně a včas, věřitel úvěr zesplatnil ke dni datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem právnická osoba a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný celkem na úvěr splatil částka. Žalobkyně se domáhá zaplacení zbytku jistiny ve výši částka, dlužného úroku ke dni zesplatnění částka, dlužného poplatku za pojištění částka, dlužné smluvní pokuty částka, běžícího 30 % úroku ročně a zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
právnická osoba návrhu na uzavření smlouvy ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. nabídla žalovanému na jeho žádost úvěr ve výši částka s výpůjční úrokovou sazbou 93,47 % jako pevnou úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru, celkem by žalovaný měl splatit částka v 12 měsíčních splátkách po částka bez platby pojištění, pro případ opožděných plateb si strany dohodly smluvní pokutu částka za každou splátku, s kterou je žalovaný v prodlení déle než 30 dnů, dohodly se, že dojde k zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou splátky či její části déle než 30 dnů, pokud prodlení pokračuje po zesplatnění, dohodly si smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny po zesplatnění a placení sjednaného úroku i po zesplatnění až do zaplacení. Z přílohy č. hodnota smlouvy soud zjistil, že žalovaný se přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Z dokladu o vyplacení má soud za prokázané, že na účet určený ve smlouvě žalovaným byla poskytnuta částka částka. Z výpisu splátek má soud za prokázané, že žalovaný splatil částka. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení do 10 dnů. Z prohlášení stran o postoupení pohledávek, pověření a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z oznámení ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení pohledávky postupitelem vyrozuměn. Z výzvy ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou odeslanou datum. Dále soud provedl důkazy navržené žalobkyní k prokázání, že předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného: Z hodnocení klienta zjistil, že žalovaný uvedl, že má finanční potřebu částka, bylo mu nabídnuto částka, uvedl, že je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem částka, jako výdaje mu byly započítány částka částka jako životní minimum, splátky na další úvěry u stejného věřitele částka měsíčně, výdaje na bydlení částka, byla spočítána rezerva po rozdílu příjmů a výdajů ve výši částka, žalovaný dále uvedl, že je svobodný, nežije s partnerkou, bydlí ve státním bydlení. Z výpisu vybraných pohybů na účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl na svém účtu pravidelný měsíční příjem od zaměstnavatele ve výši od částka do částka, zůstatek na účtu odpovídal maximálně výši příjmu, přesahoval jen v květnu 2022. Dále má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného prověřila v registru SOLUS, avšak z lustrace nevyšel žádný výsledek. Z lustrace žalovaného v NRKI měla předchůdkyně žalobkyně výstup, že žalovaný je v kategorii II rizika, což je lepší segment klientů.
4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný požádal o úvěr s tím, že má finanční potřebu částky částka, předchůdkyně žalobkyně mu nabídla úvěr částka s výpůjční úrokovou sazbou 93,47 %, dohodli si smluvní pokutu částka za každou splátku, s kterou bude žalovaný v prodlení déle než 30 dnů, dohodli se, že dojde k zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou splátky či její části déle než 30 dnů, pokud by prodlení pokračovalo po zesplatnění, dohodli si smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny po zesplatnění a placení sjednaného úroku i po zesplatnění až do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, využila údaje sdělené žalovaným, vyžádala si doklady k jeho příjmu ze zaměstnání. Z lustrace žalovaného v registru SOLUS nezískala žalobkyně žádné relevantní informace, ze systému NRKI měla výstup, že úvěr lze poskytnout, spokojila se s uvedením výdajů žalovaného na bydlení částka a připočetla částku životního minima, započítala splátky žalovaného na další úvěry ve výši částka měsíčně, rezervu vyhodnotila ve výši částka. Předchůdkyně žalobkyně poukázala na žalovaným uvedený účet částku částka. Předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila k datum a žalovanému to oznámila a vyzvala jej k zaplacení celého zbytku úvěru do 10 dnů. Žalovaný splatil celkem částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.
5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně (předtím i předchůdkyně žalobkyně) je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle s ust. § 2395 a násl. o. z. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum a Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. spisová značka ze dne datum, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti věřitelem ex offo, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě si předchůdkyně žalobkyně obstarala podklady a informace od dlužníka. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v tomto případě s dostatečnou odbornou péčí. Věřitelka ověřila příjmy žalovaného, ovšem ohledně výdajů se spokojila s uvedením neověřené částky, neodpovídající cenám na trhu především energií, ale i nájemného, byť v obecním či státním bytě, další náklady byly obecně započteny pouze ve formě životního minima. Věřitelka měla mít pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet, když uváděl finanční potřebu částka a zůstatky na účtu byly ve většině ověřovaných měsíců odpovídající pouze jeho příjmu, tedy žalovaný neměl žádnou rezervu, věřitelka měla možnost žádat kompletní výpis z účtu, ověřit přesné výdaje žalovaného a zejména platební morálku u dalších úvěrů, které měl mít u stejné věřitelky a přesto měl potřebu dalšího úvěrování. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně jednání neúčastnila, nemohl soud žalobkyni poučit o nutnosti doplnit tvrzení a důkazní návrhy ohledně dalšího případného prověření úvěruschopnosti žalovaného, zejména výdajové části a platební morálky u stávajících úvěrů. Pokud předchůdkyně žalobkyně uzavřela výše označenou smlouvu o úvěru, přestože měla mít pochybnosti o jeho schopnosti splácet a možném předlužení žalovaného a nebylo prokázáno další dostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného, smlouvu o úvěru, včetně závazku k placení spojeného pojištění, soud shledal z tohoto důvodu absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku .
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně, která prokázala, že pohledávka jí byla postoupena, podle § 2993 o. z. právo na vrácení peněžité částky, kterou věřitelka žalovanému poskytla jako jistinu úvěru, jak bylo prokázáno, snížené o platby žalovaného celkem ve výši částka. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka. Nejméně od doby zesplatnění žalovaný věděl, že věřitelka požaduje vrácení mimo jiné i jistiny, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. od datum do zaplacení. V ostatním pak soud žalobu zamítl.
11. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , za situace, kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
Poučení:
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.