Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 76/2024-22

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem adresa zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 8 940 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od 20. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 3 940 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od 20. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 22. 9. 2022 do 19. 10. 2023.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od 20. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 3 940 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od 20. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 22. 9. 2022 do 19. 10. 2023.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu částky 8 940 Kč s příslušenstvím představující žalovaným doposud nevrácené peněžní prostředky vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne datum, č. číslo.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

4. Žalobkyně (v rámci své podnikatelské činnosti) a žalovaný (nikoliv v rámci své podnikatelské činnosti) se dne datum písemné dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které žalovaný žalobkyni vrátí, a dále žalobkyni zaplatí úrok kapitalizovaný částkou 2 000 Kč, to vše nejpozději do 21. 9. 2022. Žalobkyně dne datum poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě (mimo jiné) žalobou nárokované částky dne 22. 9. 2022, a to do tří dnů. Z ničeho však nevyplynulo, že by žalovaný až do dne vyhlášení rozsudku na žalobou vznesený nárok cokoliv uhradil.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto:

6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu 395 , (dále jen „“), která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), neboť byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. , ve kterém soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti Soudní dvůr EU uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího a že česká vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

7. V projednávané právní věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádným způsobem nezkoumala a neprověřila úvěruschopnost žalovaného (tj. schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr), neboť k prokázání této skutečnosti neoznačila ani nepředložila soudu žádný důkaz. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, žalobkyně se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je tak neplatná v souladu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. . Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne 7. 12. 2021 a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu o chybějících důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.

8. V řízení pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a že pohledávka za žalovaným byla řádně postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaný žalobkyni dosud neuhradil ničeho. Částka 5 000 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu o. z. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 15. 10. 2023 výzvu k úhradě dluhu, doručena žalovanému byla dne 18. 10. 2023 podle , dne 19. 10. 2023 měl žalovaný plnit a ode dne 20. 10. 2023 je žalovaný v prodlení podle 958 odst. 1

9. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od 20. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením o. z. ve výši podle Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a úspěch žalovaného v tomto řízení byl téměř stejný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.