Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 348/2023-25
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 41.606,29 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částka spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % jdoucími z částky částka od datum do datum a dále jen z částky částka od datum do zaplacení a spolu s úroky ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části o zaplacení , částka, spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % jdoucími z částky , částka, od , datum, do , datum, a dále jen z částky , částka, od , datum, do zaplacení a spolu s úroky ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalovanému poskytla v hotovosti částku ve výši částka, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se úvěr zavázal vrátit v 14 měsíčních splátkách po částka spolu s částkou ve výši částka, sestávající z kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka, odměny za poskytnutí úvěru ve výši částka, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a odměny za inkaso plateb v hotovosti ve výši částka. Poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum ve výši částka. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dluhu, která činila na jistině úvěru částku částka; na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částku částka; na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku částka; na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku částka a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště částku částka. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. do datum, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši částka od datum dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. Žalovaný na svůj dluh do dne podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradil celkem částku částka. Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž vzniklo právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky ve výši částka představující dlužnou jistinu ve výši částka, úrok ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka; úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši částka (tj. úrok ve výši 15 % ročně z jistiny částka od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka (tj. úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum). Žalobkyně má též právo na zaplacení úroků ve výši 15 % ročně z částky dlužné jistiny částka od datum do zaplacení, jakož i úroků z prodlení ve výši 15% jdoucích z částky dlužné jistiny částka a dlužných úroků ve výši částka, tj. z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však na svůj dluh ke dni podání žaloby ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se pak žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
právnická osoba listin y označené jako „Žádost o úvěr“ ze dne datum má soud prokázáno, že uvedená žádost byla adresována společnosti právnická osoba. jméno FO jejím základě žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši částka. V žádosti uvedl, že je od datum zaměstnán u společnosti právnická osoba. Žalovaný výslovně prohlásil, že nemá sjednaný rezidenční úvěr, tj. úvěr zajištěný nemovitostí určenou k bydlení. Svůj čistý měsíční příjem měl doložit výplatními páskami a pracovní smlouvou. Tyto listin y však nebyly žádným způsobem specifikovány a nejsou ani připojeny k žádosti. Měsíční příjem žalovaného tvoří mzda ve výši částka. Měsíční výdaje tvoří náklady na bydlení a energie ve výši právnická osoba Kč, částka částka byla vyplněna jako náklady za dopravu, jídlo a osobní náklady; měsíční splátky stávajících půjček byly uvedeny ve výši částka. Celkové měsíční výdaje měly tedy činit částka. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost k nezletilým dětem. U formy bydlení uvedl, že bydlí u rodinného příslušníka. Kolonka „bydlení u rodičů“ nebyla zaškrtnuta. Totožnost žalovaného byla ověřována na podkladě občanského a řidičského průkazu. Žalovaný rovněž uvedl, že má u společnosti Profi Credit dluh ve výši částka; u společnosti jméno FO dluh ve výši částka; u právnická osoba dluh ve výši částka a u stavební spořitelny „Buřinka“ dluh ve výši částka. Celková výše nesplacených zůstatků všech úvěrů ke dni datum činila tedy částku částka (!).Správnost těchto údajů žalovaný potvrdil čestným prohlášením a podpisem.
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota, včetně přílohy č. hodnota - předpis splátek, má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši částka sestávajícím z úroku ve výši částka; úplaty za poskytnutí úvěru ve výši částka, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a odměny za inkaso plateb v hotovosti ve výši částka. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši částka splatit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po částka s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Poslední splátka byla pak stanovena na den datum.
5. Z transakční historie má soud prokázáno, že žalovaný na svůj dluh dne datum uhradil částku ve výši částka a dne datum částku částka, tj. celkem částka.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti právnická osoba., IČO IČO a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným.
7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaný byl postupitelem - společností právnická osoba., vyrozuměn o postoupení pohledávky.
8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaný byl výzvou zaslanou dne datum na adresu adresa, jméno FO 311, upozorněn na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o úvěru a současně vyzván k zaplacení částky ve výši částka nejpozději do datum na účet žalobkyně.
9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.
10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
19. jméno FO základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a společností právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, byla uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Současně se však jedná o spotřebitelský úvěr (ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru) a spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č.j. spisová značka). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.
20. Za rozhodující pro právní posouzení této věci proto soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru . Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, resp. nejsou-li o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet důvodné pochybnosti. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. V tomto směru je třeba připomenout, že české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, která v čl. 8 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a v čl. 23 povinnost stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. K otázce interpretace citovaných článků předmětné směrnice pak Soudní dvůr právnická osoba v rozsudku ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-Finance, učinil jednoznačný závěr, že „články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. S ohledem na uvedené lze tedy uzavřít, že ačkoliv zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum výslovně nestanoví, že soudy se mají otázkou, zda věřitel řádně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, zabývat z úřední povinnosti, je takový postup nezbytný v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic, resp. povinnosti soudů členských států vykládat vnitrostátní předpisy takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů stanovených směrnicemi. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoli.
21. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že společnost právnická osoba., IČO IČO, při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr ve výš částka zaplatit celkem částka. naopak provedeným dokazováním bylo postaveno najisto, že společnost právnická osoba., při prověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala zcela formálně, a to s cílem pouze vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána (s kladným výsledkem). O odborné péči ze strany společnosti právnická osoba., nelze hovořit zejména v souvislosti s hodnocením výdajové stránky rozpočtu žalovaného. Žalovaný měl ke dni uzavření předmětné úvěrové smlouvy závazky v celkové výši částka (!) a v podstatě téměř polovinu svých měsíčních příjmů uváděných ve výši částka vynakládal právě na jejich splácení (měsíčně 15.000,-). Již tato skutečnost sama o sobě je učebnicovým příkladem, který měl vést právní předchůdkyni žalobkyně k závěru, proč žalovanému úvěr neposkytovat. Další výdaje žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně paušálně zredukovala částkou životního minima (3.860,-) bez toho, aniž by brala v potaz další konkrétní výdaje žalovaného. Stejně tak muselo být zřejmé, že žalovaným uváděné výdaje na bydlení, byť u rodinného příslušníka, ve výši právnická osoba Kč jen stěží mohou odpovídat skutečným nákladům. Nelze však uvěřit ani tomu, že by žalovaný neměl další obvyklé výdaje např. na ošacení, telefon, apod. jméno FO základě těchto skutečností tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila zcela zjednodušující amatérský výpočet schopnosti žalovaného splácet úvěr. Vše naopak nasvědčuje tomu, že zde jednoznačně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splácet a právní předchůdkyně žalobkyně jeho osobní, výdělkové a majetkové poměry důkladně nezkoumala. Takový postup lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet.
22. Majetkové poměry žalovaného tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet. Důsledkem tohoto postupu, tj. nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele.
23. V řízení pak bylo prokázáno, že částku částka žalovaný skutečně převzal a je tak povinen ji žalobkyni vrátit. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částka, k úhradě tudíž zbývá částka částka (částka – částka). Rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění v rámci předžalobní výzvy ze dne datum, a to ve lhůtě nejpozději do datum. Žalovaný však na tuto výzvu nijak nereagoval, čímž konkludentně akceptoval žalobkyní navrženou dobu plnění. Lze tedy uzavřít, že za této situace nevznikl mezi účastníky spor o přiměřenou dobu plnění (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaný tak byl povinen do datum svůj závazek vyřešit a od datum je tedy v prodlení. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky úroky z prodlení v požadované výši. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 15% p.a. právnická osoba s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).
24. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků, náhrady nákladů, poplatků a smluvní pokuty zamítnout. Smluvní pokuta je totiž svou povahou vedlejším (akcesorickým) právním vztahem závislým na existenci platného závazku hlavního, v němž zajišťuje splnění určité povinnosti. Pokud tedy není platný hlavní závazek, nemůže se uplatnit ani ujednání o smluvní pokutě a smluvní pokutu nelze přiznat. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovanému, který měl ve věci převážný úspěch, však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.