Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 34/2024-19
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
pro zaplacení 1 168 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 168 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 168 Kč od 5. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 168 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 168 Kč od 5. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení je žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 168 Kč z titulu neuhrazeného jízdného a neuhrazené přirážky k jízdnému.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.
5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa (dále jen „právní předchůdce“) jako postupitelem, a žalobkyní jako postupníkem byla ke dni 16. 1. 2023 převedena pohledávka právního předchůdce za žalovaným na žalobkyni.
6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný dne 4. 7. 2024 uskutečnil přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaném právním předchůdcem žalobce, konkrétně vlakovou linkou č. hodnota směr adresa. Na výzvu pověřeného zaměstnance právního předchůdce žalobkyně se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. SPPO. O této skutečnosti učinila pověřená osoba písemný záznam a vyhotovila tzv. „Potvrzení o nedodržení SPPO“, (dále jen „potvrzení“), jejichž obsahem byla informace o provedené přepravní kontrole dne 5. 4. 2022, údaj o skutečnosti, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, informace o výši jízdného a o výši přirážky k jízdnému spolu s pokynem k jejich uhrazení. Výše jízdného 168 Kč a výše přirážky k jízdnému 1 000 Kč byla stanovena podle „Tarifu Anonymizováno pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel“, tedy tarifu původní věřitelky, účinného k okamžiku provedené přepravní kontroly. Lhůta k úhradě jízdného, jakož i přirážky k jízdnému, byla „Smluvními přepravními podmínkami Anonymizováno pro veřejnou drážní osobní dopravu“ účinnými k okamžiku provedené přepravní kontroly stanovena na den provedení přepravní kontroly. Žalovanému byla před podáním žaloby prostřednictvím poštovní přepravy zaslána písemná výzva k úhradě výše uvedeného jízdného i přirážky k jízdnému. Žalovaný však ani poté ničeho na svůj dluh neuhradil.
7. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žalovanému vznikla uzavřením smlouvy o přepravě povinnost zakoupením platného jízdního dokladu uhradit původní věřitelce jízdné [§ 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 172/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu]. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný jako cestující platným jízdním dokladem neprokázal a původní věřitelce v postavení dopravce jízdné neuhradil, vznikl původní věřitelce vyjma nároku na úhradu jízdného ve výši 168 Kč, rovněž nárok na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč, oba nároky se splatností dne 4. 7. 2022 [§ 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách], a nárok na úhradu úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 053 Kč od 6. 4. 2022 do zaplacení (§1968 o. z., § 1970 o. z.).
8. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek mj. postoupena také projednávaná pohledávka původní věřitelky z titulu jízdy žalovaného bez platného jízdního dokladu, soud na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl (§1879 o. z.).
9. adresa k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 168 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.