Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 8/2024-60
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: Home Credit a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, LL.M. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o 24 674,98 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou na dálku úvěrovou smlouvu dne datum, na základě které jí poskytla úvěr ve výši částka splatný do 24 měsíců od jeho poskytnutí spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši částka a úrokem částka měsíčně u druhé až osmé splátky, žalovaná uhradila pouze částka a dosud dluží částku částka tvořenou jistinou ve výši částka, poplatky částka, úroky ve částka, náklady na vymáhání ve výši částka a smluvní pokutou ve výši částka. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr, kdy je posuzována příjmová a výdajová stránka spotřebitele, přezkoumávají se klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
právnická osoba žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru dne datum, na základě které jí žalobkyně na její bankovní účet č. č. účtu zaslala částku částka (zjištěno ze smlouvy o úvěru a výpisu proplacené smlouvy). Výše úvěru byla sjednána v částce částka s poplatkem částka a úrokem 49,10 % ročně splatným ve 24 měsíčních splátkách, celkem (bez doplňkových služeb) měla žalovaná splatit částku částka. Žalovaná uvedla bankovní účet pro poskytnutí úvěru č. č. účtu. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru.) Ze splátkového kalendáře, který byl součástí úvěrové smlouvy, bylo zjištěno, že první splátka byla částka, druhá až osmá částka a ostatní splátky částka. Před podpisem smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalované, která uvedla v žádosti o úvěr, že její příjmy činí částka, příjmy ostatních členů částka, nemá děti, výdaje žádné neuvedla. Žalobkyně žalovanou prověřila v databázích ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS bez negativního výsledku. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaná má další úvěry s pravidelnými měsíčními splátkami celkem částka. Žalobkyně však tvrzení žalované nijak neověřovala, nedoložila je žádnými důkazy. Ve vztahu k výdajům vycházela pouze ze statistických dat. Žalobkyně nevyžadovala od žalované informace o jejích výdajích, ani podklady k jejich ověření. Z těchto všech údajů žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná na svůj závazek uhradila dle úvěrového účtu celkem částku částka. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého dluhu ve lhůtě do datum v předžalobní výzvě ze dne datum, která byla odeslána na adresu žalované dne datum (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího archu).
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ “) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ ).
7. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení úvěru či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Věřitel je rovněž povinen využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne datum ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka.
12. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Pokud se jedná o příjmovou stránku žalované, žalobkyně vycházela pouze z údajů deklarovaných žalovanou, přičemž tyto údaje neověřila žádnými listinami. Výdaje žalovaná ani žádné netvrdila, natož aby je žalobkyně ověřovala. V tomto směru žalobkyně vycházela pouze ze statistických dat a zjištění o dalších úvěrech žalované. Skutečnost, že žalobkyně prověřila žalovanou v evidencích, kde neměla žádný záznam, ještě sama osobě nestačí k závěru, že je schopna úvěr splácet.
13. Posouzení úvěruschopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečné a správné, žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované, zejména pokud se týká zjištění příjmové a výdajové stránky žalované. Proto soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora právnická osoba ze dne datum ve věci C-679/18. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu § 118a o. s. ř. o. s. ř. přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti vyhodnotil jako nedostatečný.
14. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Spotřebitel je však povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ ). Žalovaná na základě neplatné smlouvy obdržela částku částka, uhradila pouze částka, byla proto zavázána k vrácení částky částka. Pokud jde o požadované příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění, které upravuje výši zákonného úroku z prodlení, za jí požadované období, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 ZosÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. (Stejně tak rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka.)
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.