Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

207 C 14/2023-83

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

pro 31.878 Kč s příslušenstvím, o 11.502 Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 25.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 3. 5. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 6.878 Kč, úroku z prodlení z částky 32.378 Kč ve výši 8,05 % ročně od 26. 7. 2017 do 16. 8. 2017 ve výši 152,04 Kč, úroku z prodlení z částky 31.878 Kč ve výši 8,05 % ročně od 17. 8. 2017 do 2. 5. 2023, úroku z prodlení z částky 6.878 Kč ve výši 8,05 % ročně od 3. 5. 2023 do zaplacení, částky 11.502 Kč a úroku ve výši 95,9 % ročně z částky 25.000 Kč od 26. 7. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26. 7. 2017 dosáhne částky 118.022 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 25.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 3. 5. 2023 do zaplacení.II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 6.878 Kč, úroku z prodlení z částky 32.378 Kč ve výši 8,05 % ročně od 26. 7. 2017 do 16. 8. 2017 ve výši 152,04 Kč, úroku z prodlení z částky 31.878 Kč ve výši 8,05 % ročně od 17. 8. 2017 do 2. 5. 2023, úroku z prodlení z částky 6.878 Kč ve výši 8,05 % ročně od 3. 5. 2023 do zaplacení, částky 11.502 Kč a úroku ve výši 95,9 % ročně z částky 25.000 Kč od 26. 7. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26. 7. 2017 dosáhne částky 118.022 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 31.878 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 32.378 Kč ve výši 8,05 % ročně od 26. 7. 2017 do 16. 8. 2017 ve výši 152,04 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 31.878 Kč ve výši 8,05 % ročně od 17. 8. 2017 do zaplacení, dále částky ve výši 11.502 Kč a úroku ve výši 95,9 % p. a. z částky 25.000 Kč od 26. 7. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26. 7. 2017 dosáhne částky 118.022 Kč. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřeli dne 26. 4. 2017 smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč, k vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 28. 4. 2017. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,58 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2.049 Kč. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění úvěru neuhradil žalobkyni ničeho. V důsledku prodlení žalovaného se splátkou č. hodnota po dobu delší než 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 24. 7. 2017. Žalovaný dlužil žalobkyni k datu zesplatnění původní jistinu ve výši 25.000 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5.980 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 998 Kč, konkrétně za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce větší jak 30 dnů, tedy za splátky č. hodnota a č. hodnota. Žalobkyně žalobním návrhem požadovala rovněž náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, a to za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, konkrétně tedy za splátky č. hodnota a č. hodnota a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 26. 7. 2017 do data vyhotovení žalobního návrhu, tj. do 15. 5. 2023, ve výši 11.502 Kč. Žalobkyně požadovala dále zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny úvěru, ze smluvní pokuty v částce 998 Kč a z nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného v částce 400 Kč a úrok ve výši 95,9 % p. a. z dlužné původní jistiny úvěru. Dne 26. 4. 2023 byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, přičemž žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil.

2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný, k jednání soudu nařízenému na den datum se bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení s datem oprávnění k činnosti datum.

4. Z výpisu záznamů z registru Anonymizováno bylo zjištěno, že ke dni 26. 4. 2017 zde má žalovaný dva záznamy.

5. Z výpisu z Anonymizováno) ze dne 26. 4. 2017 bylo zjištěno, že Anonymizováno bodů, kdy tato hodnota představuje střední riziko, úvěr bývá limitován výší vyplacené částky.

6. Z předsmluvního formuláře podepsaného žalovaným dne 26. 4. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru.

7. Prohlášením klientů ze dne 26. 4. 2017 bylo prokázáno, že žalovaný byl seznámen s informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (žalobkyní), včetně kontaktních údajů na žalobkyni a možnosti ověřit si oprávnění žalobkyně k činnosti zprostředkovatele.

8. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný jako své příjmy uvedl částku částka, kdy tento příjem je příjmem ze zaměstnání žalovaného. Mezi výdaji žalovaného je uvedena částka částka představující životní minimum žalovaného a částka částka určená na bydlení. Dále je počítáno s částkou částka jakožto rezervou, žalovanému tak zůstala částka 7.090 Kč, která představovala volné zdroje, z nichž byl žalovaný schopen splácet úvěr. V dokumentu je dále uvedeno, že žalovaný je Anonymizováno, Anonymizováno a jeho zaměstnavatelem je jméno FO, adresa.

9. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi jméno FO a žalovaným soud zjistil, že žalovaný byl od datum zaměstnán jako Anonymizováno, a to na dobu neurčitou.

10. Potvrzením zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance bylo prokázáno, že žalovaný od ledna 2017 do března 2017 dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši zhruba částka.

11. Z výplatnic bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil v měsíci lednu 2017 částku částka, v měsíci únoru 2017 částku částka a v měsíci březnu 2017 částku částka.

12. Z oznámení o účtu soud zjistil, že pro žalovaného je veden účet č. č. účtu.

13. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, jehož kopii pořídila.

14. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota podepsaného žalovaným dne 26. 4. 2017, který byl žalobkyní akceptován dne 27. 4. 2017, soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v celkové výši 25.000 Kč na bankovní účet číslo č. účtu, kdy celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit ve 48 splátkách po 2.049 Kč měsíčně, činila 98.352 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 151,58 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Jako zprostředkovatel úvěru je v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru označen jméno FO. Dle části B) smlouvy odst. 1.3. je smlouva uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru žalovanému. Žalovaný výslovně souhlasil, že mu úvěr může být poskytnut i před uzavřením smlouvy. V odst. 2.2. části B) smlouvy bylo uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně bude jako úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit. Podle odst. 6.1. části B) smlouvy vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Podle odst. 6.2. části B) smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jeho prodlením o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.3. části B) smlouvy je žalobkyně v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.2. části B) smlouvy. Žalobkyně je povinna žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle odst. 6.4. části B) smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále podle odst. 6.5. části B) smlouvy, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Místem uzavření smlouvy je adresa.

15. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru č. hodnota bylo prokázáno, že žalovaný měl zaplatit 48 měsíčních splátek po 2.049 Kč, přičemž splátky byly splatné 19. den příslušného kalendářního měsíce.

16. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 28. 4. 2017 byla na účet č. č. účtu vyplacena částka 25.000 Kč.

17. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 2. 5. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 26. 4. 2017. Z dodejky s datem převzetí dne 9. 5. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný uvedeného dne převzal oznámení o schválení úvěru zaslané mu žalobkyní.

18. Kartou klienta bylo prokázáno, že dne 28. 4. 2017 byl žalovanému vyplacen úvěr v částce 25.000 Kč, nominální výše úvěru činila 98.352 Kč.

19. Z výzvy k zaplacení ze dne 19. 6. 2017 soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka č. hodnota, splatná dne 19. 5. 2017, a splátka č. hodnota, splatná dne 19. 6. 2017, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

20. Z výzvy k zaplacení ze dne 20. 7. 2017 soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka č. hodnota, splatná dne 19. 5. 2017, splátka č. hodnota, splatná dne 19. 6. 2017, a splátka č. hodnota splatná dne 19. 7. 2017, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

21. Z oznámení ze dne 24. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně k datu 24. 7. 2017 zesplatnila veškeré závazky žalovaného vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a současně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, v celkové výši 32.378 Kč.

22. Z čestného prohlášení zaměstnance žalobkyně ze dne 24. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně odesílala dokumenty prostřednictvím Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba.

23. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 4. 2023 a plné moci ze dne 4. 6. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně zmocnila zde uvedenou právní zástupkyni ke svému zastupování ve věci vymáhání pohledávek, přičemž právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžité úhradě zesplatněného úvěru, pokut a poplatků. Z poštovního podacího archu ze dne 26. 4. 2023 bylo zjištěno, že zásilka obsahující předžalobní výzvu, byla odeslána žalovanému dne 26. 4. 2023.

24. Ze sdělení Anonymizováno ze dne 17. 8. 2023 bylo zjištěno, že v dubnu roku 2017 byly úvěry poskytovány s úrokovými sazbami od 2,9 % do 15 % p. a., podle typu a parametrů úvěru a dle rizikovosti klienta.

25. Sdělením právnická osoba. ze dne 10. 8. 2023 bylo prokázáno, že úroková sazba u spotřebitelských úvěrů uzavřených v dubnu 2017 ve výši 25.000 Kč splatných ve 48 měsíčních splátkách činila 17,5 %.

26. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 11. 8. 2023 bylo zjištěno, že v dubnu roku 2017 byly spotřebitelské splátkové úvěry ve výši 25.000 Kč poskytovány s úrokovou sazbou 10,1 % - 16,1 % ročně (na 40 měsíců) a s úrokovou sazbou 16,1 % ročně (50 měsíců).

27. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 11. 8. 2023 bylo zjištěno, že právnická osoba. obvykle požadovala roční úrok 12,9 % ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, které byly uzavřeny v období dubna roku 2017.

28. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 16. 8. 2023 vyplynulo, že v dubnu 2017 byla u neúčelových úvěrů do 99.000 Kč standardně sazba 10,9 % ročně.

29. Ze sdělení Anonymizováno ze dne 17. 8. 2023 bylo zjištěno, že dotazovaným parametrům odpovídá úroková sazba ve výši 16,7 % ročně.

30. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne 25. 10. 2018 a přílohy tohoto vyjádření soud neučinil žádná skutková zjištění, když vyjádření se vztahuje k problematice úročení pohledávek, a to včetně vzájemného vztahu mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou, přičemž tato problematika není pro zjištění skutkového stavu relevantní.

31. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou, která je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným dne 26. 4. 2017 v adresa požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 25.000 Kč. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo žalobkyní schváleno dne 2. 5. 2017, dne 28. 4. 2017 byl úvěr v částce 25.000 Kč vyplacen na účet uvedený žalovaným. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2.049 Kč, celkem tak byl žalovaný zavázán zaplatit částku 98.352 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 151,58 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční efektivní úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v registru Anonymizováno, kdy v tomto registru měl žalovaný dva záznamy, a dále v Anonymizováno), přičemž v tomto registru žalovaný vykazoval skóre Anonymizováno. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalovaného plynoucí z jeho pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou, kdy čistý měsíční příjem žalovaného činí cca částka, dále byly vzaty v úvahu výdaje žalovaného sestávající z životního minima žalovaného ve výši částka a výdajů na bydlení ve výši částka. K těmto výdajům byla připočítána rezerva v částce částka. Uvedené částky výdajů přitom nebyly žalovaným nijak doloženy. Porovnáním částky příjmu žalovaného a částek výdajů žalovaného následně dospěla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k částce volných zdrojů ve výši 7.090 Kč a úvěr byl zprostředkovatelem doporučen ke schválení. Ve smlouvě o úvěru bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění úvěru, když poté tento úrok i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady, že žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.3. části B) smlouvy v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.2. části B) smlouvy s tím, že se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou č. hodnota a splátkou č. hodnota, proto byl úvěr žalobkyní ke dni 24. 7. 2017 zesplatněn. V dubnu roku 2017 jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši 25.000 Kč splatné ve 48 měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí od 2,9 % ročně do 17,5 % ročně, nejčastěji přibližně okolo 15 % ročně.

32. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

33. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

34. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

35. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

36. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

37. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

38. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

39. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

40. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

41. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

42. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

43. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

44. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

45. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

46. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , dospěl k závěru, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí přitom Nejvyšší soud České republiky rovněž vyslovil, že „nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše roků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí pak Nejvyšší soud shledal nepřiměřenou a odporující dobrým mravům výši úroků, která téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry.

47. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze částečně. S ohledem na aktuální judikaturu citovanou výše bylo v prvé řadě povinností soudu zjišťovat, zda žalobkyně splnila svoji povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr, o jehož poskytnutí žalovaný požádal, když tato povinnost vyplývá pro žalobkyni z ustanovení a 2 . V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že jeho jediným příjmem je příjem z pracovního poměru v částce částka měsíčně. Skutečnost, že žalovaný má na tento příjem nárok a je mu tento příjem vyplácen, byla doložena jednak pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalovaným a jeho zaměstnavatelem, výplatnicemi a potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu. Výdaje žalovaného byly vyčísleny celkovou částkou částka, s tím, že tato částka zahrnuje životní minimum žalovaného (částka) a výdaje na bydlení (částka). Žalovaný nadto sám uvedl, že je Anonymizováno a Anonymizováno. V projednávaném případě má soud za to, že žalobkyně své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného dostála.

48. I přes výše uvedené je však smlouva o úvěru neplatná, a to podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z., tedy absolutně, když ujednaná výše úroků 151,58 % ročně je evidentně v rozporu s dobrými mravy. Při tomto svém závěru vycházel soud ze sdělení několika bankovních ústavů, na které se obrátil s dotazem, jaké úroky byly obvykle požadovány ve smlouvách o spotřebitelském úvěru v daném čase a místě, při výši poskytnuté jistiny 25.000 Kč a splatnosti úvěru ve 48 měsíčních splátkách. Takto bylo soudem zjištěno, že horní hranice úrokových sazeb činila u obdobných úvěrů maximálně 17,5 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje více než osminásobek soudem zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru, proto nelze než v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. konstatovat rozpor sjednané úvěrové sazby s dobrými mravy a z toho vyplývající absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 588 o. z. K této neplatnosti je přitom soud povinen ve shodě s uvedeným ustanovením přihlédnout i bez návrhu. Pokud jde pak o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ujednání o výši úroků by mohlo být od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na § 1802 o. z., který řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), avšak smlouva o úvěru je podle § 2395 o. z. smlouvou úplatnou. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti by se vztahoval na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků vůbec uzavřít. Smlouvu o úvěru by tedy bylo třeba s ohledem na dikci § 576 o. z. posoudit jako neplatnou v celém rozsahu i z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků.

49. Vzhledem k těmto závěrům soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru v celém jejím rozsahu dle § 588 o. z., posoudil soud nárok žalobkyně uplatněný žalobním návrhem jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně plnila na účet žalovaného bez právního důvodu. Soud ve smyslu § 2993 o. z. přiznal žalobkyni částku bezdůvodného obohacení ve výši 25.000 Kč, když uvedené odpovídá právu žalobkyně na vrácení toho, co plnila ve prospěch žalovaného, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne 28. 4. 2017 převedla na účet uvedený žalovaným částku 25.000 Kč. Spolu s částkou bezdůvodného obohacení byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení dle o. z. ve výši vyplývající z , který byl žalobkyni přiznán ode dne 3. 5. 2023, neboť poštovním podacím archem ze dne 26. 4. 2023 bylo prokázáno, že výzva k úhradě byla předána provozovateli poštovních služeb k doručení žalovanému dne 26. 4. 2023. Ve smyslu o. z. se uvedená výzva považuje za doručenou dnem 2. 5. 2023. Jelikož lhůta k plnění byla stanovena žalobkyní jako neprodlená, nastalo prodlení žalovaného dne 3. 5. 2023. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , ve znění pozdějších předpisů tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly z důvodu jeho pasivity v řízení.

51. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle věta před středníkem , když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.