Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
107 C 22/2023-57
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vítězslavem Špalkem ve věci
žalobkyně:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
zastoupená advokátkou Mgr. Anonymizováno Anonymizováno
sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0
bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 72 656 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokutu částka, úrok 35 % ročně z částky částka od datum do datum, dále úrok 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní pokutu , částka, , úrok 35 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , dále úrok 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou soudu dne datum se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně (dále jen věřitel) uzavřela s žalovaným (dále jen dlužník) dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi částku částka a dlužník se zavázal věřiteli vrátit poskytnutý úvěr spolu s nominálním ročním 73,97 % úrokem z úvěru v 48 měsíčních splátkách po částka vždy k 15. dni v měsíci počínaje měsícem Anonymizováno Anonymizováno. Schopnost dlužníka řádně hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů o příjmech, prohlášení dlužníka, na základě kterých bylo zjištěno, že volné měsíční zdroje dlužníka jsou dostatečné. Dále věřitel ověřil úvěrovou historii dlužníka v databázích SOLUS a NKRI, a provedl i lustraci dlužníka v insolvenčním rejstříku, a to s negativním výsledkem. Dlužník řádně nesplácel a ke dni zesplatnění úvěru datum dlužil na nové jistině po zesplatnění úvěru částku částka, která sestávala z původní dlužné jistiny úvěru ve výši částka a dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka, ze smluvní pokuty částka, na kterou má věřitel právo vždy ve výši částka za každou splátku, se kterou je dlužník v prodlení 30 dnů, z nákladů upomínání částka, na které má věřitel právo vždy ve výši částka za každou splátku, se kterou je dlužník v prodlení 15 dnů, a ze smluvní pokuty, kterou je věřitel oprávněn požadovat ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru (původní nesplacená jistina a úroky z této jistiny ke dni zesplatnění úvěru) ode dne po zesplatnění úvěru do zaplacení ve výši částka za dobu do vyhotovení žaloby, ze období od datum do datum. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení počítaný z nové dlužné jistiny ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení a roční 73,97 % úrok z úvěru z původní nesplacené jistiny od datum do datum ve výši částka a od datum do zaplacení s 15 % úrokem ročně, když suma tohoto úroku je limitována částkou částka. Do zesplatnění celého úvěru k datu datum uhradil žalovaný žalobkyni toliko jednu splátku částka, po zesplatnění již ničeho.
2. Před jednáním soudu vzala žalobkyně dne datum zčásti zpět žalobu v rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka a zákonný úrok 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, dále v rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok 38,97 % ročně z částky částka od datum do datum, pročež soud usnesením ze dne datum v souladu s § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. řízení v této části bez dalšího zastavil, neboť to bylo v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně ještě před jednáním soudu ve věci samé.
3. Žalovanému byla doručena žaloba včetně předvolání k jednání soudu postupem dle § 49 o. s. ř. Soud postupoval dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a věc rozhodl na základě obsahu spisu a žalobkyní předložených listinných důkazů.
4. Soud z dokazování listinami z příloh žalobkyně (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, výpis záznamů z registru SOLUS z datum, předsmluvní formulář, prohlášení klienta, návrh na uzavření smlouvy o úvěru z datum, potvrzení o příchozí úhradě z datum, hodnocení klienta z datum, dodatek č. hodnota k návrhu smlouvy o úvěru, doklad o vyplacení úvěru z datum, oznámení o schválení úvěru z datum včetně splátkového kalendáře a kopie obálky, výzva k zaplacení z datum, oznámení z datum, výzva k zaplacení z datum, předžalobní výzva z datum včetně podacího archu, karta klienta, potvrzení o příjmu žalovaného, doplnění k žádosti, výplatní pásky za Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno, kopie občanského průkazu žalovaného, rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti z datum, výpis účtu klienta od zaměstnavatele Anonymizováno, informační systém ISAS s přehledem soudních řízení u podepsaného soudu, ve kterých vystupuje žalovaný, které se převážně týkají jeho dluhů z úvěrových smluv, a to spisová značka, spisová značka, spisová značka a dluhu na nájemném spisová značka) zjistil, že věřitel dlužníkovi částku formou úvěru vyplatil ve výši částka a dlužník se zavázal věřiteli vrátit poskytnutý úvěr spolu s nominálním ročním 73,97 % úrokem z úvěru v 48 měsíčních splátkách po částka vždy k 15. dni v měsíci počínaje měsícem Anonymizováno Anonymizováno. Z hodnocení klienta má soud za prokázáno, že dlužník měl po zohlednění jeho průměrného měsíčního příjmu ve výši částka dle potvrzení o příjmu od OD Anonymizováno adresa za období Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno po odečtení životního minima částka a poplatků za bydlení částka mít k dispozici měsíčně částka. Jako výdaje dlužníka postačil věřiteli statistický údaj o životním minimu a pokud jde o náklady na bydlení, ty dlužník vyčíslil na částku částka za situace, kdy bydlí sám, doklad o inkasu nebyl doložen. V hodnocení klienta ze dne datum soud nenalezl údaj a závazcích žalovaného (úvěry, splátky, leasing, hypotéky apod.) Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný dohromady na úvěr zaplatil žalobkyni částka. Z informačního systému ISAS s přehledem soudních řízení u podepsaného soudu, ve kterých vystupuje žalovaný, bylo zjištěno, že se tato řízení převážně týkají dluhů žalovaného z dříve uzavřených úvěrových smluv, a to spisová značka, spisová značka, spisová značka a dluhu na nájemném spisová značka. Uvedená skutková zjištění opírající se o tvrzení žalobkyně soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel.
5. Žalovaný podepsal smlouvu o spotřebitelském úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Žalobkyně byla jako věřitel dle § 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, povinna ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1, poslední věta, zákona o spotřebitelském úvěru). Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka).
6. Podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru, že je od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. též § 588 o. z.), ale také že předmětná úvěrová smlouva je neplatná i pro rozpor s dobrými mravy, je-li požadován po žalovaném úrok přepočtený do nominální sazby 73,97 % ročně, byť v průběhu řízení částečným zpětvzetím žaloby omezen na 35 % ročně, je nevyvážený v neprospěch žalovaného jako spotřebitele a je nerozhodné, že takovouto smlouvu o úvěru podepsal. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR mají obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy, srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18. Lze uzavřít, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ust. § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ust. § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Rozporné s dobrými mravy je i samotné ujednání o výši úroků, které způsobuje jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z., neboť ujednaná výše úroku přepočtená na nominální výši 86,13 % ročně se zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání požadovaného úroku. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle o. z., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Ačkoliv je zřejmé, že žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, a proto je nutné v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy sazby poměřit, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sjednaná sazba úroků převyšuje výrazně nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů a za situace, kdy dle smlouvy o úvěru měl žalovaný při řádném splácení úvěru díky sjednané sazbě úroků vrátit násobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši úroků považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní. Soud uzavřel, že úvěrová smlouva je neplatná i z toho důvodu, a to v tomto řízení zásadního, že věřitel nepostupoval v souladu s požadavky zákona a řádně poměry dlužníka neprověřil, pokud soud zjistil že žalovaný je zatížen i jinými dluhy z úvěrových smluv, které ovšem v hodnocení klienta nejsou uvedeny. Žalobkyně prokázala pouze tu skutečnost, že poskytla žalovanému částku částka, kterou žalovaný vrátila co do částky částka.
7. Vše, co žalobkyně žalobou žádá, tedy částky představující úroky, smluvní pokuty či jiné náklady, jejichž uplatnění dovozuje z uzavřené smlouvy, nejsou žádány po právu, protože tato smlouva byla shledána neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že by řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr, přesněji v daném případě úvěr dlužníkovi poskytla přesto, že nedostatečným způsobem ověřovala zejména způsob bydlení dlužníka a s tím spojené náklady, jeho další dluhy. Soud dlužníkův měsíční žalobkyní tvrzený disponibilní zůstatek částka neshledal odpovídajícím skutečnosti s ohledem na ryze statistický, a tedy neprokázaný, neověřený údaj o výdajích žalovaného spočívající v částce odpovídající životnímu minimu, ovšem zejména s ohledem na naprosto nepravděpodobnou výši nákladů na bydlení částka bez doložení inkasních poplatků. Věřitel nepostupoval v souladu s požadavky zákona a řádně poměry dlužníka neprověřil a zejména nepřihlédl k jeho dluhům. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku částka, kterou z malé části zaplatil ve výši částka. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., jelikož žalovaný získal od žalobkyně finanční prostředky ve výši částka bez právního důvodu a žalovaný finanční prostředky podle tvrzení žalobkyně zaplatil ve výši částka, soud dalším požadavkům žalobkyně v žalobě uplatněných částek ohledně nové jistiny úvěru, smluvních pokut ani úroku za poskytnutí úvěru nevyhověl, neboť de facto žalovaný na smlouvu o úvěru splatil částka, a proto náleží žalobkyni přisoudit z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného zbytek jistiny úvěru ve výši částka s odůvodněním, že nárok žalobkyně na zaplacení dalších finančních prostředků nad rámec již žalovaným zaplacené částky z titulu bezdůvodného obohacení neuznal.
8. Podle úspěšnosti ve sporu soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy převážně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka. Odměna advokáta byla spočtena dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif AT) podle puncta věci částka, kdy za jeden úkon právní služby náleží odměna částka, v řízení jich advokát vykonal 3 (převzetí věci, sepis žaloby a účast u jednání soudu dne datum), tři režijní paušály po částka dle § 13 odst. AT, dle § 14 odst. 3 a 4 AT za ztrátu času Anonymizováno půlhodiny po částka a cestovné v relaci adresa a zpět Anonymizováno km jednání soudu osobním automobilem Anonymizováno s r. z. Anonymizováno Anonymizováno při průměrné spotřebě MN Anonymizováno,Anonymizováno l/100 km a vyhláškové ceně částka/l litr a paušální náhradě částka za každý km toto činí částka, celkem částka bylo zvýšeno podle § 137 odst. 3 o. s. ř. bylo zvýšeno o 21 % DPH o částka, což představuje společně se soudním poplatkem částka náhradu nákladů ve výši částka. Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka, což představuje 68,9 % úspěchu, po odečtení neúspěch od úspěchu náleží žalobkyni přiznat 37,8 % z částky částka, a to částka. Odměna včetně režijního paušálu za úkon částečného zpětvzetí žaloby nebyla soudem přiznána, jestliže tak žalobkyně činila na popud soudu a správně nežalovala od samotného počátku správně smluvený úrok podle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí.