Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 113/2024-32
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci
žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
zastoupený advokátkou Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení)
takto:
I. Řízení o zaplacení úroku ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do datum se zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka do 30 dnů od právní moci rozsudku.
III. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení o zaplacení úroku ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, se zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, do 30 dnů od právní moci rozsudku.III. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. hodnota dne datum (dále jen „Smlouva“) mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba. a žalovaným, když žalovaný byl povinen uhradit jednak poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka a smluvené úroky. Poskytnutí sjednané částky úvěru bylo potvrzeno podpisem smlouvy.
2. Žalobce nabyl předmětnou pohledávku dne datum na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a společností právnická osoba, která předmětnou pohledávku nabyla dne datum na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnostmi právnická osoba a právnická osoba. Oznámení o jednotlivých postoupeních byla žalovanému zaslána.
3. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalobce se tak v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vůči žalovanému úhrady jistiny dluhu ve výši částka, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky částka, a to od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka, a to od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení.
4. Dle žalobce posoudila společnost právnická osoba. před poskytnutím úvěru řádně úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalované. Z uvedených informací zjistila, že výše měsíčního čistého příjmu žalované, při zohlednění jejího životního minima (a s ní společně posuzovaných osob) a jejích měsíčních závazků, dostačovala pro splacení úvěru v souladu se smlouvou. právnická osoba. také prověřila žalovanou lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí a na základě uvedených postupů dospěla k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.
5. Žalobce žádal vydání elektronického platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz byl po jeho vydání zrušen, neboť se jej nepodařilo žalované doručit.
6. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka vyzval soud žalobce, aby učinil tvrzení a doložil důkazy o zkoumání úvěruschopnosti žalované, tedy aby uvedl, jaké konkrétní údaje o výši příjmů a výdajů a životních nákladů byly zjištěny, jak byly porovnány a jaká zjištění učinil poskytovatel úvěru z veřejně dostupných registrů. Současně soud žalobce vyzval, aby doplnil údaj, jakou částku žalovaný celkem uhradil. Žalobce přípisem ze dne datum odpověděl, že bere svůj návrh částečně zpět, a to ve smluvním úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a v zákonném úroku z prodlení z částky částka od datum do datum. Žalobce tak nadále požaduje zaplacení jistiny ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum, tedy od osmého dne ode dne odeslání předžalobní výzvy do zaplacení, náhrady nákladů řízení. Žalobce současně sdělil, že na předmětnou pohledávku nebylo uhrazeno ničeho.
7. Před zahájením jednání ve věci samé vzal tedy žalobce žalobu částečně zpět a to ohledně smluveného úroku a částečně ohledně zákonného úroku z prodlení. Soud řízení částečně zastavil postupem podle § 96 o.s.ř.
8. Soud rozhodoval na základě listinných důkazů. Tento postup žalobce navrhoval a žalovaný s ním souhlasil konkludentně.
9. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu a právní částka. Žalovaný se zavázal úvěr včetně dalších poplatků vrátit ve 17 měsíčních splátkách po částka.
10. Ze smlouvy o postoupení ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba. postoupila předmětnou pohledávku společnosti právnická osoba Ze smlouvy o postoupení ze dne datum soud dále zjistil, že společnost právnická osoba následně postoupila předmětnou pohledávku žalobci.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě Smlouvy o úvěru jedná o platný smluvní závazek.
16. Soud vzal v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. Zn. spisová značka. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).
17. Při výkladu konkrétního ustanovení zákona lze k závěru o jeho smyslu a obsahu dospět pouze kombinací gramatického, logického, systematického, teleologického a případně historického a komparativního výkladu.
18. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).
19. Samotný zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440).
20. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů "lichvářských" úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
21. V daném případě nelze Smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobce došlo k pečlivému posouzení schopnosti úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné důkazy. K doložení důkazů byl žalobce vyzván. Ze systému ISAS zjistil soud, že proti žalovanému byly v době před poskytnutím úvěru vedeny exekuce. Pokud by právní předchůdce žalobce skutečně pečlivě zkoumal, zda je žalovaný schopen úvěr splácet, měl a mohl tuto skutečnost zjistit. Ve smlouvě o úvěru, která byla soudu předložena, nejsou žádné údaje, které se týkají finanční a majetkové situace žalovaného, uvedeny. Není tedy ničím doloženo, že se právní předchůdce žalobce touto otázkou zabýval. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy při posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupoval jeho právní předchůdce s odbornou péčí. Žalobce tedy neprokázal, že jeho právní předchůdce pečlivě, v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, zjišťoval schopnosti žalovaného úvěr ve stanovené lhůtě vrátit.
22. Pokud právní předchůdce žalobce přesto poskytl žalovanému úvěr, byla Smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú.. Neplatnost Smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.
23. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné Smlouvy částku částka. Žalovaný neprokázal, že cokoliv z této částky žalobci vrátil.
24. Protože žalovaný ve sjednané lhůtě ani později nic z poskytnutých peněžních prostředků nevrátil, na úkor právního předchůdce žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Výše bezdůvodného obohacení žalovaného je rovna částce, kterou z poskytnuté částky žalovaný dosud žalobci nevrátil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek je věřitelem žalovaného z titulu poskytnutí částky částka žalobce. Soud proto uložil žalovanému povinnost dlužnou jistinu ve výši částka, představující bezdůvodné obohacení, žalobci vrátit.
25. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soud uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítl. Z důvodu neplatnosti Smlouvy tak soud žalobci nepřiznal úroky z prodlení s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (§ 87 odst. 1 z. s. ú), ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka). adresa k plnění stanovil soud delší, než je lhůta zákonná, aby měl žalovaný možnost úhradu dluhu řešit a nedostal se do prodlení.
26. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 150 o.s.ř. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť smlouva byla uzavřena neplatně, tuto neplatnost způsobil žalobce, respektive jeho právní předchůdce, který nesplnil řádně zákonem uložené povinnosti o zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Z těchto důvodů soud žalobci žádné právo na úhradu (byť částečnou) nákladů řízení, nepřiznal. Žalovanému právo na náhradu nákladů řízení také nebylo přiznáno, neboť soud vzal v úvahu, že žalovaný o úvěr žádal, finanční prostředky přijal, ale tyto řádně nevrátil a to ani do poskytnuté jistiny.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo může podat exekuční návrh podle z. č. 120/2001 Sb.