Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 286/2022-84
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci
žalobců:a) Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno
bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
b) Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená dne Anonymizováno
bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
obě zastoupeny advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0
sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0
proti
žalovaným:1. Jméno zainteresované osoby 2/0, narozená dne Anonymizováno
bytem Adresa zainteresované osoby 2/0
2. Jméno zainteresované osoby 3/0, narozený dne Anonymizováno
bytem Adresa zainteresované osoby 2/0
o určení výše nájemného
takto:
I. Určuje se, že žalovaní 1, 2 jsou povinni s účinností od 1. 12. 2022 platit společně a nerozdílně za byt č. hodnota o velikosti 2+1, situovaný v 6. nadzemním podlaží domu č.p. Anonymizováno, k.ú. adresa, zapsaného na LV Anonymizováno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na adrese adresa, nájemné ve výši 18.753 Kč měsíčně.
II. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 17.500 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku oba rovným dílem k rukám advokátky žalobců.
III. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit České republice- Městskému soudu v Brně na nákladech řízení státu částku ve výši 4.292 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku oba rovným dílem.
Odůvodnění:
I. Určuje se, že žalovaní 1, 2 jsou povinni s účinností od 1. 12. 2022 platit společně a nerozdílně za byt č. , hodnota, o velikosti 2+1, situovaný v 6. nadzemním podlaží domu č.p. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , zapsaného na LV , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na adrese , adresa, , nájemné ve výši 18.753 Kč měsíčně.II. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 17.500 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku oba rovným dílem k rukám advokátky žalobců.III. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit České republice- Městskému soudu v Brně na nákladech řízení státu částku ve výši 4.292 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku oba rovným dílem.
1. Žalobci se svoji žalobou soudu podanou dne 18. 11. 2022 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že žalovaní jsou povinni od 1. 12. 2022 platit za byt číslo hodnota o velikosti 2+1 v 6. nadzemním podlaží domu č.p. 20, adresa, k.ú. adresa, nájemné ve výši 15 184 Kč měsíčně. V odůvodnění žaloby uvedli, že jsou vlastníky pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa, jehož součástí je budova č.p. 20, bytový dům, adresa, zapsáno na LV Anonymizováno. V tomto domě je v 6. nadzemním podlaží situován byt č. hodnota o velikosti 2+1, který na základě nájemní smlouvy ze dne 7. 1. 2010, resp. po přechodu nájmu po jejich rodičích, užívají žalovaní. Mezi tehdejšími pronajímateli a tehdejšími nájemci byl založen nájemní vztah, ve kterém bylo nájemné určeno právními předpisy, tzv. regulované, nájemné bylo možné upravovat jen v souladu se zákonem, naposledy se žalovaných realizovalo zvýšení nájemného písemným oznámením ze dne 9. 9. 2010, kdy s účinností od 1. 1. 2011 bylo navýšeno na částku 8 469 Kč měsíčně. Žalobci navrhli zvýšení nájemného dopisem ze dne 27. 4. 2022, kdy žalovaní přípisem ze dne 25. 7. 2022 vyjádřili svůj nesouhlas.
2. Žalobci v průběhu řízení navrhli změnu žaloby tak, že se nadále domáhali určení, že žalovaní 1, 2 jsou povinni platit nájemné za byt ve výši 18 753 Kč měsíčně od 1. 12. 2022. Usnesením Městského soudu v Brně byla tato změna žaloby v souladu s ustanovením § 95 odstavec 1 o.s.ř. připuštěna.
3. Žalovaní 1, 2 se písemně nevyjádřili, ústně u jednání sdělili, že odmítli zvýšení nájemného z důvodu, že na tom nejsou finančně dobře, kdy po celou dobu platili zvýšené nájemné jako za byt první kategorie, i když to byla druhá kategorie, také by se jim hodil jeden menší pokojík, který je v jiných bytech navíc, kdy by mohli mít nájemníka. Dále ještě k tomu uvedli, že původně v bytě bydleli čtyři, kdy nejprve jim umřel otec, pak matka.
4. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že žalobci jsou spoluvlastníci pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa, jehož součástí je stavba – budova, bytový dům č.p. Anonymizováno, adresa, LV Anonymizováno, tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná, ověřena byla z portálu nahlížení do KN – informace o pozemku ze dne 4. 11. 2022, když v tomto bytovém domě se nachází byt číslo hodnota v 6. nadzemním podlaží o velikosti 2+1 (dále jen „předmětný byt“), který jako nájemci užívají žalovaní. Dne 7. 10. 2010 žalovaní 1, 2 uzavřeli smlouvu o nájmu předmětného bytu s pronajímateli jméno FO a tituly před jménem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, dále zde byl odkaz na evidenční list jako nedílnou součást této smlouvy.
5. Přípisem ze dne 9. 9. 2010 bylo žalovaným 1, 2 oznámeno jednostranné zvýšení nájemného dle zákona 150/2009 Sb. s tím, že jde o byt se sníženou kvalitou se současným měsíčním nájemným ve výši 7 093 Kč, aktuální podlahová plocha pro nájemné 90,38 m², nájemné za 1 m² 78,48 Kč/m2; jednostranně zvýšené (nové) měsíční nájemné za 1 m² činilo 93,71 Kč/m2, nové nájemné celkem 8 469 Kč, kdy povinnost platit zvýšené nájemné nájemcům – žalovaným 1, 2 vznikla dnem 1. 1. 2011.
6. Žalobci přípisem ze dne 27. 4. 2022 navrhli žalovaným 1, 2 zvýšení nájemného na částku 15 184 Kč měsíčně, kdy záloha na služby ve výši 1 580 Kč měsíčně se nemění, celkem by měsíční nájem včetně služeb činil 16 764 Kč; dále zde byli vyzváni k vyjádření souhlasu, popřípadě bylo žalovaným 1, 2 sděleno, jaký postup bude v případě jejich nesouhlasu. Přípisem ze dne 25. 7. 2022 žalovaná 1 vyjádřila svůj nesouhlas se zvýšením nájemného. Právní zástupkyně žalobců zaslala žalovaným 1, 2 opětovný návrh na zvýšení nájemného přípisem ze dne 17. 8. 2022, ve kterém navrhla zvýšení nájemného na částku 15 184 Kč měsíčně, současně bylo žalovanými 1, 2 sděleno, že by nová výše nájemného začala platit od 3. kalendářního měsíce následujícího po dojití tohoto dopisu, kdy v případě jejich nesouhlasu, nájemné určí soud. Žalobce soudu doložil rovněž dodejky od této zásilky.
7. Ze stanoviska realitní kanceláře právnická osoba ze dne 19. 9. 2023 soud zjistil, že zde byla stanovena tržní cena nájmu předmětného bytu k září 2023 ve výši 21 000 Kč měsíčně, a to v porovnání se srovnatelnými byty.
8. Ze znaleckého posudku číslo Anonymizováno ze dne 11. 2. 2024, tituly před jménem jméno FO, znalce z oboru ekonomika a stavebnictví, se podává výše obvyklého nájemného za předmětný byt v částce 208 Kč/m2/měsíc, tedy 18 753 Kč/měsíc. Znalec provedl prohlídku se zaměřením předmětného bytu dne 17. 1. 2024, popsal předmětný byt, pro stanovením obvyklého nájemného užil porovnávací metodu, kdy užil 10 vzorků, z toho jeden přímo na stejné ulici. Znalec takto určil jednotkové nájemné ve výši 264 Kč/m2/měsíc, kdy z důvodu zhoršeného technického stavu předmětného bytu ho ponížil o 20 % na 211 Kč/m2/měsíc, a to v úrovni ledna roku 2024 na cenovou úroveň roku 2022 pak tuto částku dělil indexem převodu a dostal závěrečnou částku 208 Kč/m2/měsíc, tj. 90,16 m² předmětného bytu pak jde o částku 18 753 Kč měsíčně.
9. V rámci ústní výpovědi znalec tituly před jménem jméno FO setrval na závěrech svého znaleckého posudku a uvedl, že ke špatnému technickému stavu bytu přihlédl tím, že snížil částku o 20 % a tak stanovil onu výslednou částku. Přihlédl přitom k tomu, že ve velice špatném stavu jsou omítky bytu, je zapotřebí obnovit nátěr dveří, kdy zřejmě v horším stavu jsou také podlahy, i když parketové vlýsky nebyly zcela viditelné s ohledem na zaskládání věcmi. Při stanovení výsledné ceny přihlédl také k tomu, že byt je vytápěn původními vafkami. Dále znalec k dotazu uvedl, že pokud by nájemníci dělali v předmětném bytě pravidelnou údržbu ve formě nátěru dveří, případně výmalby, byla by redukce nižší, a to podstatně.
10. Soud shledal znalecký posudek jako řádně zpracovaný, přesvědčivý, objektivní na vysoké odborné úrovni, se všemi požadovanými formálními náležitostmi, znalec své závěry posudku náležitě odůvodnil, činil tak i v rámci své ústní výpovědi. Přihlédl ke zhoršené kvalitě bytu, tuto soudu a účastníkům náležitě vysvětlil, když z jeho výpovědi vyplynulo, že fakticky k tomuto zhoršení došlo vlivem špatné údržby žalovanými. Soud nemá pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, proto z něho při rozhodování ve věci vychází.
11. Závěr ohledně skutkového stavu věci učinil soud takový, že žalovaní 1, 2 jsou nájemci předmětného bytu v bytovém domě ve vlastnictví žalobců, za života rodičů žalovaných tito užívali byt z titulu společné rodinné domácnosti společně, což bylo v době před uzavřením smlouvy o nájmu bytu. Strany se shodly, že naposledy bylo zvýšeno nájemné dne 1. 1. 2011 na částku 8 469 Kč, k dalšímu zvýšení již nedošlo. Žalobci žalovaným navrhli zvýšení nájemného přípisem ze dne 27. 4. 2022 a přípisem ze dne 17. 8. 2022, žalovaní se zvýšením nesouhlasili, tento návrh zněl na částku 15 184 Kč. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO číslo Anonymizováno ze dne 11. 2.2024 ve spojení s ústní výpovědi znalce u jednání soudu bylo zjištěno, že obvyklé nájemné pro předmětný byt ke dni 1. 12. 2022 činí 18 753 Kč měsíčně.
12. Dle ust. § 3074 odst. 1 věta prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 2 se ust. § 2249 odst. 1 nepoužije v případě, že nájemné nebylo určeno ujednáním pronajímatele a nájemce nebo rozhodnutím soudu, ale na základě jiného právního předpisu. V takovém případě má pronajímatel právo navrhnout v písemné formě nájemci zvýšení nájemného; ust. § 2249 odst. 3 se použije obdobně.
13. Dle ust. § 2249 odst. 1 o.z. neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních 3 letech, nebude vyšší než 20%. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí 12 měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.
14. Dle ust. § 2249 odst. 3 o.z. souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších 3 měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.
15. Při právním posouzení věci jsou dovodil, že žalovaným 1, 2 ještě za účinnosti starého občanského zákoníku (zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) vzniklo nejprve právo užívání bytu, které se následně transformovalo na nájemní právo. K transformaci práva užívání bytu došlo od 1. 1. 1992 na právo nájmu bytu (zákon č. 509/1991 Sb. § 871). Po úmrtí rodičů došlo k přechodu nájemního práva na žalované, kteří jsou nyní společnými nájemci (§ 2270 a násl. o.z.), když uzavřeli s právními předchůdci žalobkyň coby pronajímateli nájemní smlouvu dne 7. 1. 2010. K poslednímu jednostrannému zvýšení nájemného (v souladu se zákonem č. 150/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) došlo od 1. 1. 2011 na částku 8 469 Kč, když tuto výši nájemného žalovaní hradí dosud. Žalobci ani jejich právní předchůdci coby předcházející pronajímatelé další zvýšení nájemného neučinili. Žalobci navrhli zvýšení nájemného nejprve přípisem ze dne 27. 4. 2022, následně přípisem ze dne 17. 8. 2022, a to v souladu s ustanovením § 2249 odstavec 1 o.z., když s tímto návrhem žalovaní vyjádřili nesouhlas. Z ustanovení § 2249 odstavec 1 vyplývá, že pronajímatel může navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, a to nejvýše o 20 % za poslední tři roky s tím, že takto může učinit jednou za 12 měsíců. Toto ustanovení se však nepoužije v případě žalovaných 1, 2, neboť jejich nájemné bylo určeno na základě jiného právního předpisu (zákon č. 107/2006 Sb.) tak, jak je stanoveno v § 3074 odstavec 2 o.z. V tomto případě došlo tedy na základě jiného právního předpisu ke stanovení nájemného naposledy v roce 2011, proto bylo zapotřebí ve věci aplikovat ustanovení § 2249 odstavec 3 o.z. (§ 3074 odstavec 2 o.z.), kdy žalobci navrhli žalovaným zvýšené nájemné, žalovaní s výší nesouhlasili, proto na základě žaloby určuje výši nájemného soud, který v souladu s ustanovením § 2249 odstavec 3 o.z. rozhoduje již o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá, a to s účinky ode dne podání návrhu – žaloby, tedy není již soud limitován dobou posledních tří let a výši 20 % dle ustanovení § 2249 odstavec 1 o.z. Pokud jde o lhůty dvou a tří měsíců stanovené v § 2249 odstavec 3 o.z., zde ze strany žalovaných nebyla vznesena žádná námitka, nicméně i tato lhůta byla dodržena, když druhý návrh na zvýšení nájemného byl ze dne 17. 8. 2022 a žaloba byla podána v listopadu 2022, tedy dvou a tříměsíční, celkem pětiměsíční lhůta byla dodržena. Nájemné v místě a čase obvyklé bylo stanoveno znaleckým posudkem, a to ve výši 18 753 Kč měsíčně k 1. 12. 2022, což je datum požadovaného zvýšení nájemného v žalobě, resp. jde o pozdější datum, než bylo podání žaloby, soud proto nemá důvodu tomuto návrhu nevyhovět. S ohledem na vše výše uvedené bylo žalobě jako důvodné vyhověno.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení státu se opírá o ustanovení § 148 odstavec 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení zde ve věci byly úspěšné žalobkyně, proto soud uložil žalovaným povinnost zaplatit náklady řízení státu, které představují náklady za znalecký posudek zpracovaný tituly před jménem jméno FO, jde o částku 4 292 Kč (písemný znalecký posudek za 6 292 Kč, od toho odečtena žalobci uhrazena záloha ve výši právnická osoba Kč). Soud se zde zabýval v souladu s ustanovení § 148 odstavec 1 o.s.ř. také tím, zda u žalovaných nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, když žalovaní k tomu podávali prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, ze kterých soud zjistil, že oba žalovaní jsou svobodní, žijí spolu ve společné domácnosti, kdy žalovaná 1je starobní důchodkyně se starobním důchodem ve výši 16 282 Kč, bez jiných příjmů. Žalovaný 2 pracuje ve Anonymizováno podezřelý výraz v Brně jako Anonymizováno s průměrným měsíčním čistým výdělkem 29 560 Kč, k výdajům uvedl měsíčně výši 1 810 Kč, sociální pojištění 1 893 Kč, podezřelý výraz pojištění 1 310 Kč, tyto výdaje však již zohlednil zaměstnavatel, další výdaj má nájemné 10 173 Kč. Z těchto informací soud dovodil, že poměry žalovaných neodůvodňují osvobození od soudních poplatků, kdy žijí v jedné společné domácnosti, dohromady mají příjem měsíčně cca 45 842 Kč, vedle toho výdaje spojené právě s bydlením, dosud nájemné se zálohami na služby ve výši 10 173 Kč, zbývá jim tedy pro dvě osoby částka 35 669 Kč. Soud proto žalovaným uložil povinnost zaplatit náklady řízení státu, avšak v delší lhůtě v trvání jednoho měsíce.
17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalobkyně mají nárok na náhradu nákladů řízení, které u nich spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a v nákladech za právní zastoupení, které sestává z pěti úkonů právní služby (převzetí zastoupení, žaloba, účast u jednání dne 22. 9. 2023 a 10. 4. 2024, účast u místního šetření při prohlídce bytu) po 1 500 Kč, kdy současně jde o zastupování dvou osob, proto v souladu s ustanovením § 12 odstavec 4 vyhlášky č. 177/96 Sb. dochází ke snížení o 20 %, tj. 1 200 Kč za úkon, 5x paušál režijních výloh po 300 Kč, 5x 1 200 Kč představuje 6 000 Kč, za dvě žalobkyně krát dva, tj. 12 000 Kč, k tomu 1 500 Kč (paušál režijních výloh), celkem náklady za právní zastoupení představují částku 13 500 Kč, další náklady řízení žalobkyň představuje částka 2 000 Kč zaplacená jako záloha na znalecký posudek, celkem tedy náklady řízení žalobkyň představuje částka 17 500 Kč. Žalovaným byla i zde stanovena delší lhůta k úhradě nákladů řízení žalobců. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovaným zaplatit tyto náklady řízení žalobců k rukám jejich advokátky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí a exekuce.