Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 66/2024-24

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci

žalobkyně: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o 14 829,90 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 195,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 195,86 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 851,04 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 753,91 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 9 829,90 Kč od 4. 4. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 829,90 Kč od 3. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 28. 5. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 195,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 195,86 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 851,04 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 753,91 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 9 829,90 Kč od 4. 4. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 829,90 Kč od 3. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 28. 5. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 14 829,90 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnout částku spolu s poplatkem ve výši 9 355 Kč prostřednictvím 45 měsíčních splátek. Smluvní úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně. Žalovaný uhradil pouze částku 1 804,14 Kč; dluh na jistině tak činí 9 829,90 Kč a na poplatku 7 720,96 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a proto mu vznikla povinnost zaplatit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a sankční poplatky podle čl. 6 smluvních podmínek. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr posoudila právní předchůdkyně žalobkyně z údajů poskytnutých žalovaným. Předmětná pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 postoupena na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně uplatňuje pouze část předmětného nároku, a to nesplacenou část jistiny ve výši 9 829,90 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z této částky za období od 3. 1. 2022 do 26. 5. 2023, kapitalizovanou částkou 5 000 Kč, účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 217 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 620,96 Kč, zahrnující nesplacený poplatek ve výši 7 720,96 Kč a poplatek za upomínání a za předání pohledávky k vymáhání ve výši 900 Kč, a smluvní úrok ve výši 88 % ročně z nesplacené jistiny úvěru za období od 3. 1. 2022 do 3. 4. 2022, kapitalizovaný částkou 2 132,95 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo ze dne datum soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem ve výši 8 005 Kč, zahrnujícím úrok ve výši 4 354 Kč, částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 151 Kč, a spolu s pojistným za doplňkové pojištění ve výši 1 350 Kč, a to ve 45 měsíčních splátkách ve výši 431 Kč. Úroková sazba byla sjednána jako pevná po celou dobu trvání smlouvy ve výši 88 %. Žalovaný se v čl. 6.1. smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy o úvěru, zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, v případě, že žalovaný neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky. Podle čl. 6.2., 6.3. a 6.4. má právní předchůdkyně žalobkyně právo na zaplacení poplatku za zaslanou upomínku nebo návštěvu ve výši 300 Kč a poplatku za vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry poskytovaného úvěru.

4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, jeho měsíční příjem činí 19 750 Kč, měsíční příjem jeho domácnosti činí 34 350 Kč a jeho měsíční výdaje činí 2 000 Kč. Podle zaškrtnutých políček měly být tyto údaje ověřeny dvěma výplatními páskami a pracovní smlouvou.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022 a z její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. tel. číslo na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně informován o postoupení pohledávky a byl vyzván k její úhradě do 10 dnů od doručení dopisu. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru do datum; podle podacího archu byl tento dopis odeslán žalovanému dne 16. 2. 2023. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 22. 8. 2023 soud zjistil, že v rámci vymáhání pohledávky ze smlouvy č. tel. číslo vykonal pověřený terénní pracovník věřitele dne 28. 4. 2023 cestu na kontaktní adresu dlužníka. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 5. 2023 a z podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho dluhu do 9. 6. 2023.

6. Z důvodu nadbytečnosti soud neprovedl k důkazu potvrzení o provedení transakce a potvrzení o zaplacení kupní ceny, která se vztahují ke smlouvě o postoupení pohledávek.

7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě mu poskytla v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu se sjednanými poplatky a úrokem a pro případ prodlení s úhradou splátek se zavázal zaplatit smluvní pokutu a další související náklady. Při uzavírání smlouvy zjistila právní předchůdkyně žalobkyně na základě prohlášení žalovaného, jaké jsou jeho příjmy a výdaje. Podle zaškrtnutých políček v kartě zákazníka byly k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným využity právní předchůdkyní žalobkyně i další zdroje, a to pracovní smlouva a výplatní pásky žalovaného. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný byl řádně vyzván k úhradě dluhů před podáním žaloby.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle zákona o spotřebitelském úvěru Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

9. Podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz, aplikovatelné i ve vztahu k , o spotřebitelském úvěru). Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalovaného. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje, a to pracovní smlouva a výpisy z účtu žalovaného, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou podle věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a pojistném, jak vyplývají ze smlouvy. (V podrobnostech soud odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 12. 2020, č. j. -68, dostupný v databázi ASPI.)

11. Soud nepřihlížel k § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru týkající se uplatnění námitky neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy spotřebitelem, tj. žalovaným. Ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 Soudní dvůr EU uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice č. 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Jelikož § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je v rozporu s uvedeným výkladem Soudního dvora EU a zdejší soud je tímto výkladem vázán, posoudil soud platnost uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti bez uplatnění námitky neplatnosti ze strany žalovaného.

12. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil pouze částku 1 804,14 Kč. Tuto úhradu žalovaného soud s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru započetl na dlužnou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč, a tudíž žalovaný dluží na této jistině částku 8 195,86 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že tuto zbývající část poskytnuté jistiny bez souvisejících poplatků žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že povinnost žalovaného k vrácení nesplacené části jistiny úvěru nadále trvá. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. S ohledem na výše uvedené je žalovaný povinen žalobkyni uhradit zbývající dluh na jistině úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. částku 8 195,86 Kč. Pokud se jedná o dobu přiměřenou možnostem žalovaného k vrácení dlužné části jistiny ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu již v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 2. 2023 se lhůtou splatnosti do 28. 2. 2023, následně pak ještě předžalobní výzvou s datem plnění do 9. 6. 2023; žalovaný na tyto výzvy došlé do jeho dispoziční sféry nijak nereagoval a námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnil. Nelze tedy učinit jiný závěr, než že spor o přiměřenost uvedené doby nevyvolal, tudíž žaloba o určení doby plnění podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru nebyla potřebná a dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby (v podrobnostech viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ).

13. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen vrátit neuhrazenou část jistiny úvěru v době přiměřené jeho možnostem podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru; jak je uvedeno výše, žalovaný nevyvolal spor o přiměřenost uvedené doby, a tudíž byl povinen uhradit dlužnou část jistiny na základě výzvy k zaplacení obsažené v oznámení o postoupení pohledávky, podaném k poštovní přepravě dne 16. 2. 2023 s lhůtou splatnosti do 28. 2. 2023. Následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu; soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši stanovené z dlužné části jistiny úvěru ve výši 8 195,86 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení. Soud nedovodil prodlení žalovaného na základě výzvy k zaplacení uvedené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2022, sepsané právní předchůdkyní žalobkyně, neboť žalobkyně neprokázala odeslání tohoto oznámení žalovanému. Podle proto soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

14. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních úroků, poplatků a smluvní pokuty soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost smlouvy jako nedůvodnou zamítl. Ze stejného důvodu žalobkyni nenáleží ani zákonný úrok z prodlení ze smluvní pokuty. Nedůvodný je i nárok žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 217 Kč, neboť tyto náklady a jejich výše nebyly mezi účastníky vůbec sjednány, a tudíž nebyly žalovaným akceptovány, ale byly pouze jednostranně uplatněny žalobkyní ve výši a struktuře podle jejího uvážení. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z částky 8 195,86 Kč (v rámci požadované části jistiny úvěru ve výši 9 829,90 Kč) za období od 3. 1. 2022 do 28. 2. 2023, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že prokazatelně odeslanou výzvou k uhrazení dluhu byl žalovaný vyzván k zaplacení zbývající části jistiny úvěru ve lhůtě do 28. 2. 2023, tedy prodlení žalovaného započalo až dnem následujícím, tj. 1. 3. 2023, a nikoliv již 3. 1. 2022.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 31 431,68 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 9 634,06 Kč, tj. z 31 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 21 797,62 Kč, tj. z 69 %. Míra úspěchu žalovaného tudíž dosáhla 38 % a v tomto rozsahu mu mohla být přiznána náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.