Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 374/2023-25

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: právnická osoba IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 - Malá Strana zastoupená advokátem Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 5 850 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 225,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 550 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 4 550 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 225,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 550 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 4 550 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 850 Kč s příslušenstvím, a to jako částky představující žalovanou dosud nevrácené peněžní prostředky dočasně jí poskytnuté společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), jakož i žalovanou neuhrazené další poplatky za mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou sjednané služby, neuhrazené sjednané úroky a neuhrazený úrok z prodlení.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

4. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dne 1. 11. 2019 písemně dohodly, že předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná tyto předchůdkyní žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátí, jakož i předchůdkyni žalobkyně zaplatí za dočasné poskytnutí těchto prostředků částku ve výši 2 400 Kč, dále že předchůdkyni žalobkyně zaplatí „odměnu za administrativní činnost“ ve výši 2 400 Kč a „odměnu za hotovostní inkaso splátek“ ve výši 4 800 Kč, to vše po 360 Kč týdně po dobu 60 týdnů, nejpozději však do 26. 3. 2021. Žalovaná však do 1. 6. 2023 uhradila předchůdkyni žalobkyně pouze částku ve výši 15 750 Kč. Právo domáhat se úhrady zbývající části žalovanou nevrácených a neuhrazených peněžních prostředků bylo ke dni 1. 6. 2023 předchůdkyní žalobkyně převedeno na žalobkyni. Z ničeho nevyplynulo, že by až do okamžiku vyhlášení rozsudku žalovaná i přes opakované výzvy uhradila předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni více než již avizovaných 15 750 Kč. Předchůdkyně žalobkyně při posuzování zejména schopnosti žalované jí dočasně poskytnuté peněžní prostředky včetně dalších poplatků za výše uvedených podmínek vrátit a uhradit vycházela z ověřených údajů, a sice příjmu ze zaměstnání žalované ve výši 11 669 Kč měsíčně, výdajů na nájemní bydlení žalované ve výši 3 455 Kč měsíčně, a dále z údajů poskytnutých výhradě samotnou žalovanou, a sice že je bez vzdělání, popř. základního vzdělání, žije v domácnosti s rodinným příslušníkem, její ostatní výdaje činí částku 5 000 Kč měsíčně a „splátky dalších zápůjček a úvěrů“ činí částku 1 080 Kč měsíčně.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení tak soud dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu o. z. a , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení věřitele [ zákona o spotřebitelském úvěru] a žalovaná jako spotřebitel [ zákona o spotřebitelském úvěru]. Předchůdkyni žalobkyně tak vznikla povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalované podle zákona o spotřebitelském úvěru.

6. Předchůdkyně žalobkyně však ohledně skutečností souvisejících s posouzením úvěruschopnosti žalované, konkrétně ohledně jejích osobních poměrů a dalších výdajů a výdajů vynaložených na splátky zápůjček, popř. jiných úvěrů, vycházela výhradně z informací poskytnutých samotnou žalovanou.

7. V uvedeném kontextu soud připomíná související judikaturu, podle které věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, „vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

8. Je sice pravdou, že na základě provedeného dokazování lze vycházet ze zjištění, že posouzení úvěruschopnosti žalované předchůdkyně žalobkyně provedla; provedla jej však způsobem zcela nedostatečným, povrchním, vycházejíc ve vztahu ke zcela stěžejním skutečnostem z tvrzení žalované. Jinými slovy řečeno, v posuzované věci tedy nelze dospět k závěru, že by předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované neprověřila vůbec, nýbrž k závěru, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované, ve smyslu posouzení její schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, posoudila zcela nedostatečně a dostatečně údaje poskytnuté žalovanou neprověřila, ačkoliv tak s ohledem na svoji zákonnou povinnost učinit měla (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru).

9. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani nepodložené tvrzení žalobkyně, že předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované rovněž prostřednictvím informačního obchodního systému předchůdkyně žalobkyně, neboť jak žalobkyně sama uvedla, v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované prostřednictvím tohoto systému mělo být vycházeno z výše specifikovaných a v předmětném kontextu zcela stěžejních neověřených informací.

10. S ohledem na v předchozím odstavci uvedený závěr soudu je tak třeba považovat předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou (§ 588 o. z. a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; viz např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. ).

11. Soud rovněž nemohl postupovat v souladu s ustanovením § 2991 a násl. o. z., neboť je sice pravdou, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, avšak žalovaná předchůdkyni žalobkyně až do dne 1. 6. 2023 uhradila peněžní prostředky ve výši 15 750 Kč, tedy peněžní prostředky významně převyšující ty, které byly předchůdkyní žalobkyně žalované na základě předmětné neplatné smlouvy poskytnuty. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , , (dále jen „ “), tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.